Vypracovaly: Monika Molnárová Petra Zajíčková OSN A NATO Vypracovaly: Monika Molnárová Petra Zajíčková

Organizace spojených národů OSN Organizace spojených národů

OSN (Organizace spojených národů) je CO je to OSN? OSN (Organizace spojených národů) je obecně politická mezinárodní mezivládní organizace, jejímž cílem je udržovat mezinárodní mír a bezpečnost, rozvíjet přátelské vztahy mezi národy, založené na zásadě rovnoprávnosti a sebeurčení národů, a podporovat hospodářskou, kulturní a humanitní spolupráci.

Historie OSN Předchůdcem byla Společnost národů (slabé kompetence, některé mocnosti nebyly členy, dobrovolné, žádné sankce) 1942 – vyhlášena deklarace Spojených národů OSN byla založena 24.10.1945 v San Francisku na základě přijetí Charty OSN, nahradila tehdejší Společnost národů. k 24.říjnu 1945 se datuje oficiální vznik OSN. Většina zakládajících zemí uznala a podepsala Chartu OSN.

Cíle Udržovat mezinárodní mír a bezpečnost Rozvíjet přátelské vztahy mezi národy založené na respektování zásad rovnoprávnosti a práva na sebeurčení národů Spolupracovat při mezinárodních ekonomických, sociálních, kulturních a humanitárních otázek a podpoře základních lidských práv a svobod Být centrem pro koordinaci kroků, které národy podnikají v zájmu dosažení těchto společných cílů.

Zásady Všechny členské státy jsou suverénní a rovnoprávné Zavazují se plnit své povinnosti vyplívající z Charty Zavazují se řešit mezinárodní spory mírovými prostředky, bez ohrožování mezinárodního míru, bezpečnosti a spravedlnosti Zavazují se poskytnout OSN veškerou pomoc při jakékoli akci, ke které Organizace na základě Charty přistoupí, a zároveň nebudou podporovat státy, vůči kterým Organizace přijala preventivní či donucovací opatření

Členství Členství v Organizaci spojených národů je přístupné všem mírumilovným státům ochotným přijmout povinnosti vyplívající z Charty, které jsou odhodlány a schopny tyto povinnosti plnit. Nové členské státy přijímá Valné shromáždění na základě doporučení Rady bezpečnosti

Struktura OSN

Valné shromáždění I. Skládá se ze zástupců všech členských států, z nichž každý má jeden hlas. Volit nestálé členy Rady bezpečnosti, členy Hospodářské a sociální rady a volených členů Poručenské rady; společně s Radou bezpečnosti se podílet na volbě soudců Mezinárodního soudního dvora a na základě doporučení Rady bezpečnosti jmenovat generálního tajemníka OSN.

Valné shromáždění II. Prosazovat mírové řešení jakékoli situace, bez ohledu na její původ, která by mohla narušit přátelské vztahy mezi národy. Určovat a schvalovat rozpočet OSN a určovat výši příspěvků jednotlivých členů. Iniciovat studie a předkládat doporučení na podporu mezinárodní politické spolupráce, rozvoje a kodifikace mezinárodního práva, výkonu lidských práv a základních svobod a mezinárodní spolupráce v oblasti ekonomické, sociální, kulturní, vzdělávací a zdravotní.

Rada bezpečnosti Dohlíží na mezinárodní mír a bezpečnost Vyhlašuje rezoluce a kolektivní opatření závazná pro všechny členy OSN Rada bezpečnosti (RB) má 15 členů. Charta OSN určuje 5 z nich jako stálé, Valné shromáždění volí 10 dalších za členy nestálé na dvouleté období. Stálými členy Rady bezpečnosti jsou: Čína, Francie, Rusko, Spojené státy americké a Velká Británie

Poručenská rada Poručenská rada má 5 členů: Čína, Francie,Rusko, Velká Británie a USA. Rada formálně ukončila činnost 1. listopadu 1994, kdy se nezávislým státem a členem OSN stalo Palau, poslední území pod správou OSN. Rezolucí, která byla ten den přijata, pozměnila Rada svůj jednací řád v tom smyslu, že se nebude scházet každoročně, ale jen podle potřeby, když si to situace vyžádá. O svolání může rozhodnout předseda nebo pokud si to vyžádá většina členů Poručenské rady, VS nebo RB.

Mezinárodní soudní dvůr Mezinárodní soudní dvůr má 15 členů volených Valným shromážděním a Radou bezpečnosti. Soudci jsou voleni na 9leté období Předsedou Mezinárodního soudního dvora byl zvolen soudce Shi Jiuyong (Čína) a místopředsedou soudce Raymond Ranjeva (Madagaskar).

Sekretariát OSN Sekretariát zajišťuje administrativní podporu organizaci a poskytuje služby jejím orgánům. Mezi jeho každodenní činnosti patří sledování a asistence při plnění rozhodnutí jednotlivých orgánů Sekretariát sídlí v New Yorku a má úřadovny v mnoha dalších částech světa. Tři hlavní centra činnosti OSN se nacházejí v Ženevě, ve Vídni a v Nairobi. Sídlo OSN v New Yorku

Generální tajemník Generální tajemník je tváří OSN a symbolem jejích ideálů. Vystupuje jako mluvčí všech obyvatel světa, zejména těch chudých a zranitelných.Současný generální tajemník Kofi Annan pochází z Ghany a je v pořadí sedmý tajemník OSN

Mezinárodní organizace OSN

WHO Světová zdravotnická organizace (WHO) byla založena v roce 1948 a je hlavní institucí OSN na poli zdraví a zdravotní péče. Jejím cílem je zajistit, aby všechny země světa dosáhly co nejvyšší úrovně zdraví.

UNESCO Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) byla vytvořena, aby se podílela na budování trvalého světového míru založeného na intelektuální a morální solidaritě lidstva. UNESCO se angažuje v oblasti vzdělávání, přírodních věd, humanitních a sociálních věd, kultury a komunikace.

UNICEF Dětský fond OSN (UNICEF) je orgán, který se zabývá ochranou dětí, jejich životními podmínkami a rozvojem v souladu s Úmluvou o právech dítěte.

NATO SEVEROATLANTICKÁ ALIANCE

Co Je to NATO? NATO (North Atlantic Treaty Organisation) je hlavní vojensko-politické seskupení spojující 26 států Evropy a Severní Ameriky se společným cílem zachovávat bezpečnost a svobodu členů NATO politickými i vojenskými prostředky

Historie NATO 1945 – 1949 – expanzionistická politika SSSR  strach západního světa 1948 – podepsána BRUSELSKÁ SMLOUVA pěti západoevropskými státy (Belgie, Francie, Lucembursko, Nizozemsko a Spojené království) – snaha o vytvoření systému společné obrany 1949 – SEVEROATLANTICKÁ SMLOUVA (Washington D.C.) – vzniká NATO smlouvou mezi 12 státy (státy Bruselské smlouvy, USA, Kanada, Dánsko, Island, Itálie, Norsko, Portugalsko)

1952 – přistoupily ke smlouvě Řecko a Turecko 1955 – Spolková republika Německo 1967 – Sídlo NATO bylo přesunuto z Paříže do Bruselu 1982 – Španělsko 1999 – Česká republika, Maďarsko a Polsko 2004 – Bulharsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko

Cíle Základním posláním NATO je ochrana svobody a bezpečnosti všech jeho členů politickými i vojenskými prostředky v souladu se zásadami Charty OSN Chránit bezpečnost cestou vzájemných záruk a stabilních vztahů s jinými zeměmi Zajistit mír založený na společných hodnotách demokracie, lidských práv a právního státu

Zásady Společný závazek ke vzájemné spolupráci mezi státy, založená na nedělitelnosti bezpečnosti jejich členů Rozvíjení trvalé aktivní spolupráce se všemi svými partnery Členským státům je ponechána plná svrchovanost a nezávislost NATO se řídí zásadami charty OSN

Členství Na základě jednomyslného souhlasu mohou státy NATO vyzvat kterýkoli jiný evropský stát, aby přistoupil k této smlouvě Stát, který je schopen napomáhat rozvoji zásad aliance a přispět k bezpečnosti severoatlantické oblasti Po dvaceti letech platnosti smlouvy může kterákoli smluvní strana odstoupit od této smlouvy

Struktura NATO

1. Hlavní politické a rozhodovací instituce NATO Severoatlantická rada (North Atlantic Council - NAC) Nejvyšší rozhodovací a konzultační orgán aliance Plní základní cíl aliance – udržet mír a bezpečnost Fórum pro demokratickou diskusi a vzájemnou konzultaci, ve kterém jsou zastoupeni všichni členové NATO Ministerská zasedání se konají dvakrát ročně Stálí zástupci (velvyslanci) členských států se schází alespoň jednou týdně Předsedou rady NATO je generální tajemník aliance

Výbor pro obranné plánování Skupina pro jaderné plánování (Defence Planning Committee – DPC) Záležitosti spojené s obranou Odpovídá za vypracování obranné politiky paktu Schází se pravidelně na úrovni velvyslanců a minimálně dvakrát ročně na úrovni ministrů obrany Skupina pro jaderné plánování (Nuclear Planning Group – NPG) Stejná pravomoc jako Výbor pro obranné plánování v oblasti jaderných zbraní

Mezinárodní sekretariát Generální tajemník Generální tajemník je nejvyšší politický funkcionář mezinárodní úrovně Nominován je členskými zeměmi Působí jako hlavní mluvčí NATO a komunikuje s vládami členských států Mezinárodní sekretariát Je tvořený pracovníky z členských zemí Zabezpečuje práci Rady NATO a jejích výborů Členové podléhají generálnímu tajemníkovi NATO a jsou vázáni loajalitou vůči organizaci.

2. Vojenská struktura NATO Integrovaná vojenská struktura Její úlohou je zaručovat bezpečnost a celistvost území členských zemí, řešit krize a poskytovat obranu. Je základem pro společná cvičení vojenských sil a spolupráci v oblasti spojovacích a informačních systémů protivzdušné obrany, logistické podpory vojenských sil

Vojenský výbor Nejvyšší vojenský orgán NATO (Millitary Committee - MC) Nejvyšší vojenský orgán NATO předkládá návrhy a doporučení Severoatlantické radě, Výboru pro obranné plánování a Skupině pro jaderné plánování Na úrovni stálých vojenských zástupců členských států se schází alespoň jednou týdně.  Velitelství spojeneckých sil pro operace Velitelství spojeneckých sil pro transformaci

Vojenský výbor Nejvyšší vojenský orgán NATO (Millitary Committee - MC) Nejvyšší vojenský orgán NATO předkládá návrhy a doporučení Severoatlantické radě, Výboru pro obranné plánování a Skupině pro jaderné plánování Na úrovni stálých vojenských zástupců členských států se schází alespoň jednou týdně.  Velitelství spojeneckých sil pro operace Velitelství spojeneckých sil pro transformaci

3. Orgány stojící formálně mimo Alianci Severoatlantické shromáždění meziparlamentní shromáždění členských zemí Aliance nezávislý poradní orgán bez výkonné pravomoci Stálá společná rada Rusko-NATO Fórum pro konzultace a spolupráci mezi Aliancí a Ruskem Severoatlantická rada pro spolupráci Koordinační výbor pro mnohostrannou kontrolu vývozu

Financování NATO NATO je mezivládní organizace, do níž členské státy přispívají finančními zdroji nezbytnými k zajištění každodenní činnosti Civilní rozpočet (především výdaje na chod centrály NATO a její hlavní politické a koordinační aktivity, v roce 2001 celkem 133 milionů USD)  Vojenský rozpočet (především operační výdaje a náklady na mise, v roce 2001 celkem 716 milionů USD)

Nejznámější Mise NATO IFOR, SFOR, SFOR II. (Bosna a Hercegovina) AFOR (Albánie) – 1999 KFOR (Kosovo) – 1999  ISAF (Afghánistán) 2003  NTIM–I (Írák) 2004)  Operace Pákistán – 2005/6