Evropské správní soudnictví

Pojem evropského správního soudnictví správní soudnictví=soudní přezkum správních aktů a dalších činností veřejné správy poskytuje se ochrana veřejným právům FO a PO ochrana před nezákonnými rozhodnutími, nezákonnými jinými postupy a před její nezákonnou nečinností 2 roviny evropského správního soudnictví evropský standard národního správního soudnictví – nezávazné dokumenty Rady Evropy správní aspekty evropského soudnictví – součást evropského práva

Evropský standard národního správního soudnictví 6 zásad Všechny obecné i individuální správní akty i protiprávní nečinnost veřejné správy podléhají soudnímu přezkumu. Přezkum správních aktů provádějí nezávislé a nestranné soudy. Soudní přezkum správních aktů zahrnuje zejména jejich legalitu. Soudní přezkum správních aktů je přístupný všem, bez ohledu zejména na majetkové poměry. Při soudním přezkumu správních aktů má každý právo na spravedlivý proces. Každý má právo na předběžnou ochranu proti nežádoucím účinkům správního opatření, které je napadeno soudní žalobou

Alternativní prostředky řešení sporů ve veřejné správě Doporučení (2001) 9 Výboru ministrů Rady Evropy nevýhody soudního řízení zdlouhavost nákladnost nejistota výsledku

Alternativní prostředky řešení sporů ve veřejné správě vnitřní přezkum musí být umožněn v případě každého aktu může být nezbytnou podmínkou podání žaloby může zahrnovat jak zákonnost, tak věcnou správnost daného aktu usmíření nebo zprostředkování mohou iniciovat jak účastníci sporu, tak soudce může též být ze zákona povinné smluvní vyrovnání nesmí vést k tomu, že by se správní úřady zprostily svých povinností

Alternativní prostředky řešení sporů ve veřejné správě rozhodčí řízení možnost volby aplikovatelného práva a procedury možnost rozhodovat podle ekvity rozhodci musí mít pravomoc přezkoumávat zákonnost napadeného aktu, i když jej nemůžou zrušit

Alternativní prostředky řešení sporů ve veřejné správě vztah alternativních prostředků k soudnímu řízení. vnitřní přezkum může předcházet soudnímu řízení (nezbytná podmínka) usmíření, zprostředkování nebo jednání o smluvním vyrovnání můžou předcházet soudnímu řízení (nezbytná podmínka) souběžně se soudním řízením, například na doporučení soudce. arbitráž souběžné soudní řízení vylučuje v každém případě alternativní prostředky musí umožňovat následný soudní přezkum

Soudní ochrana v EU současná EU představuje společenství práva všechny akty sekundárního práva podléhají soudnímu přezkumu členské státy Evropské unie se zavázaly řešit veškeré spory z evropského práva výhradně prostředky předvídanými jím samotným soudní přezkum evropského práva primárně provádějí národní soudy členských států - zásada institucionální a procesní autonomie soudnictví členských států úloha ESD podpůrná

Soudní ochrana v EU - pokračování ESD má 2 klíčové pravomoci přezkoumává, zda nedochází k porušování evropského práva buď orgány EU, nebo členskými státy - řízení o přímých žalobách garantuje vnější jednotu evropského práva výkladem, který závazný pro národní soudy členských států - řízení o předběžných otázkách ESD plní funkce jak ústavního soudu, tak správního soudu

Soudní ochrana v EU - pokračování ESD se skládá ze 3 relativně samostatných soudních těles Soudní dvůr součástí evropské integrace od samotného počátku rozhoduje o přímých žalobách podaných členskými státy EU nebo některým z orgánů EU a o většině předběžných otázek plní v zásadě funkce ústavního soudu Tribunál zřízen rozhodnutím Rady v roce 1988 původně se nazýval Soud prvního stupně rozhoduje o těch přímých žalobách a předběžných otázkách, které nespadají do působnosti Soudního dvora, a o odvolání proti rozhodnutím Soudu pro veřejnou službu plní funkce jak ústavního soudu, tak správního soudu.

Soudní ochrana v EU - pokračování Soud pro veřejnou službu zřízen jako specializovaný soud v roce 2004 projednává služební žaloby (spory mezi EU a jejími zaměstnanci),plní výhradně funkce správního soudu

Řízení o přímých žalobách před ESD dozorčí žaloba žaloba na neplatnost žaloba na nečinnost žaloba na náhradu škody služební žaloba sporná agenda různá povaha mezinárodně právní ústavní správní civilní arbitrážní

Řízení o dozorčí žalobě aktivní legitimace Komise kterýkoliv členský stát EU pasivní legitimace členský stát, který porušuje evropské právo Čeho se lze domáhat? určení, že žalovaný stát porušuje evropské právo

Řízení o dozorčí žalobě - pokračování 2 fáze řízení předsoudní fáze povinně předchází fázi soudní, 2 kroky Komise zasílá upozornění Komise zasílá odůvodněné stanovisko soudní fáze Komise nese důkazní břemeno, disponuje řízením

Řízení o dozorčí žalobě - pokračování Rozsudek ESD deklaratorní účinky přináší obecný výklad evropského práva, rozsudek má sílu normativního rozhodnutí Komise dohlíží na splnění rozsudku pokud žalovaný stát nepřijme potřebná opatření, může Komise iniciovat nové řízení – rozhoduje se o sankcích pokuta periodické penále

Řízení o žalobě na neplatnost u aktů sekundárního práva platí presumpce platnosti za neplatný může akt prohlásit pouze ESD Které akty lze napadnout? pouze akty závazné, a to legislativní akty nelegislativní akty, které mají účinky vůči 3. osobám ze soudního přezkumu jsou vyloučeny akty členských států, zejména akty učiněné v Radě, nezávazné právní akty rozhodnutí ESD

Řízení o žalobě na neplatnost - pokračování Aktivní legitimace: 3 kategorie žalobců privilegovaní žalobci členské státy, Rada, Komise a Evropský parlament mohou napadnout jakýkoliv bez osvědčování právního zájmu poloprivilegovaní žalobci Účetní dvůr, Evropská centrální banka a Výbor regionů mohou napadnout jakýkoliv akt, avšak musí osvědčovat právní zájem, tedy potřebu chránit vlastní práva neprivilegovaní žalobci fyzické a právnické osoby musí osvědčovat kvalifikovaný právní zájem, mohou napadnout pouze individuální akty, jež jsou jim určeny nebo akty, jež se jich dotýkají bezprostředně a osobně.

Řízení o žalobě na neplatnost - pokračování 5 důvodů neplatnosti aktu nepříslušnost: akt vydal orgán, který k tomu nemá pravomoc porušení podstatných formálních náležitostí aktu: pouze pokud má vliv na obsah,srozumitelnost či přezkoumatelnost aktu porušení evropského práva zneužití pravomoci porušení mezinárodního práva

Řízení o žalobě na neplatnost - pokračování rozsudek ESD účinky erga omnes a ex tunc neplatný akt se ruší od počátku ESD může některé účinky aktu ponechat v platnosti

Řízení o žalobě na nečinnost poskytuje ochranu v situacích, které nelze napadnou žalobou na neplatnost napadnout lze jen protiprávní nečinnost aktivní legitimace: 2 kategorie žalobců privilegovaní žalobci: členské státy EU a orgány EU, nemusejí osvědčovat právní zájem neprivilegovaní žalobci: FO a PO, musejí osvědčovat kvalifikovaný právní zájem pasivní legitimace: kterýkoliv orgán EU

Řízení o žalobě na nečinnost - pokračování 2 fáze řízení administrativní fáze: dotčený orgán musí být vyzván, aby jednal, 3 varianty reakce – dotčený orgán jedná dotčený orgán výslovně odmítne jednat – lze napadnout žalobou na neplatnost do 2 měsíců nijak nereaguje – lze napadnout žalobou na nečinnost soudní fáze: žalobu lze podat do dvou měsíců účinky rozsudku:deklaratorní

Řízení o žalobě na náhradu škody 2 typy odpovědnosti EU za škodu smluvní odpovědnost původ ve vnitrostátním právu nelze napadnout žalobou u ESD mimosmluvní odpovědnost za porušení evropského práva náhrady škody se lze domáhat u ESD

Řízení o žalobě na náhradu škody - pokračování vyžadují se 3 kumulativní podmínky protiprávní jednání orgánů EU, 3 dílčí kumulativní podmínky přičitatelnost jednání EU porušení pravidla, jež má za cíl přidělení práv jednotlivci nebo alespoň nepřímo chrání jeho zájmy porušení pravidla musí být dostatečně závažné vznik škody příčinná souvislost

Řízení o žalobě na náhradu škody - pokračování aktivní legitimace není omezena pasivní legitimace výhradně EU hradí se jak škoda skutečná, tak ušlý zisk v praxi většina žalob zamítnuta

Řízení o služební žalobě žaloba ve sporu mezi EU a jejími zaměstnanci služební žaloby nespadají do pravomoci národních soudů členských států služební žaloby projednává Soud pro veřejnou službu široký záběr: jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel se mohou domáhat určení práv a povinností přiznání určitého plnění, včetně náhrady škody velmi frekventované historická úloha

Řízení o předběžných otázkách předběžná otázka=otázka, jejíž zodpovězení je nezbytné pro vyřešení podstaty sporu, pro zodpovězení otázky meritorní předběžné otázky v evropském právu - umožňují národním soudům členských států obracet se na ESD s otázkami na platnost nebo výklad evropského práva, pokud je to nezbytné k rozhodnutí sporu

Řízení o předběžných otázkách - pokračování nesporná agenda preventivně odstraňuje rozdíly ve výkladu evropského práva nástroj spolupráce předběžné otázky spadají obecně do pravomoci Soudního dvora, pouze v některých případech do pravomoci Tribunálu národními soudy hojně využíváno – 50% všech řízení před ESD

Řízení o předběžných otázkách - pokračování předmět předběžné otázky pozitivní vymezení otázky na výklad: může se týkat kteréhokoliv pramene evropského práva, včetně pramenů nezávazných otázky na platnost: z přezkumu vyloučeno primární právo a rozhodnutí ESD negativní vymezení – judikatura ESD, 4 druhy nepřípustných otázek otázky, jejichž předmětem není platnost ani výklad evropského práva, otázky, u kterých není dána faktická spojitost s předmětem sporu v hlavím řízení před národním soudem otázky, u kterých je spor v hlavním řízení pouze fiktivní otázky, které nesplňují základní obsahové náležitosti.

Řízení o předběžných otázkách - pokračování základní obsahové náležitosti žádosti o rozhodnutí předběžné otázky znění samotné otázky: nelze se ptát na soulad národního předpisu s evropským právem popis skutkového a právního stavu sporu před národním soudem spisové materiály a relevantní národní předpisy

Řízení o předběžných otázkách - pokračování národní soud členského státu autonomní pojem evropského práva, orgán musí splňovat 5 znaků nezávislost - orgán, který nepodléhá zejména vlivu moci výkonné, musí se jednat o orgán stálý, soud musí být zřízený zákonem, úkolem soudu musí být závazně rozhodovat spory na základě práva a příslušnost orgánu nezávisí na vůli účastníku sporu.

Řízení o předběžných otázkách - pokračování možnost položit předběžnou otázku: každý národní soud členského státu, ponecháno na úvaze soudce povinnost položit předběžnou otázku: ve 2 případech – rozhodování v poslední instanci – pokud současně splněny 4 podmínky zodpovězení otázky je nutné pro rozhodnutí ESD na stejnou otázku ještě neodpovídal, k otázce neexistuje ustálená judikatura a správný způsob aplikace evropského práva není evidentní platnost aktu sekundárního práva

Řízení o předběžných otázkách - pokračování průběh řízení úloha stran sporu omezená žádost se podává kancléři Soudního dvora žádost kancléř postupuje členským státům Komisi Radě, pokud se otázka týká jejího aktu dotčené subjekty mohou do dvou měsíců předložit stanovisko soud rozhodne bez ústního jednání

Řízení o předběžných otázkách - pokračování účinky rozhodnutí inter partes: rozhodnutí je závazné pro národní soud členského státu erga omnes: předběžná otázka se stává věcí vyloženou, výklad se přičleňuje k příslušné normě, není potřeba klást znovu tutéž otázku časová působnost: retroaktivní, od počátku platnosti aktu, ESD může omezit až na dobu po vyhlášení rozhodnutí