Výukový program: Ekonomické lyceum Název programu: Hospodářská politika státu Vypracoval : Ing. Lenka Gabrielová Projekt Anglicky v odborných předmětech, CZ.1.07/1.3.09/ je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
DŮCHODOVÁ A CENOVÁ POLITIKA
Součástí makroekonomické politiky je důchodová politika, přesněji označovaná jako mzdová a cenová politika. Jestliže hrozí, že se inflace dostane mimo kontrolu, hledají vlády cestu, jak stabilizovat ceny.
Tento typ politiky nabývá různých forem, od dobrovolných mzdových a cenových směrnic až po přímou právní regulaci mezd, platů a cen. Důchodová politika tedy působí na ceny výrobních faktorů i výrobků a služeb. Používá se, když fiskální a monetární opatření působí nedostatečně (obvykle při regulaci cen některých komodit).
je to oblast hospodářské politiky, kterou stát působí na cenu výrobních faktorů (zejména mzdy, zisk) zaměřuje se na stabilizaci cenové hladiny, snaží se snižovat inflaci bez negativních vlivů na hrubý domácí produkt (HDP) a nezaměstnanost řeší příjmy obyvatel a jejich případnou regulaci ze strany státu důchodová politika se využívá tehdy, jestliže se inflace dostane mimo kontrolu,stát hledá cestu jak stabilizovat ceny
své záměry může stát prosazovat přísnou kontrolou cen a mezd - regulační opatření používá různé formy: Zmrazení mezd na základě zákonného opatření vlády Limity růstu mezd Dobrovolná omezení růstu mezd jako výsledek vyjednávání zaměstnavatelů a pracovníků pod vlivem vládních doporučení a) Dobrovolné směrnice -určuje % přírůstků nominálních mezd, které stanoví dohodou mezi vládou, odbory, zaměstnavateli (tripartita) b) Vládní kontroly vývoje mezd a cen c) Daňové regulace mezd a cen
soubor státních nebo podnikových opatření v oblasti cen tvoří ji zejména výběr cenové soustavy, stanovování a ovlivňování úrovně cen, cenových relací, plánování dynamiky vývoje cen, využívání cen k prosazování ekonomických záměrů (vyrovnávaní nabídky a poptávky, ovlivňování reálných důchodů) souhrnným vyjádřením cenové politiky je dlouhodobý plán vývoje cen
Každý podnik si musí stanovit, jakou cenovou politiku bude na trhu uplatňovat. Vychází přitom ze své podnikatelské filozofie a konkrétních podmínek, v nichž působí (velikost podniku, druh a rozsah sortimentu, zákazníci, konkurence, apod.)
1) Celkové úrovně cen – tj. zda bude podnik např. uplatňovat vysoké ceny nebo nízké ceny. 2) Zda půjde o ceny jednotné nebo rozdílné – např. ve středu města nebo na okraji města. 3) Úrovně cen zaváděného zboží – např. nízké ceny, aby se vytvořila poptávka, nebo vysoké ceny, aby se slízla smetana než se přizpůsobí konkurence a trh se nasytí. 4) Změn cen – např. v závislosti na životním cyklu výrobku (uvedení na trh, růst, zralost a úpadek), ročním období (před sezónou, v sezóně, po sezóně). 5) Způsobu stanovení cen – cenovou politikou může podnik sledovat dosažení různých cílů.
Uveďte rozdíl mezi nominální a reálnou mzdou. Víte, jaká je aktuální výše minimální mzdy v ČR? Setkali jste se s rozdílnou cenovou politikou firmy? Např. v různých obdobích roku, s různou výší cen, případně cenovou diskriminací? Uveďte konkrétní příklad.
KREBS, V. a kol.: Sociální politika, Praha: ASPI, a. s., 2005, ISBN SLANÝ A., a kol.: „Makroekonomická analýza a hospodářská politika“ Praha: C. H. Beck, ISBN VOSTROVSKÁ, Zdena, VORLÍČEK, Jan: Úvod do hospodářské a sociální politiky, Praha, VŠE, 2005