Antické umění ŘÍMSKÁ ARCHITEKTURA VY_32_INOVACE_5.2.VV1.10/Wi Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Petra Widenková CZ.1.07/1.5.00/34.0501

Charakteristika Většinu umělců pracujících v Římě tvořili Řekové. VY_32_INOVACE_5.2.VV1.10/Wi Charakteristika Většinu umělců pracujících v Římě tvořili Řekové. Římská architektura se propracovala k osobitému projevu až poměrně pozdě, v době císařství (a její vrchol spadá až do doby křesťanské – Ravenna). Používali různé druhy kamene – tuf, travertin, mramor; pálené cihly; beton. http://cs.wikipedia.org/wiki/Tuf http://cs.wikipedia.org/wiki/Travertin http://cs.wikipedia.org/wiki/Mramor http://cs.wikipedia.org/wiki/Beton Největšího rozmachu dosáhli Římané ve stavitelství. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Petra Widenková CZ.1.07/1.5.00/34.0501

Hlavní znaky Řecká architektura Článková a exteriérová VY_32_INOVACE_5.2.VV1.10/Wi Hlavní znaky Řecká architektura Článková a exteriérová Architrávový princip Sloupořadí s kládím Římská architektura Bloková a interiérová Archivoltový princip Zeď s pilířem a klenbou Od Řeků převzali stavební řády, ale vtiskli jim osobitý ráz. Od Etrusků převzali toskánský sloup. Sami vynalezli kompozitní hlavici (spojení hlavice iónské a korintské). Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Petra Widenková CZ.1.07/1.5.00/34.0501

VY_32_INOVACE_5.2.VV1.10/Wi Druhy staveb Sakrální – římský chrám (byl obměnou etruského chrámu, později chrámu řeckého) Světské – monumentální veřejné budovy Baziliky Termy Amfiteátry Divadla Císařské vítězné oblouky a sloupy Mauzolea (náhrobky) Rozsáhlé užitkové stavby Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Petra Widenková CZ.1.07/1.5.00/34.0501

VY_32_INOVACE_5.2.VV1.10/Wi Bazilika Měla světskou funkci, sloužila jako soudní budova (basileus – řec. Král, velekněz a soudce) a tržnice. Stála obvykla na fóru. Popis – podélná pravoúhlá stavba o lichém počtu lodí, členěných řadami sloupů nebo pilířů. Střední loď, vyšší a širší než lodi boční a zastřešená sedlově, vybíhala v apsidu s vyvýšeným místem pro soudního úředníka a byla osvětlena okny nad bočními loďmi s pultovou střechou. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Petra Widenková CZ.1.07/1.5.00/34.0501

VY_32_INOVACE_5.2.VV1.10/Wi Bazilika Na římském fóru stály bazilika Porcia, Iulia, Aemilia a nejlépe zachovaná Konstantinova bazilika. Rytina ze 16. století Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Petra Widenková CZ.1.07/1.5.00/34.0501

Termy - lázně Patřily k největším a nejmohutnějším římským stavbám. VY_32_INOVACE_5.2.VV1.10/Wi Termy - lázně Patřily k největším a nejmohutnějším římským stavbám. Kromě lázeňských místností tu byly čítárny, knihovna, přednáškový sál, divadelní sál, tělocvičny, hřiště, kolonády, obchodní stánky, parky. Nejrozsáhlejší až pro 3000 lidí postavil Caracalla 1) a zejména Dioclecianus ( s touto stavbou pak dál pracoval renesanční umělec Michelangelo). 1) Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Petra Widenková CZ.1.07/1.5.00/34.0501

Termy - lázně VY_32_INOVACE_5.2.VV1.10/Wi Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Petra Widenková CZ.1.07/1.5.00/34.0501

Termy - lázně VY_32_INOVACE_5.2.VV1.10/Wi Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Petra Widenková CZ.1.07/1.5.00/34.0501

VY_32_INOVACE_5.2.VV1.10/Wi Amfiteátry Konaly se zde gladiátorské hry a štvanice zvířat, artistické produkce a tzv. naumachie (námořní bitvy). Kolem elipsovité arény bylo hlediště se stoupavými řadami sedadel nad klenutými ochozy; vnější průčelí bylo členěno arkádami na pilířích se sloupy a pilastry. V Římě stálo 5 amfiteátrů, z nichž největší Vespasianův –Koloseum pojal až 45.000 lidí (vnější zástěna je tvořena prvky řeckých slohů - -přízemí je variací dórského slohu, druhé podlaží má iónské polosloupy a třetí a čtvrté mají korintské). Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Petra Widenková CZ.1.07/1.5.00/34.0501

Amfiteátry VY_32_INOVACE_5.2.VV1.10/Wi Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Petra Widenková CZ.1.07/1.5.00/34.0501

VY_32_INOVACE_5.2.VV1.10/Wi Cirky Pro jízdní závody, koňské dostihy , sporty, artistické produkce, triumfální slavnosti a lidové veselice se stavěly cirky na půdorysu protáhlého obdélníku s jednou stranou půlkruhově uzavřenou. Největší pojal až 80.000 diváků – Cirkus Maximus. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Petra Widenková CZ.1.07/1.5.00/34.0501

VY_32_INOVACE_5.2.VV1.10/Wi Divadla Amfiteatrální hlediště tvořilo s jevištěm architektonický celek; scaena (obdélná patrová budova v pozadí jeviště) byla členěna sloupy a výklenky a zdobena sochami; proscaenium (jeviště) bylo nižší a hlubší než řecké; polokruhová orchestra sloužila za hledištěm pro vznešené diváky. První kamenné divadlo postavil Pompenius (55 př.n.l.) . V 1. století n.l. bylo postaveno divadlo v Orange. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Petra Widenková CZ.1.07/1.5.00/34.0501

Technické stavby Postavili na 90 000 km vydlážděných silnic. VY_32_INOVACE_5.2.VV1.10/Wi Technické stavby Postavili na 90 000 km vydlážděných silnic. Vybudovali viadukty (mosty), akvadukty (vodovody) a kanály (cloaca maxima, hlavní kanál římský). Nejstarší aqudukt je Aqua Appia 16km a 445m; začínal v 30 m.n.m. Postavit jej nechal v roce 312 př. n. l. Appius Claudius. Tzv. Gardký most pochází z doby vlády Augusta a stojí dodnes u města Nimes ve Francii. Je vysoký 50 metrů. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Petra Widenková CZ.1.07/1.5.00/34.0501

VY_32_INOVACE_5.2.VV1.10/Wi Obytné domy Ustálil se základní typ obytného domu s ústředním sálem zvaný atrium, kolem něhož se sdružovaly další místnosti, později k němu byl připojen i tzv. peristyl, obdélný dvůr se zahradou, obklopený sloupovým ochozem; v atriu byl krb a výklenek pro sošky domácích bůžků lárů, otevřený světlík ve stropě, pod ním pravoúhlá nádrž na dešťovou vodu. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Petra Widenková CZ.1.07/1.5.00/34.0501

Obytné domy VY_32_INOVACE_5.2.VV1.10/Wi Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Petra Widenková CZ.1.07/1.5.00/34.0501

Souhrnné opakování K čemu sloužily mauzolea? Co to byly thermy? VY_32_INOVACE_5.2.VV1.10/Wi K čemu sloužily mauzolea? Co to byly thermy? Od jakého slova byl odvozen název – bazilika? Jaký měla půdorys? Kde stála Konstantinova bazilika? Jaký renesanční umělec je spjat s Diocleciánovými lázněmi? Co bylo proscaenium? Kde se nacházela Hadriánova vila? Jak se říkalo římskému domu? Kam až sahala moc římské říše? Máme na našem území nějaký aquadukt? Použij internet k zjištění odpovědi. náhrobek lázně basileas podélný na Fórum Romanum Michelangelo jeviště v Tivoli atriový dům do Francie, Španělska, S Afriky Ano; Semínský aquadukt a aquadukt v Bezručově údolí Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Petra Widenková CZ.1.07/1.5.00/34.0501

Citace zdrojů VY_32_INOVACE_5.2.VV1.10/Wi BALDI, Massimo. wikipedia.cz [online]. [cit. 20.2.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:ItaliaRomaForoAugustoTempioArchitrave.jpg AUTOR NEZNÁMÝ. wikipedia.cz [online]. [cit. 20.2.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Basilica_5.png?uselang=cs PERAC, Stefano Du. wikipedia.cz [online]. [cit. 20.2.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Peracvestigi157506.jpg?uselang=cs CHRIS73. wikipedia.cz [online]. [cit. 20.2.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Thermae_of_Caracalla_Panorama.jpg?uselang=cs KARELJ. wikipedia.cz [online]. [cit. 20.2.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bath_of_Caracalla_Rome_2011_3.jpg?uselang=cs EDGAR, David. wikipedia.cz [online]. [cit. 20.2.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:BathsOfCaracalla.jpg?uselang=cs OCAL. clker.com [online]. [cit. 20.2.2013]. Dostupný na WWW: http://www.clker.com/clipart-11369.html TUKU. pixabay.com [online]. [cit. 20.2.2013]. Dostupný na WWW: http://pixabay.com/cs/%C5%99%C3%ADm-koloseum-budova-historicky-63766/ O´BEIRNE, Greg. wikipedia.cz [online]. [cit. 20.2.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:CircusMaximus_gobeirne.jpg?uselang=cs GROMELLE GRAND, Angel. wikipedia.cz [online]. [cit. 20.2.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Le_Th%C3%A9%C3%A2tre_Antique_d%27Orange,_2007.jpg?uselang=cs Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Petra Widenková CZ.1.07/1.5.00/34.0501

VY_32_INOVACE_5.2.VV1.10/Wi Citace zdrojů GROMELLE GRAND, Angel. wikipedia.cz [online]. [cit. 20.2.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Le_Th%C3%A9%C3%A2tre_Antique_d%27Orange,_2007.jpg?uselang=cs BALDUS, Édouard. wikipedia.cz [online]. [cit. 26.2.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Pontdugard.png CHRISO. wikipedia.cz [online]. [cit. 26.2.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Pont_du_gard.jpg PURECORE. wikipedia.cz [online]. [cit. 26.2.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Domus_romana_Vector001.svg AUTOR NEZNÁMÝ. visual dictionary online [online]. [cit. 26.2.2013]. Dostupný na WWW: http://visual.merriam-webster.com/arts-architecture/architecture/roman-house.php MRÁZ, Bohumír. Dějiny výtvarné kultury. Praha: IDEA SERVIS, 1995, ISBN 80-85970-01-5. ŠAMŠULA, Pavel; ADAMEC, Jaromír. Průvodce výtvarným uměním III.. Praha: SPL - PRÁCE, 1994, ISBN 80-86287-22-X. GOMBRICH, Hans Ernst. Příběh umění. Praha: Odeon, 1992, ISBN 80-207-0416-7. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Petra Widenková CZ.1.07/1.5.00/34.0501