Zdroje pitné vody

Zdroje pitné vody Nejdřív se voda čerpala všude možně, nejčastěji ze studní nebo získává pitná voda nejčastěji z povrchových zdrojů (přehrad a řek) nebo jako podzemní voda ze studní či pramenů. se používala voda povrchová. Postupem doby se přešlo k získávání vody z řek a rybníků, kdy voda přecházela přes přípravnu, čerpala se do věže a poté sama stékala do domácností odběratelů.

Druhy vod pitná užitková odpadní Podzemní Povrchová Minerální Atmosférická

Pitná voda Pitná voda „je zdravotně nezávadná voda, která ani při trvalém požívání nevyvolá onemocnění nebo poruchy zdraví přítomností mikroorganismů nebo látek ovlivňujících akutním, chronickým či pozdním působením zdraví fyzických osob a jejich potomstva, jejíž smyslově postižitelné vlastnosti a jakost nebrání jejímu požívání a užívání pro hygienické potřeby fyzických osob.“

Získávání pitné vody Pitná voda se získává úpravou surové vody. Surová voda se získává v Česku z podzemních (asi 45–55 %) nebo vod povrchových (asi 45-55 %) zdrojů. Z některých zdrojů – zejména podpovrchových – je možné získat pitnou vodu bez úpravy. K úpravě surové vody na vodu pitnou se používají metody fyzikální (např. filtrace) i chemické. Veškeré chemikálie používané pro úpravu vody musejí splňovat přísné zákonné normy. Posledním krokem výroby pitné vody je její hygienické zabezpečení - dezinfekce, jejímž cílem je zničení případných patogenů a vytvoření dezinfekčního rezidua, které má za úkol bránit sekundárnímu nárůstu mikroorganismů ve vodovodní distribuční síti. Dezinfekce se provádí přidáním oxidačního činidla (prostředky na bázi chlóru, ozón) nebo ozářením vody UV zářením. Pitná voda musí splňovat kvalitativní parametry a to v místě kde je spotřebovávána. V Česku je kvalita pitné vody dodávaná vodárenskými společnostmi na velmi vysoké světové úrovni.

Užitková voda Pro vlastní vnitropodnikové použití se začíná více a více využívat užitková voda získaná vyčištěním vlastních odpadních vod neboť lze tím šetřit na drahé pitné vodě. Toto se děje ve velké míře například v potravinářství. Způsob čištění je závislý na složení odpadní vody z níž je užitková voda získávána. Silně znečištěné odpadní vody je třeba nejdříve filtrovat, poté zbavit biologického znečištění v bioreaktorech a následně lze použít reverzní osmózu. Vyčištěná voda musí být i sterilizována. K tomu se velmi často používá chlordioxid z důvodu jeho dlouhodobého bakteriostatického efektu zabraňujícímu rychlé následné rekontaminaci vody.

Odpadní voda Odpadní voda, je voda, jejíž kvalita byla zhoršena lidskou činností. V hydroenergetice má tento termín jiný význam - označuje vodu, která již předala svou energii turbíně nebo vodnímu kolu.[1] Znečištění vody může být tvořeno rozpuštěnými nebo nerozpuštěnými látkami, za znečištění se ale považuje i například tepelné nebo radioaktivní znečištění. V naprosté většině případů musí být odpadní voda před vypuštěním do vodotečí čištěna. Odpadní voda se silným rozložitelným organickým znečištěním bývá voda polysaprobní, podle saprobního indexu se dá míra znečištění odpadních vod odhadovat. K přesnému stanovení znečišťujících látek slouží chemické rozbory.

Podzemní voda Podzemní voda zahrnuje všechnu vodu, která se nachází pod zemským povrchem, zejména v pórech mezi částicemi půdy a v místech, kde je narušena kontinuita hornin. Výzkumem podzemní vody se zabývá hydrogeologie. Podzemní voda tvoří okolo 20 % světových zásob sladké vody, využívá se často jako zdroj vody.

Povrchová voda Povrchová voda, je voda všech vodních povrchových zdrojů (moře, řeky, rybníky, potoky).

Minerální Minerální voda, zkráceně minerálka, je běžné označení pro vodu se zvýšeným obsahem minerálních látek. Označení se používá například pro přírodní vody s vyšším či alespoň výjimečným obsahem rozpuštěných látek, vody proplyněné, vody s vyšší teplotou či s vyšší radioaktivitou než je u běžných vod v jejich okolí běžné apod.

Atmosférická voda Atmosférické srážky jsou vodní kapky nebo ledové částice vzniklé následkem kondenzace nebo desublimace vodní páry v ovzduší. Jde tedy o všechnu atmosférickou vodu v kapalném nebo tuhém skupenství, vypadávající z různých druhů nedosahují zemského povrchu, označují se jako virga (srážkové pruhy). oblaků. Pokud srážky vypadávají z oblaků, avšak