Hanča Nejdrová Kvarta 2009 Galaxie

Co to je? Galaxie je hvězdná soustava složená z hvězd, mlhovin, hvězdokup, mezihvězdné hmoty a tmavé hmoty. Slovo galaxie bylo odvozeno z řeckého názvu naší vlastní galaxie Mléčné dráhy. Hvězdy se téměř vždy nacházejí ve skupinách nazývaných galaxie, společně s plyny, mezihvězdným prachem a temnou hmotou. Galaxie drží pospolu působení gravitačních sil a jednotlivé komponenty obíhají kolem společného středu. Existují důkazy, že se ve středu některých nebo dokonce většiny galaxií nacházejí černé díry. Galaxie vznikají z protogalaxií.

Typy galaxií Galaxie existují ve třech základních typech: eliptické spirální nepravidelné

Klasifikace galaxií Podle tvaru (viz Hubbleova klasifikace galaxií) dělíme galaxie na: spirální galaxie - S spirální galaxie s příčkou - Sb čočková galaxie - SO eliptická galaxie - E nepravidelná galaxie - I

Eliptické galaxie Eliptické galaxie jsou hvězdné systémy, kde hvězdy jsou symetricky rozloženy a jejich hustota rovnoměrně ubývá od středu k okraji. Hvězdy v eliptických galaxiích patří do skupiny starších hvězd (červení obři a veleobři), které již pohltily veškerý okolní mezihvězdný prach a plyn a proto v eliptických galaxiích nemohou vznikat nové hvězdy. Díky tomu se okrajové části eliptických galaxií stávají částečně průhledné a v některých případech lze pozorovat objekty v jejich pozadí.

Eliptické galaxie Obří eliptické galaxie patří mezi největší galaxie, které známe. Skupina těchto galaxií je však nepříliš početná. Obří eliptické galaxie obsahují několik biliónů hvězd a jejich průměr může být až 250 000 světelných let. Příkladem obří eliptické galaxie je galaxie M87 v souhvězdí Panny. Protějškem obřích galaxií jsou trpasličí eliptické galaxie. Jejich průměr je jen něco málo přes 5 000 světelných let a počet členů (hvězd) čítá pouze několik miliónů. Trpasličí eliptické galaxie patří mezi nejčastěji se vyskytující se typ galaxií a typickým příkladem jsou oba průvodci Velké galaxie M31 v Andromedě.

Eliptické galaxie

Spirální galaxie Pro spirální galaxie je typická středová oblast kulového tvaru, z které vycházejí jednotlivá ramena. Středová oblast obsahuje hvězdy starší, především červené obry a veleobry, podobně jako u galaxií eliptických. Spirální ramena naopak obsahují hvězdy mladé, vznikající, množství mezihvězdného prachu, plynu, otevřených hvězdokup a mlhovin. U galaxií, které jsou k nám natočeny „bokem“ pozorujeme temný proužek v rovníkové rovině galaxie. Ten je způsoben koncentrací většího množství prachu v okrajových částech galaxie. Dobrým příkladem je galaxie M104 zvaná „Sombrero“.

Spirální galaxie

Nepravidelné galaxie Nepravidelná galaxie je galaxie, která nespadá do Hubbleovy klasifikace galaxií. Její vzhled je chaotický, bez náznaku spirálních ramen nebo eliptického vzhledu. Všeobecně se předpokládá, že čtvrtina z celkového počtu galaxií, jsou galaxie nepravidelné. Většina nepravidelných galaxií jsou původem spirální nebo eliptické, deformované působením gravitace do nepravidelného tvaru. Typickým příkladem je např. galaxie M82 v souhvězdí Velkého vozu, galaxie Leo A v souhvězdí Lva, nebo galaxie NGC1569 a NGC3109 ze souhvězdí Žirafy a Hydry.

Nepravidelné galaxie

Historie Roku 1610 použil Galileo Galilei dalekohled na studium světelného pásu noční oblohy známého jako Mléčná dráha a objevil, že se skládá z obrovského počtu matně se jevících hvězd. Roku 1755 se Immanuel Kant ve své úvaze, vycházející ze starší práce Thomase Wrighta, domníval, že galaxie by mohla být rotující těleso obrovského počtu hvězd držených pohromadě gravitačními silami, podobně jako je tomu u Sluneční soustavy, ovšem v nesrovnatelně větším rozsahu. Kant se též domníval, že některé z mlhovin, viděných na noční obloze, by mohly být samostatné galaxie.

Nové galaxie V roce 2000 byla objevena tmavá galaxie VIRGOHI21. Její tmavost byla ověřena a objev zveřejněn až roku 2005. Roku 2004 byla objevena galaxie Abell 1835 IR1916, která se stala nejvzdálenější galaxií, jaká byla člověkem doposud (rok 2008) pozorována.

Známé galaxie M 31 je spirální galaxie a největší galaxie z naší skupiny, nacházející se v Andromedě. Velké a Malé Magellanovo mračno jsou nepravidelné galaxie obíhající kolem naší galaxie.

Pozorování Po objevení galaxií mimo Mléčnou dráhu byla první pozorování prováděna přirozeně pouze ve viditelném spektru elektromagnetického záření. V této oblasti spočívá maximum záření většiny hvězd, takže pozorování hvězd, které utvářejí galaxie, bylo hlavní náplní optické astronomie. V této části spektra se také dobře pozorují ionizované HII oblasti či rozložení prachových ramen. První nevizuální studium galaxií, přesněji aktivních galaxií, bylo uskutečněno za pomoci rádiových frekvencí.

… Vesmírný prach, který se nachází v mezihvězdném prostoru, je však pro běžné světlo neprůhledný a i když je značně rozptýlený, znesnadňuje pozorování vzdálenějších objektů. Mnohem lépe jím však prochází dlouhé infračervené záření, které můžeme použít k detailnímu průzkumu vnitřních oblastí gigantických molekulárních mračen a galaktických jader. Infračervené světlo je také používáno k průzkumu vzdálených galaxií, které vznikly mnohem dříve v historii vesmíru a při jejich pozorování se projevuje červený posuv.

Naše galaxie (Mléčná dráha) Je stříbřitý pás táhnoucí se celou oblohou od souhvězdí Štíra, přes Orla, Labuť a Kassiopeu do Jednorožce. Jde o průmět ramen Střelce a Oriona na oblohu při pohledu v rovině galaktického disku. Naše galaxie Mléčná dráha či Galaxie je galaxie, v níž se nachází Slunce spolu se sluneční soustavou. Naše Galaxie je velká spirální galaxie s příčkou typu SBc dle Hubbleovy klasifikace. Je rozměrem druhou největší galaxií (po galaxii M31 v Andromedě) v Místní skupině galaxií. Její hmotnost je pravděpodobně v této skupině největší.

Mléčná dráha

Zdroje http://cs.wikipedia.org/wiki/Galaxie, http://galaxie-mlecna-draha.navajo.cz/galaxie-mlecna-draha.jpg, http://vt-2004.astro.cz/teorie/G5/images/vt2004-if-g5-fig2.jpg, http://antwrp.gsfc.nasa.gov/apod/image/0311/m82_subaru.jpg,