Saturn

Charakteristika Saturn je v pořadí 6. planeta od Slunce, druhá největší planeta Sluneční soustavy. Je charakteristická svým dobře viditelným prstencem. Saturn je od Slunce desetkrát dále než Země a proto je jeho teplota velmi nízká (-150°C). Průměrná hustota planety je nejnižší z celé Sluneční soustavy, dokonce nižší než hustota vody, proto je zřejmé, že by ve vodě mohl plavat. Saturn patří k obřím planetám Sluneční soustavy. Oběhne Slunce za 30 pozemských let, ale kolem vlastní osy se otočí za pouhých 10 hodin. Tato rychlá diferenciální rotace způsobuje obdobně jako na Jupiteru vznik pásů. Atmosféra je tvořena převážně vodíkem a heliem, s oblaky čpavku. V nitru snad malé jádro s z křemičitanů železa obklopené kovovým vodíkem.  Vítr v atmosféře dosahuje rychlosti až 1800 km/h. Magnetické pole je slabší než u Jupitera. 

Profil planety Hmotnost (kg)...............................................................5,68 x 1026 Průměr (km).................................................................120660 Průměrná hustota (kg/m^3) .........................................690 Úniková rychlost (m/sec).................................................35600 Průměrná vzdálenost od Slunce(AU).............................9.539 Rotační perioda (délka dne v pozemských hodinách).10.2 Oběžná perioda (délka roku v pozemských letech).....29.46 Průměrná teplota povrchu (K)........................................88 K Složení atmosféry........................................................97% vodík, 3% helium, 0.05% methan

Historie Saturn je druhou největší planetou sluneční soustavy a je pozorovatelný pouhým okem. Lidé jej proto znali již od pravěku. Kolem roku 1600 se pozorováním Jupitera zabýval Galileo Galiley. Díky nedokonalé optice nepostřehl přítomnost Saturnových prstenců a pokládal Saturn za dvě samostatná tělesa. Asi o 50 let později přinesl správné vysvětlení pozorovaných jevů holandský matematik a fyzik Christian Huygens . a jako první prohlásil, že Saturn je obklopen kruhovým prstencem. Skutečnost, že pozorovaný prstenec se skládá z řady separovaných prstenců zjistil jako první francouzský astronom Giovanni Domenico Cassini a jeho objev se dodnes označuje termínem Cassiniho dělení. Teprve v 19. století prokázal J. E. Keller, že jednotlivé prstence nejsou jednolité, ale skládají se z nesmírného počtu malých částic. Současná astronomie čerpá většinu detailních znalostí o Saturnu ze snímků, pořízených sondami (o kterých je zmínka na další straně)

Sondy Poprvé obletěla Saturn sonda Pioneer 11, která byla do vesmíru vyslána v roce 1979. Podrobné snímky nejkrásnější planety, jejích prstenců a některých významných měsíců pořídily sondy Voyager 1 v roce 1980 a Voyager 2 v roce 1981. Zatím posledním pokusem je sonda Cassini-Huygens. Název projektu připomíná dva významné vědce 17. století, Jeana Dominika Cassiniho a Christiana Huygense. Ital Cassini objevil čtyři Saturnovy měsíce - Iapetus, Rhea, Tethys a Dione a dělení mezi prstenci, Holanďan Huygens objevil Saturnovy prstence a měsíc Titan. Dnes se po nich se jmenují i dvě základní součásti - celých sedm let letěly k Saturnu a Titanu sonda Cassini a přistávací modul Huygens. Cesta byla korunována  1. 7. 2004, kdy se sonda dostala úspěšně na oběžnou dráhu kolem planety Saturn.

Prstence Velká zvláštnost Saturnu spočívá v systému prstenců, které jej obklopují, jsou tak velké, že je možné je spatřit už malým amatérským dalekohledem. Prstence Saturnu patří mezi nejkrásnější útvary pozorovatelné dalekohledem. Až donedávna se soudilo, že jde o útvar zcela unikátní, teprve objev prstenců Jupiteru a Uranu ukázal, že snad jde o útvar ve světě obřích planet poměrně běžný nebo dokonce zákonitý. Jsou široké nejméně 65 000 km, zatímco jejich tloušťka je extrémně malá, zřejmě jen několik set metrů. Jednotlivé části prstenců nejsou jednolitými útvary (jak se to pozorováním dalekohledem zdá), ale skládají se ze stovek úzkých prstenců, jejichž uspořádání připomíná drážky na gramofonové desce. Tyto prstence sestávají z ohromného množství úlomků ze směsi ledu a prachu, které krouží kolem planety jako malé měsíce. Vznik prstenců také zatím není objasněn. Nejrozšířenější byla hypotéza, že prstence vznikly rozpadem jednoho z měsíců planety. Jinou možností je předpoklad, že prstence jsou pozůstatkem z dob tvorby měsíců. Vlivem rušivých sil část hmoty nemohla zkondenzovat, zůstala rozptýlená a během doby se zformovala do prstenců.

Prstence V prstencích byly pozorovány elektrické výboje, které zřejmě souvisí s faktem, že prstence účinně zachytávají elektricky nabité částice z magnetosféry. V polárních oblastech byly pozorovány polární záře. Na pozadí je vidět zanedbatelná šířka prstence. Z této pozice vidíme, že mohutnost prstenců je pouze klam. Ve skutečnosti mají velmi malou tloušťku a při srovnání s obří planetou vypadají jako list papíru. Přestože prstence jsou široké několik desítek tisíc km, jejich tloušťka je jen pár desítek metrů.Prstence tvoří drobné částice, patrně ledem obalené kousky hornin o velikosti od několika cm po desítky metrů. V jednom prstenci byly nalezeny radiální struktury (loukotě). Další prstenec je složen z několika propletených prstenců gravitačně ovlivňovaných tzv. "pastýřskými" měsíci. Předpokládáme, že planetární prstence vznikly roztrháním některých měsíců dopadem komet a meteoroidů nebo slapovými silami mateřské planety. Čím blíže je měsíc k planetě, tím větší je rozdíl gravitačního působení na přivrácenou a odvrácenou stranu měsíce. Po překročení určité vzdálenosti rozdíl sil běžnou horninu roztrhá.

Saturnovy měsíce Saturn má velmi bohatou soustavu měsíců (31). Osm nejmenších má zcela nepravidelný tvar. 13 posledních měsíců bylo objeveno ze Země systémem adaptivní optiky dalekohledy umístěnými na hoře Mauna Kea. Zcela dominantní postavení má Titan (5 800 km), větší než planeta Merkur a téměř stejně velký jako Mars. Má poměrně rozsáhlou atmosféru. Podle poměrně husté atmosféry a možnosti skleníkového efektu (vysoké teploty) se usuzovalo, že by Titan mohl být nositelem života. Zatím však jde o příliš odvážnou spekulaci.

Saturnovy měsíce Jméno Rok nalezení Vzdálenost (km) Oběžná doba (d) Průměr (km) Objevitel Titan 1655 1 221 850 15, 945 5150 Ch. Huygens Phoebe 1898 12 952 000 550, 48 230x220x210 W.H.Pickering Dione 1684 377 400 2, 737 1120 G.D.Cassini Enceladu-s 1789 238 020 1, 370 498, 2 W.Herschel Calypso 1980 294 660 1, 888 30x25x15 B.Smith

Roční období Na Saturnu nastává léto, když je nakloněn ke Slunci tak, že je Slunce v rovině s prstenci Saturnu a paprsky dopadají na povrch pod menším úhlem než v zimě. Tato dvě roční období se na Saturnu střídají asi jednou za 15 let.Ovšem je nutno zmínit, že na povrchu se roční období zřejmě nijak neprojeví, což je způsobeno vlivem atmosféry a působením nitra Saturnu.

Astrologická fakta Saturn v horoskopu každého z nás reprezentuje naše zrání. Klasická astrologie se na něj dívá jako na Otce času, protože lidský život je zpravidla po třech obězích této planety zvěrokruhem naplněn. Je současně i naším životním učitelem. První autorita, s níž se zpravidla v životě setkáváme, je otec. V našich horoskopech ho symbolizuje právě Saturn. Máme-li v nativitě tvrdé aspekty s tímto Saturnem, znamená to, že na naši duši měl v dětství otec nezdravý a nezřídka destruktivní vliv.