Didaktický výzkum v ekonomickém vzdělávání © prof. Ing. Ondřej Asztalos, CSc.

Didaktický výzkum v ekonomickém vzdělávání 1.Účast učitele ekonomických předmětů na didaktickém výzkumu 2.Články didaktického výzkumu v ekonomickém vzdělávání 3.Organizace didaktického výzkumu v ekonomickém vzdělávání 4.Etapy práce s didaktickými informacemi ve výzkumu v ekonomickém vzdělávání 5.Metody kvantitativního zpracování informací o ekonomickém vzdělávání 6.Metody kvalitativního zpracování výsledků ekonomického vzdělávání 7.Metody zpracování a vyhodnocení informací o ekonomickém vzdělávání 8.Etapy komplexního výzkumu v ekonomickém vzdělávání

1) Účast učitele ekonomických předmětů na didaktickém výzkumu  Didaktický průzkum a didaktický výzkum (průzkumem si učitel ověřuje postup a výsledky výuky ekonomických předmětů, didaktický výzkum předpokládá jeho zapojení do vědecko výzkumné činnosti v oboru didaktika ekonomických předmětů)  Zásady didaktického výzkumu v ekonomickém vzdělávání (systematické a komplexní sledování účinnosti ekonomického vzdělávání organizované specialisty, zaměřuje se na výchovnou i vzdělávací stránku výuky ekonomických předmětů, pozornost se věnuje všem jejím stránkám, sledujeme skutečný i očekávaný průběh didaktických jevů, aplikujeme analyticko syntetické postupy myšlení, sledujeme souvislosti didaktického jevu s jeho okolím, stav nepopisujeme, ale hledáme příčinné souvislosti, hledáme dynamiku jevů, výzkumné metody odrážejí cíle a charakter ekonomického vzdělávání, pozornost se věnuje nejen didaktické činnosti učitele, ale i činnosti a postojů žáků)

2) Články didaktického výzkumu v ekonomickém vzdělávání  Učitelé ekonomických předmětů (úspěšní učitelé, zajímající se o výzkumnou práci, kteří mohou přispět především k didaktickým experimentům)  Vedoucí složky školy (školní management a komise ekonomických předmětů se účastní svým rozhodováním a organizováním zkvalitňování ekonomického vzdělávání)  Regionální pedagogické instituce (dozor a správa regionálního školství, instituce zajišťující celoživotní vzdělávání učitelů ekonomických předmětů, rozšiřování dobrých zkušeností učitelů mezi ostatní učitele)  Ústřední výzkumné a pedagogické instituce (výzkumné ústavy zabývající se didaktikou ekonomického vzdělávání - NÚOV - a vysoké školy připravující učitele ekonomických předmětů - VŠE – se zabývají systematickým výzkumem a experimentováním a přípravou vzdělávacích programů, ústřední školská inspekce kontroluje kvalitu ekonomického vzdělávání v celostátním měřítku, a centrální instituce zajišťující další vzdělávání učitelů)

3) Organizace didaktického výzkumu v ekonomickém vzdělávání  Komplexní charakter výzkumu (výzkum ekonomického vzdělávání se zaměřuje na pedagogickou, psychologickou a didaktickou stránku vzdělávání v souvislosti s rozvojem ekonomických věd, hospodářské politiky a hospodářské praxe)  Předmětové výzkumy (předmětem výzkumu je výuka jednotlivých ekonomických předmětů – Ekonomika, Účetnictví aj., zkoumají se dílčí i celopředmětové problémy výuky předmětů)  Oborové výzkumy (předmětem didaktického výzkumu je výuka všech ekonomických předmětů ve vzájemných souvislostech a propojeních, výzkumy se zaměřují na obsah ekonomického vzdělání, které poskytují všechny ekonomické předměty, zabývají se společnými didaktickými otázkami, mezipředmětovými vztahy aj.)

4) Etapy práce s didaktickými informacemi ve výzkumu v ekonomickém vzdělávání  Shromažďování výzkumného materiálu (kvalita didaktického výzkumu záleží na množství získaných informací, potřebných k vytváření závěrů o ekonomickém vzdělávání – jejich kvantitativní zpracování)  Zpracování a interpretace výzkumného materiálu (v didaktickém výzkumu ekonomického vzdělávání se ze zpracování informací vyvozují závěry – kvalitativní aspekt výzkumu)

5) Metody kvantitativního zpracování informací o ekonomickém vzdělávání  Pozorování (sledování přímé výuky ekonomických předmětů, opatřování dokumentace o průběhu výuky, užívá se jak krátkodobého, tak i dlouhodobého pozorování, pozornost se věnuje kromě vedlejších jevů a procesů jevům a procesům hlavním)  Explorace (zajišťování materiálů ústní komunikací, zejména rozhovory, besedami, interview apod. k zjišťování skrytých charakteristik ekonomického vzdělávání, výzkum se soustřeďuje na žáky, na učitele ekonomických předmětů i na odborníky z ekonomických vědních oborů, na pracovníky z ekonomické praxe a na představitele hospodářské politiky)  Dotazníkové formy (získávání standardizovanými i nestandardizovanými druhy dotazníků k získání velkého množství informací o ekonomickém vzdělávání)

5) Metody kvantitativního zpracování informací o ekonomickém vzdělávání  Rozbor učenic ekonomických předmětů (výzkum se soustřeďuje na obsah učebnic, na jejich didaktické zpracování, na výchovnou stránku učebnic, na jazykovou, estetickou a hygienickou úroveň učebnic)  Didaktické experimenty v ekonomickém vzdělávání (výzkumy se provádějí se záměrem zjišťování výsledků pokusů, které probíhají v přirozených či napřed stanovených podmínkách a zaměřují se hlavně na nové požadavky v obsahu i didaktice ekonomického vzdělávání, zejména spojené s modernizací a inovacemi ekonomického vzdělávání, experimenty vycházejí z výzkumného problému a ze stanovení hypotézy)

6) Metody kvalitativního zpracování výsledků ekonomického vzdělávání  Edukometrie (měření dat o výsledcích ekonomického vzdělávání)  Sociometrie (výzkum vztahů a komunikace mezi žáky ve skupinách, mezi žáky a učitelem ekonomických předmětů a mezi učiteli navzájem)  Případové studie (výzkum vychází z jednotlivých výsledků výuky učitelem ekonomických předmětů, předmětem výzkumu jsou dílčí didaktické případy a situace)  Analýza edukačních produktů (posuzuje se kvalita písemných prací žáků a příprav učitelů ekonomických předmětů)  Metaanalýza (výzkum vychází z kvality publikací o ekonomickém vzdělávání)  Scientometrická metoda (slouží ke zhodnocení úrovně poznání o ekonomickém vzdělávání a z výsledků didaktiky ekonomických předmětů a z její aplikace v dalším výzkumu ekonomického vzdělávání)

7) Metody zpracování a vyhodnocení informací o ekonomickém vzdělávání  Statistické metody (aplikace kvantitativních metod: střední hodnoty –aritmetický průměr, vážený aritmetický průměr, geometrický průměr, medián, modus, časové řady, indexy, grafy, korelační analýza aj.)  Gnoseologické postupy (abstrakcí vyčleňujeme podstatné stránky jevů a procesů, komparací porovnáváme různé didaktické jevy a procesy, diferenciací odlišujeme jejich rozdíly, generalizací zobecňujeme výsledky výzkumu zkoumaných případů na skupinu podobných didaktických jevů a procesů, analýzou rozkládáme didaktický celek na jeho částí, syntézou naopak přistupujeme k jejich sestavení do didaktického celku, u dedukce vycházíme z obecných stránek didaktického jevu a formulujeme konkrétní závěry, u indukce naopak vycházíme z faktů, z nichž odvozujeme obecné závěry)

8) Etapy komplexního výzkumu v ekonomickém vzdělávání  Rozbor výchovně vzdělávací situace v ekonomickém vzdělávání (vychází z potřeb národního hospodářství v oblasti ekonomického vzdělání, jejich analýza a formování do budoucnosti se provádí s předstihem)  Stanovení hlavního článku výzkumu (výběr hlavního záměru výzkumu, platného pro určitou etapu rozvoje ekonomického vzdělávání, obsahové změny či didaktické koncepce a metody)  Vymezení hlavního cíle výzkumu (u hlavního článku se uvádějí cíle výzkumu, např. nové pojetí obsahu, inovovaný výběr a uspořádání učiva, zpracování nového obsahu v nových učebních pomůckách)  Vypracování variant výchovně vzdělávacího obsahu (např. u nového obsahu s přihlédnutím k uplatnění absolventů v praxi ve změněných ekonomických podmínkách, k časovému rozvrhu výuky, k připravenosti učitelů v nové situaci, k vybavenosti škol aj.)  Příprava a provedení předvýzkumu (stanovení průběhu výzkumu, upřesnění hypotézy, ověřování vhodnosti metodiky výzkumu a jeho organizace a personální a materiální zajištění výzkumu)

8) Etapy komplexního výzkumu v ekonomickém vzdělávání  Zhodnocení předvýzkumu (hodnocení všech stránek realizovaných na základě předvýzkumu)  Příprava a uskutečnění vlastního výzkumu (korigování předvýzkumu realizovaného ve stanoveném vzorku respondentů, aby získané informace byly průkazné a reprezentativní)  Hodnocení výsledků výzkumu (jsou rozsáhlejší než v předvýzkumu, a závěry jsou směrodatnější pro hodnocení hlavního článku a cílů výzkumu)  Konečná úprava výsledků výzkumu (stanovení definitivního výsledku didaktického výzkumu)  Využití výsledku výzkumu (je konečným cílem výzkumu, návrhy jsou připraveny k realizaci v ekonomickém vzdělávání)