Inflace

Cenová hladina Inflace – růst všeobecné cenové hladiny - zmenšování kupní síly peněz - peněžní jev (zvyšování peněžní zásoby) – monetární hledisko Všeobecnou cenovou hladinu měříme: Index spotřebitelských cen Index cen výrobců Deflátor HDP

Index spotřebitelských cen (Consumer price index, CPI) měří náklady tzv. tržního koše výrobků a služeb - vážený průměr každé položce je přiřazena fixní váha, odpovídající důležitosti v rozpočtech výdajů domácnosti. jednotlivé položky souhrnně nazýváme spotřebitelský koš. ze všech položek je 117 tzv. regulovaných

Index CPI Výpočet indexů spotřebitelských cen je prováděn na stálých váhách podle vzorce I……. index za sledované období k základnímu období (bazický index) p1…... cena zboží (služby) ve sledovaném (běžném) období p0……cena zboží (služby) v základním období p0.q0 .. stálá váha - výdaje domácností za zboží (službu) v základním období (wi)

Index cen výrobců (Producer price index, PPI) je založen na cenách komodit, zahrnujících ceny potravin, zpracovatelského a těžebního průmyslu. Fixní váhy jsou založeny na čistých dodávkách či prodejích komodit. Deflátor GDP – IPD se měří jako poměr nominálního a reálného GDP. Tento index používá variabilní váhy a vychází se z účtů národního produktu a důchodu. nominální GDP Deflátor = --------------------- * 100 reálný GDP

Deflátor HDP

Užití indexu spotřebitelských cen pro účely valorizace mezd, důchodů a sociálních příjmů k revizi nájemních či jiných smluv, pokud je původní dohodnuté finanční plnění závislé na vývoji inflaci

Míra inflace

Klasifikace inflace Mírná – 0-10% ročně - pozitivní vliv, aktivuje se proces kapitalizace peněz (růst úspor – investic – výroby , převis S nad D – tlačí ceny dolů – zmírňuje se růst inflace Pádivá – 10 – 50% ročně - pozitivní i negativní dopady – záleží na fázi ekonomického cyklu Hyperinflace – nad 50% ročně - nagativní efekt – lidé rychle nakupují, převis D nad S, ceny rostou a s nimi i cenová hladina – M ztrácejí svoji kupní sílu, znehodnocují se úspory Deflace a dezinflace – pokles cenové hladiny (negativní jev – odkládání spotřeby) vs. pokles tempa růstu

Inflace – podle příčiny Poptávková Nabídková Setrvačná

Poptávková Pozitivní poptávkový šok Vše, co vede k posunu křivky AD doprava - růst G, I, C, NX - pokles přímých daní, daňové sazby, - růst TR - znehodnocení kurzu

Poptávková inflace

Nabídková (nákladová) inflace Nepříznivý nabídkový šok - pokles AS – křivka krátkodobé AS se posune nahoru - růst nákladů: růst nominálních mezd, růst světových cen surovin…

Nabídková inflace

Setrvačná inflace inflační očekávání - vyjednávání o mzdách, stanovování výše úroků z úvěrů, stanovování cen výrobků…. Růst nominálních mezd v důsledku očekávané inflace může vést až k mzdově inflační spirále

Setrvačná inflace

Dopady inflace – potřeba odlišit nominální veličiny od reálných nominální vs. reálný důchod

Dopady neočekávané inflace - příjemci stálých nominálních příjmů - růst mezd nižší než růst inflace - taxflace – vlivem inflace rostou mzdy – vyšší daňové pásmo – vyšší daně - znehodnocení úspor (iR=iN – inflace) - pozitivní dopad na dlužníky - negativní dopad na investování – firmy porovnávají reálné výnosy s reálnými náklady

Protiinflační politika Monetární restrikce Fiskální restrikce Odstranění očekávání Cenová a mzdová regulace