Systém péče o životní prostředí Orgány státní správy (veřejné správy) v oblasti péče o životní prostředí v ČR Právní úprava péče o ŽP Základní ustanovení o péči ve vybraných složkách ŽP

Literatura • Průvodce ochranou životního prostředí, Přibyslava Tichotová, Ekotip, Praha 2003 • Věstník Ministerstva životního prostředí č.1/2006 + web. stránky MŽP (www.env.cz) • Příslušné právní předpisy

Orgány státní správy (veřejné správy) v oblasti péče o ŽP Reforma veřejné správy k 1.1.2003 – m.j.: - zřízení krajů (vyšších územních samosprávných celků) - 14 - zrušení okresních úřadů a jejich nahrazení obcemi s rozšířenou působností Novou působnost orgánů státní správy (veřejné správy) stanovuje zákon č. 320/2002 Sb. Zřízení KHS jako správního úřadu s krajskou působností

Orgány státní správy (veřejné správy) v oblasti péče o ŽP • obce (obecní úřady, městské úřady, magistráty, úřady městských částí a obvodů) • obce s rozšířenou působností (působnost obcí je stanovena zákonem č. 128/2000 Sb.) • kraje – působnost je stanovena zákonem č. 129/2000 Sb. (obce a kraje vykonávají – samostatnou působnost - přenesenou působnost • Česká inspekce životního prostředí • ministerstva

Další správní orgány v oblasti péče o ŽP • pověřené obecní úřady • krajské hygienické stanice • celní úřady Řízení před správními orgány se řídí zákonem č.500/2004 Sb., o správním řádu (správní řád)

Veřejná správa • veřejná správa: – správa veřejných záležitostí ve veřejném zájmu (rozdíl od správy soukromé) – člení se na správu státní a veřejnou samosprávu

Státní správa • jedná se o záležitosti, jejichž rozhodování si formou zákona vyhradil stát • konkrétně rozhodují příslušné státní orgány a státem zřízené veřejné instituce • v některých případech stát pověřuje (na základě zákona) výkonem některých záležitostí i jiné subjekty, např. obce – pak se jedná tzv. přenesenou působnost obce

Veřejná samospráva • jedná se o záležitosti, které ve vlastním zájmu rozhodují veřejnoprávní korporace, a to na principu: zájmovém (např. různé profesní komory) nebo územním – tj. kraj a obce • obec – přirozený demografický útvar vznikající v zásadě ze svobodného rozhodnutí lidí svobodně žijících v usedlé pospolitosti • obec či její orgány vykonávají pak na svém územní působnost samostatnou a přenesenou

Samostatná působnost (samospráva) obce • jedná se o správu záležitostí v zájmu obce a jejích členů/občanů – obec jedná svým vlastním jménem a na vlastní účet • samostatnou působnost (samosprávu) vykonávají vlastní orgány obce (starosta, zastupitelstvo, rada aj.), které své postavení odvozují od vůle občanů vyjádřené ve volbách • výkon správy musí být v souladu s právním řádem (dodržování zásady zákonnosti) • patří sem vše ostatní – tj. mimo přenesenou působnost obce a to, co zůstává obsahem svobody právnických a fyzických osob a co je svěřeno zákony státním orgánům nebo soudu

Samostatná působnost (samospráva) obce • Samospráva obce má dvojí podobu: a) Veřejnoprávní část: - je uplatňování autority volených orgánů obce vůči veřejnosti uplatňování je regulováno normami veřejného práva (zásada – co není zákonem povoleno, to je orgánům obce zakázáno) b) Soukromoprávní část: obec jako právnická osoba disponuje též vlastnickým právem zde v určitém rozsahu platí zásada jako pro ostatní soukromoprávní subjekty – tj. co není zákonem či na jeho základě zakázáno, to je dovoleno.

Přenesená působnost (PP) obce - 1 • jedná se o rozhodování záležitostí jménem státu, který rovněž odpovídá za kvalitu výkonu této působnosti • PP obce vykonávají pro stát – obecní úřad a tzv. zvláštní orgány (např. přestupková komise) • struktura obecního úřadu (OÚ): starosta, místostarosta zaměstnanci OÚ (úředníci) zprav. zařazení do odborů, které zajišťují konkrétní výkon přenesené působnosti

– z.č. 552/1991 Sb., o státní kontrole Přenesená působnost (PP) obce - 2 • do přenesené působnosti náleží vše, co je zákony prohlášeno za státní správu – obce konají jménem státu • konkrétní obsah PP je stanoven zvláštními zákony v jednotlivých odvětvích st. správy, tedy i v oblasti ŽP a jeho ochrany • při výkonu PP je pak postupováno dle příslušných procesních zákonů, tj. zejména – z.č. 500/2004 Sb., správní řád – z.č. 552/1991 Sb., o státní kontrole – z.č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků

Působnost ústředních orgánů státní správy (ÚOSS) v péči o ŽP (ministerstva, ústřední úřady) • vymezena zákonem č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev.. • převážnou část působností vykonává Ministerstvo životního prostředí (MŽP), např.: - je orgánem vrchního státního dozoru ve věcech ŽP - pro potřeby vlády koordinuje postup všech ministerstev a ostatních ÚOSS - spravuje Státní fond životního prostředí (SFŽP) - je mu podřízena ČIŽP a ČHMÚ

Související působnost v péči o ŽP dále vykonávají: • Ministerstvo zemědělství • Ministerstvo zdravotnictví • Ministerstvo průmyslu a obchodu • Ministerstvo pro místní rozvoj • Ministerstvo dopravy • Ministerstvo vnitra • Český báňský úřad • Státní úřad pro jadernou bezpečnost

Ministerstvo zdravotnictví (MZ): Je ústředním orgánem státní správy pro: zdravotní péči ochranu veřejného zdraví (OVZ) vyhledávání, ochranu a využívání přírodních léčivých zdrojů MZ dále mimo jiné v oblasti péče o ŽP: - kontroluje plnění povinností týkajících se prevence, uvádění obalů na trh nebo do oběhu, jejich označování a opakované použití v případě kosmetických výrobků vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu ve věcech povrchových vod využívaných ke koupání (ve spolupráci s MŽP) Jako orgán OVZ je na MZ ustaven Hlavní hygienik ČR.

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP): Působnost stanovena zákonem č. 282/1991 Sb. Organizační struktura ČIŽP: • ředitelství Praha • oblastní inspektoráty na úrovni krajů - člení se na oddělení ochrany: • ovzduší • vod • lesa • přírody • odpadové hospodářství Inspekce je orgánem státní správy v oblastech: nakládání s chem. látkami prevence závažných havárií - nakládání s obaly a odpady z obalů integrované prevence znečištění - nakládání s geneticky modifikovanými organismy

2.1 Právní úprava péče o životní prostředí v ČR (16 oblastí –viz. www.env.cz) • ŽP všeobecně • Ochrana vod – vodní hospodářství • Nakládání s odpady – odpadové hospodářství • Nakládání s chemickými látkami • Hluk • Ochrana ovzduší (MZ ) • Nakládání s genet. modifikovanými organismy a produkty (dozor na pracovištích) • Integrovaná prevence znečišťování (orgány OVZ vydávají stanoviska)

2.2 Právní úprava péče o životní prostředí v ČR • Ochrana přírody • Ochrana půdního fondu a lesní hospodářství • Geologie a hornictví • Územní plánování a stavební řád • Posuzování vlivů na ŽP • Prevence závažných havárií • Energetika • Ochrana klimatu

3. Základní informace o vybraných složkách ŽP 3.1 Vodní hospodářství a ochrana vod • Upravuje zákon č. 254/2001 Sb., vodní zákon • Účel - chránit povrchové a podzemní vody - stanovit podmínky pro hospodárné využívání vodních zdrojů a pro zachování a zlepšení jakosti povrchových a podzemních vod Souvisejícím zákonem je zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu – upravuje zejména: - rozvoj, výstavbu a provoz vodovodů a kanalizací sloužících veřejné potřebě, přípojek na ně - působnost orgánů státní správy a samosprávy

Vybrané základní pojmy Povrchové vody – vody přirozeně se vyskytující na zem. povrchu Podzemní vody – vody přirozeně se vyskytující pod zemským povrchem v pásmu nasycení v přímém styku s horninami, např. i vody protékající drenážními systémy a vody ve studních Odpadní vody – vody použité v obytných, průmyslových, zdravotnických a jiných stavbách, zařízeních nebo dopravních prostředcích, pokud mají po použití změněnou jakost (složení nebo teplotu), jakož i jiné vody z nich odtékající, pokud mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod Závadné látky – látky, které nejsou odpadními ani důlními vodami a které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod Vodoprávní úřad - orgán státní správy dle zákona č.254/2001Sb.

Základní povinnosti dle zákona č. 254/2001Sb. - každý je povinen dbát na ochranu povrchových a podzemních vod a zabezpečovat jejich hospodárné a účelné užívání při užívání vod ve výrobě provádět účinné úpravy vedoucí k hospodárnému využívání vodních zdrojů a zohledňující nejlepší dostupné technologie při provádění staveb nebo jejich změn nebo změn jejich užívání jsou stavebníci povinni podle charakteru a účelu užívání těchto staveb je zabezpečit zásobováním vodou a odváděním, čištěním, popřípadě jiným zneškodňováním odpadních vod z nich v souladu s vodním zákonem; Stavební úřad nesmí bez splnění těchto podmínek vydat stavební povolení nebo rozhodnutí.

Povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami je třeba: U povrchových vod (nejde-li při tom o obecné nakládání s nimi): 1. k jejich odběru, 2. k jejich vzdouvání, popřípadě akumulaci, 3. k využívání jejich energetického potenciálu, 4. k užívání těchto vod pro chov ryb nebo vodní drůbeže, popřípadě jiných vodních živočichů, za účelem podnikání, 5. k jinému nakládání s nimi, b) U podzemních vod: 2. k jejich akumulaci, 3. k jejich čerpání za účelem snižování jejich hladiny, 4. k umělému obohacování podzemních zdrojů vod povrchovou vodou,

Povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami je třeba: c) k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních, d) k čerpání povrchových nebo podzemních vod a jejich následnému vypouštění do těchto vod za účelem získání tepelné energie, e) k čerpání znečištěných podzemních vod za účelem snížení jejich znečištění a k jejich následnému vypouštění do těchto vod, popřípadě do vod povrchových, f) k vypouštění odpadních vod do veřejné kanalizace.   Kontrolu nad jakostí povrchových vod stanovených vyhláškou ke koupání provádí krajské hygienické stanice, které rozhodují o zákazu koupání v povrchových vodách využívaných ke koupání.

• Upravuje zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší • Zákon stanovuje: 3.2 Ochrana ovzduší • Upravuje zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší • Zákon stanovuje: a) Práva a povinnosti osob a působnost správních úřadů při ochraně vnějšího ovzduší před vnášením znečišťujících látek lidskou činností a při zacházení s regulovanými látkami, které poškozují ozonovou vrstvu Země, a s výrobky, které takové látky obsahují. b) Podmínky pro další snižování množství vypouštěných znečišťujících látek působících nepříznivým účinkem na život a zdraví lidí a zvířat, na životní prostředí nebo na hmotný majetek, c) Nástroje ke snižování množství látek ovlivňujících klimatický systém Země, d) Opatření ke snižování světelného znečištění ovzduší.

Vybrané základní pojmy v ochraně ovzduší vnějším ovzduším - ovzduší v troposféře, s výjimkou ovzduší na pracovištích a v uzavřených prostorách, znečišťující látkou - jakákoliv látka vnesená do vnějšího ovzduší nebo v něm druhotně vznikající, která má škodlivý vliv na život a zdraví lidí a zvířat, na životní prostředí, na klimatický systém Země nebo na hmotný majetek, c) Znečišťováním ovzduší - vnášení jedné nebo více znečišťujících látek do ovzduší v důsledku lidské činnosti vyjádřené v jednotkách hmotnosti za jednotku času, d) emisí - vnášení jedné nebo více znečišťujících látek do životního prostředí, e) emisním limitem - nejvýše přípustné množství znečišťující látky nebo stanovené skupiny znečišťujících látek nebo pachových látek vypouštěné do ovzduší ze zdroje znečišťování ovzduší vyjádřené stanoveným způsobem   

f) imisí - znečištění ovzduší vyjádřené hmotnostní koncentrací znečišťující látky nebo stanovené skupiny znečišťujících látek, g)imisním limitem - hodnota nejvýše přípustné úrovně znečištění ovzduší vyjádřená v jednotkách hmotnosti na jednotku objemu při normální teplotě a tlaku, h) pachovými látkami látky nebo jejich směs, které způsobují obtěžující pachový vjem, charakterizované pachovým číslem, pachovou jednotkou nebo čichovým prahem, i) světelným znečištěním každá forma osvětlení umělým světlem, které je rozptýleno mimo oblasti, do kterých je určeno, zejména pak míří-li nad hladinu obzoru, j) regulovanou látkou látka poškozující ozonovou vrstvu Země uvedená v příloze č. 4 k zákonu, k)látkami ovlivňujícími klimatický systém Země oxid uhličitý, methan, oxid dusný, částečně a zcela fluorované uhlovodíky a fluorid sírový

Kategorizace zdrojů znečišťování ovzduší (ZZO) • Mobilní zdroje: - dopravní prostředky - nesilniční mobilní stroje - přenosná nářadí Podmínky ochrany ovzduší stanovuje zákon č. 56/2001Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích • Stacionární zdroje – zařízení spalovacího nebo jiného technolog. procesu, které znečišťuje nebo může znečišťovat ovzduší, dále šachta, lom a jiná plocha s možností zapaření, hoření nebo úletu znečišťujících látek, jakož i plocha, na které jsou prováděny práce nebo činnosti, které způsobují nebo mohou způsobovat znečišťování ovzduší, dále sklad a skládka paliv, surovin, produktů, odpadů a další obdobné zařízení nebo činnost.

Kategorizace stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší Stacionární zdroje se dělí: a) Podle míry svého vlivu na kvalitu ovzduší na kategorie: 1. zvláště velké, 2. velké, 3. střední 4. malé. b) Podle technického a technologického uspořádání: 1. zařízení spalovacích technologických procesů, ve kterých se oxidují paliva za účelem využití uvolněného tepla, (dále jen "spalovací zdroje"), 2. spalovny odpadů a zařízení schválená pro spoluspalování odpadu 3. ostatní stacionární zdroje (dále jen "ostatní zdroje").

Vybrané základní povinnosti v ochraně ovzduší - 1 • Každý je povinen omezovat a předcházet znečišťování ovzduší a snižovat množství jím vypouštěných znečišťujících látek. • Veškerá paliva lze vyrábět, skladovat, dovážet, prodávat a používat jen v souladu se zvláštními právními předpisy, jako palivo nelze použít odpad podle zákona o odpadech. • V otevřených ohništích, zahradních krbech nebo v otevřených grilovacích zařízeních lze spalovat jen dřevo, dřevěné uhlí, suché rostlinné materiály a plynná paliva určená výrobcem. Orgán obce může nařízením stanovit podmínky pro spalování rostlinných materiálů nebo jejich spalování zakázat, pokud zajistí jiný způsob pro jejich odstranění podle zvláštního právního předpisu.  

Vybrané základní povinnosti v ochraně ovzduší – 2 Provozovatel stacionárního zdroje je povinen mimo jiné: - stacionární zdroj znečišťování ovzduší zařadit  do příslušné kategorie (pro spalovací zdroje a pro ostatní zdroje) - uvádět do provozu a provozovat zdroj dle vydaných povolení, provozních předpisů a návodů výrobce apod. - dodržovat emisní limity apod. - zjišťovat množství vypouštěných znečišťujících látek - vést provozní evidenci - poskytovat orgánům ochrany ovzduší příslušné údaje - bezodkladně odstraňovat nebezpečné stavy v provozu - platit poplatky za znečišťování ovzduší - a plnit další povinnosti.

Působnost Ministerstva zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví mimo jiné: a)Předkládá MŽP návrhy ke zpřísnění imisních limitů v případech odůvodněné potřeby na základě zhodnocení zdravotních rizik. b)Zpracovává a vede seznamy referenčních koncentrací znečišťujících látek pro hodnocení a řízení zdravotních rizik. c) Provádí sledování zdravotního stavu obyvatelstva a hodnocení zdravotních rizik v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší a sídelních seskupeních pro potřeby zpracování programů zlepšení kvality ovzduší. d) Provádí účelová měření ovzduší ve vybraných sídlech z hlediska ochrany veřejného zdraví pro potřeby monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí, hodnocení a řízení zdravotních rizik.

3.3 Nakládání s odpady • Upravuje zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech • Zákon stanovuje: - pravidla pro předcházení vzniku odpadů a pro nakládání s nimi při dodržování ochrany životního prostředí, ochrany zdraví člověka a trvale udržitelného rozvoje - práva a povinnosti osob v odpadovém hospodářství - působnost orgánů státní správy

Vybrané základní pojmy - odpady Odpad je každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit a přísluší do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1 k zákonu.   Nebezpečný odpadem - odpad uvedený v Seznamu nebezpečných odpadů uvedeném v Katalogu odpadů (vyhláška MŽP č. 381/2001 Sb.a jakýkoliv jiný odpad vykazující jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v příloze č. 2 k zákonu. Komunálním odpadem - veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání.

Odpadovým hospodářstvím - činnost zaměřená na předcházení vzniku odpadů, na nakládání s odpady a na následnou péči o místo, kde jsou odpady trvale uloženy, a kontrola těchto činností. Nakládáním s odpady - jejich shromažďování, soustřeďování, sběr, výkup, třídění, přeprava a doprava, skladování, úprava, využívání a odstraňování.   Materiálovým využitím odpadů - náhrada prvotních surovin látkami získanými z odpadů, které lze považovat za druhotné suroviny, nebo využití látkových vlastností odpadů k původnímu účelu nebo k jiným účelům, s výjimkou bezprostředního získání energie. Energetickým využitím odpadů - použití odpadů hlavně způsobem obdobným jako paliva za účelem získání jejich energetického obsahu nebo jiným způsobem k výrobě energie.

Původcem odpadů - právnická osoba, při jejíž činnosti vznikají odpady, nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, při jejíž podnikatelské činnosti vznikají odpady. Pro komunální odpady vznikající na území obce, které mají původ v činnosti fyzických osob, na něž se nevztahují povinnosti původce, se za původce odpadů považuje obec. Obec se stává původcem komunálních odpadů v okamžiku, kdy fyzická osoba odpady odloží na místě k tomu určeném; obec se současně stane vlastníkem těchto odpadů.   Oprávněnou osobou - každá osoba, která je oprávněna k nakládání s odpady podle tohoto zákona nebo podle zvláštních právních předpisů.  

Obecné povinnosti při nakládání s odpady – 1 • Zajišťovat přednostní využití odpadů před jejich odstraněním, materiálové využití odpadů má přednost před jiným využitím odpadů.   • Při posuzování vhodnosti způsobů odstranění odpadů má vždy přednost způsob, který zajistí vyšší ochranu lidského zdraví a je šetrnější k životnímu prostředí. Uložením na skládku mohou být odstraňovány pouze ty odpady, u nichž jiný způsob odstranění není dostupný nebo by přinášel vyšší riziko pro životní prostředí nebo riziko pro lidské zdraví a pokud uložení odpadu na skládku neodporuje tomuto zákonu • Nakládání s nebezpečnými odpady se řídí též zvláštními právními předpisy platnými pro výrobky, látky a přípravky se stejnými nebezpečnými vlastnostmi.

Obecné povinnosti při nakládání s odpady - 2 • S odpady lze nakládat pouze v zařízeních, která jsou k nakládání s odpady podle tohoto zákona určena.   • K převzetí odpadu do svého vlastnictví je oprávněna pouze právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, která je provozovatelem zařízení k využití nebo k odstranění nebo ke sběru nebo k výkupu určeného druhu odpadu • Každý je povinen zjistit, zda osoba, které předává odpady, je k jejich převzetí podle tohoto zákona oprávněna.

Povinnosti původců při nakládání s odpady – 1 • Odpady zařazovat podle druhů a kategorií • Zajistit přednostní využití odpadů • Ověřovat nebezpečné vlastnosti odpadů a nakládat s nimi podle jejich skutečných vlastností • Shromažďovat odpady utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií • Zabezpečit odpady před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem • Vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi a ohlašovat odpady příslušnému správnímu úřadu • Umožnit kontrolním orgánům přístup do objektů, prostorů a zařízení a na vyžádání předložit dokumentaci a poskytnout pravdivé a úplné informace související s nakládáním s odpady

Povinnosti původců při nakládání s odpady – 2 • Zpracovat plán odpadového hospodářství a zajišťovat jeho plnění • Vykonávat kontrolu vlivů nakládání s odpady na zdraví lidí a životní prostředí • Ustanovit odpadového hospodáře za podmínek stanovených tímto zákonem • Platit poplatky za ukládání odpadů na skládky • S nebezpečnými odpady může původce nakládat pouze na základě souhlasu místně příslušného orgánu státní správy

Balení a označování odpadů • Nebezpečné odpady musí být dle druhu nebezpečné vlastnosti označeny: - grafickým symbolem viz. zákon č. 356/2003 Sb. - nápisem „nebezpečný odpad“ - místo nakládání s odpadem musí být vybaveno tzv. identifikačním listem nebezpečného odpadu

Působnost Ministerstva zdravotnictví • Vykonává vrchní státní dozor a řídí výkon státní správy v oblasti ochrany veřejného zdraví při nakládání s odpady   • Pověřuje právnické osoby nebo fyzické osoby k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů Orgány ochrany veřejného zdraví – krajské hygienické stanice: - jsou dotčeným správním úřadem z hlediska ochrany lidského zdraví, hodnotí a řídí zdravotní rizika a vydávají z hlediska ochrany zdraví lidí odborné stanovisko k návrhům při nakládání s odpady, - spolupracují s ostatními správními úřady v oblasti ochrany zdraví lidí při nakládání s odpady, vyjadřují se k provozním řádům zařízení k využívání, odstraňování, sběru a výkupu odpadů.

3.4 Nakládání s chemickými látkami • Upravuje zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a přípravcích • Zákon stanovuje: práva a povinnosti právnických osob a fyzických osob: • při zjišťování vlastností a klasifikaci chemických látek a chemických přípravků, • při jejich registraci, evidenci, oznamování, nakládání s nimi a při jejich uvádění na trh, vymezuje působnosti správních úřadů při zajištění ochrany zdraví člověka a ŽP před škodlivými účinky chemických látek a chemických přípravků

Základní pojmy při nakládání s chemickými látkami a přípravky (CHL) - 1   • Klasifikace je zhodnocení, zda látky nebo přípravky mají jednu nebo více nebezpečných vlastností a jejich zařazení do jednotlivých skupin nebezpečnosti. • Distributor je osoba, která látky nebo přípravky prodává, jejich prodej zprostředkovává, i když svou činností vlastnosti látek nebo přípravků přímo neovlivňuje. • Výrobcem je osoba která vyrábí nebo i jen vyvinula látky nebo přípravky, které hodlá uvést na trh pod svým jménem • Dovozcem je osoba, která uvede na trh látky nebo přípravky z jiného státu nebo uvedení takovýchto látek nebo přípravků na trh zprostředkuje. 

Základní pojmy při nakládání s chemickými látkami a přípravky (CHL) - 2   • Nebezpečné látky a přípravky jsou látky a přípravky, které vykazují jednu nebo více nebezpečných vlastností a pro tyto vlastnosti jsou klasifikovány dle zákona č. 356/2003 Sb. • Bezpečnostní list je souhrn identifikačních údajů o výrobci nebo dovozci, o nebezpečné látce nebo přípravku a údajů potřebných pro ochranu zdraví člověka nebo životního prostředí. • Registrace je zapsání látky Ministerstvem zdravotnictví do Registru látek na podkladě předloženého souboru písemných informací o látce – povinnost výrobce či dovozce před uvedením CHL na trh.

Přehled nebezpečných vlastností CHL (15) dle zákona č. 356/2003 Sb.  Vlastnost Symbol Vlastnost Symbol • výbušné - E • oxidující - O • extrémně hořlavé - F+ • vysoce hořlavé - F • hořlavé - R10 • vysoce toxické - T+ • toxické - T • zdraví škodlivé - Xn • žíravé - C • dráždivé - Xi • senzibilizující - R42, R 43 • karcinogenní - Karc. • mutagenní - Mut. kat. • nebezpečné pro životní prostředí - N • toxické pro reprodukci - Repr. Kat

Balení a označování CHL – hlavní zásady • Obal CHL musí zamezit samovolném úniku látky • Na obalu je vyznačeno: - chemický, popřípadě i obchodní název nebezpečné látky - identifikace výrobce nebo dovozce nebo distributora - výstražné symboly nebezpečnosti dle klasifikace látky - označení specifické rizikovosti látky > tzv. R- věty - pokyny pro bezpečné nakládání s látkou > tzv. S – věty - návod na použití a pokyny pro předlékařskou pomoc Viz. bezpečnostní list

Skladování CHL – hlavní zásady • CHL musí být zajištěny před odcizením, únikem a záměnou s jinými nebezpečnými CHL • Sklad musí být vybaven: - vhodnými prostředky pro předlékařskou první pomoc - prostředky pro očistu osob - prostředky pro asanaci skladových prostor

Obecné podmínky pro nakládání s CHL – 1 • Každý je povinen chránit zdraví člověka a životní prostředí a řídit se výstražnými symboly nebezpečnosti, větami označujícími specifickou rizikovost a pokyny pro bezpečné nakládání s CHL.   • Podnikatelé smějí nakládat s CHL určitých nebezpečných vlastností jen tehdy, pokud nakládání s těmito nebezpečnými CHL mají zabezpečeno autorizovanou osobou. • O nakládání s vybranými chemickými látkami musí být vedena evidence dle zákona

Obecné podmínky pro nakládání s CHL - 2 • Osoby, které provádějí speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci nebezpečnými látkami zákonem stanovených vlastností jsou povinny písemně oznámit tuto skutečnost nejpozději 48 hodin před započetím této činnosti krajské hygienické stanici a obecnímu úřadu příslušnému podle místa provádění činnosti. • Krajská hygienická stanice může nejpozději do 24 hodin před zahájením oznámené činnosti stanovit zvláštní podmínky pro její provádění.  

Ministerstvo zdravotnictví • zajišťuje registraci látek • vede Registr a poskytuje informace z tohoto Registru a zabezpečuje zpracování a zveřejnění seznamu registrovaných látek • zajišťuje sběr, zpracování a zveřejňování bezpečnostních listů • spolupracuje s MŽP při přípravě postupů hodnocení rizika  

Krajská hygienická stanice • kontroluje dodržování ustanovení právních předpisů na úseku ochrany zdraví člověka v oblasti nakládání s látkami a přípravky, které mají vlastnosti nebezpečné pro zdraví člověka, a jak jsou plněny povinnosti stanovené pro registraci látek • ukládá pokuty právnickým a fyzickým osobám • spolupracuje s inspekcí, celními orgány a poskytuje jim odbornou pomoc