Laboratorní diagnostika PRRS: rutina nebo umění ? Jiří Smola a Vladimír Celer Ústav mikrobiologie a imunologie.

Prezentace na téma: "Laboratorní diagnostika PRRS: rutina nebo umění ? Jiří Smola a Vladimír Celer Ústav mikrobiologie a imunologie."— Transkript prezentace:

1 Laboratorní diagnostika PRRS: rutina nebo umění ? Jiří Smola a Vladimír Celer Ústav mikrobiologie a imunologie

2 Východiska z krize (4.2006)  Přístupy chovatelů Budování standardních farem Organizace SPF chovů  Přístupy státu Podpora zdravotních programů  Přístupy služeb a výzkumu Veterinární lékaři Státní veterinární služba Výzkumné a diagnostické ústavy Výrobci léčiv

3 Laboratorní diagnostika (4. 2006)  Výběr různých metod odpovídající současné úrovni ve světě  Problémy: použití, interpretace  Platby za vyšetření

4 PRRS  Respiratorní syndrom (vPRRS primární příčina)  Problémy v reprodukci prasniček a prasnic

5 Smysl diagnostiky PRRS  Prevence infekce  Kontrola vakcinace  Tlumení PRRS  Léčba PRDC

6 Cíle diagnostiky PRRS  Krátkodobé zjištění aktuálního stavu  Dlouhodobé podpora programu tlumení PRRS ve stádě monitorování PRRS negativních stád

7 Laboratorní diagnostika PRRS  Odběry vzorků  Výběr metod  Výběr laboratoře

8 Metodiky odběru vzorků  Pravidla Obecná Speciální s ohledem  na patogenezi a průběh PRRS  vlastnosti viru PRRS

9 Odběry  Post mortem  Intravitální - upřednostňované po utracení  Základní problém výběr vhodného zvířete

10 Výběr zvířat při podezření na PRRS  Řídí se podle situace a problémů ve stádě (respiratorní problémy nemusí být vůbec zřejmé)  Provádí veterinární lékař nikdo jiný  Počet odběrů ze zvířat určuje v podstatě použitá laboratorní metoda

11 Limity odběrů  Období průběhu infekce ve stádě vlivy managementu stáda vlivy použitých vakcín (KV, MLV)  Znalost průběhu infekce (patogeneze) u jedince stádium virémie období očekávané protilátkové odpovědi a přítomnost protilátek

12 Výběr testu podle účelu použití výsledků  Sérologické vyšetření (ELISA, IMPA) Monitorování situace (+, -) Test stádový, nikoliv individuální Stanovení sérologického profilu stáda  Falešně pozitivní výsledky mohou být častější podle původu kitu

13 Výběr testu podle účelu použití výsledků  Přímý průkaz viru – nejvíce ceněný RT-PCR Izolace viru jen v experimentu Sekvenování….

14 Vlastní vzorky  Tkáně  Krev  Sliny - bavlněné knoty

15 Transport vzorků  Pro sérologické vyšetření  Pro průkaz viru 1. rychlost doručení 2. dodržování teploty

16 Laboratoř a její postoje  Rutinní diagnostika  Expertní či výzkumná diagnostika (radí jasně jak přistupovat k odběru a doporučuje metody vhodné pro danou situaci)  Personální přístup

17 Výsledky z laboratoří  Interpretuje laboratoř sama Podle typu testu Podle znalosti specifity a senzitivity daného testu  Výsledky nemohou být interpretovány vně laboratoře

18 Kvalita laboratorní diagnostiky  Zajištěna personálem se specializací na problematiku PRRS  Kontrolními mechanismy vnitřními a vnějšími  Kruhovými testy

19 Příčiny neúspěchů  Chyby při odběru  Chyby při transportu vzorků  Špatné chápaní rozdílných podmínek v terénu a v pokusu

20 Perspektivy laboratorní diagnostiky  Intravitální vyšetření dostupných vzorků  Využití dalších struktur viru PRRS  Odlišení vakcinačního a terénního viru

21 Diagnostika směřovaná proti nestrukturálním genům a proteinům (Celer a Janková 2010)  Přinese možnost rozlišení postinfekčních a postvakcinačních protilátek (KV) Výzkumný projekt GAČR  Zvýšení senzitivity přímých metod (RT-PCR)  Charakteristika virulence kmene

22 Vzdálená budoucnost  Použití antivrotik proti nestrukturálním proteinům

23 Závěr  Laboratorní diagnostika má své místo zejména v chovech PRRS pozitivních musí být součástí programu monitorování nebo tlumení PRRS je schopna sledovat variabiltu viru i imunitní odpovědi  Využití laboratorní diagnostiky nesmí vést k dalším ztrátám v našich chovech a k devalvaci dobrého jména veterinárních lékařů