Evropský správní prostor Veřejná správa v EU

Diference systémů VS Systémy státní služby (kariérní systém, systém merit, smíšený systém) Míra centralizace a decentralizace, postavení regionálních celků Země s tradicí správního práva (Fra, N, Rak) Země s tradicí správní kultury (IR, UK) Skandinávské země, středoevropský model … Napoleonský systém, anglosaské země… Federální státy x unitární státy Postavení prezidenta

Úvod EU právní subjektivita, ekonomická a politická unie Právní i správní společenství Proto snaha o koordinaci správních systémů Zavádění společných prvků s cílem podpory demokratizace systému správy – demokratizace evropské společnosti Nadčasové zákony a pravidla, záruka lidských práv Zásada oddělení výkonné, zákonné a správní moci Garance svobody občana, ochrana práv (bezpečnost, majetek), zákonnost správy, právní jistota, volby Snaha o modernizaci VS, efektivita VS (hospodářský růst)

Konvergence národních a evropských správních politik sbližování základních zásad VS, obecné standardy pro činnost VS, principy – europeizace národních práv při respektu národních odlišností Evropské principy VS: Právní stát Technické a manažerské kompetence Organizační kapacita Účast občanů na rozhodování Standardy pro chování správních úředníků Právo na soudní přezkum spr. Rozhodnutí Spravedlivý přístup ke správním rozhodnutím

4 hodnotové pilíře ESP Spolehlivost a předvídatelnost správního práva (právní stát, právní jistoty, správa prostřednictvím práva, přiměřenost výkonu správní agendy – zatížení občana, profesionalita státních úředníků) Otevřenost a transparentnost (vnější kontrola výkonu VS) Odpovědnost za výkon VS za přijatá rozhodnutí Účinnost a efektivnost (kvalita řízení VS, náklady x prospěch veřejné akce, úspěšnost v dosahování cílů definovaných ve VEP) Doporučující pilíře EU k moderní evropské veřejné správě

Vymezení pojmu participace Podílet se na něčem veřejném a být za to odpovědný (realizace rozvojového plánu, vytváření veřejného mínění, podíl na rozhodovací moci aj.). Jedná se o jakékoli jednání, které není motivováno čistě egoisticky a je vedeno s ohledem na celek Přímá účast občanů na správě věcí veřejných Vnitřní participace - podíl činnosti občana na VS (účast v úřadu, komisích) Vnější participace - ovlivňování činnosti úřadu vně VS institucí - volba x referendum (obligatorní, fakultativní, rozhodovací, konzultativní)

Princip participace: podpora participace ve vytváření VEP Veřejná autorita politici, úředníci, státní úřady Nezávislé subjekty (prostředník) Investoři podnikatelé Experti Občané Jednotlivci, NNO

Výhody participace z hlediska řízení VS Good Governance otevřenější a průhlednější rozhodování občan jako součást rozhodovacího procesu spoluzodpovědnost za rozhodnutí Community building nové vazby mezi aktéry polidštění rozhodovacích procesů Kvalitnější rozhodovací proces generují se nové nápady odhalení skrytých problémů učení se od druhých Veřejné rozhodování je efektivnější hledání kompromisních řešení veřejná podpora pro dané rozhodnutí vyšší kontrola Růst důvěry v demokratický systém participace posiluje reprezentativní demokracii

Nevýhody participace Nahrazení reprezentativní demokracie občané vykonávají veřejnou kontrolu politici plní svůj mandát a zastupují občany občané mají možnost nedat politikům svůj hlas Veřejná autorita rozhoduje promyšleně občané jsou laici rozhodují ad hoc (bez promyšlené koncepce) Zneužití nátlakovými skupinami kdo jsou „aktivisté“, NNO; za koho vystupují ohrožení procesu věčnými stěžovateli a oponenty Rozhodovací proces je delší a nákladnější Někde není participace možná vůbec např. řešení krizových situací, obrana a bezpečnost.....

Základní rysy správních reforem v EU Naplňování základních principů ESP Demokratizace (subsidiarita) Decentralizace Dekoncentrace Transformace VS + Reforma VS + Modernizace VS Cíle: Zlepšení poskytování služeb Informační technologie Posilování transparentnosti,finanční efektivity Etika ve VS Personální politika (vzdělávání, posilování počtu žen ve VS, integrace zájmů zdravotně postižených, etnických menšin apod.)

Princip governance Od government k governance Bílá kniha o evropském vládnutí, SMART Administration Rozhodování a řízení ve veřejné správě nebude založeno pouze na tradičních byrokratických a málo flexibilních hierarchických pravidlech a normách neumožňují vždy dostatečně rychle reagovat na nové potřeby a zájmy ve společnosti (např. růst nezaměstnanosti) Rozvíjet více metod vládnutí: otevření identifikace, řízení i produkce veřejných služeb a statků spolupracujícím subjektům a partnerům ze soukromého i občanského sektoru Systémová změna řízení ve veřejném sektoru založená na odklonu od dominantně hierarchického a byrokratického způsobu řízení ve veřejném sektoru ke kooperativnímu modelu založenému na systematickém vytváření a rozvíjení vzájemných vztahů mezi veřejným, soukromým i občanským sektorem

Místní správa v zemích EU Růst možností a potenciálu rozsáhlé škály místních aktérů: politické strany, NO, jednotlivci, odbory, MSP, média … Oblasti výkonu správy: veřejné zdraví, odpadové hospodářství, školy, volná prostranství, VČ infra, veřejná doprava – sbližování oblasti správy Posilování finanční autonomie, příjmy, dotace Garance práv – Evropská charta místní samosprávy Podpora partnerství (Evropský twinning)

Místní správa v zemích EU Posilování role samosprávy jako jednoho z pilířů ESP Přibližování VS občanům Podpora partnerství a participace Debyrokratizace – opět přiblížení správy – posilování role územní správy Možnost blízkých kontaktů s občany a jejich problémy Filozofie decentralizace: podpora efektivity místní ekonomiky – plánování, podpora MSP, zajištění infra a služeb Diference mezi postavením a velikostí měst v zemích EU: podobné rysy

Modely místní samosprávy Model dominantního starosty (Španělsko, Francie, It, Port., Kypr, Maď.) Princip politického vedení nad profesionálním Starosta řídí agendu a personál Rozdělení pravomocí mezi zastup. A starostou Přímá volba starosty Posílení mocenských pozic starosty

Modely místní samosprávy Model kolektivního vedení Bel, Niz., Luc., ČR Rozhoduje kolektivní orgán – většina výkonných pravomocí (starosta, rada) B, Niz., Luc – starostu jmenuje vláda neb korunovaná hlava státu Role starosty relativně malá, symbolická – důraz kladen na kolektivní ovahu vedení Provozní management – realizuje rozhodnutí sam

Model výborového vedení Dánsko, Švédsko, Lotyšsko Významné pravomoci, vliv na národní politiku, vyjednávání Kolegiální výkonný orgán: strategické řízení a koordinace – předseda výboru – politický leader obce + zastupitelstvo a jeho výkonné orgány (dílčí oblasti) Vzájemné vazby mezi zastupitelstvem, silné politické vedení, profesionální podpora vedení ze strany manažerů)

Zastupitelsko manažerský model Fin, Norsko, IR, Austrálie, USA Profesionální manažer vykonává všechny výkonné funkce – manažer místní samosprávy Zastupitelstvo vykonává mí VEP Administrativa je v rukou manažera, zastupitelé k ní nemají přístup Starosta – reprezentativní role