KONCEPT INTELIGENTNÍ SPECIALIZACE A JEHO VYUŽITÍ V REGIONÁLNÍCH ROZVOJOVÝCH STRATEGIÍCH Vladislav Čadil Ondřej Pokorný Technologické centrum AV ČR 10. prosince 2012

Struktura prezentace 2 1.Vymezení konceptu 2.Využití konceptu inteligentní specializace v různě vyspělých regionálních inovačních systémech 3.Silné a slabé stránky konceptu 4.Postup při přípravě rozvojové strategie založené na inteligentní specializaci

Vymezení konceptu 3 Nalezení silných stránek regionu ve sféře výzkumu, vývoje a inovací (Foray, David a Hall, 2009). Zvýšení důrazu na inovace a koncentraci omezených lidských a finančních zdrojů alokovaných do VaVaI do několika globálně konkurenceschopných oblastí (domén) tak, aby došlo k povzbuzení ekonomického růstu a prosperity regionu (EK, 2010). Identifikace silných stránek v prvé řadě podnikatelskou sférou - proces hledání, vytváření, získávání a osvojování informací podnikatelskou sférou (learning proces), která výsledky tohoto procesu zahrnuje do svých podnikatelských strategií a plánů.

VYMEZENÍ DOMÉNY 4 Určitá oblast, v níž je regionální ekonomika konkurenceschopná na globálním trhu. Měla by se stát základem ekonomického rozvoje regionu a být podporována regionální politikou. Doménu lze charakterizovat ve smyslu technologické oblasti (zaměření VaV) či dle průmyslových (hospodářských) odvětví. Měla by být dostatečně zakotvena v regionálním hospodářství a být technologicky blízká ostatním hospodářským odvětvím. Identifikovaná doména by měla být dále rozvíjena pomocí aplikace tzv. general purpose technologies (GPT). inteligentní specializace nevede ke specializaci regionální ekonomiky jen na několik málo hospodářských oborů, ale spíše vede k určité formě „diversifikované specializace“ - aplikace GPT v určitých oborech umožňuje prostřednictvím šíření znalostí rozvoj příbuzných oborů a vznik oborů nových.

VYUŽITÍ KONCEPTU V REGIONÁLNÍM ROZVOJI 5 Může napomoci funkční specializaci jednotlivých regionů v závislosti na jejich hospodářské vyspělosti. Vyspělé regiony by se měly zaměřit spíše na vytváření GPT, více investovat do výzkumu a vývoje a rozvíjet ekonomické aktivity s úzkou vazbou na ně. Zaostávající regiony by spíše měly rozvíjet aplikace nových technologií a adaptace stávajících technologií v závislosti na místních specifických ekonomických a technologických podmínkách. Doména regionů nemusí spočívat jen ve výzkumu, vývoji a využívání technologií. Konkurenceschopnost regionů může být postavena na netechnických inovacích ve službách či sociálních inovacích. Některé regiony mohou být např. vysoce konkurenceschopné v oblasti cestovního ruchu či kultury.

PŘÍKLADY VYUŽITÍ KONCEPTU V REGIONÁLNÍM ROZVOJI 6 přechod z jednoho existujícího odvětví k jinému Rakousko - přechod od výroby přesných a optických nástrojů a přístrojů k lékařským přístrojům modernizace papírenský průmysl ve Finsku - zavádění nanotechnologií a biotechnologií diverzifikace stávající ekonomické základny. Midi-Pyreneés - rozvoj výzkumu, vývoje a vzdělávání a k rozvoji kosmických technologií West Midlands - automobilový průmysl umožnil rozvoj energetiky, technologií pro životní prostředí či zdravotnictví založení nové domény (nového odvětví) rozvoj aplikací IT v oblasti managementu historického dědictví ve Florencii.

SLABÉ STRÁNKY KONCEPTU 7 Hlavní slabiny konceptu – výběr domén: Způsob výběru domény; Obecná povaha regionálního inovačního systému; Struktura podnikatelské základny a její absorpční kapacita.

ZPŮSOB VÝBĚRU DOMÉNY 8 Morální hazard; Oportunismus; Odlišné zájmy aktérů; Složení expertních skupin; Úloha veřejné správy v celém procesu.

OBECNÁ POVAHA REGIONÁLNÍHO INOVAČNÍHO SYSTÉMU 9 Typ regionálního inovačního systému; Struktura regionálního inovačního systému; Velikost regionálního inovačního systému; Zastoupení jednotlivých aktérů; Dynamika a vývojové tendence.

STRUKTURA PODNIKATELSKÉ ZÁKLADNY A JEJÍ ABSORPČNÍ KAPACITA 10 Velikost podnikatelské základny a její struktura; Struktura znalostní základny a její propojení s průmyslovou sférou; Pozice podniků v globálních produkčních sítích; Technologická vyspělost a dostupnost kapitálu.

SILNÉ STRÁNKY KONCEPTU 11 Ústup od konceptů považujících regiony za homogenní soubor a prosazujících universální doporučení, opatření a nástroje pro všechny regiony. Zdůraznění specifik regionů - efektivní využití rozvojového potenciálu regionu a efektivní využití prostředků na podporu VaVaI. Zvýšení spolupráce mezi jednotlivými aktéry. Identifikace excelentních oborů VaV se silným aplikačním potenciálem, technologických trendů a perspektivních ekonomických oborů.

PRAKTICKÉ OTÁZKY PROČ VLASTNĚ RIS3 POTŘEBUJEME? Vize rozvoje regionu….. Tradice, inovace, konkurenceschopnost Limitované veřejné zdroje…. Omezený počet inovačních odvětví nebo oblastí v regionu Limitované zdroje pro rozvoj konkurenceschopnosti….  Kritické množství a klíčové oblasti Snaha o soustředění relativně rozptýlených zdrojů na aktivity přinášející regionu udržitelný růst 12

PRAKTICKÉ OTÁZKY CO RIS3 OPRAVDU NENÍ? Vybírání vítězů těmi, kdo rozhodují Zpracování RIS3 pomocí bottom-up přístupu, maximalizace využití dostupné znalostní základny Prosazování odvětvových politik Hledání nových vazeb a příležitostí a jejich koncentrace a zacílení Nutné hledání nových, moderních a trendy odvětví Podpora těch, které mají největší středně- a dlouhodobý růstový potenciál (lokalizace a blízkost) 13

PRAKTICKÉ OTÁZKY CO TEDY PATŘÍ DO RIS3? 1)Možnost volby Výběr priorit na základě regionální specializace a pozice v regionu v dodavatelských (hodnotových ) řetězcích 2)Konkurenční výhoda Mobilizace kapacit, které odpovídají VaVaI a podnikatelskému zaměření regionu 3)Kritické množství Stanovit hlavní hybatele, které podporují mezisektorové vazby vedoucí ke specializované technologické diverzifikaci 4)Spolupráce Nastavení efektivního inovačního systému založeného na partnerství veřejného, výzkumné a aplikační sféry 14

PRAKTICKÉ OTÁZKY RIS3 A REGIONÁLNÍ SPECIALIZACE 15 Vzdělávání, VaVaI, Internacionalizace Centra excelence Komparativní výhody, regionální konkurenceschopnost SMART SPECIALIZACE Inovace a hodnotové řetězce Společenské výzvy Normy, standardy, veřejné zakázky Hlavní trhy Policy mix Poptávka Nabídka

PRAKTICKÉ OTÁZKY RIS3 – UNIKÁTNÍ REGIONÁLNÍ SYSTÉMY V NÁRODNÍCH HODNOTOVÝCH ŘETĚZCÍCH 16 Vzdělávání, VaVaI, Internacionalizace Centra excelence Komparativní výhody, regionální konkurenceschopnost SMART SPECIALIZACE Inovace a hodnotové řetězce Společenské výzvy Normy, standardy, veřejné zakázky Hlavní trhy Policy mix Poptávka Nabídka Rozvoj hodnotových řetězců Produkty Služby Nová řešení Integrace VEDOUCÍ ODVĚTVÍ A TRHY Regionální iniciativy Open innovations Růst konkurenceschopnosti Řízení Iniciativy Pobídky

PRAKTICKÉ OTÁZKY RIS3 – JAKÁ JE TEDY VAZBA NA FINANČNÍ PROSTŘEDKY Z EU? Horizont 2020 Priorita I: Excelence (VaV) VaV jako základ pro budoucí technologie, tvorbu pracovních příležitostí a zvyšování životní úrovně Rozvoj talentů a lidských zdrojů Přístup k výzkumným infrastrukturám Priorita II: Konkurenceschopnost (Průmysl) Rozvoj inovačních MSP Strategické investice do klíčových technologií Přilákání soukromých investic na VaVaI Priorita III: Společenské výzvy Podpora ŽP, energetiky, dopravy apod. pomocí inovací Multidisciplinární spolupráce jako základ nových výsledků VaV a nových technologických řešení Demonstrace a testování inovací 17

PRAKTICKÉ OTÁZKY RIS3 – JAKÁ JE TEDY VAZBA NA FINANČNÍ PROSTŘEDKY Z EU? ERDF a ESF (oblast VaVaI) 1)Posílení excelence ve VaV, podpora inovační infrastruktury 2)Podpora soukromých investic na VaVaI, služeb pro podnikatele a výzkumníky, transfer technologií, vytváření klastrů, podpora inovační spolupráce 3)Podpora nových technologií a aplikovaného výzkumu pro zvyšování životní úrovně, validace výsledků VaVaI, podpora šíření dostupnosti nových technologií 18

PRAKTICKÉ OTÁZKY A KDE JSOU STYČNÉ BODY S RIS3? 19 Vzdělávání, VaVaI, Internacionalizace Centra excelence Komparativní výhody, regionální konkurenceschopnost SMART SPECIALIZACE Inovace a hodnotové řetězce Společenské výzvy Normy, standardy, veřejné zakázky Hlavní trhy Policy mix Poptávka Nabídka Rozvoj hodnotových řetězců Produkty Služby Nová řešení Integrace VEDOUCÍ ODVĚTVÍ A TRHY Regionální iniciativy Open innovations Růst konkurenceschopnosti Řízení Iniciativy Pobídky P III. P I. P II.

KROKY PŘI PŘÍPRAVĚ STRATEGIE INTELIGENTNÍ SPECIALIZACE 20 1) Socioekonomická analýza regionu a analýza inovačního potenciálu VaV, lidské zdroje, inovace (odvětví a trhy), pozice regionu na národní (a evropské) úrovni 2) Stanovení řídící struktury a expertních panelů Kdo bude vznik RIS3 iniciovat, řídit, implementovat, hodnotit? 3) Identifikace možného vývoje a stanovení vize rozvoje regionu Hlubší strukturace výsledků podkladových analýz, identifikace příležitostí, potřeb a problémových oblastí (bottom-up, foresight, hodnocení jednotlivých sektorů) 4) Stanovení cílů a výběr priorit Možnosti využití dostupných nástrojů prioritizace 5) Stanovení vhodných nástrojů, cestovních map a akčních plánů pro implementaci RIS3 6) Určení způsobu monitorování a evaluace

PRAKTICKÉ OTÁZKY SHRNUTÍ HLAVNÍCH OBECNÝCH ZÁSAD 21 Strategie – dokument nebo živý proces? Strategie – zájem všech aktérů? Strategie – multipodmíněnost nebo pouze jeden problém? Strategie – není pouze výčtem priorit (analýza, prioritizace, implementace, harmonogram, rozpočet, evaluace) Strategie – pozor na „velké oči“ důsledná situační analýza realistické a konzistentní návrhy (dosažitelnost) programy

PRAKTICKÉ OTÁZKY SHRNUTÍ HLAVNÍCH SPECIFICKÝCH ZÁSAD 22 Strategie RIS3 - Analytické podklady jsou jen podklady pro další diskuzi Strategie RIS3 - Důraz na participaci zástupců jednotlivých sektorů a zejména podnikatelů Strategie RIS3 - Důraz na „přístup zdola“ Strategie RIS3 - Potřeba predikce vývoje a jasné vize Strategie RIS3 - Potřeba širokého konsenzu jednotlivých aktérů Strategie RIS3 - Ústup od kolektivní nezodpovědnosti, převzetí jasné zodpovědnosti a politické vůle

23 Děkujeme za pozornost Vladislav Čadil Ondřej Pokorný