AUTOR: Mgr. Lenka Bečvaříková ANOTACE: Tento modul slouží jako doplňující výukový materiál pro žáky 3. ročníku oboru Předškolní a mimoškolní pedagogika KLÍČOVÁ SLOVA: autorita, prostředí, osobnost, obliba KRITICKÉ SITUACE PŘI VÝUCE VY-32-INOVACE-PED-319

1)ze strany učitele přílišná ( ne )náročnost práce pro motivaci žáků je podstatné, aby každý z nich měl pocit, že v naší hodině něčeho dosáhl, a aby se jim za jejich práci dostalo uznání. Takový cíl lze splnit jen tehdy, když úroveň zadaných úkolů odpovídá úrovni schopností a dosavadních výsledků každého žáka a když tempo vyučování odpovídá tempu učení.

odborná terminologie je samozřejmé, že učitelé by neměli užívat odborné termíny bez jejich vysvětlení, není to ovšem tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Učitelé si musí uvědomovat, že užívají zvláštní slovní zásobu, a v průběhu vyučování ji musí vysvětlovat. Nejlépe je psát takové výrazy na tabuli. V ideálním případě by mělo být užití každého nového slova nejméně pětkrát doprovázeno vysvětlením. Poté lze žákům občas položit otázku a ujistit se, že slovu rozumějí.

slovní zásoba a používaní jazyka učitelé obvykle mívají větší slovní zásobu než jejich žáci. Učitelé též používají složitější gramatiku než jejich žáci. Je důležité se vyjadřovat jednoduše. Nesnažit se na žáky zapůsobit cizími slovy, mohli bychom se jim tím spíše odcizit. Nutností je používaní spisovného jazyka.

prostředí je velmi důležité, v jakém prostředí výuka probíhá. Zda – li např. doléhá z venku hluk, nebo se jedná o poslední páteční hodinu, vcelku jde o situace, kdy se nelze dobře soustředit. Je nutné brát všechny tyto faktory v úvahu při přípravě a plánování vyučovací hodiny. Žákům, kteří jsou hladoví, unavení nebo žízniví, učení příliš nejde.

„ nepřístupný “ učitel nezbytnou částí učebního procesu je možnost klást otázky. Ale rezervovaného nebo obávaného učitele se žáci, zejména ti ostýchavější, na nic nezeptají.

učitel užívá své formální autority neúčinně pokud učitel v situacích, kdy ho žáci „zkoušejí“, nereaguje vhodně či dostatečně přísně, může se potýkat s drzostmi, nerespektováním své autority a dokonce s otevřenými provokacemi. Také si povšimněme, že žáci, kteří se chovali v zásadě vzorně, se začínají na narušování výuky podílet. Dochází k „dominovému efektu“, kdy se nekázeň šíří po třídě.

obliba učitele obliba učitele jistě úzce souvisí s komunikačním klima ve třídě. Jestliže učitel není u žáků příliš oblíben, vázne i vzájemná komunikace a interakce. Je zajímavé, že žáci neoceňují přílišnou liberálnost učitelů, ale naopak to, že jsou přiměřeně nároční, aniž by kolem sebe šířili hrůzu. Oceňován je diferencovaný přístup. Žáci u učitelů oceňují, že jim není lhostejný žákův prospěch a vztah ke škole, ale i oblékání a dobré vyjadřování učitele – vidí v tom projev úcty a zájmu o ně.

Zároveň také kritizují učitelé, kteří něco po žácích vyžadují, ale sami to neplní. Když nevznikne vztah žáků k učiteli, vytvoří se „ psychologická bariéra “, která žákům zabrání, aby se účastnili diskusí, kladli otázky nebo žádali učitele o pomoc. Rovněž to má nežádoucí vliv na motivaci žáků a na spolupráci se třídou. Je nutné se proto vyvarovat následujících chyb: –ignorace studentů –omezení možnosti klást otázky a odrazování od nich –zesměšňování studenta za to, co řekl nebo napsal

–být arogantní –přerušovat studenta v řeči –neumět studenty podnítit k diskusi a dotazům –být sarkastický, nepřátelský nebo rozčílený

2) ze strany žáků zvláštní problémy při učení jde například o osoby trpící dyslexií. Dyslektici mají potíže se čtením a s psaním a často přehazují pořádek písmen ve slově. Tato porucha se projevuje různými způsoby a k tomu, aby bylo možné určit, zda konkrétní žák dyslexií trpí, je zapotřebí projít zvláštním výcvikem. Dyslexie zřejmě nesouvisí s úrovní inteligence.

strach z neúspěchu a malá očekávání žáků mnozí žáci neočekávají z nejrůznějších příčin, že by mohli v hodinách něčeho dosáhnout, a proto k nim mají záporný vztah a někdy se jich bojí. Většinou jim rovněž chybí motivace. Abychom mohli podobné potíže řešit, je nejprve nutné žákům porozumět. Jaké obavy je trápí? Co je motivuje k účasti na našich hodinách? Musíme se snažit své žáky poznat. Hovořit s celou skupinou nebo s jednotlivci; pokud je třeba, mluvit s nimi v soukromí. Ptát se, co je motivuje, jaké je pronásledují obavy a úzkosti. Řešení jejich problémů můžeme nalézt pouze tehdy, když budeme tyto problémy znát.

schopnosti žáků se liší zkušenosti, talent, výsledky a schopnosti jednotlivých žáků se liší natolik, že jakýkoli pokus určit obecně sdílené vědomosti nebo společné tempo práce vyhovující všem je odsouzen k nezdaru. Jestliže jsou rozdíly velmi výrazné, nepokoušejme se nikdy učit skupinu frontálně déle než několik minut. Je nutné zadávat individuální úkoly, tj. práci na podkladě učebnice nebo zadání na tabuli, aby mohl každý pracovat svým vlastním tempem..

komunikační ostýchavost dětí dosahuje někdy až patologických podob, kdy některé děti se natolik stydí mluvit před celou třídou, že se nezapojují do verbální komunikace, i když by třeba uměly správně odpovídat apod. Ačkoli je to jev známý, v českém edukačním prostředí dosud zkoumán nebyl. Americké výzkumy prokázaly, že komunikační ostýchavost roste s přibývajícím věkem.

žáci zkoušejí učitele žáci někdy učitele „zkoušejí“. Často mají sklon chovat se co nejhůře, dokud není reakce učitele dostatečně tvrdá, aby zabránila dalšímu vyhrocení situace. Experimentují, vedeni snahou zjistit, co si k učiteli mohou dovolit. „Precedenční právo“, které se v průběhu takových zkoušek vyjeví, stanovuje hranice toho, co jim „projde“.

snaha upoutávat pozornost některé žáky, obvykle extrovertního založení, zřejmě těší pozornost učitele a třídy i tehdy, když je negativní. Spolužáci o nich říkávají, že se rádi předvádějí; učitelé, kteří těmto jedincům nedovedou odpustit těžkosti, jež s nimi mají, na ně pohlížejí jako na „šašky“.

protiútok žák odpoví na násilí (byť i symbolické) násilím. Cítí – li, že ho učitel chce potrestat, rozhodně se také potrestat učitele za chování, které on vnímá jako nepřijatelné. Bude – li na něj učitel křičet, může na něj rovněž začít křičet. dlouhotrvající duševní námaha jejím důsledkem může být i neschopnost žáků vést jakoukoli komunikaci s učitelem a okolím vůbec i např. plnění zadaných úkolů.

naučená negativní reakce na dospělé pokud je žák ve škole vystaven trvale určitému typu trastu nebo jiným negativním zkušenostem (tedy i nepřítomnosti úspěchu, radosti), vznikne naučený spoj mezi negativním zážitkem a přítomností dospělého, který může rozšířit i na další učitele a vůbec na dospělé. To může oslabit schopnost dospívajícího klidně a bez negativních emocí komunikovat s dospělými vůbec a celkově mu ztížit vstup do společnosti.

problémy v emoční oblasti zde je možno se setkat, z celou škálou příčin, jejichž kořeny mohou být spojeny s poruchami nervové soustavy žáka, v rodině, ale i v sociálním klimatu třídy a školy.

POUŽITÉ ZDROJE: PRŮCHA, J.: Moderní pedagogika. 1.vyd. Praha: Portál, s. ISBN KALHOUS, Z. a OBST, O.: Školní didaktika. 1.vyd. Praha: Portál, s. ISBN X PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J.: Pedagogický slovník. 2.vyd. Praha: Portál, s. ISBN PETTY, G.: Moderní vyučování. 2.vyd. Praha: Portál, s. ISBN Obrázková galerie Microsoft Office PowerPoint 2007