Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0188 Název projektu: Moderní škola Autor: Mgr. Miriam Zralá Název materiálu: Vertebrogenní onemocnění Označení materiálu: VY_32_INOVACE_MP.M4.1117 Datum vytvoření: 9.1. 2014 Vzdělávací oblast: Aplikovaná masáž Ročník: čtvrtý – Sportovní a rekondiční masér Název školy: Střední škola, základní škola a mateřská škola pro zrakově postižené, Brno, Kamenomlýnská 2

Anotace Úvod do problematiky, předpokladem pro tuto problematiku jsou teoretické znalosti pohybového systému. Seznámení s pojmem vertebrogenní poruchy, příčiny vzniku, znaky vertebrogenních poruch, svalová dysbalance, zkřížené syndromy, funkční a morfologické změny, terapeutické postupy včetně školy zad.

Metodické pokyny Jedná se o teoretickou výuku, které musí předcházet znalost anatomie nervového systému člověka. K využití materiálu je nutný počítač s MS PowerPoint a projektor. Zrakově postiženým přenést prezentaci do ozvučených čtecích zařízení.

Zdroje HALADOVÁ, Eva a Ludmila NECHVÁTALOVÁ. Vyšetřovací metody hybného systému. Vyd. 1. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 1997, 135 s. ISBN 80-701-3237-X. GÚTH, Anton. Vyšetrovacie a liečebné metodiky pre fyzioterapeutov. [1. vyd.]. Bratislava: Liečreh Gúth, c1995, 448 s. ISBN 80-967-3830-5. KOLÁŘ, Pavel. Rehabilitace v klinické praxi. Vyd.1. Praha: Galén, 2009, 713 s. ISBN 978-80-7262-657-1

Zdroje JENDRICHOVSKÝ, Marián. Neuro-muskulo-skeletálny koncept diagnostiky pre fyzioterapeutov. Vyd. 1. Stará Lubovňa: Physioplus, 2013, 232 s. ISBN 978-80-971433-5-0 Fotografie z archivu autorky

Vertebrogenní onemocnění

Vertebrogenní poruchy Vertebra je latinské slovo znamenající obratel Genesis je řecké slovo označující původ Spojením obou výrazů vzniklo slovo označující, že příčina poruchy je přímo v páteři.

Vertebrogenní onemocnění Pojem vertebrogenní onemocnění je souhrnný název pro řadu pestrých klinických obrazů, které jsou charakterizovány bolestmi páteře, vegetativními změnami a poruchy hybnosti. Změny na páteři jsou zprvu pouze funkční, později i morfologické. Tato onemocnění se manifestují obvykle bolestí některého úseku páteře nebo bolestí vyzařující z páteře do jiných částí těla.

Příčiny Vadné držení těla Dysbalance svalová Postižení meziobratlové ploténky Spinální stenóza Degenerativní změny Vrozené vady páteře, pánve, dolních končetin Mikrotraumata Degenerativní změny páteře Prochladnutí Psychosociální příčiny Úrazy

Obecné znaky vertebro obtíží častý chronicko-intermitentní průběh trauma v anamnéze recidivy po prochlazení, provokujícím momentě vzniku (např. prudký pohyb) potíže jsou vázány na určitou polohu nebo určitý způsob zátěže převaha výskytu je ve středních věkových skupinách

Typy bolestí páteře 1. lokální - v místě postižení 2. reflexní - nebo-li přenesené - buď dochází k šíření bolesti z oblasti páteře do různých částí těla nebo naopak k šíření dochází z útrobních oblastí do páteře. 3. radikulární – vznikají drážděním příslušných kořenů nebo postižením míchy. Zvyšují se při užití břišního lisu např. při zakašlání, kýchnutí nebo tlaku na stolici. Jsou provázeny poruchami reflexů, kožní citlivosti, popřípadě poruchami hybnosti.

Typy bolestí páteře 4. pseudoradikulární – mají podobné šíření jako radikulární bolesti, ale šíří se do větší oblasti. Nepochází z kořenového dráždění, nýbrž z dráždění okolních tkání, ze svalových spasmů, z kloubů či vazů. Není zde porucha reflexů a čití.

Nejčastější vertebrogenní poruchy – C p akutní krční ústřel (torticollis algera) - akutně vzniklý spasmus šíjového svalstva a blok pohybového segmentu) cervikokraniální (CC) syndrom – bolesti hlavy (na temeni, ve spánku), v týle cervikobrachiální (CB) syndrom - bolesti v šíji s propagací do jedné HK (do oblasti ramene a paže) cervikální myelopatie - chronické postižení způsobené degenerativními změnami, osteochondrózou a osteofyty radikulární syndromy C5, C6, C7, C8

Nejčastější vertebrogenní poruchy Th p vertebrogenní poruchy jsou zde méně časté dochází zde často k blokádám v oblasti žeber a sternokostálních skloubení pseudoradikulární příznaky, které mohou imitovat postižení vnitřních orgánů

Nejčastější vertebrogenní poruchy L p lumbago - akutní ústřel (lidově „houser“), který vzniká akutním blokem lumbosakrální páteře nebo sakroiliakálního skloubení a svalovou kontrakturou; začíná většinou po provokačním momentu (zvednutí těžšího břemene, prudkém pohybu); bolesti jsou lokalizovány v bederní a křížové krajině, mohou se propagovat do břicha, třísel, hýždí i mezi lopatky lumbalgie - chronické bolesti v kříži lumboischiadický syndrom (LIS) - bolesti v kříži a bederní krajině s propagací do jedné dolní končetiny radikulární syndromy L4, L5, S1

Svaly posturální a fázické Posturální svaly zajišťují postoj člověka, reagují pomaleji na podráždění, mají tendenci se zkracovat. Fázické svaly mají na starost pohyb, rychle reagují na podráždění, mají tendenci výrazně ochabovat.

Dysbalance svalová Na podkladě zkrácených a oslabených svalů, vzniká nerovnováha svalstva tzv. dysbalance svalová, která podporuje zhoršení hybných stereotypů, a tím i přetížení a dekompenzaci jednotlivých segmentů páteře. Tato nerovnováha je nejzřetelnější v oblasti pánve a pletence ramenního.

Svaly zkrácené a ochablé Horní zkřížený syndrom Dolní zkřížený syndrom Přední vrstvový syndrom Zadní vrstvový syndrom

Svalové syndromy Horní zkřížený syndrom Nacházíme svalovou dysbalanci mezi: Horními a dolními fixátory ramenního pletence Mm. pectorales a mezilopatkovým svalstvem Hlubokými flexory šíje a extenzory šíje

Horní zkřížený syndrom Charakteristika: 1. zkrácení horních vláken m. trapezius, m. levator scapulae, m. SCM a m. pectoralis maior et minor 2. oslabením hlubokých flexorů šíje a dolních fixátorů lopatek. Dochází ke změnám statiky i hybných stereotypů.

Horní zkřížený syndrom Biomechanické následky: Nacházíme předsun hlavy s přetížením CC i CTh přechodu a zvýrazněním krční lordózy, kulatých ramen a změněné polohy lopatek, která má za následek přetížení m. supraspinatus a celého závěsného aparátu. Pozorujeme předsunuté držení hlavy. Porucha v těchto segmentech vede k dalším změnám.

Horní zkřížený syndrom Změny: Nastávají změny v krčním sympatiku Změny v segmentu C4/5, který je oblastí n. axilaris s vazbou na ramenní kloubu na n. phrenicus, který ovlivňuje mechaniku dýchání Th4 je inervační oblast srdce a porucha v této oblasti souvisí s vertebrokardiálními vztahy Dochází ke změnám v oblasti pletence ramenního, oslabení dolních fixátorů lopatek a následná protrakce ramenních kloubů vede k abdukci lopatky. Následně je přetížen m. levator scapulae.

Svalové syndromy Dolní zkřížený syndrom – v oblasti pánve Nacházíme svalovou dysbalanci mezi: Oslabenými mm. glutei maximi a zkrácenými flexory kyčelních kloubů Oslabenými přímými břišními svaly a zkrácenými bederními vzpřimovači trupu Oslabenými mm. glutei medii a zkrácenými tenzory facsiae latae i quadrati lumborum

Dolní zkřížený syndrom Tento typ dysbalance vede ke změně statických a dynamických poměrů v oblasti pánve a dolního lumbálního sektoru. Vzniká anteverse pánve se zvýšenou lordózou v LS přechodu a následně změna rozložených tlaků na kyčelní klouby a LS segmenty (nejčastěji ploténky L4/5 a L5/S1. Z dynamického hlediska dochází při chůzi k nedostatečné extenzi v kyčelním kloubu a následnému dalšímu prohloubení anteverse pánve. Tím dochází doslova při každém kroku k přetěžování LS segmentu.

Dolní zkřížený syndrom - terapie Tkáň pod tímto stresem degeneruje. Vzniká bolest. Na základě bolestivé iritace vznikají paravertebrální kontraktury. Ve svalu klesá pH a tím se prohlubuje další bolestivost. Manuální zásah ve smyslu masáží, měkkých technik aj. v tomto případě přinese pouze lokální a krátkodobou úlevu. Za hlavní terapii považujeme cílenou stabilizaci oblasti cvičením na nestabilních plochách (míče, úseče atd.). Z hlediska sekundární prevence je nutné ovlivnit svalovou dysbalanci jako celek.

Svalové syndromy Vrstvový syndrom Střídají se vrstvy hypertrofických a hypotrofických svalů Dorzální strana Hypertrofické ischiokrurální svaly Oslabené gluteální svaly Hypertrofické vzpřimovače torakolumbální oblasti Oslabené mezilopatkové svalstvo Hypertrofické horní fixátory ramenního pletence

Svalové syndromy Ventrální strana Oslabené břišní svaly Zkrácené m. pectoralis maior a m. SCM a další hypertrofické svaly jsou našemu zraku ukryty – m. iliopsoas, m. rectus femoris.

DYSBALANCE SVALOVÁ VYVÁŽENOST zkrácený sval oslabený sval protáhnout posílit SVALOVÁ VYVÁŽENOST

Funkční změny Funkční změny v pohybovém aparátu jsou diagnosticky identifikovatelné a také léčebně ovlivnitelné. Funkční důsledky identifikujeme: Ve svalu: svalový spazmus, trigger point, svalová hypotonie a hypertonie V kloubu: kloubní blokáda, kloubní hypermobilita Ve fasciích: fasciální retrakce V kůži: HAZ, zvýšený dermografismus V periostu: bolestivé body v oblasti periostu Ve vnitřních orgánech: poruchy střevní pasáže, gynekologické dysfunkce atd.

Morfologické změny v pohybovém aparátu Přetrvávají-li poruchy funkce delší dobu, způsobují prokazatelné morfologické změny! Našim léčebným cílem je proto tyto funkční změny ovlivnit! Každá lokálně vzniklá porucha vyvolává reaktivní změny ve více funkčních systémech. Např. porucha kloubu není omezena pouze na vlastní kloub, ale reaktivně vyvolá odpověď i v ostatních strukturách. Vznikají tak funkční důsledky ve svalech, v dalších funkčně souvisejících kloubech, fasciích na periostu, na kůži a ve vnitřních orgánech.

Terapeutický postup Stejně tak i terapeutický postup je možné ovlivnit poruchu z různých aferentních vstupů. Např. kloubní blokádu můžeme ovlivnit jak mobilizací, tak i ovlivněním kožní aference, uvolněním fascií, měkkými technikami, masáží apod.

Přetěžování a nesprávné zatěžování páteře Krátce trvající přetížení některého úseku páteře. Po kratší či delší době vzniká bolest, která člověka donutí ke změně polohy. Bolest po té vymizí. Opakované, delší dobu trvající přetížení. To vyvolá kromě funkční blokády také svalový spasmus a další reflexní změny. V tomto případě již nestačí změna polohy k odstranění blokády. Příkladem je nevhodná pracovní poloha. Náhlý, nekoordinovaný pohyb. Například uklouznutí nebo špatné šlápnutí, tím dojde k nesprávnému rozložení sil v kloubu

Úrazy Poruchu mohou vyvolat i drobné úrazy, které bývají často podceňovány. Při některých úrazech jsou vertebrogenní poruchy téměř pravidlem, například při otřesu mozku. Některé funkční kloubní blokády bývají i klinicky němé, nepůsobí nemocnému žádné bolesti, pouze omezují rozsah pohybu. Teprve úrazem se bolesti manifestují a tím si nemocný uvědomí i omezení pohybu.

Léčení vertebrogenních poruch Medikamentózní léčba Chirurgická léčba Fyzioterapeutická péče

Fyzioterapeutická léčba Vyšetřovací techniky – kineziologický rozbor, měření rozsahu hybnosti páteře, testy hypermobility, zkrácených svalových struktur,.. Měkké a mobilizační techniky – uvolňování kůže, podkoží, fascií, PIR, mobilizace, automobilizace, trakce Fyzikální terapie – elektroléčba, masáže, neinvazivní laserová terapie, teploléčba, vodoléčba, balneoterapie, kryoterapie Léčebná tělesná výchova Poradenská činnost – škola zad

Desatero Školy zad Drž se zpříma. Opravuj pravidelně své držení těla. Co nejvíce se pohybuj. Sedˇ co nejméně, a když už sedíš, tak dynamicky Odlehčuj svá záda Zvedej břemena hlavou, nejen tělem Nezapomínej na udržování svalové rovnováhy Trénuj denně hybný systém Zařazuj při práci odlehčující a odpočinkové prvky Vychovávej své děti podle pravidel Školy zad

Denní činnosti udržování fyziologického postavení zad – při statickém i dynamickém zatížení páteře zachování pracovního sektoru, který je vymezen prostorem mezi stehny správná úprava pracovního prostředí používání správných židlí, lůžek správné zvedání břemen další poradenská činnost

Zapamatuj si!!! 1. Tělo není stroj, páteř nelze vyměnit 2. Bolest má signální význam 3. Tělo vyžaduje pravidelnou údržbu, záruka je cca do 30 let Za svoje záda si může většinou každý sám 5. Najdi rovnováhu mezi prací a odpočinkem

Operace páteře akutní /úrazy, nádory s rozvojem neurologických příznaků/ plánované /deformity páteře, degenerativní onemocnění/ diagnostické /biopsie/ dle lokalizace /C,Th,L,S/ dle přístupu /zadní, přední,kombinované výkony/

Operační zákroky na páteři Volba mezi operativním a konzervativním postupem bývá velmi obtížná. Studie prokázala, že u výhřezu ploténky se může za nějaký čas sama upravit a téměř 90% se během 6 týdnů spontánně uzdraví. Jen 10% je indikováno k operačnímu řešení.

Nejúčinnější prevencí zad je pohyb!!!

Opakování Čím jsou charakterizovány vertebrogenní poruchy bolestmi páteře, vegetativními změnami, poruchami hybnosti Jak se nazývají první změny na páteři funkční kde se nachází vertexsvaly posturální mají tendenci ke zkracování K čemu dochází na podkladě zkrácených a oslabených svalů ke svalové dysbalanci ve které části těla je dysbalance nejpatrnější v oblasti pánve a pletence ramenního