Sacharidy a metody jejich stanovení Ing. Petra Náměstková

Význam sacharidů tvoří 50 – 80% biomasy pícnin důležité úlohy v primárním metabolismu, přenosu energie, zásob a ve stavbě struktury rostliny pro přežvýkavce hlavní zdroj energie v krmivu, uvolněné z cca 90 % v bachoru strukturální sacharidy zajišťují normální funkci bachoru, stimulují žvýkání, slinění, přispívají k pufrovací kapacitě v bachoru a regulují příjem píce

Dělení sacharidů I. nestrukturální sacharidy (NSC) uvnitř buňky, stravitelnější cukry, škroby, organické kyseliny, fruktany, sacharóza fermentace v bachoru závisí hlavně na druhu krmiva a na úpravě objemných krmiv objemná krmiva: NSC = sacharóza, fruktany, jednoduché cukry jadrná krmiva a kukuřičná siláž: NSC = především škrob strukturální sacharidy tvoří obal buňky, obtížněji stravitelné ADL ….. acidodetergentní lignin ADF ….. acidodetergentní vláknina NDF ….. neutrálně-detergentní vláknina CF ….. hrubá vláknina, označení nepřesné

Dělení sacharidů II. monosacharidy : pentózany (arabinóza, ribóza, xylóza) hexózany ( glukóza, fruktóza, manóza, galakóza ) disacharidy : sacharóza, maltóza, laktóza, celobióza trisacharidy : rafinóza polysacharidy : pentózany ( arabany, xylany ) hexózany ( škrob, glykogen, celulóza, inulin ) ostatní ( lignin, pektiny, suberin, kutin )

Vláknina nerozpustná frakce celulóza – ve vodě, zředěných kyselinách a zředěných louzích a v org.rozpouštědlech nerozpustná hemicelulózy – část rozpustná ve vodě lignin – nerozpustný, vázán na hemicelulózu a částečně i na celulózu rozpustná frakce pektin – značná část rozpustná ve vodě nestravitelné oligosacharidy : a) gumy – neutrální soli vysokomolekulárních kyselin b) vosky – za horka rozpustné, směs esterů vyšších jednosytných mastných kyselin a alkoholů

Vývoj hodnocení stanovení vlákniny I. H. Einhof (1806) : kyselá a zásaditá hydrolýza H. Davy (1814) : vláknina izolována varem ve vodě a alkoholu Sprengel (1832) : celulóza hydrolyzována v prostředí kyseliny, louhu a chlorové vody Schulze (1857) : pro stanovení vlákniny oxidační hydrolýza v prostředí kyseliny dusičné a chlorečnanu draselného

II. W. Henneberg a F. Stohman (1860) : dvoustupňová hydrolýza varem v slabě kyselém (30 min.) a slabě zásaditém (30 min.) prostředí  „hrubá vláknina“ (CF) = Weendeský způsob hodnocení krmiv kyselina rozpouští část celulózy a zásada část ligninu  NEPŘESNÉ, neurčuje aktuální množství vlákniny v krmivu P.J. van Soest (1963) : ADF …. hodinový var v roztoku kyseliny sírové, rozpouští se hemicelulóza  ADF tvořena celulózou a ligninem + tepelně poškozený protein (Maillardova reakce), silice, taniny : NDF …. hodinový var v neutrálním roztoku laurylsulfátu sodném, nerozpouští nic  NDF tvořena celulózou, hemicelulózou a ligninem : ADL …. po analýze ADF vzorky krmiva do 72%-ní kyseliny sírové  ADL tvořeno nerozpustným ligninem

III. O. Theander a P. Aman (1982) : plynová chromatografie na stanovení strukturálních monosacharidů R.D. Williams a W.D. Olmsted (1935) : využití enzymů : pankreatin pro odstranění škrobu a proteinu, následovala kyselá hydrolýza a stanovení cukerných frakcí Hellendoor (1975) : pepsin pro hydrolýzu proteinu a pankreatin pro následnou hydrolýzu škrobu Richte a Třináctý (2000) : celuláza pro hydrolýzu celulózy

Přístroj ke stanovení jednotlivých frakcí vlákniny ANKOM technology Fiber analyzer udržuje stálou teplotu 100C kontrola času analýzy