Hospodářská politika Jakub Axman, IV. E, 18.01.2010.

Prezentace na téma: "Hospodářská politika Jakub Axman, IV. E, 18.01.2010."— Transkript prezentace:

1 Hospodářská politika Jakub Axman, IV. E,

2 Nositelé HP: Stát – vláda, parlament, národní banka, státní úřady a instituce Mezinárodní organizace Nadnárodní organizace

3 Cíle HP → Magický pětiúhelník Stabilita ekonomiky Růst ekonomiky
Plná zaměstnanost Cenová stabilita Uspokojivé tempo růstu ekonomiky Hospodářská rovnováha se zahraničím Spravedlivé rozdělování

4 Nástroje HP Nástroje fiskální (rozpočtové) politiky
Nástroje monetární (měnové) politiky Nástroje důchodové a cenové politiky Nástroje sociální politiky Nástroje zahraniční obchodní politiky

5 Fiskální politika Je úzce spojena s rozpočty. Státní rozpočet představuje centralizovaný fond peněžních prostředků, který vytvářejí, rozdělují a užívají státní orgány.

6 Státní rozpočet a fiskální p.
K plnění svých funkcí potřebuje stát peníze, čím více funkcí, tím více peněz. Jako řádný hospodář dopředu plánuje, kolik v následujícím roce peněz potřebuje (výdajová stránka) a kolik jich získá (příjmová stránka). Porovnáním těchto dvou stran pak můžeme rozpočet plánovat jako: vyrovnaný (příjmy = výdaje) přebytkový (příjmy > výdaje) schodkový (příjmy < výdaje)

7 Státní rozpočet Příjmy Výdaje Daně Cla Sociální pojištění
Ostatní příjmy Příjmy z rozpočtu EU Výdaje Státní správa Obrana státu, školství Zdravotnictví Státní zakázky (dálnice…) Transfery obyvatelstvu Investice do ekologie Odvody do rozpočtu EU

8 Přebytkový rozpočet Vytváří rezervu státu na dobu nepříznivého ekonomického vývoje (hospodářská krize, recese…), na druhou stranu však stát, který neutratí veškeré příjmy, nevytváří nové pracovní pozice a nepodporuje růst ekonomiky. Přebytkový rozpočet bývá výsledkem restriktivní fiskální politiky. Při restriktivní politice zvyšuje centrální banky úrokové sazby -> zdražení úvěrů pro občany.

9 Schodkový rozpočet Sice podporuje dočasný rozvoj ekonomiky, ale „na dluh“. Vydané peníze převyšují příjmy, stát bude muset šetřit v příštích letech a nikdo mu dopředu nezaručí, že to nebudou roky ekonomicky problémové. A jestliže budou (problémové), tak hrozí stále vetší prohlubování deficitu a poté i státní bankrot … K tomu se stálé více blížíme (Česká republika) !!! Schodkový rozpočet bývá výsledkem expanzivní fiskální politiky.

10 Inflace Dezinflace Hyperinflace Deflace
ekonomický jev, který označuje všeobecný růst cenové hladiny, neboli snížení kupní síly peněz Dezinflace Snižování míry inflace -> vyrovnání ekonomiky … i při dezinflaci cenová hladina roste Hyperinflace extrémní případ inflace. Je to inflace vyjádřená čtyř- a víceciferným číslem (více než 1000%). Pro ekonomiku to znamená rozpad peněžního systému a zhroucení hospodářských vazeb. Jsou znehodnoceny všechny bankovky. Případy hyperinflace byli již několikrát v minulosti (Německo mezi sv. válkami), ale i v přítomnosti – v Zimbabwe je hyperinflace od roku 2007 (v prosinci 2008 byla míra hyperinflace 238milionů%!!!) Deflace je opačný jev k inflace – tedy pokles cenové hladiny -> růst kupní síly peněz

11 Monetární politika Jinak taky peněžní a úvěrová politika.
Kontroluje množství peněz v ekonomice, reguluje úrokové sazby a podmínky úvěrování. Předpoklady: Rozvinutý tržní mechanismus: Trh kapitálu Trh peněz Existenci centrální banky ve státním vlastnictví – hraje základní úlohu v monetární p. (v Česku to je Česká národní banka)

12 Povinné minimální rezervy
Diskont úrok, za který si u centrální banky mohou komerční banky ukládat dočasně volné peníze Pokud centrální banka chce přibrzdit inflaci, zvýší diskont -> restriktivní politika Výhodou je stabilní měna Nevýhodou pak horší přístup podnikatelů k penězům Je-li inflace nízká a ekonomika roste pomalu je pravý čas pro expanzivní monetární politiku Sníží se diskont -> úvěry se zlevní Do ekonomiky pak proudí více peněz a tím pádem se rozvíjí Povinné minimální rezervy Každá komerční banka má povinnost složit u centr. Banky část svých depozit jako rezervu a tím tyto peníze „umrtví“ Pokud chce centr. banka snížit inflaci, tak tyto povinné vklady zvýší. Efekt je skoro stejný jako u diskontu avšak rychlejší.

13 Ostatní nástroje monetární pol.
Operace na volné trhu -> centrální banka nakupuje a prodává cenné papíry Obvykle tím bývají státní dluhopisy… Pokud ČNB nakupuje cenné papíry, zvyšuje nabídku peněz v ekonomice. Funkce jsou například k částečnému krytí dočasného státního schodku – prodáváním cenných papírů. Ostatní nástroje monetární pol. Cent. banka může stanovit Úvěrové limity (maximální rozsah poskytovaných úvěrů) Minimální úroky u vkladů přijímaných bankami Maximální úrok u poskytovaných úvěrů Tyto zásahy většinou narušují fungování tržních zákonu, proto bývají využívány minimálně, jen v nouzi a krátkodobě

14 Důchodová a cenová politika
Zahrnuje různé formy regulace mezd, doporučení podnikatelům a odborovým svazům. Regulace mezd: Byla u nás použita v letech 1990 – 1995 a měla zabránit nekontrolovatelnému vývoji inflace. Stát nedovoluje soukromým firmám vyšší nárůst celkového objemu vyplácených mezd než byl stanovený limit. Dnes stát v soukromém sektoru mzdy nereguluje a ponechává je volnému působení na trhu. Ovšem stát je také zaměstnavatel (a to dokonce 1/5 pracujícího obyvatelstva) a zde přímo ovlivňuje vývoj mezd. Regulace cen: Jiná situace je v oblasti cen, zde je většina cen zboží a služeb tvořena na základě tržního mechanismu. Stát však reguluje některé sociálně citlivé zboží a služby Elektřina, plyn, voda, nájem v bytech, dálkové vytápění, poštovní známky

15 Zahraniční obchodní politika
Je pro naši malou zemi životní nutností. Musíme vytvářet účinný soubor nástrojů, který nám tento obchod umožní, těmi jsou: Tvorba kurzů koruny k zahraničním měnám Celní politika –> dovozní a vývozní kvóty Uzavírání mezinárodních smluv Zahraniční obchodní zastoupení Obchodní mise Obchodní embarga

16 Závěrem Za stabilní ekonomiku se považují ty, které splňují následující podmínky: Velikost schodku veřejných rozpočtů za jeden rok nesmí přesáhnout 3% HDP. Státní dluh nesmí překročit 60% HDP Míra inflace musí být maximálně 1,5% nad úrovní průměru tří zemí s nejnižší inflace. Úroková míra se musí pohybovat v pásmu -+2% okolo průměru tří zemí s nejlepší cenovou stabilitou. KONEC 

17 Děkuji za pozornost Vypracoval: Jakub Axman , IV.E Zdroje: .