Úkol č. 4, skupina č. 198 Odpovědná spotřeba Brněnská přehrada

Pár slov úvodem Ještě před pár desítkami let si obyvatelé Brna a okolí pod pojmem Brněnská přehrada představili krásnou přírodu, horké letní dny strávené s rodinou v okolí přehrady, výlety parníkem, ale hlavně rodinnou idylku strávenou koupáním se v přehradě. Dnes je tomu již v mnohém jinak. Okolí Brněnské přehrady, jako již dříve, naskýtá mnohé turistické aktivity, cyklotrasy, projížďky parníkem, návštěvy hradu Veveří a jiné, ale úhlavním problémem se stala sama voda přehrady. Je zcela zamořená sinicemi, které jsou pro člověka zdraví nebezpečné až toxické a tudíž stojí obyvatelé Brna před velkým problémem. Tuto prezentaci jsem si vybrali právě proto, že i my jsme obyvatelé Brna a tudíž se tento problém týká i nás a po nás dalších budoucích generací. Nyní si položíme otázku, na kterou se v této prezentaci budeme snažit najít odpověď: Jakým způsobem lze přehradu vyčistit?

Co jsou to sinice? Sinice jsou gramnegativní eubakterie s oxygenní fotosyntézou. Nejstarší fosilie jsou staré 3,5 miliardy let. Jsou vlastně zodpovědně za kyslíkatou atmosféru na Zemi, kdy byly po 1,5 miliardy let dominantní životní formou. Mají jednoduchou stavbu a díky tomu i schopnost přežívat nepříznivé podmínky. Výskyt na pouštích, horských pramenech, ve znečištěných a odpadových vodách, radioaktivních vodách, v polárních oblastech. Sinice produkují celou řadu látek, kterými mohou ovlivňovat své okolí. Látky neškodné (prospěšné lidskému zdraví), ale také toxiny (jedy). Sinicím se nejvíce daří v mělkých a pomalu tekoucích vodách. Poslední průzkumy jednoznačně dokazují masový výskyt nežádoucích druhů sinic na 83 % vodních nádržích a tocích. Toxiny, které sinice produkují mohou vyvolat tři hlavní skupiny onemocnění: poruchy zažívacího traktu, alergické reakce a onemocnění jater. Dle množství a druhu toxinů, které se do těla dostanou, liší se i projevy: od lehké akutní otravy se střevními a žaludečními potížemi, přes bolesti hlavy, snížení imunity, až po vážnější jaterní problémy. U alergiků se mohou vyskytnout alergické reakce ve formě kožních problémů, záněty a reakce očí a spojivek. Dále mohou působit jako aktivátor rakovinných procesů. Ve světě jsou zdokumentovány také akutní otravy a úhyny hospodářských zvířat, vodního ptactva a vodních živočichů, lesní zvěře i psů. Mezi nejvíce ohroženou skupinu patří především děti, dále pak starší a nemocní lidé. Styk se sinicemi je nebezpečný v jakékoliv formě, tj. požití, styk se sliznicí i pokožkou. Rizikové je tedy nejen koupání, ale i vodní sporty a rybolov.

Problematika sinic Kvetoucí voda je celosvětový problém. Sinice ztrpčují lidem a zvířatům život ve všech světadílech. Živí se fosforem a dusíkem. Aby sinice z vody zmizely, je třeba zastavit vypouštění těchto látek do vody. Masový rozvoj řas a sinic v tekoucích a stojatých vodách a jejich hromadění při hladině je způsobeno eutrofizací, tj. obohacováním tekoucích a stojatých vod živinami, zejména dusíkem a fosforem. Eutrofizace: 1. přirozená, způsobena přísunem sloučenin dusíku a fosforu vyluhovaných z půdy a z rozkladu odumřelých vodních organismů, 2. anotropogenní, způsobená smýváním dusíkatých a fosforečných hnojiv z polí, nesprávným hospodařením, splaškovými vodami a fekáliemi. Těmto problémům nebyla v minulosti věnována dostatečná pozornost a výskyt sinic se značně zvýšil. Lidé se často mýlí, že v umělých hnojivech je fosforu, dusíku nebo draslíku více, než v hnojivech přírodních. Není to pravda. Jediným rozdílem mezi těmito hnojivy je ten, že z umělých hnojiv se tyto z domácností, průmyslu a zemědělství látky vypouštějí daleko rychleji a intenzivněji, takže na jednom úseku řeky je těchto látek více. Zdrojem eutrofizace jsou odpadní vody.

Řešení? Zatím v nedohlednu.. Naskýtá se několik druhů řešení: 1. Chemické čištění, které se zatím ukázalo být spíše neúčinné. 2. Vybagrování sedimentů ze dna přehrady ( Značně organizačně i časově náročné řešení) 3. V minulosti snížení hladiny přehrady v zimním období tak, aby sinice vymrzly. Tato metoda však nezabrala, protože nikdy se nezlikvidují všechny sinice a ty zbylé se rychle pomnoží. 4. Sedimenty na dně Brněnské přehrady pokrýt vrstvou nepropustné zeminy Avšak většina odborníků a politiků se shodují, že bez zlepšení kvality vody v již samotné Svratce nemá cenu podnikat jakákoliv opatření související s vyčistěním Brněnské přehrady. Případným konečným řešením se nyní naskýtá projekt Svratka.

Projekt čistá Svratka Tento projekt se zaměřil na vyřešení dlouhotrvající špatné kvality vody v přehradní nádrži Brno vlivem přemnožených sinic Má své počátky již v roce 2002, kdy byl v Praze pořádán Evropskou komisí seminář zaměřený na vztah mezi Rámcovou směrnicí o vodní politice EU a programy ISPA v tzv. Dunajském regionu. Má-li být voda v přehradě čistá, musí se podniknout určitá opatření v povodí řeky nad touto přehradou. Pomoci Svratce a přehradám by mělo Brno používat bezfosfátových pracích prostředků, dobudování systému čištění odpadních vod v celém povodí a cílená podpora rozumného využívání krajiny. To obnáší volbu vhodných druhů zemědělských plodin, protierozní opatření a nepřehnojování půdy. Součástí projektu Čistá Svratka je i snaha naučit lidi nepoužívat škodlivé prací a mycí prostředky. Projekt zahájil Jihomoravský kraj a město Brno již v roce Dalšími spoluřešiteli jsou kraj Vysočina, Pardubický kraj a Povodí Moravy s.p.

Nekonečný cyklus Fosfor a dusík jsou uloženy ve čtyřech milionech kubíků bahna na dně Brněnské přehrady. V zimě žijí sinice na dně přehrady, a když se oteplí, probudí se k životu. Začnou se množit a stoupají k hladině. Po nějaké době klesají ke dnu a pak zase stoupají. Tento cyklus opakují během léta několikrát. Projekt Čistá Svratka, který by měl zbavit Brněnskou přehradu sinic, vyjde na přes pět miliard Kč. Týká se totiž celého povodí řeky Svratky. Odtud stéká voda do Brněnské přehrady a do vodní nádrže Vír. Vyčistit jenom obě přehrady by totiž nepřineslo dlouhodobý výsledek. „Do roku 2010 chceme pomoci obcím získat peníze a vyřešit problémy s čistěním vod,“ uvedl k problému náměstek hejtmana Jihomoravského kraje Václav Horák. Počítá s dotacemi od Evropské unie. Po realizaci projektu přestane být zelená voda přehrady během několika roků symbolem letního Brna. A co víc, pokud projekt uspěje, je zde naděje na získání peněz z Evropské unie na další zelené nádrže v České republice.

Každý z nás může pomoci Nejen sinice jsou úhlavním nepřítelem Brněnské přehrady, ale i samotný člověk působí značná znečištění: Odhazování odpadků, vypouštění chemikálií a odpadních látek do vody atd. Na dně přehrady lze prý dokonce najít staré ledničky, kola, lodě a obdobné předměty. Proto se i my sami chovejme k naší přírodě hezky a již více ji neznečišťujme.

„Krásy“ Brněnské přehrady

Budoucnost Brněnské přehrady? Na závěr snad lze jen říci, že budoucnost přehrady má v rukou hlavně samo zastupitelstvo města Brna a je jen na něm jestli již zahájené projekty budou dokončeny nebo ne. Avšak existuje mnoho ekologických organizací, které by se snad měly zaručit za vyčištění naší přehrady. A proto doufejme a sami již nepřispívejme k dalšímu znečišťování. Zdroje: