Drancování přírodních zdrojů Jan-Pavel Cajzl, Veronika Litterová, Kristýna Růžičková

Těžba nerostných surovin Znečištění, které vzniká při těžbě, výrobě a zpracovávání kovů může mít záporný vliv na mořskou faunu a floru a znehodnotit mořské zdroje pro lidskou spotřebu. Podíl lidské činnosti může být velice významný: množství rtuti, která se do životního prostředí dostává kvůli průmyslovým aktivitám je zhruba čtyřikrát vyšší než množství, které se do prostředí dostává přírodními procesy, jako jsou zvětrávání a eroze.

Těžba ropy 1 Průběh: Pro těžbu ropy je zapotřebí vytvořit hustou síť cest, po kterých se k vhodným místům dostanou nejprve vrtné soupravy a po úspěšném otevření ložiska se k místu dostane i těžební technika. K místům těžby je zapotřebí přivést elektrický proud k pohonu strojů (čerpadel) a současně vybudovat síť potrubí, jež odvádí vytěženou ropu do místních zásobníků. Odtud se ropa dostává do sběrných stanic, kde je předběžněočištěna a pak je vháněna do dálkových potrubí – ropovodů, jimiž proudí často až tisíce kilometrů daleko do zpracovatelských závodů petro- chemického průmyslu. Cestou prochází několika čerpacími stanicemi, kde je čerpadly její pohyb urychlován.

Těžba ropy 2 Důsledky: Oblast těžby ropy se vyznačuje značným rozkouskováním (fragmentací) původní krajiny, a to ostrůvkovitě jak těžebními místy, tak liniově cestami, elektrovody a potrubími. Zařízení jsou snadno zranitelná přírodními událostmi a haváriemi, při nichž dochází k únikům surové ropy, která tak zamořuje půdy, vody v tocích a jezerech, případně v moři, a na souší na dlouhou dobu také podzemní vody. K podobným událostem dochází i na přepravních trasách podél ropovodů či na námořních cestách tankerů. Ty mají za následek dlouhodobé otrávení pevninského i mořského životního prostředí. Vzhledem k tomu, že ropa se vyskytuje společně se zemním plynem, je tento rovněž sbírán, skladován a postupně odváděn plynovody ke spotřebě opět na ohromné vzdálenosti.

Těžba pralesů 1 Jednou z hlavních příčin ničení deštných pralesů je těžba dřeva. Mnoho druhů dřeva používaných při výrobě nábytku, podlah a při stavbách pochází z pralesů z Afriky, Asie a Jižní Ameriky. Zakoupením určitých dřevěných výrobků se tedy lidé např. ve Spojených Státech Amerických přímo podílejí na ničení deštných pralesů.

Těžba pralesů 2 Důsledky: I když těžba dřeva může být prováděna takovým způsobem, aby měla co nejmenší dopad na životní prostředí, většina těžby prováděná v pralesech je velmi destruktivní. Kácí se vzrostlé stromy, které jsou odtaženy z pralesa. Tak vznikají nové přístupové cesty do odlehlých částí pralesa, které používají chudí farmáři pro získání nové půdy. Dřevorubci pracující v afrických pralesech jsou často závislí na lovu divé zvěře pro vlastní obživu. Nejčastějšími úlovky jsou gorily, jeleni a šimpanzi. Výzkumy prokázaly, že počet druhů v pralesech, kde je prováděna těžba, je mnohem nižší než počet druhů v nedotčených primárních pralesech. Spousta živočichů neumí přežít v nových životních podmínkách.

Jak můžeme my zabránit drancování přírody? Tříděním odpadu, je to asi to nejednoduší pomoc přírodě. Např: Hliník, Jeho těžba je ohromnou katastrofou pro přírodu, ale jeho recyklace je poměrně snadná. Dále můžeme pomoci zakoupením výrobků od firem, které zaručují šetrnost při získávání surovin na výrobu těchto výrobků.

Navrhněte i vy nějaké řešení

Děkujeme za pozornost

Zdroje http://www.nunulala.estranky.cz/clanky/Drancovaniprirody.html http://local.alfalaval.com/cs-cz/prumyslova-odvetvi/tezba/pages/tezba-kovu-nerostu.aspx http://world.mongabay.com/czech/502.html