Supervize Jana M. Havigerová

Osnova Pojem supervize Supervizor Typy supervize Funkce supervize Interní versus externí supervizor Typy supervize Funkce supervize Průběh supervize Supervizní kontrakt Jak poznat dobrého supervizora

Pojem supervize vznikl složením latinských slov super – nahoře, shora visus – vidění, zrak slovo tedy znamená pohled shora překládá se jako nadhled, dozor, inspekce, kontrola, řízení či vedení

Supervizor je potom ten, kdo pohled shora zprostředkovává

Kořeny supervize Sigmund Freud neformální rozhovory zkušeného terapeuta se začátečníkem V České republice trojice Skála – Urban – Rubeš tříleté baalintovské skupiny pro supervizi absolventů SURu Záhy se supervize stala součástí profesionálního vzdělávání a výkonu samotné profese (klinického) psychologa.

Kořeny supervize Koncem devadesátých let se supervize přehoupla z psychologie především do oblasti sociální práce, kde se stává nezbytným nástrojem zajištění standardu kvality a podpory profesionálního růstu pracovníka, a do mnoha dalších oborů z oblasti pomáhajících profesí (tedy profesí v nichž významnou roli hraje mezilidský vztah), např. školství

Definice supervize Evropská asociace pro supervize ji definuje „činnost, při které prostřednictvím zaměřeného pozorování a cílených otázek uvažujeme nad úrovní péče o klienta a zvyšujeme pracovníkovu schopnost reflexe (uvědomovaného vnímání) vlastní práce a sebereflexe“.

Definice supervize Macintosh, Phelps (2000) ve stejném duchu praví: „Supervize je interakce mezi dvěma nebo více jedinci za účelem sdílení určitých poznatků, oceňování profesionálních kompetencí a poskytování zpětné vazby s konečným cílem rozvoje nových kompetencí, které usnadňují poskytování efektivních služeb a rozvíjejí profesionální kompetence.“

Definice supervize Neboli zprostředkování nezatíženého náhledu na činnost, kterou člověk vykonává, s cílem vyvarovat se chyb, s cílem osobního a profesního růstu nebo s cílem potvrzení kvality této činnosti

Supervizor

Supervizor Kontrolor, revizor nebo špion, kterého nastrčilo vedení Kouzelný dědeček, který mávnutím kouzelného proutku všechno vyřeší?

Supervizor Není ani totéž co manažer, není totéž co kontrolor, není totéž co poradce, není totéž co terapeut i když prvky všech těchto rolí jeho působená obsahuje

Supervizor je člověk, který zprostředkovává pracovníkovi pohled na vlastní pracovní činnost a její konsekvence z jiné perspektivy (nadhled, náhled, inspekce jako pohled dovnitř, poznání) při zachování ohledu (respektu) vůči jeho citům, poskytuje podporu a povzbuzení pro jeho další rozvoj v pozitivním duchu

Supervizor dle MPSV je vysoce specializovaný pracovník, který se zaměřuje na rozvoj profesionálních kompetencí pracovníků a podporu rozvoje organizace

Supervizor jinými slovy je člověk, který pracovníkovi profesionálně nastavuje tak trochu růžové zrcadlo (nezatížené negativními emocemi)

Kvalitní supervizor je odborník, zpravidla vysokoškolsky vzdělaný a zkušený, který prošel supervizním výcvikem má mít za sebou dostatečnou praxi v supervidovaném oboru měl by to být člověk, který je morálně zralý a má kapacitu dále lidsky i odborně růst

Interní versus externí supervizor

Interní supervizor = intervizor Supervizor, který je členem organizace, v níž supervize probíhá bývá obvykle svěřena oblast odborné supervize, neboť by se mělo jednat v prvé řadě o odborníka na službu, kterou organizace poskytuje Musí však splňovat i lidská kritéria, protože, jak jsem uvedli výše, supervize se vždy týká i mezilidských vztahů a personálních charakteristik účastníků

Interní supervizor Není výjimkou, že se intervizorem stává člen organizace, na kterého se zaměstnanci spontánně neformálně obraceli se svými pracovními či lidskými problémy. Alespoň částečné zformalizování těchto bezděčných procesů a jejich využití při projektování a implementování supervize do života organizace, může přinést značné pozitivní výsledky ve směru podpory a rozvoje členů organizace a kvality jejich práce

Externí supervizor je odborník najatý zvenčí za určitých, přesně stanovených podmínek osvědčenou praxí je, že se v organizaci oba supervizoři vzájemně doplňují – intervizor zajišťuje odbornost, extervizor má ve své péči řízení a týmovou spolupráci

Přednosti a nevýhody Intervizor výhody nevýhody intervizor dobře zná podmínky a prostředí na pracovišti, snáze se v nich orientuje a může dovodit jejich vliv, je levnější než-li externí supervizor nevýhody zvýšené riziko, že bude zatížen tzv. provozní slepotou, riziko, že do procesu supervize zasáhne rivalita kolegů či jiné negativní aspekty mezilidských vztahů („Proč nejsem intervizorem já, jsem zde přeci déle, jsem starší, zkušenější...?“, „Jednou byl/a na školení a teď tady bude dělat chytr-ýho/ou“).

Přednosti a nevýhody Externí supervizor Výhody Nevýhody člověk zvnějšku vidí věci jinak je to profík Nevýhody je spojena s vyššími náklady je rizikovější, především nemáme-li zkušenost se supervizorem

Úkol Zamyslete se, kdo ve Vašem okolí ve Vaší organizaci plní bezděčně funkci spontánního intervizora. Ke komu se chodí pracovníci radit se svými nejistotami a pracovními problémy? Komu se chodí svěřovat a za kým chodí řešit osobní potíže a mezilidské vztahy? Kdo je u Vás na pracovišti zdrojem podpory a povzbuzení? Mohl/a bysto to být i Vy?

Typy supervize

Spontánní x institucionalizovaná podle stupně organizovanosti: spontánní - například při obědě, v kabinetě atp., institucionalizovaná, organizovaná, formalizovaná - má stanovený čas, kdy se uskutečňuje (např. vydělený čas v rámci pracovní porady, konzultační hodiny), explicitně jmenovaného intervizora či supervizora, domluvený cíl či obsah (někdy je vyžadována písemná zpráva či reference),

Přímá x nepřímá podle účasti supervizora v akci: přímá - např. při práci s klientem, s účastí na poradě týmu, za využití jednosměrného zrcadla, využitím záznamových médií (videokamera) nepřímá – supervizor získává informace zprostředkovaně,

Individuální x týmová x organizační podle charakteru subjektu („terče“) supervize: individuální - znamená strukturovaný kontakt s jedním pracovníkem zaměřená na poznání a rozvoj jednotlivého pracovníka, jeho kompetencí atd., týmová - supervizní skupina zahrnuje všechny členy týmu bez ohledu na pozici, potřeby, zdroje a odpovědnosti, je zaměřena především na práci týmu jako celku a jeho efektivitu, zaměřená na organizaci - řešená témata jsou např. rozvoj, koncepce, vize a cíle organizace, komunikace a styl řešení problémů, kompetence, pracovní kultura a atmosféra na pracovišti, etika práce a etický kodex atp.,

Autovize x konzultace x vrstevnická x skupinová podle účastníků supervize a účasti supervizora: autovize - proces sebereflexe pracovníka (supervizora), supervidovaný sám sobě klade užitečné otázky, na které hledá odpovědi, všímá si svých postupů, pocitů a tělesných reakcí při práci, které zaznamenává (písemně, audio, videozáznam) a následně vyhodnocuje, konzultace (coconsultancy) - vzájemná konzultace dvou kolegů,l peer-supervize - jedná se o supervizní sezení skupiny stejně postavených kolegů (tj. bez supervizora), kteří sdílejí zodpovědnost za práci, která může záležet na jednom z nich, skupinová supervize – supervize ve skupině, strukturovaný proces, který dává pracovníkům možnost diskutovat ve skupině o své práci, o svých skutečných aktuálních pocitech a vztazích (,které prožívají při své práci), cílem je profesionální rozvoj jednotlivců v kontextu skupiny,

Pravidelná x příležitostná x krizová podle frekvence: pravidelná – např.jako součást výcviku nebo podle supervizního programu instituce, příležitostná, krizová – v případě akutní potřeby, např. pomoc s těžkým případem nebo v případě akutní potřeby pracoviště, při neočekávané změně aj., pro pomoc v krizi existují také specializované linky (např. linky telefonické krizové intervence),

Odborná x rozvojová podle cíle supervize: odborná (případová) – zaměřuje se na řešený problém, řešený případ, prověřuje odbornost a jako by produkt tuto odbornost dále rozvíjí nebo navrhuje další vzdělání pro rozvoj profesní kompetence člena organizace x rozvojová – klade si za cíl právě zvyšovat kompetenci pracovníka, je dána postoji, hodnotami, dovedností a vědomostí (dle Havrdová 1999) hodnotící x nehodnotící.

Která je nejlepší ? individuální supervize je finančně nákladnější: za tytéž peníze, tentýž čas můžete mít supervidován celý tým či skupinu členů organizace je efektivnější: může být přesněji zacílena na rozvoj potřebných kompetencí supervidovaného pracovníka, kterému se dostane většího prostoru a intenzivnější masáže pro jeho pracovní i osobní výkon, vývoj, vzestup

Která je nejlepší ? skupinová/týmová supervize pro pracovníka může být skupina zdrojem maximální možné podpory a lze v ní využít širší spektrum technik podporuje přiměřenou citlivost a vnímavost vůči sobě a druhým členům týmu, podporuje otevřenost (tedy dovednost pojmenovávat věci „pravým jménem“), pomáhá rozumět hodnotám organizace a podporuje schopnost se s nimi ztotožnit, a pomáhá otevírat perspektivu rozvoje (jak samotného pracovníka, tak organizace jako celku) navíc znásobuje možnost zažívat radost ze spolubytí, a to jistě stojí za vynaložené prostředky

Která je nejlepší ? skupinová/týmová supervize má úskalí, zejména v podobě skupinové dynamiky (nemusí se vyvíjet právě kýženým směrem, mohou působit negativní sociální fenomény jako sociální útlum – inhibice, sociální lenost – loafing, konformita, poslušnost vůči autoritě, odpor vůči autoritě atd.) v nutnosti vydělit osobní prostor a čas věnovaný jednotlivci počtem členů ve skupině (na některé se v horším případě nemusí dostat prostor vůbec)

Funkce supervize

Funkce supervize kontrolní a řídící funkce – role supervizora pak obsahuje určité prvky role manažera – sleduje a zajišťuje, že jsou chápány a dodržovány cíle organizace, program, hranice programu, služby; supervizor pomáhá v procesu stanovování priorit, kompetencí, pracovních rolí; supervize je koncentrována na bezchybný výkon profese, na zajištění kvality služeb, na to, co a jakým způsobem by pracovník měl dělat, supervizor pomáhá sledovat efektivitu práce, práce s časem,

Funkce supervize vzdělávací funkce – supervizor do jisté míry vystupuje v roli poradce – supervize napomáhá v rozvoji dovedností, schopností a porozumění pracovníka, supervize může podporovat učení pracovníků, informovat a vzdělávat v nových přístupech, metodách práce v souvislosti se změnami poptávky, rozšíření povědomí o možnostech prevence syndromu vyhoření, možnosti práce se stresem, k udržení výkonnosti atd

Funkce supervize podpůrné funkce – supervizor funguje zčásti v roli patrona – autenticky podporuje odborný i osobní růst a rozvoj jednotlivců i programů; zaštiťuje svou odbornou prestiží pracoviště, vytváří bezpečný prostor pro nastolení problémů, potřebných změn, týmovou interakci, těžiště spočívá v poskytování ocenění a podpory, v pomoci se zvládáním stresu a v ujištění pracovníka, že není na svůj problém sám.

Cíle supervize pro supervidované vzdělávat se - ve spolupráci se supervizorem objektivizovat proces jeho učení (tj. zjišťovat úroveň svých schopností, stanovit blízké a vzdálenější cíle učení a rozvíjet se dalším učením), mít na koho se obrátit s těžkostmi, mít podporu, bránit se předčasnému „vyhoření“, posilovat svoji autonomii a nezávislost získáním dalších dovedností a zvýšením sebevědomí, motivovat se zkušeností při spolupráci a setkávání se supervizorem a jeho názory, zkušenostmi i chybami, přispět k naplnění základních etických pravidel své profese, splňovat očekávání své organizace a odevzdávat kvalitní práci.

Jak probíhá supervize

1. krok Navázání kontaktu a prvotní zakázka – zadavatel oslovuje supervizora (ev. intervizor zahajuje svoji aktivitu), určení cíle supervize z pohledu zadavatele. Důležité je v této fázi všestranné ujasňování o tom, co lze očekávat od supervize, o čem supervize bude a jak by měla probíhat a také, pozor, i co od supervize očekávat nelze, o co se v supervizi nejedná, o čem nemůže být a co v rámci supervize poskytováno nebude.

2. krok Práce na zakázce - zjištění potřeb supervidovaného, mapování problému, hledání toho, co je problém, rozlišení toho, co je vyslovená, zjevná zakázka (overt, např. „Řekni mi, co jsem dělal správně.“) a co je skrytá zakázka (couvert, např. „Pochval mě.“).

3. krok Uzavření kontraktu – explicitní vyslovení a pokud možno písemné zaznamenání zakázky a sepsání kontraktu. Je to v podstatě smlouva, která má oběma stranám ulehčit budoucí spolupráci. Nejedná se při tom o právní smlouvu, jde spíše o formu potvrzení oboustranného závazku. Sepsání kontraktu kromě jiného zvyšuje oboustranný pocit bezpečí. Součástí kontraktu je například i zakotvení pravidel supervize (jedním z nejdůležitějších pravidel v supervizi je zachovávání důvěrnosti sdělení mimo supervizní setkání). Blíže viz níže.

4. krok Vlastní supervizní práce – zpravidla 1x měsíčně probíhající setkání sestávající z pozice supervizora v kladení otázek, vytváření přehledu o případu (situaci), vytváření a ověřování hypotéz, poskytování rad a informací, nabídky a společného hledání možností, odhalování oblastí, které mohly zůstat skryté a minimalizace skrytých vlivů, řešení etické stránky, průběžného vyhodnocování, zda supervize směřuje kam potřebuje supervidovaný, přiměřeného poskytování podpory, poskytování zpětné vazby, využití tvořivosti a intuice supervidovaného i supervizora, reflexe a sebereflexe...

5. krok Shrnutí průběhu práce, reflexe spolupráce, závěrečná zpětná vazba pro supervizora, vyhodnocení splnění zakázky, výhled do budoucna (co pomohlo, co využije, jak hodnotí průběh...).

Úspěšná supervize Je-li supervize úspěšná, supervizor i supervidovaný by měli odcházet s vědomím, že naplnili dohodnutý cíl a supervidovaný je schopen dále se rozvíjet sám nebo ví kdy a kam se obrátit pro pomoc, radu, oporu pro další rozvoj

Pozor, supervize není a nemá být nekonečná!!!

Úspěšná supervize mají sloužit především jako odrazový můstek, který nám pomůže překonat bariéry, které se naskytly na cestě našeho života a v jejichž důsledku jsme se neúmyslně zpomalili, na chvíli zastavili či bez povšimnutí odchýlili od cesty optimálního rozvoje, který nám pomůže znovu nastartovat, rozvinout, zkvalitnit stávající soubor znalostí, dovedností a návyků či odhalit zakrnělá místa, avšak v žádném případě nemá suplovat naší vlastní aktivitu, stát se berličkou, která se po čase vždy změní na kouli na noze

Úspěšná supervize Zkušenosti nejrůznějších terapeutických směrů a dalších pomáhajících profesí ukazují, že účinná pomoc trvá zpravidla jeden až pět let při frekvenci 1x měsíčně až 2x týdně. Kratší supervize nenabízí dostatek času pro analýzu zakázky a odstartování změn, delší svědčí pro neschopnost supervizora.

Varujme se toho, stát se na pomoci z vnějšku závislí...!

Supervizní kontrakt

Supervizní kontrakt čas – počet hodin, minimální frekvenci supervizí, ev. poměr týmových supervizních sezení/individuálních konzultací, ev. způsob podání žádosti o individuální konzultaci nad rámec týmové supervize (zda může pracovník sám dle své aktuální potřeby, zda konzultaci může objednat jen vedoucí atd.), cíl a hranice supervizní práce, konkrétní zadání supervize - např. pomoci pracovníkovi K-centra v jeho odborném růstu v oblasti práce s klientem, pomoci terénním pracovníkům definovat cílovou skupinu a hranice, pomoci pracovníkovi při reflexi své práce atd. (zadání formulovat i na začátku každého supervizního setkání), forma a způsob evidence supervizních hodin, zápis - kdo zápis dělá, míra konkrétnosti zápisu, komu je zápis poskytován, jak je zakládán atd., cena supervize - nejčastěji za hodinu (běžně v rozsahu 500-800,-Kč/hod.), způsob a termín finanční transakce, kdo zajišťuje atp.,

Supervizní kontrakt důvěrnost informací předávaných v rámci supervizního procesu, popř. způsob nakládání s těmito informacemi, práva a povinnosti supervizora - např. možnost odložení, přeložení termínu SV, právo hovořit o SV tématech se svým SV atd., v případě trojstranného kontraktu, kdy je zadavatel supervize jiný než konzument supervize je nutno ošetřit způsob komunikace v supervizním trojúhelníku a podmínky kontaktu jednotlivých vrcholů trojúhelníku (např. účast ředitele – zadavatele na některém SV setkání v dané frekvenci, zápisy ze supervize, jiné formy sdělení např. pověřeným mluvčím týmu atd.), závěrečná ustanovení – na jakou dobu je kontrakt uzavírán, jaká je výpovědí doba, na jakou právní úpravu se smlouva odvolává, odkdy je smlouva platná, kolik je výtisků smlouvy, kdo je obdrží a tak podobně (viz též občanský zákoník – smlouva o dílo, zákoník práce – dohoda o provedení práce atd.).

Jak poznat dobrého supervizora

9 bodů jak poznat dobrého supervizora Vzdělání, osvědčení, certifikáty supervizora. Praxe supervizora či organizace nabízející supervizi v oboru. Za a) praxe v oblasti supervize, , za b) praxe v supervidovaném oboru Prezentace supervizora a jeho dosavadní práce. Reference minulých klientů. Způsob získávání a předávání informací vztahujících se k Vaší zakázce. Garanční záruky. Vyloučení možnosti zdvojení rolí. Souhlas všech zúčastněných. Etický kodex.