Vzdálený vesmír  hvězdy  extrasolární planety  dvojhvězdy a vícenásobné systémy  hvězdokupy (otevřené, kulové)  mezihvězdná látka (mlhoviny)  galaxie.

Prezentace na téma: "Vzdálený vesmír  hvězdy  extrasolární planety  dvojhvězdy a vícenásobné systémy  hvězdokupy (otevřené, kulové)  mezihvězdná látka (mlhoviny)  galaxie."— Transkript prezentace:

1 Vzdálený vesmír  hvězdy  extrasolární planety  dvojhvězdy a vícenásobné systémy  hvězdokupy (otevřené, kulové)  mezihvězdná látka (mlhoviny)  galaxie  místní skupina galaxií  kupy a nadkupy galaxií

2 Extrasolární planety Giordano Bruno: „V nekonečném vesmíru je nekonečně mnoho obydlených světů jako je ten náš.“ 1995: první objev extrasolární planety u hvězdy slunečního typu 51 Pegasi (M. Mayor & D. Queloy) 1995: G.W. Marcy & R.P.Butler objevili planety okolo 70 Vir a 47 UMa Dnes známe přes 200 extrasolárních planet (209 v listopadu 2006)

3 Metody hledání extrasolárních planet Přímé pozorování je v současné době ve většině případů nemožné: 1.velký rozdíl v jasnosti hvězdy a planety 2.malá úhlová vzdálenost hvězdy a planety Nepřímé metody: 1.měření radiální rychlosti hvězdy 2.zákrytové jevy 3.efekt gravitační mikročočky 4.přesná astrometrie hvězdy 5.změny rychlosti rotace pulsarů

4 Měření radiálních rychlostí dosud nejúspěšnější metoda hledání (169 exoplanet) Dopplerův jev: periodický posun spektrální čáry – pokud má hvězda planety, pozorujeme periodické změny v radiální rychlosti hvězdy, i když nevidíme planetu Příklad: pohyb planety Jupiter ve vzdálenosti 5 AU vyvolává změny v radiální rychlosti Slunce o velikosti 12,5 m/s

5 Přímé pozorování extrasolární planety planeta o hmotnosti asi 3 Jupiterů obíhá ve vzdálenosti 55 AU od hvězdy 2M1207 pozorováno pomocí Very Large Telescope (ESO)

6 Hledání extrasolárních planet Dosah jednotlivých technik hledání extrasolárních planet: měření radiální rychlosti, astrometrie, gravitační mikročočky, přechody planet přes hvězdu. Očekávaný pokrok v letech 2006 až 2010 Zobrazeny jsou planety Sluneční soustavy Planety nalezené do 31.8.2004 pomocí různých technik: radiální rychlost (modré), přechody přes disk hvězdy (červené), gravitační mikročočky (žluté). Zeleně vyznačená oblast: planety zemského typu (hmotnost 0,1 – 10 hmotností Země) ve vzdálenosti od hvězdy, která umožňuje obyvatelnost planety (0,7 – 1,5 AU) copyright: NASA/JPL-Caltech

7 Dvojhvězdy Optické: náhodně se promítají vedle sebe na obloze Vizuální: skutečná dvojhvězda, rozlišitelná dalekohledem nebo interferometrem Astrometrické: průvodce je velmi slabý, pozorujeme pouze změny v pohybu jasnější složky okolo společného těžiště Spektroskopické: úhlová vzdálenost je velmi malá (pod rozlišovací schopností dnešních přístrojů), podvojnost se jeví jako změny radiální rychlosti – dopplerovský posun čar Zákrytové: pozorujeme periodické změny jasnosti, způsobené zakrýváním složek (navíc můžeme sledovat i posuv spektrálních čar)

8 Vizuální dvojhvězdy Albireo – beta Cygni Epsilon Lyrae

9 Binární systém – akreční disk

10 Otevřené hvězdokupy až několik tisíc hvězd, které vznikly v přibližně stejné době ze stejného obřího molekulárního mračna. Gravitačně jsou jen slabě vázané. Pozorované stáří otevřených hvězdokup maximálně stovky miliónů let Některé stále spojené s mlhovinou, ze které vzniky (HII oblasti)

11 Otevřená hvězdokupa M50

12 Dvojitá hvězdokupa h a χ Persei NGC 869 and NGC 884. Autor:Andrew Cooper

13 HR diagram otevřené hvězdokupy Umožňuje stanovit stáří hvězdokupy

14 Trapéz uvnitř mlhoviny v Orionu hvězdokupa Trapez na snímcích z Hubble Space Telescope. Vlevo: snímek ve viditelném světle kamerou WFPC2 – několik hvězd obklopených prachem a plynem Vpravo: NICMOS infračervená kamera – pronikáme hlouběji do oblasti a vidíme shluk mnoha hvězd a hnědých trpaslíků

15 Kulové hvězdokupy sféricky symetrická skupina až několika set tisíc hvězd gravitačně silně vázané obsahují staré hvězdy s nízkým obsahem kovů (Populace II), stáří kulových hvězdokup až 12,7 miliardy let tvoří kulovou složku Galaxie známe asi 150 kulových hvězdokup v Galaxii (Mléčné dráze) Nejjasnější k.h.: Omega Centauri a 47 Tucanae pozorujeme je i v jiných galaxiích (cca 500 kulových hvězdokup v galaxii v Andromeně)

16 Kulová hvězdokupa 47 Tucanae

17 Kulová hvězdokupa M13

18 Kulové hvězdokupy tvoří galaktické haló v důsledku rozložení kulových hvězdokup a polohy Slunce v Galaxii pozorujeme většinu kulových hvězdokup v okolí galaktického jádra v souhvězdí Střelce

19 Barevný diagram kulové hvězdokupy M3 Každý bod je hvězda náležící do k.h. M3 osa x: barevný index B—V, osa y: zdánlivá jasnost magnituda 19 a slabší hvězdy: hrot, kde se z hvězd hlavní posloupnosti stávají rudí obři diagram umožňuje určit stáří hvězdokupy a její vzdálenosti

20 Tmavá mlhovina Koňská hlava

21 Molekulární mračno Barnard 68

22 Difúzní mlhovina M42 (Velká mlhovina v Orionu)

23 Mlhoviny v Orionu (vodík)

24 Planetární mlhovina M57 (Prstencová mlhovina)

25 Planetární mlhovina NGC 6543 (Kočičí oko)

26 Reflexní mlhovina Hlava čarodějnice (IC 2118) Světlo odráží jemný prach v mlhovině. Modrou barvu způsobuje modrá barva Rigelu a také také to, že prachová zrna lépe odrážejí světlo modré než červené

27 Otevřená hvězdokupa M45 (Plejády) Reflexní mlhoviny

28 Zbytek po supernově Krabí mlhovina (supernova z roku 1054)

29 Naše Galaxie naší Galaxii vidíme na obloze jako Mléčnou dráhu spirální galaxie s příčkou galaktické jádro, disk, haló, příčka střed v souhvězdí Střelce 200 až 400 miliard hvězd průměr disku 100 000 ly, tloušťka 1000 ly, příčka 27 000 ly Slunce obíhá ve vzdálenosti 26 000 ly od středu rychlostí 217 km/s jeden oběh Slunce kolem jádra za 225 – 250 mil. let

30 Galaxie nahoře: Mléčná dráha v souhvězdí Labutě vlevo: pohled na Galaxii ze severního galaktického pólu

31 Galaxie Spirální Spirální s příčkou Eliptické Nepravidelné Trpasličí

32 Spirální galaxie M51 (Vírová galaxie)

33 Spirální galaxie s příčkou

34 Spirální galaxie „z boku“

35 Spirální galaxie Sombrero

36 Místní skupina galaxií přes 30 galaxií v blízkém okolí naší Galaxie (Mléčné dráhy) největšími členy jsou naše Galaxie, galaxie M31 v Andromedě a galaxie M33 v Trojúhelníku na jižní obloze jsou dobře vidilelné dvě blízké nepravidelné galaxie: Velké Magellanovo mračno a Malé Magellanovo mračno nejbližší jsou trpasličí galaxie ve Velkém psu (25 kly), v Panně (30 kly) a ve Střelci (81 kly)

37 Místní skupina galaxií

38 Spirální galaxie M31 (Andromeda)

39 Velké Magellanovo mračno LMC (Large Magellanic Cloud) nepravidelná trpasličí galaxie ve vzdálenosti asi 168 000 světelných let 1/20 průměru naší Galaxie 1/10 hvězd Galaxie nachází se v souhvězdí Tabulová hora obsahuje známou mlhovinu Tarantule, ve které probíhá mohutná tvorba hvězd

40 Malé Magellanovo mračno SMC (Small Magellanic Cloud) souhvězdí Tukan na jižní obloze vzdálenost 200 000 světelných let průměr asi 15 000 sv. let do jeho blízkosti se promítají dvě kulové hvězdokupy NGC 362 (vlevo nahoře) a 47 Tucanae, které patří do mléčné dráhy

41 Kupa galaxií v Panně