Vývoj kvality ovzduší v České republice Ivan Obrusník Český hydrometeorologický ústav

Celkové emise základních druhů látek znečišťujících ovzduší v České republice, 1990–2008 11x 3x 2x 9x 2,6x 2,8x

Příspěvky jednotlivých kategorií zdrojů k celkové emisi tuhých znečišťujících látek 1993 2000 REZZO 1 – velké a zvláště velké stacionární zdroje, REZZO 2 – střední stacionární zdroje, REZZO 3 – lokální a komunální zdroje, REZZO 4 - doprava DRUHY REZZO 1 – velké stac. zdroje 2 – střední stac. zdroje 3 – lokální a komunální 4 – doprava 2007

Vývoj sítě monitorovacích stanic ČHMÚ 1970 1990 2009 SPM: suspended particulate matter; TK-SPM: těžké kovy v SPM; AIM – automatizovaný imisní monitoring; MIM – manuální imisní monitoring; pas. doz. – pasivní dozimetry

Imise SO2 – roční průměry 1990 2008 Původ: zejména spalování fosilních paliv (uhlí a těžké oleje) a tavení rud s obsahem síry, přírodní zdroje na území ČR: cca 2 % Imisní limit: roční 20 µg/m3, 24-hod 125 µg/m3 s tolerovaným počtem překročení 3x za rok, 1-hod 350 µg/m3 s tolerovaným počtem překročení 24x za rok Velký pokles na konci 90-tých let – důvod: povinné odsíření velkých zdrojů

Imise aerosoly PM10 – roční průměry 2005 2008 V devadesátých letech se měřila celková prašnost (TSP), dnes PM10, přechází se na PM2.5 Imisní limit: roční průměr 40 µg/m3, 24h koncentrace: 50 µg/m3 s tolerovaným počtem překročení 35x za rok Původ: primární přírodní nebo antropogenní zdroje (doprava, spalování, báňská činnost, stavební práce…), sekundární (vzniklé v ovzduší např. sírany, dusičnany), resuspenze (zvířený prach ze zemského povrchu) Imisní limit: roční průměr 40 µg/m3, 24h koncentrace: 50 µg/m3 s tolerovaným počtem překročení 35x za rok

2001 2007 Roční průměrné koncentrace benzo(a)pyrenu v ovzduší České republiky Švermov Lokální zdroje 2001 D5 D1 2007

Emise skleníkových plynů v ČR -50 50 100 150 200 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 mil. t CO2 ekv Energetika - stacionární zdroje Energetika - mobilní zdroje Energetika - fugitivní emise Průmysl a použití rozpouštědel Zemědělství LULUCF Odpady 2004 – ČHMÚ koordinuje Národní inventarizační systém sklen. plynů

Emise skleníkových plynů v ČR Emise z výroby elektrické energie stagnují, spotřeba energií a emise z ostatních průmyslových sektorů klesají Významný nárůst emisí z dopravy Velké změny v pohlceném množství uhlíku v lesním hospodářství je výsledkem zvýšených těžeb v posledních letech a souvisí i s extrémními projevy počasí Propady = záporné emise, pohlcení CO2 v biomase Větší těžby jsou výsledkem větrných smrští - Kyrila a Emy Pokles emisí v sektoru Zemědělství je zapříčiněn nižší produkcí, zejména živočišnou, chovem hovězího dobytka a nižším užitím hnojiv Pouze v sektoru Odpadového hospodářství emise dlouhodobě narůstají, což je výsledek lidských aktivit za posledních 30 let, skládkování odpadů

Počet dnů s vydanými signály Smogového regulačního systému – zimní období Do letošního roku vyhlašováno pouze na zvýšené koncentrace oxidu siřičitého a oxid dusičitý Od letošního roku i na zvýšené koncentrace PM10 Od roku 2002 nebyla vyhlášena žádná regulace ani upozornění V bílém čtverci simulace, jak by to vypadalo, kdyby již platila novela smogové vyhlášky (373/2009 Sb.) simulace PM10

Lednová smogová episoda způsobená suspendovanými částicemi PM10 Upozornění 100μg/m3 Regulace 150μg/m3

Lednová smogová episoda způsobená suspendovanými částicemi PM10 Nejhorší 27. leden

Co bude třeba v ČHMÚ v ochraně ovzduší udělat v nejbližším období? monitoring kvality ovzduší nutná obměna monitorovací sítě (důsledek Směrnice 2008/50/ES) doplnění měření PM10 (SVRS) a PM2,5 (není možné plošné hodnocení u PM2,5 ) emise adaptace systému sběru dat a archivace na nový zákon rozvoj postupů pro stanovení emisí z menších zdrojů a z dopravy posílení činností Národního inventarizačního systému skleníkových plynů (nedostatečné personální kapacity) hodnocení kvality ovzduší a modelování modelování = nezbytný nástroj pro hodnocení kvality ovzduší (efektivní a zároveň úsporný nástroj) předpověď koncentrací v krátkodobém i dlouhodobém měřítku (SVRS, resp. trendy vývoje) tyto úkoly nejsou splnitelné bez zásadního posílení personálních kapacit monitoring: Směrnice požaduje takovou kvalitu přístrojů, které naše staré nejsou schopny dosáhnout plošné hodnocení koncentrací (zobrazení v mapách) je mnohem náročnější na vstupní data – pokud chceme mapy tvořit i nadále, je nutné toto zohlednit při konstrukci sítě a diskusích o počtech měření emise předpokládá se elektronický příjem dat od znečišťovatelů malé zdroje (i zdroje v malých obcích) a doprava nabývají na významu – tyto zdroje nejsou sledovány jednotlivě, ale emise jsou stanovovány pomocí statistických a dalších nástrojů NIS je ze strany MŽP veden jako priorita, ale fakticky jeho financování je nejkomplikovanější a nejméně pružné, dalšímu rozvoji brání nedostatečné personální kapacity hodnocení kvality ovzduší + modelování stávající počty pracovníků neumožňují žádný další rozvoj – cca 4-5 osob, které mají řadu dalších úkolů; nutný tým o cca 10 lidech potenciál modelů je velký, a to i s ohledem na možné úspory v monitorovací síti, možné úkoly pro modely: krátkodobá předpověď úrovně znečištění (i pro SVRS), hodnocení dlouhodobých trendů vývoje (ekonomického apod.) a dopadu navrhovaných opatření ke zlepšení kvality ovzduší, podpora při mapování …

Děkuji za pozornost

Benzo(a)pyren – roční průměry dříve se neměřilo – příklad „nové“ znečišťující látky Cílový imisní limit: 1 ng/m3 Původ: nedokonalé spalování fosilních paliv (stacionární i mobilní zdroje), technologie (výroba koksu, železa), přírodní pozadí téměř nulové Vázáno na prachové částice Karcinogenní účinky

Vývoj nároků kladených na OČO Fialová barva – monitoring, modrá – emise, oranžová – databáze a hodnocení kvality ovzduší, zelená – modelování, šedá – další činnosti

Oxid siřičitý – 30 min koncentrace 17. listopadu 1989