FI-11 Kmity a vlnění II. 20. 3. 2005.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Mechanické vlnění Adrian Marek.
Advertisements

Geometrické znázornění kmitů Skládání rovnoběžných kmitů
Obvody střídavého proudu
Geometrický parametr reaktoru různého tvaru
Vlny ČVUT FEL, Praha Katedra fyziky.
KMT/FPV – Fyzika pro přírodní vědy
Jak si ulehčit představu o kmitání
Kmitavý pohyb 1 Jana Krčálová, 8.A.
Kmity, kmity, kmity, …. Na co bychom měli umět odpovědět Co to jsou kmity Pohyb harmonický, periodický, kvaziperiodický Podmínka vzniku kmitů Síla setrvačná,
Kmitavý pohyb 2 Jakub Báňa.
10. Přednáška – BOFYZ mechanické vlnění
Přednáška Vlny, zvuk.
Mechanické kmitání a vlnění
Popis časového vývoje Pohyb hmotného bodu je plně popsán závislostí polohy na čase. Otázkou je, jak zjistit vektorovou funkci času ~r (t), která pohyb.
Jako se rychlost v průběhu kmitání mění
23. Mechanické vlnění Karel Koudela.
Harmonická analýza Součet periodických funkcí s periodami T, T/2, T/3,... je periodická funkce s periodu T má periodu T perioda základní frekvence vyšší.
Tlumené kmity pružná síla brzdná síla?.
S ložené kmitání. vzniká, když  na mechanický oscilátor působí současně dvě síly  každá může vyvolat samostatný harmonický pohyb oscilátoru  a oba.
11. Přednáška – BBFY1+BIFY1 kmitání
ZRYCHLENÍ KMITAVÉHO POHYBU.  Vektor zrychlení a 0 rovnoměrného pohybu po kružnici směřuje do středu kružnice a má velikost:  Zrychlení a kmitavého pohybu.
Kmity HRW kap. 16.
SOUVISLOST KMITAVÉHO POHYBU S ROVNOMĚRNÝM POHYBEM PO KRUŽNICI
Vlny Přenos informace? HRW kap. 17, 18.
Geometrické znázornění kmitů Skládání kmitů 5.2 Vlnění Popis vlnění
INTERFERENCE VLNĚNÍ.
FI-10 Kmity a vlnění I
Derivace –kmity a vlnění
Mechanika tuhého tělesa
SLOŽENÉ KMITÁNÍ.  Působí-li na mechanický oscilátor současně dvě síly, z nichž může každá vyvolat samostatný harmonický pohyb oscilátoru,
Kmitavý pohyb
Skládání kmitů.
KMITAVÝ POHYB KMITAVÝ POHYB  Kmitavý pohyb vznikne tehdy, pokud vychýlíme zavěšenou kuličku na pružině z rovnovážné polohy.  Rovnovážná poloha.
Kmity.
KMITÁNÍ A VLNĚNÍ, AKUSTIKA
Kmitání.
Moment setrvačnosti momenty vůči souřadnicovým osám x,y,z
Kmitání mechanických soustav I. část - úvod
Doc. Miloš Steinhart, UPCE , ext. 6029
Kmity frekvence f (Hz) perioda T = 1/f (s) w = 2p.f
Mechanické kmitání Mechanické kmitání
Spřažená kyvadla.
Kmitání Kmitání (též oscilace nebo kmitavý děj) je změna, typicky v čase, nějaké veličiny vykazující opakování nebo tendenci k němu. Kmitající systém se.
Střední průmyslová škola elektrotechnická a informačních technologií Brno Číslo a název projektu:CZ.1.07/1.5.00/ – Investice do vzdělání nesou nejvyšší.
Kmity, vlny, akustika Pavel KratochvílPlzeň, ZS Část I - Kmity.
Kmity, vlny, akustika Pavel KratochvílPlzeň, ZS Část I - Kmity.
Fyzika pro lékařské a přírodovědné obory Ing. Petr Vácha ZS – Mechanické kmitání.
Mechanické kmitání Vlnění a optika(Fyzika) Bc. Klára Javornická Název školy Střední škola hotelová, služeb a Veřejnosprávní akademie s. r. o. Strážnice.
Mechanické kmitání - test z teorie Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Zlín Tematická oblastFYZIKA - Kmitání, vlnění a elektřina.
Harmonický oscilátor – pružina pružina x pohybová rovnice počáteční podmínky řešení z počátečních podmínek dostáváme 0.
Přenos informace? HRW2 kap. 16, 17 HRW kap. 17, 18.
Harmonická analýza Součet periodických funkcí s periodami T, T/2, T/3,... je periodická funkce s periodu T má periodu T perioda základní frekvence vyšší.
Mechanické kmitání, vlnění
Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.
Název školy: Gymnázium, Roudnice nad Labem, Havlíčkova 175, příspěvková organizace Název projektu: Moderní škola Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/
Skládání rovnoběžných kmitů
Kmity, vlny, akustika Část II - Vlny Pavel Kratochvíl Plzeň, ZS.
Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.
SŠ-COPT Uherský Brod Mgr. Jordánová Marcela 14. Mechanické vlnění
Část II – Skládání kmitů, vlny
Kmity HRW2 kap. 15 HRW kap. 16.
2. přednáška Differenciální rovnice
MECHANICKÉ VLNĚNÍ.
Harmonický oscilátor – pružina
Kmity, vlny, akustika Část I – Kmity, vlny Pavel Kratochvíl
Kmitání Mgr. Antonín Procházka.
Vlny Přenos informace? HRW2 kap. 16, 17 HRW kap. 17, 18.
Mechanické kmitání, vlnění
Vlnění šíření vzruchu nebo oscilací příčné vlnění vlna: podélné vlnění.
MECHANIKA TUHÉHO TĚLESA
Transkript prezentace:

FI-11 Kmity a vlnění II. 20. 3. 2005

Hlavní body Kmity Úvod do vlnění Harmonické vlny Skládání kmitů rovnoběžných a kolmých Tlumené kmity Nucené kmity Úvod do vlnění Harmonické vlny Popis, periodicita v čase a prostoru Přenos energie Stojaté vlny, interference vln, Dopplerův jev 20. 3. 2005

Skládání kmitů I Působí-li několik různých návratových sil, může hmotný bod vykonávat několik kmitavých pohybů současně. Obecně platí, že složený kmit je superpozicí jednotlivých kmitů a výchylka v určitém okamžiku je superpozicí jednotlivých výchylek. Často nás zajímá, za jakých podmínek bude výsledný kmit periodický či dokonce harmonický. 20. 3. 2005

Skládání kmitů II I když jsou skládající se kmity harmonické je výsledný kmit obecně aperiodický. Speciálně: Je-li jedna frekvence racionálním násobkem druhé, bude výsledný kmit periodický. Jsou-li si výchozí frekvence rovny, je výsledný kmit dokonce harmonický. Zde rozebereme několik speciálních případů skládání harmonických kmitů. 20. 3. 2005

Skládání kmitů v jedné přímce I Jsou-li harmonické kmity stejné frekvence, mohou se lišit pouze amplitudou nebo fází. Jejich výsledný kmit : má opět stejnou frekvenci jako každý z kmitů. jeho výslednou amplitudu a fázi lze vypočítat jako součet dvojrozměrných vektorů nebo komplexních čísel. 20. 3. 2005

Skládání kmitů v jedné přímce II Dokážeme tvrzení pro dva kmity. Důkaz lze potom snadno rozšířit pro více kmitů. Předpokládejme dva kmity určené parametry x10, 1 a x20, 2. Platí : cosiny rozložíme pomocí součtových vzorců, přeskupíme a opět složíme pomocí součtového vzorce : 20. 3. 2005

Skládání kmitů v jedné přímce III 20. 3. 2005

Skládání kmitů v jedné přímce IV Výsledný kmit má úhlovou frekvenci , stejnou jako skládané kmity, amplitudu x120 a fázi . Amplituda a fáze výsledného kmitu jsou určeny amplitudami a fázemi kmitů skládaných. Každý kmit tedy musíme charakterizovat dvourozměrnou veličinou, která nese informaci o amplitudě a fázi, buď speciálním vektorem – fázorem nebo komplexním číslem. Ilustrujme popis skládání kmitů pomocí fázorů : 20. 3. 2005

Skládání kmitů v jedné přímce V zobrazme kmit pomocí vektoru, jehož velikost je rovna amplitudě x10 a úhel, který svírá s kladnou částí osy x úhel rovný fázi . kdyby takový vektor rotoval s úhlovou rychlostí , byl by jeho průmět do osy x roven výchylce kmitu. Vektor, popisující druhý kmit, má obecně jinou velikost i počáteční směr, ale rotuje se stejnou úhlovou rychlostí Oba vektory jsou tedy vzájemně v klidu. Můžeme zavést souřadnou soustavu, rotující také s úhlovou rychlostí . Potom oba kmity i jejich výsledný kmit v této soustavě v klidu. 20. 3. 2005

Skládání kmitů v jedné přímce VI V předchozím závěru vidíme, že první složka výsledného kmitu je tedy součet prvních složek kmitů skládaných : a podobně složka druhá : To přesně odpovídá sčítání vektorů. 20. 3. 2005

Skládání kmitů v jedné přímce VII Zajímavý případ nastává, když frekvence obou kmitů nejsou stejné, ale jsou blízké. Pro jednoduchost budeme předpokládat u obou stejnou amplitudu a nulovou fázi : 20. 3. 2005

Skládání kmitů v jedné přímce VIII Výsledný kmit má : frekvenci rovnou průměrné frekvenci obou kmitů, srovnatelnou s původními frekvencemi a je modulován kmitem s frekvencí rovnou jejich rozdílu. To může být velmi nízká frekvence. V akustice se tomuto jevu říká zázněje nebo rázy. 20. 3. 2005

Skládání kmitů kolmých I Výsledkem je kmit, který je superpozicí původních kmitů a obecně se odehrává v dvojrozměrném prostoru – rovině. Mají-li oba kmity stejnou frekvenci, pohybuje se hmotný bod periodicky se stejnou frekvencí po elipse, která se v závislosti na počátečních podmínkách může zjednodušit na kružnici, či přímku. 20. 3. 2005

Skládání kmitů kolmých II Mají-li oba kmity blízkou frekvenci, pohybuje se hmotný bod periodicky s průměrnou frekvencí obecně po elipse, jejíž velikost se mění s pomalejší periodou. Dají-li se frekvence obou kmitů vyjádřit jako poměr celých čísel, hmotný bod se periodicky pohybuje po Lyssajousově křivce. 20. 3. 2005

Tlumené kmity I U reálných kmitů obvykle dochází ke ztrátám energie a jsou tedy tlumené. Vyšetříme jednoduchý případ, kdy brzdící síla závisí na (první mocnině) rychlosti, což je v souladu například se Stokesovým zákonem : 20. 3. 2005

Tlumené kmity II Pohybová rovnice má v tomto případě tvar : Jedná se o diferenciální rovnici druhého řádu, jako v případě netlumených kmitů, ale nyní obsahuje i člen řádu prvního. To mírně komplikuje řešení, ale hlavně jeho charakter silně závisí na počátečních podmínkách, hlavně míře tlumení 20. 3. 2005

Tlumené kmity III Rovnici přeskupíme a vydělíme m. Zavedeme konstantu tlumení 2 = b/m a použijeme úhlovou frekvenci netlumených kmitů 20=k/m : Předpokládáme řešení ve tvaru: 20. 3. 2005

Tlumené kmity *I Po dosazení dostáváme charakteristickou kvadratickou rovnici pro  : Její řešení závisí na diskriminantu čili na míře tlumení : 20. 3. 2005

Tlumené kmity *II Pro velké tlumení je diskriminant kladný a výsledkem je jeden přetlumený kmit, který nemusí ani dosáhnout rovnovážné polohy. Situace pro nulový diskriminant se nazývá kritické tlumení a rovnovážné polohy je dosaženo, ale akorát není překročena. zajímavým řešením je málo tlumený pohyb. 20. 3. 2005

Tlumené kmity *III Zavedeme novou úhlovou frekvenci  : A tedy : Obecné řešení můžeme psát jako : 20. 3. 2005

Tlumené kmity *IV Použijeme okrajových podmínek : Takže konečně : 20. 3. 2005

Tlumené kmity IV Pro málo tlumené kmity, kdy   0 , je : Kde : Výsledný kmit je superpozicí harmonického kmitu s menší úhlovou frekvencí než měl kmit netlumený a exponenciálně se snižující amplitudy. 20. 3. 2005

Tlumené kmity V Bývá zvykem zavádět útlum  jako poměr amplitud vzdálených jednu periodu : nebo jeho logaritmus, zvaný logaritmický dekrement : 20. 3. 2005

Nucené kmity I Rozebereme situaci, kdy na oscilátor s vlastní úhlovou frekvencí  působí periodická síla s frekvencí . Pohybovou rovnici, předpokládáme-li i tlumení, lze napsat : Po vydělení m a úpravě: Jedná se o nehomogenní diferenciální rovnici druhého řádu. 20. 3. 2005

Nucené kmity II Řešení se skládá z tlumené části, která za určitou dobu zmizí a z části stabilní : Pro amplitudu stabilní části platí : 20. 3. 2005

Nucené kmity III Toto řešení má takzvaný rezonanční charakter, kdy je amplituda maximální pro  blízké 0. Rezonance: k nejefektivnějšímu přenosu energie do kmitajícího systému dochází, je-li budící frekvence rovna vlastní frekvenci. Příkladem je třeba dětská houpačka. 20. 3. 2005

Vlny I Prostředím složeným z hmotných bodů, z nichž každý může vykonávat kmity a mezi kterými jsou vazby, charakterizované například moduly E a G, se výchylka může šířit jako vlna – postupné kmitání v prostoru a čase. Podle charakteru vazeb může být vlnění : příčné, u něhož je výchylka kolmá ke směru šíření podélné, kde je výchylka se směrem šíření rovnoběžná surerpozicí obojího 20. 3. 2005

Vlny II Vlnění je typické tím, že se prostorem šíří energie (informace), ale ne hmota. Popišme výchylku harmonické vlny, šířící se rychlostí c ve směru osy x : znaménko “-” platí pro kladná x v bodě x je tedy výchylka, která byla v počátku před dobou x/c =  , za kterou do něj vlna dospěla Dále uvažujme jen velikost výchylky. 20. 3. 2005

Vlny III Výchylka každé vlny splňuje obecnou Laplaceovu nebo-li vlnovou rovnici : splňují ji i obecnější vlny, ale my se budeme podrobněji zabývat jen vlnami harmonickými, které se šíří v prostředí harmonických oscilátorů 20. 3. 2005

Vlny IV Harmonická vlna je periodická v čase i prostoru : kde  = cT je vlnová délka, čili dráha, kam vlna dospěje za jednu periodu. Vyjadřuje periodicitu v prostoru. 20. 3. 2005

Vlny V Pomocí periodičnosti funkce cos, lze totiž snadno ukázat, že pro t = t + mT : nebo pro x = x + n : 20. 3. 2005

Vlny VI Z definice vlnové délky platí důležité vztahy: Často, například ve spektroskopii se používá vlnočet, což je počet vln na jednotku délky : Je zjevně prostorovou analogií frekvence. 20. 3. 2005

Vlny VII Prostorovou analogií úhlové frekvence je vlnové číslo, jeho význam je patrný po úpravě: Vystihuje ho zjevně lépe jeho druhý název úhlový vlnočet. 20. 3. 2005

Vlny VIII Dále platí : V třírozměrném prostoru, lze šíření vlny popsat pomocí vlnového vektoru , kde je jednotkový vektor mající směr šíření a jehož velikostí je vlnové číslo. Pro výchylku rovinné vlny v bodě platí : 20. 3. 2005