příslovce Mgr. Michal Oblouk

PŘÍČINY/DŮVODU = proč? z jakého důvodu? proč, proto PŘÍSLOVCE slova neohebná vyjadřují různé bližší okolnosti dějů a předmětů ve větě může být příslovečným určením nebo přívlastkem neshodným, bývá základem jednočlenných vět druhy příslovcí: MÍSTA = kde? kam? odkud? kudy? zde, tady, tam, domů, daleko, všude, ven, vpravo, horem, vlevo ČASU = kdy? odkdy? dokdy? jak dlouho? jak často? brzy, zítra, pozdě, často, někdy, včas, teď, jindy, dnes ZPŮSOBU = jak? jakým způsobem? rychle, dobře, pilně, pěšky, zbytečně, anglicky, pěkně, tak, jinak, potichu MÍRY = do jaké míry? jak moc? velmi, dost, velice, příliš, úplně, částečně, docela, trochu, hodně PŘÍČINY/DŮVODU = proč? z jakého důvodu? proč, proto

VZNIK PŘÍSLOVCÍ 1) od přídavných jmen příponami –E(-Ě), -O nebo –Y dobře, tiše, široce, srdečně, zdravě, hravě, stupňovitě, reálně, blízko, vysoko, draho, dětsky, česky, sobecky, realisticky !skromně, temně, tajemně, rozumně – strmě, samozřejmě, soukromě! 2) ustrnutím prostých pádů jmen zima, tma, kolem, rázem, celkem, ráno, večer 3) ustrnutím slovesných tvarů vsedě, vleže, vestoje 4) spojením předložky s jiným slovním druhem = PŘÍSLOVEČNÉ SPŘEŽKY – píšeme dohromady!!! 5) ze zájmen – zájmenná příslovce kde, zde, kam, sem, tam, jinam, kudy, tudy, odkud, odtud, kdy, tehdy, jak, tak, jinak

PŘÍSLOVEČNÉ SPŘEŽKY příslovce vzniklá spojením předložky s jinými slovy, např. s podstatným jménem – konec-dokonce, hora-nahoře, jméno- zejména, část-zčásti, čas-občas, hlas-nahlas s přídavným jménem – nový-znovu, blízký-nablízku, daleký- zdaleka se zájmenem – vše-ovšem, to-přitom, ten-beztoho s příslovcem – vždy-provždy, kdy-dokdy !shora, stěží, ztěžka, zprava, zleva, zdola, zcela, zčásti, doleva, nalevo, vlevo, naplno, najednou, navždy, občas, odevšad, odjinud, potichu, přesto, sbohem, vcelku, vzápětí, zhruba! !na hoře x nahoře, do hromady x dohromady, v tom x vtom, do konce x dokonce! zpočátku/z počátku, kvečeru/k večeru, například/na příklad, popřípadě/po případě, pokaždé/po každé, poprvé/po prvé, donedávna/do nedávna

STUPŇOVÁNÍ PŘÍSLOVCÍ některá příslovce mohou vyjadřovat zvláštními tvary trojí stupeň vlastnosti nebo míry 1. stupeň – KRÁSNĚ, TIŠE, VYSOKO 2. stupeň – -EJI, -ĚJI, -E KRÁSNĚJI, TIŠEJI, VÝŠE (VÝŠ) 3. stupeň – NEJ- + 2. stupeň NEJKRÁSNĚJI, NEJTIŠEJI, NEJVÝŠE (NEJVÝŠ) ZLE, ŠPATNĚ – HŮŘ(E) DOBŘE – LÉPE, LÍP BRZY – DŘÍV(E) MNOHO – VÍC(E) MÁLO – MÉNĚ DLOUHO – DÉLE význam příslovce je možno stupňovat, zesilovat i zeslabovat také různými příslovci, např. velmi dobře, zcela blízko, více doprava,…