Biodiverzita

Biodiverzita našeho území Je biodiverzita na našem území nízká nebo vysoká ? Co je příčinou stávající biodiverzity ? Ovlivnili ji více přírodní faktory nebo člověk ? Lze působení člověka považovat spíše za negativní nebo pozitivní ?

Jak člověk ovlivňuje biodiverzitu Spíše pozitivně Potlačování lesů a šíření bezlesí různých typů Vznik heterogenní středoevropské krajiny Spíše negativně Intenzifikace lidských činností (průmysl, zemědělství, přetváření krajiny) Zavlékání nepůvodních druhů Potlačování nechtěných druhů Spíše přírodní faktory nebo člověk?

Indikátory stavu biodiverzity Vývoj početnosti a rozšíření vybraných druhů (skupin) organismů Rozloha vybraných biotopů a chráněných území Genetická diverzita domácích druhů zvířat a pěstovaných rostlin Rozloha zemědělských a lesních ekosystémů obhospodařovaných udržitelně Obsah dusíku Počet invazních druhů a jimi způsobené ekonomické ztráty Kvalita vody ve vodních ekosystémech Spojitost/roztříštěnost ekosystémů

Bioindikátory vyšší rostliny pavouci střevlíkovití denní motýli obojživelníci ptáci Vlastnosti bioindikátorů

Pavouci (Araneida) relativně snadná determinace různá prostředí a citlivost významní predátoři přes 850 druhů v ČR Stepník rudý (Eresus cinnaberinus) Běžník zelený (Diaea dorsata) Křižák obecný (Araneus diadematus) Křižák pruhovaný (Argiope bruennichi)

Střevlíkovití (Carabidae) Poměrně spolehlivá determinovatelnost Znalost způsobu života a ekologických nároků Citlivost k toxickým látkám Snadná a standardizovaná metodika odchytu asi 510 druhů v ČR Střevlík měděný (Carabus cancellatus) Střevlík kožitý (Carabus coriaceus) Svižník polní (Cicindela campestris) Krajník jamkovaný (Calosoma auropunctatum) Krajník pižmový (Calosoma sycophanta) Střevlík zlatolesklý (Carabus auronitens)

Denní motýli (Rhopalocera) Jednoduchá metodika sledování Relativně snadná určitelnost přímo v terénu Různé stanovištní nároky a citlivost asi 160 druhů v ČR

Obojživelníci (Amphibia) snadné sledování a determinace citlivost k toxickým látkám v prostředí 21 druhů v ČR Ropucha zelená (Bufo viridis) Skokan hnědý (Rana temporaria) Ropucha obecná (Bufo bufo) Skokan štíhlý (Rana dalmatina) Blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus) Skokan zelený (Rana esculenta)

Ptáci (Aves) většinou snadná determinace dostatek údajů z minulosti i specialistů 403 druhů v ČR, asi 190 pravidelně hnízdí

K čemu je dobré zastavení poklesu biodiverzity? Necháme-li stranou mezinárodní závazky Uchování druhového bohatství z hlediska kulturního, etického a estetického Biodiverzita jako předpoklad ekosystémových služeb Rovnovážné fungování ekosystémů (autoregulace, dekompozice, potravní řetězce, koloběhy látek apod.) Zdroj (suroviny, genetické zdroje) Ovlivnění vodního režimu Snížení nebezpečí eroze půdy Vliv na mikro- a mezoklima Indikátor zdravého prostředí, nezávadné a trvale udržitelné produkce Zdraví lidí, kvalita života a nejrůznějších požitků

Cesty ke snížení poklesu biodiverzity Nastolení heterogenity krajiny Šetrné hospodaření (IP, organické) Minimalizace používání toxických látek Vhodná péče o chráněné části přírody Vhodné rozmístění mimoprodukčních ekosystémů a péče o ně Komplikace Technické Ekonomické Sociální Lidské (zvyk, neochota jít do rizika apod.) ×

Introdukce a vymírání organismů

Introdukce - zavlékání Terminologie Expanze × invaze Antropogenní podmíněnost Zavlečený druh (introdukovaný, cizí, adventivní) Synantropní (eusynantropní druh) Naturalizovaný druh (aklimatizovaný) Invazní druh

Způsoby introdukce Záměr × náhoda Introdukce Zavlečení (vysazení) - domácí zvířata - pěstované rostliny - lovná zvěř - okrasné druhy - ryby - biologičtí antagonisté náhodná Zavlečení (vysazení) do zájmové oblasti do okolí zavlečení hostitele

Kdy to všechno začalo (u nás)? Počátek neolitického zemědělství – asi před 6500 lety Atlantik (7750-4500 před současností) Klimaticky optimální období (o 3-4 ºC a o 70 % srážek více než dnes) Invaze/expanze z dosažitelných území Archeofyty, archeozoa

Druhá vlna – objevy nových kontinentů 1500 – počátek zavlékání druhů ze zámoří Rozvoj cestování a transportů materiálů - možnost náhodného zavlečení - zavlečení s hostitelem - záměrná introdukce Neofyty, neozoa

Postup zavlečení a invaze 1. Příchod druhu z původního areálu geografická bariéra Skladištní škůdce Škůdce rostlin Nepřežil × přežil 2. Přežil eusynantropně × ve vnějším prostředí 3. Přežil krátkodobě × dlouhodobě naturalizovaný 4. Zůstává na místě × šíří se invazní Biotopy urbánní × kulturní × přirozené Škůdce Parazit Narušení biodiverzity Nehraje roli × hraje roli

Následky působení zavlečených a invazních druhů Pozitivní Výživa člověka Asi 15 druhů rostlin (z 250 tisíc) a 8 druhů obratlovců (ze 60 tisíc) introdukovaných do značné části světa zabezpečuje 90 % výživy člověka Lovné druhy (×) Okrasné druhy (×) Zdroj surovin (×) Bioregulátory (×)

Následky působení zavlečených a invazních druhů Negativní patogeny a parazité člověka patogeny a parazité domácích zvířat a lovné zvěře patogeny a škůdci rostlin plevele skladištní škůdci druhy narušující místní biodiversitu

Počty cizích a invazních druhů Odhady × reálné počty Rozdíly v různých částech světa Na světě odněkud někam zavlečeno 480 000 druhů GB – Wiliamson 1642 introd. druhů rostlin, Pimentel 26 000 Hawai – 5250 / 2580 Florida – 11 500 / 949 ČR – 2700 / 1380 Afrika-Brazílie 10 000 letadel 120 čeledí hmyzu 38 000 much, 350 Anofelů, 4 mouchy tsetse

Ekonomické škody způsobené zavlečenými a invazními druhy Celosvětově více než 1000 miliard dolarů ročně vynakládáno v souvislosti s introdukovanými organismy Velká Británie – 5 miliard dolarů USA – 118 miliard dolarů (34 plevele, 39 obratlovci, 20 bezobratlí, 25 patogeny) Austrálie – asi 10 miliard dolarů (bezobratlí 5-8, plevele 1,2) Nový Zéland – skoro 1 miliarda dolarů Jižní Afrika – asi 15 miliard dolarů

Jsou jednotlivé kontinenty stejně náchylné k zavlečení druhů a invazím ? Geologický vývoj území Historie lidského osídlení Nový Zéland - asi 2000 domácích a 1800 introd. druhů rostlin - asi 90 introdukovaných druhů obratlovců – 25% ztráty - asi 2200 introdukovaných bezobratlých Austrálie - asi 2680 naturalizovaných cizích rostlin - asi 80 druhů obratlovců, 30 z nich zásadní problémy

Příklady invazí Potkan (Rattus norvegicus) Králík divoký (Oryctolagus cuniculus) Ondatra pižmová (Ondatra zibethicus) Krysa obecná (Rattus rattus)

A jak to vypadá u nás ? Rostliny 4126 1378 33 - 397 90 7 % Ploštěnci Druhů Intr. % Syn. Nat. Inv. % Intr. Rostliny 4126 1378 33 - 397 90 7 % Ploštěnci 675 38 6 1 36 13 34 % Hlístice 950 45 5 4 22 11 % Měkkýši 249 26 10 12 9 35 % Členovci 31100 450 1,5 230 150 65 14 % Obratlovci 595 52 24 7 13 % Celkem živočich. 34500 600 2 251 250 102 16 %

Způsob introdukce a vlivy Náhod. Záměr. Škůdci uvnitř rostlin venku Sklad. škůdci Narušení diversity Ploštěnci 38 - 8 Hlístice 44 1 2 3 Měkkýši 26 Členovci 437 13 58 42 61 6 Obratlovci 18 34 4 24 Celkem 552 48 60 47 65 39

Rozdělení introdukovaných druhů

Role invazních druhů

Srovnání s jinými zeměmi Druhů Introd. % všech Natural. ČR 34 500 600 2 % 250 Rakousko 45 000 500 1 % 300 Německo 65 000 1322 286 GB 26 000 1124 4,3 % ? USA (650000) 4800 0,7 % Austrálie 88 000 ?289

Vymírání organismů

Vymírání organismů Přirozené vymírání - tisíciny až setiny procenta za století Rostliny ohroženy více než živočichové Obratlovci ohroženi více než bezobratlí Příčiny - globální změny - fragmentace a zničení biotopu - nadměrné využívání - cílené vyhubení - zavlečení cizích druhů Na světě 60 000 druhů obratlovců Přirozené vymírání 0,5-5 druhů za století Od roku 1600 mizí průměrně 56 druhů za 100 let Za 400 let vymřelo asi 220 druhů - 117 druhů ptáků (1,3 %) - 58 druhů savců (1,3 %) - 26 druhů ryb (0,1 %) - 18 druhů plazů (0,3 %) - 2 druhy obojživelníků (0,07 %) - 1 mihule (4 %)

Vymírání živočichů

Deset nejohroženějších druhů Evropy (podle WWF International) Tuleň středomořský (Monachus monachus) Rys pardálový (Lynx lynx) Medvěd hnědý (Ursus arctos) Velevrub tupý (Unio crassus) Sviňucha obecná (Phocoena phocoena) Chřástal polní (Crex crex) Hnědásek chrastavcový (Euphydryas aurinia) Střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus) Losos obecný (Salmo salar) Kareta obecná (Caretta caretta)

Vymřelé druhy motýlů na území ČR Jasoň červenooký Babočka bíle-L Babočka vrbová Bělopásek hrachorový Ohniváček janovcový Ohniváček rdesnový Hnědásek jižní Okáč hnědý Přástevník pryšcový

Ochrana organismů Vzácnost × ohroženost Minimální počty Rizika při poklesu početnosti - genetická - demografická - environmentální Způsoby ochrany - prostředí - biotopy - jedinci Péče o biotopy Konzervace × aktivní ochrana Konflikty (ochrana × škody) Legislativa Důvody ochrany - ekonomické (zdroje) - etické - ekologické - genetické - estetické