Bonitované půdně ekolologické jednotky (BPEJ) Úřední cena půdy

Komplexní průzkum půd: Poznání rozhodujících vlastností pedofondu území republiky a sledování probíhajících změn představuje základní informaci pro rozhodování o racionálním využívání a účinné ochraně jednoho z klíčových prvků biosféry. V roce 1961 byl rozhodnutím vlády na území Československa ustanoven Program soustavného a periodického zjišťování charakteristik půd, pojmenovaný jako Komplexní průzkum zemědělských půd (KPP). Cílem této akce bylo získání podkladů pro provádění opatření pro soustavné zvyšování půdní úrodnosti a řízení výživy rostlin s využitím vědeckých poznatků o půdních vlastnostech. Průzkum zabezpečoval tehdejší Ústav pro zemědělský průzkum půd Československé akademie zemědělské. Průzkum byl ukončen v roce 1970.

Uvedeným rozhodnutím byly též schváleny jeho hlavní principy Uvedeným rozhodnutím byly též schváleny jeho hlavní principy. KPP zahrnoval současné provádění: Jednorázového pedologického průzkumu v měřítku 1 : 10 000 s generalizováním do měřítka 1 : 50 000 a 1 : 200 000. V období od roku 1961 do roku 1970 byly stanoveny hlavní geneticko - agronomické vlastnosti zemědělských půd. Následovalo zavedení programu periodického sledování obsahu přístupných živin, půdní reakce a potřeby vápnění v orničním horizontu zemědělských půd. Program byl nazván „Agrochemické zkoušení půd“ (AZP). Výsledky komplexního průzkumu zemědělských půd jsou trvale aktualizovány. Nositelem databáze o půdách ČR je nyní Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy Praha – Zbraslav v.v.i.

Půdní průzkum byl založen na hodnocení sond kopaných v terénu Půdní průzkum byl založen na hodnocení sond kopaných v terénu. Sondy byly diferencovány podle rozsahu prováděných rozborů do tří kategorií : - sondy základní - sondy výběrové - sondy speciální Výsledky terénního průzkumu a laboratorních rozborů jsou zpracovány kartograficky jako půdní mapy v měřítku 1 : 50 000 pro okresy a 1 : 10 000 pro bývalé zemědělské podniky. V půdních mapách jsou zobrazeny okrsky půdních představitelů - genetický půdní typ a subtyp, varianta, erozní forma, matečný substrát, zrnitost a štěrkovitost půdních vrstev, vyčlenění dle agronomicko- genetické klasifikace. Kartografické elaboráty doplňují průvodní zprávy.

Z výsledků komplexního průzkumu půd vychází systém bonitace zemědělských půd. Základní složky bonitace tvoří bonitační klasifikační soustava a ekonomická charakteristika všech jejich jednotek, umožňující propojení bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) se soustavou ekonomických ukazatelů v jednotném bonitačním informačním systému. Postup při bonitaci byl volen tak, aby reprezentovala rozdílnost produkčních a nákladových předpokladů zemědělské půdy. Byla vytvořena v zásadě jednotná klasifikační soustava se zřetelem na ekonomickou závažnost působení jednotlivých přírodních a intenzifikačních činitelů. Výsledky jsou zpracovány v bonitačních mapách a „záznamech BPEJ“ pro každou BPEJ.

BPEJ Bonitace ZPF má podobu bonitačního informačního systému, složeného ze dvou vzájemně propojených částí - půdně kartografického systému - numerické datové báze Bonitační mapování bylo dokumentováno jako účelový obsah na Státní mapě odvozené 1 : 5000. Byl tak vytvořen soubor "Map BPEJ 1 : 5000", na které byly jednotlivé BPEJ zobrazeny jako volné, v přírodě neohraničené isolinie a očíslovány pětimístným číselný kódem. Je zde údaj o jejich výměře a pořadovým číslem lokality. Daný systém soustřeďuje 27 200 map v měřítku 1:5000. Princip je ukotven ve vyhlášce MZe č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci.

Geneze 5timístného číselného kódu vychází z těchto pravidel, které reflektují vlastnosti dané hodnocené lokality, jež mají vliv na produkční schopnost zemědělské půdy a její ekonomické ohodnocení : - první číslo kódu vyjadřuje příslušnost ke klimatickému regionu, - druhé a třetí místo stanoví příslušnost k určité hlavní půd. jednotce, - čtvrté místo vyjadřuje kombinaci svažitosti a expozice, - páté číslo je kombinací hloubky půdy a skeletovitosti. 2.45.3.3 klimat. jednotka HPJ svažitost, expozice hloubka, skeletovitost

Klimatické regiony Klimatické regiony zahrnují území s přibližně shodnými klimat. podmínkami pro růst a vývoj zemědělských plodin. Za určující kritérium pro vyčlenění byly jednotně stanoveny: sumy denních teplot nad 10oC, průměrná vláhová jistota ve vegetačním období, pravděpodobnost výskytu suchých vegetačních období, průměrné roční teploty a roční úhrn srážek. Celkem je vyčleněno 10 skupin klimatických regionů. Hlavní půdní jednotka Hlavní půdní jednotka je účelové seskupení půdních forem příbuzných ekologickými vlastnostmi, které jsou charakterizovány genetickým půdním typem, subtypem, půdotvorným substrátem, zrnitostí, výraznou sklonitostí, hloubkou půdního profilu, skeletovitostí a stupněm hydromorfismu. V ČR bylo vyčleněno 78 HPJ.

Obr. 7. Definice klimatického regionu (zdroj: vyhláška Mze č Obr. 7. Definice klimatického regionu (zdroj: vyhláška Mze č. 327/1998 Sb.)

Obr. 8. Klimatické regiony ČR (zdroj: Atlas podnebí Česka)

Další půdně ekologické faktory byly jednotně začleněny do následujících kategorií: svažitost, expozice, skeletovitost a hloubka půdy. Kombinací těchto ukazatelů jsou tvořeny číselné kódy (4. a 5. číslo BPEJ).

Obr. 8. Kombinace sklonitosti a expozice (zdroj: vyhláška Mze č Obr. 8. Kombinace sklonitosti a expozice (zdroj: vyhláška Mze č. 327/1998 Sb.)

Obr. 9. Kombinace skeletovitosti a hloubky (zdroj: vyhláška Mze č Obr. 9. Kombinace skeletovitosti a hloubky (zdroj: vyhláška Mze č. 327/1998 Sb.)

Předmětem bonitačního mapování byla veškerá zemědělská půda, t. j Předmětem bonitačního mapování byla veškerá zemědělská půda, t.j.orná půda, trvalé travní porosty, chmelnice, vinice, sady a ostatní kultury. Plošně byly vymezeny a na mapách zobrazeny všechny významně rozdílné lokality větší než 0,5 ha. Mapy BPEJ rovněž slouží k výpočtu úřední ceny dané zemědělské půdy. Nejvyšší úřední cenu mají černozemě na spraši (Haná, Olomoucko) - 118 000 Kč/ha, nejnižší cena je 5 000 Kč/ha. Na výpisech z katastru nemovitostí je údaj BPEJ uveden v části "F", označené jako "Vztah bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) k parcelám".

http://nahlizenidokn.cuzk.cz

Využití bonitace: - základní kvantitativní a kvalitativní informace o půdě - pro ochranu půdního fondu - racionální uspořádání půdního fondu (pozemkové úpravy) - posuzování vhodnosti půdy k pěstování - optimalizace agrotechnických opatření - daně, nájemné - ekonomické ocenění půdy

Stanovení úřední ceny půdy Úřední ceny orné půdy byly stanoveny přímo na bázi vypočtených HRRE. Pro BPEJ s kladným HRRE byly odvozeny podle vzorce: ÚCOP = HREE * ( 1-D ) + COPb U ÚCOP = úřední cena orné půdy HRRE = hrubý roční rentní efekt (=úrodnost v Kč, interval -2576 Kč - +9785 Kč) D = předpokládaný podíl na daních na HRRE (max. 45 %) U = zvolená úroková míra (5 %) COPb = základní cena orné půdy (20.000 Kč/ha)