Využití členění nákladů na variabilní a fixní pro řízení

Variabilní a fixní náklady Základní otázka (výchozí kritérium)   variabilní náklady fixní náklady Význam zkvalitnění informačního zajištění široké škály rozhodovacích úloh

Časté omyly o variabilních a fixních nákladech náklady jsou variabilní pouze v případě, když se mění s každou jednotkou výkonu Př. Prohlídka automobilu a výměna oleje po 15 000 km ve firmě zajišťující nákladní přepravu: Q N 15 30 45 60

Časté omyly o variabilních a fixních nákladech objem vynaložených fixních nákladů není možné v krátkém období ovlivnit a není je tedy možné absolutně uspořit  A. … (náklady na vytápění, telefony…) B. … (nájemné, odpisy…) C. … (výzkum a vývoj, vzdělávání zaměstnanců …)

Využité a nevyužité fixní náklady Q N Kapacitní omezení FN FNnevyuž. FNvyuž. Qskut Qmax (Qmax - Qskut) * FN FNnevyuž. = ————————————— Qmax

Časté omyly o variabilních a fixních nákladech náklady členíme na variabilní a fixní pouze ve vztahu k finálním výkonům Př. Výroba Plán činnosti 10 000 ks Rozpočet N ... na údržbu 60 000 Kč (300 hod. od údržby)

Časté omyly o variabilních a fixních nákladech Rozlišení nákladů na variabilní a fixní vlastně odpovídá tomu, jestli jsou vyhnutelné či nikoli Příklady A. Firma je nájemcem kanceláří ve dvou budovách, ve kterých sídlí vedení firmy. V budově A lze smlouvu vypovědět s měsíčním předstihem, v budově B s pololetním. B. Pro účely zajištění stravování účastníků konference je třeba zajistit stravování v Akademickém klubu.

Přístupy k rozlišení variabilních a fixních nákladů Syntetické Analytické

Nákladové modely rozlišující variabilní a fixní náklady nejrozšířenější přístup - jednofaktorová analýza Nelineární nákladový model předpoklady FN = konstantní VN = f (Q) vývoj VN: proporciální Δ % N ≈ Δ % Q podproporciální Δ % N < Δ % Q nadproporciální Δ % N > Δ % Q stálá technologie a produktivita práce  CN = FN + VN oddělení variabilní a fixní složky pomocí matematicko - statistických metod přes opodstatněnost modelu v ekonomické teorii se pro účely řízení nahrazuje lineárním nákladovým modelem

Důvody pro využití lineárního nákladového modelu - ukazuje: základní tendence vývoje v předem stanovených veličinách pro relevantní rozpětí

Lineární nákladový model předpoklady: FN = konstantní VN = proporcionální, tj. v = konstantní relevantní rozpětí - takový interval objemu výkonů, při kterém výše uvedené předpoklady nevedou ke ztrátě významnosti modelu pro využití při řízení stálá technologie a produktivita práce  CN = FN + vj * Q oddělení variabilní a fixní složky pomocí: lineární regrese (např. metoda nejmenších čtverců) metody „dvou bodů“ (dvou pozorování)

Grafické vyjádření nelineárního a lineárního nákladového modelu CN Q N Kapacitní omezení CN Q N Kapacitní omezení Relevantní rozpětí

Lineární model nákladů, výnosů a zisku Předpoklady N, V = f (Q) stálá technologie, produktivita práce A. homogenní výkony FN = konst, vj = konst (v relevantním rozpětí) CN = FN + vj * Q cj = konst CV = cj * Q (cj * Q) - (FN + vj * Q) = Z (cj - vj) * Q = FN + Z mj * Q = FN + Z MARŽE příspěvek na úhradu fixních nákladů a tvorbu zisku =

Lineární model nákladů, výnosů a zisku B. nehomogenní výkony FN = konst, vjp = konst (v relevantním rozpětí) CN = FN + vjp * CV konstantní struktura sortimentu CV - (FN + vjp * CV) = Z (1 - vjp) * CV = FN + Z pt * CV = FN + Z MARŽE příspěvek na úhradu fixních nákladů a tvorbu zisku =

Lineární model nákladů, výnosů a zisku CV Q V, N MARŽE VN CV ZISK Q V, N, Z CN ZTRÁTA Z QBZ

Bod zvratu A) Homogenní výkony 1. (cj * Q) - (FN + vj * Q) = 0 2. MARŽE = FN (cj - vj) * Q = FN Q = FN / (cj - vj) Q = FN / mj B) Nehomogenní výkony 1. CV - (FN + vjp * CV) = 0 2. MARŽE = FN (1 - vjp) * CV = FN CV = FN / (1 - vjp) CV = FN / pt