DIPLOMOVÝ SEMINÁŘ Prof. PhDr. Miroslav KRČ, CSc. Dubnický technologický inštitút v Dubnici nad Váhom

Anotace předmětu Věda Vymezen základních pojmů, závěrečná práce a její typy, diplomová práce. Výběr tématu diplomové práce. Získávaní informaci o zvolené témě. Používaní zdrojů v diplomové práci, plagiátorství. Zpracovaní výběrové rešerše. Zpracovaní projektu diplomové práce. Diplomová práce jako projekt.

Anotace předmětu Tvořivé řešení tématu diplomové práce. Struktůra a kompozice diplomové práce. Etické zásady a normy psaní diplomové práce. Obhajoba diplomové práce.

TERMÍNY ODEVZDÁNÍ bakalářske práce do 15. 4. 2014 diplomové práce do 22. apríla 2014. Študent, ktorý neodovzdá záverečnú prácu v uvedenom termíne , nemôže konať štátnu skúšku v riadnom termíne.

VĚDA svébytný způsob poznávání světa a jeho zákonitostí směřující k jejich vysvětlení a využití, přispívá ke zvýšení celkové kulturní a civilizační úrovně společnosti, je zdrojem podkladů pro rozhodovací sféru,

Závěrečná práce a její typy Záverečná práca je dielo vytvorené študentom na splnenie študijných povinností. Preukazuje spôsobilosť kvalifikovane pracovať s pojmovým aparátom, schopnosť tvorivo využívať široký okruh literárnych a informačných zdrojov, analyzovať, triediť a systematizovať fakty, zdôvodňovať prezentované myšlienky, kultivovane formulovať závery a odporúčania.

Diplomová práce Student je schopen používat vhodné výzkumné procedury, organizovat primární a sekundární informace do logického celku a prezentovat výsledky přijatelným stylem

Zásady zpracování závěrečné práce Originální Vytvořená autorem – studentem Dodržení zásad pravidel práce s literaturou Citace autorů

Informamční zdroje Odborná literatura Studie Články v odborné literatuře Zákony, vyhlášky, interní normativní akty Webové stránky

Náležitosti závěrečné práce Odevzdat 2 výtisky v tvrdých deskách Ne elektronickém nosiči CD v pdf souboru, ALE musí být uvedeno jméno, typ práce a rok odevzdání práce

Originální práce Výtisk práce kde je: -originál zadání ZP s podpisem vedoucího ústavu a razítkem

Nároky na ZP Gramaticky správně Použitá odborná terminologie Příslušné citace Odkazy na použité zdroje BP – 30 – 40 stran(54 tis. a 72 tis. znaků) nepočítají se do toho přílohy DP – 50- 70 stran(90 tis. Až 120 tis. znaků) nepočítají se do toho přílohy.

Nároky na ZP - Vazba ZP musí ZARUČIT: že se do ní nedají vkládat další části, stránky. nelze odebírat části ZP a nebo stránky

Co musí obsahovat obal ZP - názov vysokej školy (3 cm od horného okraja) - názov záverečnej práce (7 cm pod názvom školy) - označenie záverečnej práce „Bakalárska práca“ alebo „Diplomová práca“ - meno a priezvisko autora (4 cm od dolného okraja vľavo) - miesto a rok odovzdania (pod menom a priezviskom vľavo)

Na titulním listě ZP se uvádí - názov vysokej školy (3 cm od horného okraja) - názov záverečnej práce (7 cm pod názvom školy) - označenie záverečnej práce „Bakalárska práca“ alebo „Diplomová práca“ - meno a priezvisko autora - názov študijného programu - číslo študijného odboru a názov študijného odboru - meno, priezvisko a akademické tituly vedúceho práce - miesto a rok predloženia záverečnej práce (4 cm od dolného okraja vľavo).

Členění ZP Obal - Titulný list - Zadanie záverečnej práce - Čestné vyhlásenie autora záverečnej práce - Poďakovanie autora práce - Abstrakt v primárnom jazyku práce - Abstrakt v sekundárnom jazyku práce - Abstrakt v slovenskom jazyku (len v prípade, ak primárnym jazykom práce je jazyk český)

Obsah - Zoznam tabuliek a ilustrácií (napr Obsah - Zoznam tabuliek a ilustrácií (napr. grafov, obrázkov) - Zoznam použitých symbolov a skratiek - Úvod - Hlavný text členený do jednotlivých kapitol - Záver - Použité publikačné zdroje - Prílohy.

Abstrakt Abstrakt je konkrétní a výstižná charakteristika obsahu ZP. Je to zkrácené, přesné vyjádření obsahu dokumentu bez dodatečné interpretace jeho výkladu nebo kritiky a bez hodnotícího stanoviska toho, kdo je autorem abstraktu. Text abstraktu začína jednou, nebo dvěma větami, ve kterých autor souhrnně vyjádří hlavní ideu práce, předmět a obsah.Úvodním větám musí věnovat osobitu pozornost. V abstraktu se stručně definuje hlavní cíl, jeho zaměření. Text musí být homogenní, logický, plynulý a „čtivý“, na druhé straně však ne „telegrafický“.

Abstrakt Otázka Odpověď Co autor sledoval a proč?   Co autor sledoval a proč? Hlavní cíl, motivace a odůvodnění studie, stanovení problému S čím pracoval a jako to udělal? Přístup k problému, seznam metodik, všeobecný opis vyšetřovaných souborů Co se zjistilo, jaká je odpověď na položené otázky? Oznámení, opsání a významnost hlavních výsledků Co z toho vyplývá, jsou výsledky generalizovatelné, nebo specifické? Hlavní závěry, možnosti uplatnění výsledků v praxi

Symboly a zkratky Všechny symboly a zkratky musí být v Zozname použitých symbolov a skratiek V prípade použitia cudzojazyčnej skratky, musí byť v zozname uvedený jej cudzojazyčný názov a preklad (ekvivalent) v jazyku, v ktorom je písaná práca V prípade použitia cudzojazyčnej skratky, musí byť v zozname uvedený jej cudzojazyčný názov a preklad (ekvivalent) v jazyku, v ktorom je písaná práca.

Tabulky Tabuľka sa vkladá do textu až po odvolávke v texte na príslušnú tabuľku - Názov tabuľky s označením (napr. Tabuľka 1 Výsledky výskumu), sa uvádza nad ľavým horným rohom tabuľky Jeli tabulka velka, na dvě strany, na druhé straně se uvede Tabulka 5 – pokračování

Grafy Graf sa vkladá do textu až po odvolávke na príslušný graf Názov grafu s označením (napr. Graf 1 Výsledky výskumu), sa uvádza pod grafom Graf a názov grafu pod grafom, sa centrujú na stred riadku V prípade, že názov grafu je súčasťou grafu, tak označenie grafu (napr. Graf 1), sa uvádza nad ľavým horným rohom grafu.

Obrázky Obrázok sa vkladá do textu až po odvolávke na príslušný obrázok. Názov obrázku s označením (napr. Obr. 1 schéma obvodu), sa uvádza pod obrázkom. Obrázok a jeho názov sa v riadku centrujú na stred. Názov obrázku a jeho opis musí byť v jazyku, v ktorom je práca písaná; v prípade, že je použitý iný jazyk, musí byť odkaz na literatúru, z ktorej bol obrázok prevzatý.

Matematické vztahy -Každý matematický vzťah je súčasťou vety, t.j., že za vzťahom musí byť bodka alebo čiarka. Vzťahy sa centrujú na stred riadku. Na pravej strane riadku sa každý vzťah označuje číslom v obyčajných zátvorkách; pred a za číslom je medzera. Vzťahy sa číslujú vzostupne od začiatku po koniec práce arabskou číslicou.

Citace a publikace (Petlák, 2004, s. 56) alebo (Zákon, 2008, s. 23). Zoznam použitých publikačných zdrojov sa uvádza na konci práce. Publikačné zdroje sú v zozname zoradené abecedne podľa priezvisk autorov. Knihy/Monografie Článok v časopise Článok zo zborníka a monografie Elektronické dokumenty – monografie Články v elektronických časopisoch a iné príspevky Príspevok v zborníku na CD-ROM

- Vedecko-kvalifikačné práce - Výskumné správy

Úvod Základní charakteristika práce Zdůvodnění výběru tématu a její aktuálnost CÍL, který sa má dosáhnou Podstatné úlohy na jeho splnění Metodické postupy a prístupy rešení práce prepojenost dane problematiky na príslušný studijní odbor/program.

Členění hlavní části Hlavná časť sa člení do logicky nadväzujúcich kapitol a podkapitol, ktorých rozpracovanie zabezpečuje postupné prenikanie do podstaty témy v potrebných súvislostiach a vzťahoch.

Závěr Zhodnotenie dosiahnutých výsledkov Zhodnotenie splnenia cieľa práce vo vzťahu k výsledkom  Odporúčania pre prax. Záver môže obsahovať i naznačenie ďalších teoretických a praktických problémov súvisiacich s témou práce, ktoré sa objavili v priebehu jej spracovania.

Číslování stran Strany se počítají od titulní strany Čísluje se od ÚVODU

Citování v ZP Citace – zkrácené označení pramene 1. doslovný citát musí byť uvedený presne so všetkými typografickými vláštnosťami a vždy v úvodzovkách Přiklad: „ Součástí ekonomiky je také šedá ekonomika, ale není součástí HDP.“

Citování v ZP parafrázovaná citácia - uvedenie obsahu textu publikačného zdroja. ALE: citát musí vyjadrovať ucelenú myšlienku a z pôvodného textu sa vyberá tak, aby nebol porušený jeho skutočný význam. Pred zvolením citátu musí byť starostlivo posúdený predchádzajúci a nasledujúci kontext celku, z ktorého bol citát vybraný.

Výzkum má vědecký charakter poznatelný či identifikovatelný předmět sdělit poznatky které nebyly známy – kompilace? Ano prospěšný pro ostatní předpoklady pro vyvrácení a nebo potvrzení

Výzkum svébytný, racionálně a účelově orientovaný způsob využívání metodických a technických prostředků směřujících k ovládání a řešení problémů v zadaném okruhu aktuálních potřeb jednotlivých oborů lidské činnosti.

TECHNOLOGIE svébytný souhrn činností spojujících dosažené vědecké poznání a výzkumná řešení s tvůrčím vytvářením nové reálné skutečnosti v různých oborech lidské činnosti.

METODA Nástroj k řešení problémů

VĚDECKÁ METODA obecně Předmět výzkumu musí být poznatelný a identifikovaný objekt Vědecká práce by měla řešit dosud neřešený problém (nebo jej nahlížet novým pohledem) Výzkum musí přinést užitečné věci pro vědu

DATA A VĚDECKÉ TEORIE Získávání primárních dat v empirických disciplínách vychází z: Pozorování Provedení experimentu Modelování Hypotéza

METODOLOGIE JAK POUŽÍVAT METODY

DATA A VĚDECKÉ TEORIE Získávání primárních dat v empirických disciplínách vychází z: Pozorování Provedení experimentu Modelování Hypotéza

POZOROVÁNÍ (1) Elementární vědecká metoda, která vede ke generování dat Bezprostřední forma vztahu subjektu, který pozoruje, k pozorovanému objektu Záměrné a účelové užití našich smyslů, kdy se aktivně snažíme získat z konkrétní reality sdělení o ní PŘÍMÉ – používáme smysly NEPŘÍMÉ – data získáváme díky přístrojům a metod určených k tomu, aby násobily sílu našich smyslů

POZOROVÁNÍ (2) Náhodná X záměrná pozorování Z různých důvodů není možné některá pozorování opakovat, řada experimentů je neproveditelná Nutné spojit s formálními logickými postupy Může být zaměřeno na nositele pozorování nebo na jinou osobu či skupinu osob: Introspekce – sebepoznávání, vypovídající o vlastních psychických procesech, které si lze uvědomit Extrospekce – pozorování a zaznamenávání takových dějů a projevů organismu, které jsou dostupné vnějšímu pozorovateli. Může probíhat dle předem daných schémat.

EXPERIMENT (1) Výzkum, pokus zjišťující změnu jedné nebo více proměnných v závislosti na jiné veličině Vede k objasnění jistého problému Spojeno s vlastní plánovitostí, opakovatelností, variabilitou velikosti zkoumaných veličin

EXPERIMENT (2) Záměrně navozený děj, jehož pozorováním se má zjistit zákonný vztah mezi danými podmínkami a následky Slouží k objevům a ke kontrole Základ exaktních věd Nejformálnější část vědecké metody Test hypotéz Ověřuje poznatky Experimentus crucis – jednoznačně rozhodující experiment v empirických vědách o platnosti základního předpokladu

HYPOTÉZA Předběžné vysvětlení zjištěné pravidelnosti Dobrá hypotéza je testovatelná Klíčovým aspektem vědecké metody je falsifikace – když se testem hypotézy prokáže neplatnost, MUSÍ být hypotéza zamítnuta a nahrazena jinou Experimentem lze zjistit, že je hypotéza nesprávná, ale ne, že je správná (podstata falsifikace)

LOGIKA (1) Z řeckého logos – slovo (řeč) Poprvé stoici (3. stol. pnl) – korektní argumentace Organon (Aristotelovo dílo ve spisech) Ve vztahu k ostatním vědám logika hraje pomocnou roli nástroje, který používáme, abychom úspěšně dosáhli cíle – pravdivého vědění Není vědou, ale jejím nutným předpokladem

LOGIKA (2) V současné (neklasické) logice je systém „vícehodnotové“ logiky Trojhodnotová logika – nemá dvě (klasická logika), ale tři pravdivostní hodnoty. Výroku připisujeme v závislosti na stavu světa jednu ze tří pravdivostních hodnot. Patří sem dál pravda X nepravda X nerozhodnutelnost Výrok: pravdivý, nepravdivý, nerozhodnutelný V klasické logice pouze pravdivý X nepravdivý

Pozorování Nejjednodušší a jedinečná metoda Proces poznávání smyslově vnímatelných skutečností, do kterých pozorovatel nijak nezasahuje Nevyžaduje přímý kontakt se zkoumaným objektem Doplněk k jiným metodám Náročné na čas, finance, zastoupení Lze provádět několika způsoby: Osobní – pozorování i záznamy dělá člověk Mechanické – užití strojů Standardizované – provádějící osoba je přesně instruována, co má sledovat, pořadí záznamu Nestandardizované – pozorovatel sleduje skutečnost jako celek, všímat si detailů Zjevné – studované objekty jsou si vědomy sledování Skryté – nevědí o pozorování

Šetření (1) Informace získávány od zkoumaných objektů dotazováním Osobní – zastavení respondenta na ulici Písemné – dotazníky poštou Telefonické Další – internet Dle počtu zkoumaných objektů: Vyčerpávající – dotázány všechny objekty z výběrového souboru (sčítání lidu) Výběrová – dotázáno pouze několik objektů ze souboru, vybrány náhodně nebo záměrně

Šetření (2) Údaje zanášeny do dotazníků (kvalita dotazníků) Přednosti: nenáročné na čas, mnoho údajů, přehlednost Slabiny: náklady, získání respondentů, subjektivní výpovědi, volba výběrového souboru

Experimentální metody Založené na studiu vztahů mezi dvěma nebo více proměnnými za kontrolovaných podmínek Zjištění dopadu zavedení testovaného prvku na určitý jev nebo proces Laboratorní – umělé podmínky (kontrola podmínek, ale účastníci se nemusí chovat přirozeně) Terénní - chování testovaných jako za normálních okolností, omezená možnost regulace podmínek

Kvalitativní metody Umožňují získat informace vysvětlující příčiny zcela určitého chování subjektů za určitých podmínek Jde o proniknutí do hloubky problému, které si často ani sám zkoumaný objekt neuvědomuje, proto o nich nemůže vypovídat při dotazování Individuální hloubkový rozhovor Skupinový rozhovor Projektivní techniky

Individuální hloubkový rozhovor Nestandardizovaný osobní rozhovor Umožňuje respondentovi volně hovořit a vyjádřit své názory a pocity k předmětu výzkumu Cílem je odhalit hluboké příčiny určitých postojů, které si respondent nemusí uvědomit Reakce důležitější než obsah odpovědí Spolehlivost závisí na kvalitě tazatele

Kódování údajů Převedení slovních výrazů do symbolů (čísel) tak, aby mohla být použita pro zpracování vyšší výpočetní technika Význam je vyšší u otevřených otázek (každý se vyjadřuje jinak) Problém nastane, pokud odpověď nelze jednoznačně zahrnout do jedné kategorie Údaje se mohou ztratit

Skupinový rozhovor Moderátorem řízený rozhovor malé skupiny vybraných osob na určité téma Trvá cca 2 hodiny Počet účastníků odvozen od zkoumaného problému Konfrontace názorů a jejich modifikace Každý účastník je vystaven názorům jiných a sám svoje názory předkládá Klíčový je moderátor

Sestavení tabulek a grafů K podání názorného obrazu o zkoumaných jevech, vývoji a závislostech V několika stupních zpracování Tabulky prosté, obsahující úhrny údajů, atd. Grafy – přehledná forma zpracování údajů Tradičně pravoúhlý souřadný systém se dvěma kolmými osami s hodnotami

ZPRACOVÁNÍ DAT (A) Proces, kdy jsou sebraná data převáděna do takové formy, která umožní jejich snadnou a správnou analýzu Několik částí: Úprava dat Klasifikace údajů Kódování údajů Sestavení tabulek a grafů

ANALÝZA ÚDAJŮ (B) Proces, ve kterém zkoumáme zjištěná data tak, abychom v nich objevili skutečnosti, které jsou nezbytné pro řešení problému První krok – analýza každé otázky Metody: Rozdělení četností Zkoumání úrovně a variability Zkoumání závislostí

Rozdělení četností Četnost – počet výskytu jednotlivých variant znaku U kolika jednotek se vyskytly jednotlivé varianty daného znaku Zpracování do tabulek a histogramů Absolutní – počet výskytů varianty Relativní – vyjádřené procenty Kumulativní varianta – suma předešlých prostých četností, pokud jsou údaje seřazeny podle určitého znaku

Zkoumání úrovně a variability Úroveň charakterizuje střední hodnota – vypovídající hodnota je různá a vhodnost jejich použití závisí na konkrétním problému i sebraných datech Aritmetický průměr, medián, modus Z výše střední hodnoty lze soudit, okolo jaké úrovně budou hodnoty jevu oscilovat Variabilita – jak moc se většina údajů odlišuje od zjištěné střední hodnoty, nejčastěji průměru čím nižší variabilita, tím více se zjištěné hodnoty pohybují okolo střední hodnoty Variabilita se zjistí pomocí rozptylu, směrodatné odchylky nebo variačního koeficientu

Zkoumání závislostí Klíčovými poznatky jsou získané regresní a korelační analýzou, faktorové a shlukové analýzy a mlutidimenzionální škálování Regresní analýza se snaží popsat závislosti mezi několika jevy Nejčastěji se využívá metoda nejmenších čtverců U korelační analýzy je cílem vyjádřit závislost jedním číslem (korelační koeficient od -1 do +1, míra závislosti vysvětlované proměnné na vysvětlující) U faktorové analýzy se zkoumá vliv specifických faktorů na vývoj zkoumané veličiny v několika skupinách a zkoumá se, jak je daný faktor schopen ovlivnit veličinu Výběr způsobu analýzy údajů bude záviset na tom, jaký problém se snažíme podložit výzkumem, jaké informace požadujeme jako výstupy a jaká data máme k dispozici

INTERPRETACE VÝSLEDKŮ Po zpracování údajů a provedení analýzy proces není u konce Informacím je nutné dát význam Je třeba zachovávat objektivitu (přisuzovat výsledkům význam, který mají a ne, který si myslíme, že by měly mít) Výsledky nelze příliš zobecnit, mohou být ovlivněny podmínkami výzkumu Podmínky je dobré zahrnout do závěrů výzkumu, aby k nim bylo možné přihlédnout Výsledky musí být prezentovány zadavateli výzkumu, který je bude dále využívat

Úprava dat Prověrka z hlediska úplnosti a přesnosti Nejčastější chyby jsou způsobené tazatelem Opětovný kontakt Vyřazení problematické odpovědi Zařazení nejasné odpovědi do neutrální kategorie („nevím“) Kontrola a úprava dat je nezbytná Musí být přesná a správná!

Klasifikace údajů Data jsou zpřehledňována roztříděním do tříd nebo kategorií Předpoklady: přesné definování třídních znaků jednoznačné vymezení tříd, které se musí vzájemně vylučovat stanovení takových tříd, aby obsáhly všechny prvky souboru Je užitečné rozdělit soubor do více tříd, není problém později některé sloučit, ale je problém nějakou rozdělit

ETAPY TVOŘIVÉ PRÁCE vytyčení (zvolení nebo zadání) cíle → řešit daný problém jasná a jednoznačná formulace cíle nalezení a formulace možných variant řešení zhodnocení a porovnání výsledků variantních řešení

OSOBNÍ PŘEDPOKLADY charakterové a citové vlastnosti:cílevědomost (vůle dosáhnout cíle), - vytrvalost, - pracovitost, - houževnatost, - zásadovost, - citový vztah k vědecké činnosti (umět se nechat zaujmout, zapálit pro danou myšlenku, pro daný jev).

OSOBNÍ PŘEDPOKLADY rozumové předpoklady: - schopnost samostatného úsudku, - sebekritičnost, - vynalézavost, - pozornost, - dostatečná paměť.

OSOBNÍ PŘEDPOKLADY vysoká schopnost soustředění pozornosti na danou činnost a daný jev Osobní předpoklady jsou výsledkem vloh, které člověku přinesly jeho geny, vlohy které zdědil po svých předcích. Něco málo se dá získat učením a výchovou.

Základní schéma závěrečné práce FORMULACE ÚKOLU SOUČASNÝ STAV POZNÁNÍ SLEDOVÁNÍ NOVÝCH POZNATKŮ HLEDÁNÍ ŘEŠENÍ a jeho OVĚŘENÍ VÝSLEDEK POZNÁNÍ

Metody vědecké práce teoretické metody experimentální simulační kombinované metody.

Velmi racionální jsou kombinované metody teoretická + simulační + experimentální teoretická + simulační simulační + experimentální teoretická + experimentální.

Informace 350 př.n.l. Aristoteles „Na počátku sbírat fakta a teprve potom je svazovat myšlenkami.“ Kde zdroje informací najdeme? národní knihovny, - knihovny univerzit - knihovny odborníků - knihovny vědeckých a výzkumných ústavů, - databázová centra a informační střediska.

ČTENÍ Cílem čtení je pochopit smysl studovaného sdělení. Máme číst 3x - první čtení → celkový dojem, rozsah a podstata textu, relevantní části textu - druhé čtení → důkladné, promyslet, porozumět - třetí čtení → celkové pochopení, analýza textu,syntéza informací, výběr přínosných informací.

INDIVIDUÁLNÍ POSTUP Děláme si poznámky a výpisky, kopie - písemně či elektronicky. !!! Jsou-li publikace naše – zaškrtáváme, barevně zdůrazňujeme, glosujeme. Výpisky, poznámky, elektronické záznamy pečlivě ukládáme – přehledně a systematicky. Doporučuje se vytvořit si ELEKTRONICKOU kartotéku. !!! Během řešení (někdy během celého profesionálního života) nic nevyhazujeme !!!

ZÁKLADNÍ METODY TEORETICKÉ METODY jsou založeny na aplikaci teoretických oborů, jako jsou např.matematika, chemie, teorie informačních technologií, filosofie, teorie poznání, teorie měření, atd.

ANALÝZA SYNTÉZA ANALÝZA - celek rozkládáme na jednotlivé části, oddělujeme podstatné od nepodstatného, jdeme od složitého k jednoduššímu, nalézáme vnitřní vazby. SYNTÉZA - opačný postup.

Pět kategorií přeměny INDUKCE - na základě jednotlivých případů usuzujeme na obecnou platnost, zobecňujeme. DEDUKCE - obrácený proces, od obecného k zvláštnímu.

ABSTRAKCE KONKRETIZACE ABSTRAKCE - od myšlení pomocí konkrétností (předměty, jevy) k myšlení v pojmech. KONKRETIZACE - opačný proces, určujeme odlišnosti a zvláštnosti.

ZOBECNĚNÍ OHRANIČENÍ ZOBECNĚNÍ - možný výsledek předchozích myšlenkových procesů, určujeme širší souvislosti. OHRANIČENÍ - určování oblastí platnosti zobecněných jevů, včetně hranic a výjimek.

ANALOGIE PROTIKLADNOST ANALOGIE - vyhledávání a porovnávání formálně stejných vlastností a znaků jinak nepodobných, často v podstatě různých, jevů nebo objektů, hledání podobných příznaků nebo charakteristik. PROTIKLADNOST - opak analogie, „nic není společného“.

PŘEDSTAVIVOST INTUICE PŘEDSTAVIVOST - dovednost pohybovat se ve svém vědomí a podvědomí, konstruovat (vytvářet) v nich myšlenkové modely (představy) reálné situace. INTUICE - myšlenkový proces. Je to kvantitativní skok v myšlení, kdy řešící myšlenka „vytryskne“ z našeho podvědomí často v okamžiku, kdy se danou problematikou nezabýváme. Je to dokončení myšlenkového procesu. Pro řešení problému má značný význam, je součástí vědeckého přístupu.

Etika vědecké práce 1. Zamlčí-li autor materiál, který ve své práci použil, aniž by ho uvedl v seznamu použitých pramenů. 2. Jestliže „opomene“ uvést materiál, který není v souladu s jeho vlastními názory. 3. Uvádí-li literární prameny, s nimiž se skutečně neseznámil nebo které ve své práci nepoužil. 4. Použije-li určitého materiálu k doložení něčeho co z něj spolehlivě a jednoznačně nevyplývá. 5. V seznamu literatury uvádí i ty své práce, které nemají přímý vztah k problematice, o níž píše. 6. Snaží rozmnožit počet citovaných prací tím, že uvádí v seznamu literatury práce nepublikované.

Princip originality – původnosti Jestliže autor nedokáže na pramen, z něhož čerpal, pak čtenář předpokládá, že jsou plodem autora spisu. Takové vědomé přivlastňování cizích poznatků a výsledků jiných autorů se označuje slovem plagiát, v překladu krádež - sloveso plagiare = krást, loupit, a z řeckého plagion = úskok.

Formy plagiátu 1. formální plagiát autor si „vypůjčí“ část díla jiného autora - doslovně nebo s určitými úpravami text opíše, neuvede bibliografická data literárního zdroje a jméno původce převzatého textu 2. parafrázováním (z řec. para = vedle + frasis = věta), volným opisem cizí myšlenky , jejím přeformulováním, tzn. vyjádřením jejího obsahu jinými slovy, aniž by byl čtenář informován o původním pramenu a jeho autorovi 3. kompilace (z lat. com + pilare = vykrádat), které – obdobně jako plagiát – nejsou pro vědecké poznání žádným přínosem. Autor informace sbírá, nekriticky je přijímá a popisuje, aniž by je sám domýšlel a tvořivým způsobem rozvíjel.

Argumentace ARGUMENTACE - logický pochod, jehož obsah záleží v tom, že se v něm zdůvodňuje pravdivost našeho usuzování Argumentací se dosahuje cíle, když se respektují pravidla dokazování Pravidla: Tezi důkazu je třeba formulovat jasně a přesně. Přitom se nesmí připustit dvojsmyslnost - jakákoli chyba ve volbě slova, možnost dvojakého výkladu věty, nejasná forma vyložení myšlenky – to vše může být využito proti vám, chcete-li něco dokázat Během dokazování musí teze zůstávat nezměněna, tj. musí se dokazovat pouze tentýž stav. Když se toto pravidlo nedodrží, nemůžeme dokázat svou myšlenku

Argumentace ZTRÁTA TEZE - po formulování teze se na ni zapomíná a přechází se k jiné tezi, přímo či nepřímo souvisící s první, leč v zásadě již k jinému stavu. Poté se dotýkáme třetího faktu, od něho přejdeme k čtvrtému atd. Nakonec ztratíme výchozí myšlenku ÚPLNÁ ZMĚNA TEZE - z nedbalosti, když předběžně neformulujeme zřetelně a určitě základní myšlenku a upravujeme a upřesňujeme ji během celého dokazování ČÁSTEČNÁ ZMĚNA TEZE - v průběhu dokazování se snažíme změnit podobu vlastní teze jejím zúžením nebo zeslabením, nebo naopak zveličováním či zbytečně příkrým tvrzením.