SLUNEČNÍ SOUSTAVA Sluneční soustava je planetární systém hvězdy známé pod názvem Slunce, ve které se nachází naše domovská planeta Země.

Planety Systém tvoří především 8 planet, více než 3 trpasličí planety, přes 150 měsíců planet (především u Jupitera, Saturnu, Uranu, Neptuna) a další menší tělesa jako planetky, komety, meteoroidy apod. Planety obíhají po eliptických drahách kolem Slunce, které je ve společném ohnisku oběžných elips. Měsíce obíhají kolem planet také po eliptických drahách. Sluneční soustava je součástí galaxie známé také pod názvem Mléčná dráha. Ta je částí tzv. Supergalaxie, kam patří mj. i galaxie M 31 v Andromedě.

Slunce Slunce je pomyslným centrálním bodem sluneční soustavy. Je výrazně nejhmotnějším tělesem celé soustavy, což mj. způsobuje, že obíhá v těsné blízkosti jejího těžiště. I tak se toto povětšinou nachází mimo samotné Slunce. Vlivem gravitačních sil úměrných sluneční hmotnosti je k němu celá soustava vázána. Tato hvězda září přibližně 4,5 miliardy let a předpokládá se, že bude zářit cca dalších 7 miliard let. Po vyčerpání většiny hélia se jádro gravitací smrští a z "popela" předcházející reakce se stane "palivo" pro následující, přičemž s prudkým vzrůstem tlaku a teploty se postupně budou „zapalovat“ další reakce doprovázené vznikem těžších prvků - uhlíku, kyslíku, neonu a hořčíku.[1] Samotná existence soustavy nicméně není bezprostředně vázána na tyto přeměny a tak bude velmi pravděpodobně existovat i po útlumu slunečních termonukleárních reakcí a jeho proměně v rudého obra a následné smrštění se v „bílého trpaslíka“

Merkur Merkur je nejmenší planetou sluneční soustavy. Jeho oběžná dráha je ze všech planet nejblíže ke Slunci. Díky tomu je neustále bombardován fotony i slunečním větrem - proudem nabitých částic směřujících vysokou rychlostí od Slunce. Nepřítomnost atmosféry je příčinou velkých rozdílů teplot mezi osvětlenou a neosvětlenou polokoulí. Rozdíly dosahují hodnot téměř 700 °C. Na polokouli přivrácené ke Slunci může teplota vystoupit na téměř 500 stupňů. Na polokouli odvrácené panuje třeskutý mráz až –180 °C.

Venuše Venuše je druhou planetou od Slunce, pojmenovaná po římské bohyni lásky a krásy Venuši. Je to terestrická planeta, co do velikosti a hrubé skladby velmi podobná Zemi; někdy ji proto nazýváme „sesterskou planetou“ Země. Ačkoliv orbity všech ostatních planet jsou elipsami, orbita Venuše je jediná téměř kružnicí, se Sluncem pouze o 0,7% mimo skutečný střed Venušiny oběžné dráhy.

Země Země je třetí planetou sluneční soustavy. Jde o největší terestrickou planetu ve sluneční soustavě a jediné planetární těleso, na němž je dle současných vědeckých poznatků potvrzen život. Planeta vznikla před 4,57 miliardami let a krátce po svém vzniku (před 4,533 miliardami let) získala svůj jediný přirozený satelit – Měsíc.

Mars Mars je čtvrtá planeta sluneční soustavy, pojmenovaná po římském bohu války Martovi. Jedná se o druhou nejmenší planetu soustavy, která je v současnosti nejlépe prozkoumanou planetou po Zemi. Na planetě se nacházejí dvě polární čepičky, je obalena atmosférou a podle posledních výzkumů se na ní kdysi nacházel oceán kapalné vody. Mars má dva měsíce: Phobos (strach) a Deimos (panika).

Jupiter Jupiter je největší planeta sluneční soustavy, v pořadí pátá od Slunce. Sluneční soustava je někdy popisována jako systém skládající se ze Slunce, Jupiteru a různého smetí. On a ostatní plynní obři Saturn, Uran, a Neptun jsou občas označovány jako jupiterovské planety. Je pojmenován po římském bohu Jupiterovi (též zvaném Jova).

Saturn Saturn je šestá planeta sluneční soustavy, která je známa dobře pozorovatelným prstencem, který planetu obepíná. Známá je již od pravěku, jelikož na noční obloze je pozorovatelná pouhým okem. Okolo planety obíhá 56 měsíců, ale číslo nemusí být konečné, jelikož se zlepšující se rozlišovací technikou se objevují nová tělesa. Stejně jako ostatní vnější planety je tvořen z větší části plyny. Jeho průměrná hustota je nižší, než hustota vody.

Uran Uran je sedmá planeta sluneční soustavy. Je to plynný obr, počítáno podle průměru třetí největší, má hmotnost jako 14,5 Zemí, velká poloosa jeho dráhy je 19,19 AU. Byl pojmenován po řeckém bohu Uranovi. Uran byl první objevenou planetou, která nebyla známa již od dávných časů, a ačkoliv byl při mnoha příležitostech pozorován už dřív, vždy byl mylně považován za další hvězdu. (Nejstarší zaznamenané pozorování se datuje do roku 1690, když jej anglický astronom John Flamsteed katalogizoval jako 38. hvězdu souhvězdí Býka).

Neptun Neptun je osmá a od Slunce nejvzdálenější planeta sluneční soustavy. Pojmenován je podle starořímského boha Neptuna. Jeho existenci předpověděli (a přibližnou polohu vypočítali) francouzský astronom Urbain Le Verrier a anglický astronom John Couch Adams na základě odchylek v pohybu Uranu. Na základě jejich výpočtů byl potom objeven v roku 1846 německým astronomem Johannem Gottfriedem Gallem.

Slunce

Merkur

Venuše

Země

Mars

Jupiter

Saturn

Uran

Neptun