2. října 2013VY_32_INOVACE_100215_Hospodarska_politika_statu_DUM Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Roman Blaha. Obchodní akademie a Střední odborná škola logistická, Opava, příspěvková organizace. Materiál byl vytvořen v rámci projektu OP VK 1.5 – EU peníze středním školám, registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/
úkolem hospodářské politiky je sledovat průběh ekonomiky daného státu a do určité míry do ní zasahovat je to konkrétní jednání státu, kterým je ovlivňována hospodářská realita v národním měřítku základem pro hospodářskou politiku vlády je formulace základních cílů, kterých chce vláda dosáhnout
Hospodářské cíle dělíme z několika hledisek: z hlediska časového krátkodobé cíle (týdny, měsíce) střednědobé cíle (rok až 5 let) dlouhodobé cíle (více než 5 let) z hlediska významu hlavní cíle vedlejší cíle dílčí cíle
mezi základní cíle hospodářské politiky, které jsou společné všem vládám, patří zejména pět cílů, které jsou někdy označovány jako „magický pětiúhelník“ říká se jim tak proto, že se obtížně dosahuje úspěchu ve všech těchto oblastech najednou některé z těchto cílů se navzájem vylučují (např. vysoké tempo růstu produktu vyvolává větší zaměstnanost, ale také vyšší míru inflace)
ekonomický růst (vysoká úroveň a vysoké tempo růstu celkového produktu - HDP) cenová stabilita = nízká míra inflace (o stabilitě cen se hovoří při jejich průměrném růstu do 2%) vysoká zaměstnanost = nízká míra nezaměstnanosti (za přiměřenou míru nezaměstnanosti se považuje 2 – 6%) vyrovnaná bilance zahraničního obchodu = rovnováha obchodní bilance a platební bilance (vyrovnané vývozy a dovozy a vzájemně provedené platby se zahraničím) spravedlivé rozdělování důchodů
jsou všechny instituce, organizace i jednotlivci, kteří jsou na základě své kompetence nebo politické moci schopni formulovat politické a ekonomické cíle a vytvářet pro jejich dosažení nástroje a podmínky rozhodujícím subjektem hospodářské politiky je vláda prostřednictvím vlády může většina ostatních subjektů prosazovat svůj zájem a zasahovat do hospodářské politiky
parlament skládá se ze dvou komor – poslanecké sněmovny a senátu schvaluje zákony vytváří tak mantinely pro fungování společnosti a ekonomiky jeho vliv na hospodářskou politiku je značný vláda je nejvyšším výkonným orgánem státu významně se podílí na legislativním procesu je základním tvůrcem konkrétní hospodářské politiky
centrální banka má v ekonomice významnou funkci reguluje množství peněz v oběhu tak, aby nedocházelo k jejich znehodnocování (inflaci) měla by být co nejvíce samostatná, suverénní a nezávislá na vládě Mezi další významné subjekty hospodářské politiky patří: politické strany státní úřady odbory
pro každou oblast hospodářství jsou zpravidla vytvářeny specifické nástroje vhodné pro řešení jejích problémů Mezi tyto nástroje řadíme: monetární politiku fiskální politiku důchodovou a cenovou politiku zahraničně-obchodní politiku sociální politiku politiku zaměstnanosti regionální politiku antiinflační politiku
prostřednictvím regulování hladiny cen a mezd má bránit inflaci jejím cílem je potlačovat inflaci bez negativních důsledků na vývoj HDP a zaměstnanosti zahrnuje především regulace mezd a stanovení minimální mzdy pokud selhávají opatření monetární a fiskální politiky nebo v mimořádných situacích (např. válka) jsou regulovány mzdy a ceny (jde o vážný zásah do tržního mechanismu)
dnes je většina cen zboží a služeb tvořena na základě tržního mechanismu, přesto zůstávají stále některé ceny státem regulované (elektřina, plyn, voda, nájemné v bytech, telekomunikační a poštovní poplatky aj.) regulace mezd u nás byla používána v letech a měla zabránit nekontrolovatelnému vývoji inflace dnes stát mzdy v soukromém sektoru nereguluje (sám ale zaměstnává pětinu práceschopného obyvatelstva a ovlivňuje vývoj mezd ve státním sektoru)
jedná se o politiku měnového kurzu, celních sazeb a kvót reguluje zahraniční obchod pomocí proexportních a antiimportních opatření tato opatření mají stabilizovat obchodní a platební bilanci a chránit zájmy státu
stát může vytvářet nebo naopak odstraňovat překážky v zahraničním obchodě a svou ekonomiku tak uzavírat nebo otevírat zahraničním trhům dovozní a vývozní kvóty jsou administrativně stanovená množství pro dovoz či vývoz určitého zboží clo je dávka, kterou vybírá stát ze zboží při jeho přechodu přes hranice
Sociální politika zahrnuje rozvíjení sociálních programů, podpor apod. Regionální politika jejím cílem je dosáhnout rovnoměrnějšího vývoje a překonat zaostalost některých regionů
má překonávat negativní důsledky nezaměstnanosti stát používá: ◦ pasivní nástroje (vyplácení podpor v nezaměstnanosti) ◦ aktivní nástroje (podpora vytváření nových pracovních míst, rekvalifikace apod.)
ŠVARCOVÁ, Jena. Ekonomie: stručný přehled: teorie a praxe aktuálně a v souvislostech vyd. Zlín: CEED, ISBN SOJKA, Milan a Bronislav KONEČNÝ. Malá encyklopedie moderní ekonomie vyd. Praha 5: Libri, s.r.o., ISBN Prezentace byla vytvořena v MS PowerPoint 2010