Obecně o věcných právech, právo stavby, věcná břemena Mgr. Pavel Pražák

Práva absolutní (erga omnes), (x zázavky) jejichž předmětem je věc. OZ: Část třetí Vlastnické právo, spoluvlastnictví – viz přednáška a prezentace ze zimního semestru Zástavní a zadržovací právo – viz budoucí přednáška o zajištění závazků Věcná práva Vlastnické právo Práva k cizí věci Věcná práva

Práva absolutní (erga omnes), jejichž předmětem je věc Práva absolutní (erga omnes), jejichž předmětem je věc. - základ úpravy v OZ: Část třetí, hlava II, díl 5, § 1240 an.) Tato práva/povinnosti lpí na věci bez ohledu na změnu jejího vlastníka. tzv. limitovaná (omezená) věcná práva - odvíjejí se od práva vlastnického VP k věci cizí nikdy nemůže poskytnout svému nositeli lepší pozici než vlastnické právo (VP k věci cizí mohou existovat vždy jen v rámci práva vlastnického, nikoli v širším rozsahu) platí pro ně stejné principy jako pro věcná práva obecně (§ 976- 978, resp. 979 an.) mohou vznikat zásadně jen na „cizí“ věci (výjimky – např. § 1257 odst. 2) § 482 (2) NOZ: Věc v právním smyslu!

svojí povahou spíše obligační, ale lze je zřídit i jako věcná Věcná práva k cizí věci

užívací věcné právo k věci cizí (§ 1240 an.) doplnění principu superficies solo cedit, resp. jedna z výjimek z principu sporná povaha práva – institut na rozhraní vlastnického práva a věcného práva k věci cizí historické důvody vzniku původně sociální důvody pro doktrinální vytvoření PS – snaha o zajištění předpokladů pro levné bydlení sociálně slabého obyvatelstva (dnes již ne) Německo (Erbbaurecht), Rakousko (Baurecht), Polsko (użytkowanie wieczyste) Mohly však zřizovat jen veřejnoprávní korporace Dnes běžné v Evropě dřívější úpravy zákon č. 86/1912 ř. z., o stavebním právu § 241-259 vládního návrhu OZ 1937 zákon č. 88/1947 Sb., o právu stavby § 160-165 OZ 1950

Právo stavby vymezení PS věcněprávní vada pozemku zapsaná ve veřejném seznamu (pozemková kniha, KN), tj. věcné právo k věci cizí (avšak zároveň věc nemovitá) pozemek může být zatížen věcným právem jiné osoby (stavebníka) mít na povrchu nebo pod povrchem pozemku stavbu PS nemůže být zřízeno na pozemku ve prospěch vlastníka tohoto pozemku nezáleží na tom, zda se jedná o stavbu již zřízenou (např. za účelem rekonstrukce) či dosud nezřízenou může být zřízeno tak, že se vztahuje i na pozemek, kterého sice není pro stavbu zapotřebí, ale slouží k jejímu lepšímu užívání (příjezdová cesta, manipulační plocha) nelze zřídit k pozemku, na kterém vázne právo příčící se účelu stavby (např. služebnost cesty) je-li pozemek zatížen zástavním právem, lze jej zatížit právem stavby jen se souhlasem zástavního věřitele (důvod: ochrana věřitele před znehodnocením zástavy) Právo stavby

Právo stavby vymezení PS PS je věc nemovitá. Stavba vyhovující právu stavby je jeho součástí, ale také podléhá ustanovením o nemovitých věcech např. vindikační žaloba, ale i zatížení zcizitelné, děditelné, zatížitelné právo Lze zřídit i k již zastavěnému pozemku a „oddělit tak stavbu“ za účelem zcizení Pojem „stavba“ 1) hmotně zachytitelný výsledek lidské činnosti 2) samostatné hospodářské určení 3) pojmová oddělitelnost (lze určit, kde začíná a končí) 4) kompaktnost materiálu Ne tedy např. jen ztvárnění pozemku (tenisový kurt, hráz rybníka ze zeminy) Právo stavby

subjekty vznik dočasnost úplatnost PS stavebník (oprávněný z PS) – kdokoli vlastník pozemku (povinný) – kdokoli (neexistuje žádné omezení známé dřívějším či některým zahraničním úpravám) vznik smlouva + konstitutivní zápis do veřejného seznamu (intabulace) vydržení (dobrá víra, vydržecí doba 10 let), pak na 40 let! rozhodnutí orgánu veřejné moci (deklaratorní zápis do veřejného seznamu) – např. § 1145 dočasnost PS nesmí být zřízeno na více než 99 let, min. doba není stanovena poslední den doby, na kterou je PS zřízeno, musí být patrný z veřejného seznamu úplatnost PS PS může být zřízeno jako úplatné či bezúplatné úplata jako jednorázové plnění či opětující se dávky bylo-li PS zřízeno za úplatu a ujednala-li se úplata v opětujících se dávkách jako stavební plat (dříve „stavební činže“ či „stavebné“), zatěžuje PS jako reálné břemeno (zatěžuje tedy PS i po jeho převodu či přechodu na nového vlastníka)

právní poměry z PS co do stavby vyhovující PS má stavebník stejná práva jako vlastník; pokud se jedná o jiné užívání pozemku zatíženého PS, má stejná práva jako poživatel, ledaže je ujednáno něco jiného smlouva může stavebníku uložit, aby stavbu provedl do určité doby není-li nic jiného ujednáno, má stavebník povinnost udržovat stavbu v dobrém stavu. Smlouva může stavebníku uložit povinnost stavbu pojistit vlastníku pozemku může být vyhrazeno schválení určitého faktického nebo právního jednání stavebníka, avšak ani je-li to vlastníku pozemku vyhrazeno, nemůže odepřít souhlas k právnímu jednání, které není k jeho újmě stavebník má předkupní právo k pozemku a vlastník pozemku má předkupní právo k PS. Ujednají-li si strany něco jiného, zapíše se to do veřejného seznamu

zánik PS není-li nic jiného ujednáno, dá vlastník stavebního pozemku stavebníkovi při zániku PS uplynutím doby, na kterou bylo zřízeno, za stavbu náhradu. Náhrada činí polovinu hodnoty stavby v době zániku PS, ledaže si strany ujednají jinak zástavní a jiná práva váznoucí na PS postihují náhradu

služebnost (institut římského práva – servitutes) věcná břemena služebnosti (§ 1257 an.) reálná břemena (§ 1303 an.) služebnost (institut římského práva – servitutes) reálné břemeno (institut středověkého práva – zejm. německého) pojem věcná břemena zaveden do našeho práva až středním občanským zákoníkem (tento pojem nově sjednotil a nahradil dosavadní služebnosti i reálná břemena) NOZ: opětovný návrat k dělení na služebnosti a reálná břemena pod společným označením „věcná břemena“

Zápis v KN

Služebnosti služebnost užívací věcné právo k věci cizí (ale zároveň věc nehmotná – § 496 odst. 2) zajišťující oprávněnému subjektu hospodářské využití cizí věci omezuje vlastníka věci ve prospěch někoho jiného tak, že je povinen něco trpět či se něčeho zdržet – pasivní povinnost na rozdíl od reálného břemene (jsou však i výjimky – např. povinnost přispívat na úhradu nákladů spojených s užíváním služebné věci) věcné právo, které na zatížené věci lpí bez ohledu na to, kdo je jejím vlastníkem (sleduje právní osud zatížené věci) – tím zaručuje oprávněnému subjektu silnější oprávnění k cizí věci než právo obligační (erga omnes účinky) nutná existence alespoň dvou subjektů, z nichž jeden je oprávněný ze služebnosti, druhý povinný (výjimka: § 1257 odst. 2) Služebnosti

Služebnosti služebnosti omezují vlastníka věci za účelem prospěšnějšího využívání jiné věci jiným vlastníkem (služebnost in rem, tzv. pozemková služebnost) – např. přecházení přes jeden pozemek (zatížený, povinný) za účelem dosažení pozemku jiného (panujícího, oprávněného) jiného prospěchu určité fyzické nebo právnické osoby z takové věci bez ohledu na případné vlastnictví jiné věci (služebnost in personam, tzv. osobní služebnost) – např. užívání bytu určitou osobou obsah služebnosti strpění (pati) – např. strpění přecházení přes pozemek vlastníka, strpění čerpání vody ze studny zdržení se něčeho (omittere) – např. zdržení se stavby na vlastním pozemku Služebnosti

interpretační pravidlo k obsahu a rozsahu služebnosti (§ 1258) není-li obsah nebo rozsah služebnosti určen, posoudí se podle místní zvyklosti; není-li ani ta, má se za to, že je rozsah nebo obsah spíše menší než větší zatížená věc movitá či nemovitá (dle OZ 1964 jen nemovitá věc) zapsaná či nezapsaná ve veřejném seznamu Služebnosti

Služebnosti tradiční principy služebností nikomu nemůže sloužit jeho vlastní věc, resp. nikdo nemůže mít služebnost ke své vlastní věci (nemini res sua servit) – výjimka: § 1257 odst. 2 – tzv. vlastnická (vlastníkova) služebnost (pouze k pozemku!) služebnost nemůže spočívat v konání (servitus in faciendo consistere nequit) ke služebnosti nelze zřídit služebnost (servitus servitutis esse non potest) ochrana služebností § 1259 (obdobná aplikace ustanovení o ochraně vlastnického práva, tj. § 1040-1043) Služebnosti

Služebnosti smlouvou pořízením pro případ smrti (zejm. závěť) vznik služebnosti (§ 1260 an.) smlouvou pořízením pro případ smrti (zejm. závěť) vydržením (na základě držby po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena ze zákona (ex lege) rozhodnutím orgánu veřejné moci Služebnosti

smlouva pro formu smlouvy je důležitá povaha zatížené věci (srov. § 560) zřizuje-li se právním jednáním služebnost k věci zapsané ve veřejném seznamu, vzniká zápisem do takového seznamu (konstitutivní zápis) vzniká-li služebnost k věci zapsané do veřejného seznamu na základě jiné právní skutečnosti než smlouvy, zapíše se do veřejného seznamu i v takovém případě (deklaratorní zápis) zřizuje-li se služebnost k věci nezapsané ve veřejném seznamu, vzniká účinností smlouvy je-li služebností zatížena jen část nemovité věci (např. pozemku při zřízení cesty), je obligatorní přílohou smlouvy geometrický plán s vyznačením rozsahu zatížení nemovité věci (pro zápis do KN) Služebnosti

Služebnosti vydržení zákon (ex lege) rozhodnutí orgánu veřejné moci za obdobných podmínek, za nichž dochází k vydržení vlastnického práva k věci (§ 1089 an.) došlo-li k vydržení služebnosti na věci evidované v KN, zapíše se po uplynutí vydržecí doby služebnost do KN (deklaratorní zápis práva, které vzniklo mimoknihovně) zákon (ex lege) služebnost vzniká nepodmíněně, již samotnou účinností právního předpisu (není třeba splnění jiné právní skutečnosti) nejasnost právní povahy tohoto druhu služebnosti nejednotná judikatura: srov. Nejvyšší soud ČR (C 1302 Sou R NS) a Ústavní soud ČR (Pl. ÚS 25/04) legální služebnosti nejsou soukromoprávním institutem, ale spíše druhem veřejnoprávního omezení vlastníka věci ve veřejném zájmu legální služebnosti se zásadně nezapisují do katastru nemovitostí! rozhodnutí orgánu veřejné moci soud – § 1029 odst. 2; stavební úřad Služebnosti

právní poměry ze služebnosti primárně závisí na právním důvodu vzniku služebnosti (zejm. smlouva) služebnost zahrnuje vše, co je nutné k jejímu výkonu (má-li např. někdo právo na vodu na cizím pozemku, má k ní také přístup) oprávněná osoba nese náklad na zachování a opravy věci, která je pro služebnost určena. Užívá-li však věci i ten, kdo je služebností obtížen, je povinen na náklad poměrně přispívat, anebo se užívání zdržet není-li míra služebnosti určena, rozhoduje potřeba panujícího pozemku služebnost se nemění změnou v rozsahu služebné nebo panující věci, ani změnou hospodaření na panujícím pozemku Služebnosti

Služebnosti s. inženýrské sítě opora cizí stavby s. okapu některé pozemkové služebnosti (demonstr. výčet) - §1267 a násl. s. inženýrské sítě opora cizí stavby s. okapu právo na svod dešťové vody právo na vodu s. rozlivu s. stezky, průhonu a cesty právo pastvy některé osobní služebnosti užívací právo požívací právo Služebnosti

zánik služebnosti Extabulace obecné důvody zániku (jako u zániku závazků – např. smlouva, výpověď, uplynutí doby určité, zánik služebné věci atd.) zvláštní důvody zániku služebnost zaniká trvalou změnou, pro kterou služebná věc již nemůže sloužit panujícímu pozemku nebo oprávněné osobě (v zásadě nemožnost plnění – zhoršení kvality služebného pozemku, trvalé zatopení služebného pozemku, vyschnutí studny) smrt osoby – osobní sl. Služebnosti

Reálná břemena pro RB je typická jejich reálné břemeno (§ 1303 an.) je-li věc zapsána do veřejného seznamu (zejm. nemovitá), může být zatížena reálným břemenem tak, že dočasný vlastník věci je jako dlužník zavázán vůči oprávněné osobě něco jí dávat nebo něco konat (pozitivní povinnost) pro RB je typická jejich dočasnost vykupitelnost povinnost k pozitivnímu jednání (něco dát – dare, něco konat – facere) časově neomezené RB může být zřízeno jen jako vykupitelné a podmínky výkupu musí být předem určeny již při zřízení reálného břemene (právo na vykoupení RB se nepromlčuje – § 614) Reálná břemena

Vznik a zánik - platí obdobně ustanovení o zániku služebnosti promlčení RB § 633 odst. 2: právo na jednotlivé plnění z reálného břemene se promlčuje jako pohledávka Reálná břemena

KONEC Dotazy a připomínky na pavel@iprazak.cz Informace o přednáškách na www.iprazak.cz KONEC