Riziko a specifika onemocnění klostridiemi v masných chovech (část 2) MVDr. Břetislav Pojar

Toto riziko určuje samotná technologická organizace chovu masného skotu Na kvalitu se nehledí tak jako u mléčného skotu, důležitá je hmota Z ekonomických důvodů se nepoužívají konzervanty Časté je zkrmování senáží z pozdních sečí ( září i říjen ) nebo podmíněně poživatelné až nepoživatelné senáže zejména tam, kde je v podniku souběžně chován mléčný a masný skot

Skot je někdy chován volně i v období lavinovitého zimního telení Telata se špatně sledují Rodí se do silně znečištěného prostředí – snadná perorální kontaminace Jakékoliv zootechnické a veterinární zákroky jsou organizačně složitější než u mléčných Vysokobřezí zvířata jsou při vakcinaci vystavena stresu a nebezpečí mechanického poranění

V zimovišti se zvířata zdržují velmi často na jednom místě ( u krmiště ). Dochází k vysokému znečištění zvířat výkaly. Stoupá riziko kontaminace pro telata i pro dospělý skot Pokud jsou zvířata na plné pastvě, jsou technologické operace se stádem obtížné. Špatně se sledují prvotní známky onemocnění.

Největším nebezpečím je zimní a jarní období v době vysoké koncentrace zvířat na zimoviště Krmení a pobyt zvířat na jednom místě vede k silnému znečištění zvířat, problematická bývají napajedla a jejich okolí Ani v případě dobré stáje nelze deklarovat odpovídající zoohygienu K nakažení telat dojde snadno jak ze znečištěné podestýlky, tak ze znečištěného vemene matky

Pokud dojde k hromadnému onemocnění telat na zimovišti, je situace špatně řešitelná ( na prevenci je pozdě ) V jarních měsících do hnoje prorůstá tráva. Zvířata ji spásají – je vysoké riziko kontaminace u krav. Je to období jejich zvýšeného úhynu na toto onemocnění Podobný efekt bývá v podzimním období při spásání na drn

Klinické projevy onemocnění Dospělý skot Zvířata mívají někdy přeplněná břicha, ne tympanická Častá ataxie na zadních končetinách, všeobecná malátnost Zvíře je slabé, uléhá, nemůže vstát, zpočátku při normálně zachovaném vědomí Zpravidla do 48 hodin uhyne, někdy za příznaků křečí V případě perakutního průběhu bývá zpravidla ráno nalezen mrtvý jedinec, u něhož nebyl deklarován žádný příznak Někdy úporné, špatně stavitelné průjmy jako u PAB

Telata Někdy mírný, spíše lepivý průjem Malátnost, je snížené vnímání Někdy tonicko-klonické křeče za intenzivního naříkání Častý úhyn bez jakýchkoliv příznaků

Možnosti preventivního a léčebného zásahu, rizika Preventivní opatření chovatele na zimovišti Účinné vápnění porodních boxů ( při každém přistýlání i stlaní ) Provápnění školek pro telata. Existence řady komerčních přípravků tohoto typu- i pro ekologii Možnost získání zamraženého mleziva z vakcinovaného mléčného chovu ( pro telata bez matky či telata velmi slabá ) Preventivní opatření chovatele na pastvině Při jakémkoliv podezření na toto onemocnění ( malátná zvířata, náhlé neobjasněné úhyny ) neodkladně přehnat zvířata na jinou pastvinu Veterinární preventivní opatření Jedinou účinnou oblastní vet. prevence je vakcinace

Diskuze k vakcinaci masného skotu proti klostridiozám Stádo je třeba udržet v trvalé imunitě ( zabrání úhynům v pastevním období ) Diskutabilní je doba vakcinace v předporodním období ( stres, mechanické poranění ) Vakcinace v předjarním období není příliš vhodná – krávy jsou dlouho z pastvy ( otázka jejich imunitní odezvy ) Kloním se spíše k vakcinaci na podzim nebo v raném zimním období

Je potřeba ( z důvodu kvalitní kolostrální odezvy ) dodržet deklarovanou hranici 12 měsíců pro revakcinaci Čím chovám stádo prostorově ,,volněji“, tím větší váhu pro mě vakcinace má Pro narozená telata je jedinou ochranou kvalitní kolostrum matky, případně získané zamražené mlezivo z vakcinovaného chovu V případě stacionárního výskytu tohoto onemocnění je potřeba vakcinovat i telata

Veterinárně-léčebná opatření Tato kapitola má při již vzniklém onemocnění velmi omezené možnosti, těžištěm je prevence ( vakcinace ) Krávy Akutně nemocná kráva s popsanými příznaky je terapeuticky neovlivnitelná Pouze u krav, kde je příznakem jen průjem, jsou indikována antibiotika ( používají se amoxiciliny ) Z hlediska diferenciální diagnostiky průjmu je potřeba vzít v úvahu i např. plísně nebo kyselinu máselnou

Telata Léčebnou substancí je pro tele mlezivo s obsahem protilátek Nutnost udržet zažívací trakt bez dyspepsie ( probiotika ) Imunologické preparáty jako doplněk pro zvýšení imunity obecně indikovány ( Kolostran, Calforte ) Při zvýšeném infekčním tlaku a ztrátách Synulox bolus co nejdříve po otelení a následující 3 dny Obecně je nejlepší použít na klostridie amoxycilin ( pokud jde o klostridie bez tvorby toxinu, má velmi dobré účinky ) Běžná doplňková léčba ( vitaminy, Catosal, Duphatyle, Kofein, infuze glukozy, elektrolyty) jako léčba šoku a dehydratace