Klíčová otázka č. 4 Začleňování do bydlení: Možnost návratu Jan Snopek 26. – 27. listopadu 2014.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Praha - 7. prosince 2006 Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií a státním rozpočtem České republiky Plánování sociálních služeb ve městě Havlíčkův.
Advertisements

Návrh komunitního plánu na rok
Sociální služby SOZ.
Kancelář Rady vlády pro záležitosti romské komunity při Úřadu vlády Agentura pro odstraňování sociálního vyloučení v romských lokalitách České Budějovice.
Předmět úpravy Podmínky pro poskytování sociálních služeb a příspěvku na péči Podmínky pro vydávání oprávnění k poskytování soc.služeb, pro výkon veřejné.
Koncepce politiky bydlení v ČR do roku 2020 a sociální bydlení 18. Září 2012.
Zákon o sociálních službách
Transformace sociálních služeb pro lidi s postižením
POPOROVANÉ AKTIVITY PROJEKTŮ
Klíčová otázka č. 4 Jak uskutečňovat komplexní sociální, zdravotní a další služby lidem bez domova? Potřeby lidí bez domova v procesu participace Eliška.
Vytvoření a podpora Lokálního partnerství pro sociálně vyloučenou lokalitu Přichystalova 70 Sdružení Podané ruce, o.s.
SOCIÁLNÍ SLUŽBY V ČR.
Teoretický model sociální firmy Ing.Markéta Würtherlová Fokus Praha, o.s.
 Škola: Střední škola právní – Právní akademie, s.r.o.  Typ šablony: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT  Projekt: CZ.1.07/1.5.00/
Pracovní skupina III Osoby v krizi a osoby ohrožené sociálním vyloučením.
Klíčová otázka č. 3 Prevence ztráty bydlení: základní teze Jan Milota 26. – 27. listopadu 2014.
 Jeho principy začala uplatňovat M. Thatcherová v reakci na zvyšující se tlak veřejnosti na politiky v 70. letech 20. století ve Velké Británii.  Veřejnost.
Praha, 26. – 27. listopadu Obsah pojmu prevence Řada na sebe navazujících opatření Nutná spolupráce všech relevantních subjektů V ČR je obcí.
Klíčová otázka č. 4 Specifika péče o osoby bez přístřeší na akutní příjmové ambulanci z pohledu všeobecné sestry Mgr. Patrik Burda 26. – 27. listopadu.
Sociální podnik sociální ekonomika. Pojetí sociální firmy Sociální firma je konkurenceschopný podnikatelský subjekt působící na běžném trhu jehož účelem.
Klíčová otázka č. 4 Zaměstnanost a práce Pavel Pěnkava 26. – 27. listopadu 2014.
Praha, 26. – 27. listopadu Co přispělo k nárůstu počtu lidí bez domova Restrukturalizace průmyslu a s tím spojená dlouhodobá nezaměstnanost Nezaměstnanost.
Evropská konsensuální konference Brusel 9.– Mgr. Ilja Hradecký.
MAS a podpora sociálního podnikání Sociální podnikání a sociální bydlení Konference MAS
Klíčová otázka č. 4 Jak uskutečňovat komplexní sociální, zdravotní a další služby lidem bez domova? Představení „balíčku služeb“ – co vše je třeba (tj.
Sociální bydlení v kontextu „Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na období “ 09/2012 Jan Snopek, analytik pro.
Optimální zdravotní péče „HEALTH POLICY “ Jan Hůlek Kardia s.r.o.
Sociální služby 2. ročník Studijní obor: Sociální činnost
Dobrovolné návraty. kompromisní řešení ukončení právně či sociálně-ekonomicky neudržitelného pobytu cizince na území prevence nelegální migrace a s tím.
Institucionální a politická dimenze sociálního vyloučení.
PODPOROVANÉ AKTIVITY PROJEKTŮ Programu švýcarsko-české spolupráce
Podpora procesu transformace pobytových sociálních služeb v MSK Úvodní konference k projektu Sanatoria Klimkovice.
Chudoba jako sociální problém
3. jednání PS bydlení Brno Téma: Ukončování / prevence bezdomovectví jednotlivců 27. května 2015.
Návrh legislativních změn v oblasti náhradní rodinné péče (výstupy projektu) PhDr. Miloslav Macela Praha, 16. června 2015.
1 Budoucnost komunitních služeb v ČR Zuzana Jentschke Stőcklová náměstkyně ministryně pro sociální a rodinnou politiku.
Shrnutí závěrů prvního konferenčního dne. Komunitní plánování, komunitní služby – jejich dostupnost a financování v Jihočeském kraji Mgr. Petr Studenovský.
„ WORKSHOP „Terénní sociální práce v sociálně vyloučených lokalitách Moravskoslezského kraje – práce se závislými klienty“ Vyhodnocení a shrnutí výstupů.
Mirka Wildmannová Katedra veřejné ekonomie
Zkušenosti s uplatňováním principů veřejné podpory v Královéhradeckém kraji Systém řízení a financování sítě sociálních služeb v Královéhradeckém kraji.
Zkušenosti a dobrá praxe MěÚSS Jirkov. Pracovní poměr Veřejně prospěšné práce Dobrovolnická činnost.
Státní bytová politika Ing. David Slavata, Ph.D Ekonomika bydlení.
Sociální služby v ČR Mirka Wildmannová
Lidé s mentálním postižením jako cílová skupina sociálních služeb.
Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Ústeckém kraji a jeho návaznost na plány komunitní plány na místní úrovni setkání k zahájení tvorby Komunitního.
Sociální prostředky rehabilitace zdravotně postižených JUDr. Pavel Ptáčník, MPSV.
Strategie sociálního začleňování na období let 2012 – 2020 Příspěvek ke konferenci "Sociálně vyloučené lokality - vznik, rizika, možnosti řešení"
Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Ústeckém kraji na období konference Sociální služby v Ústeckém kraji Krajský úřad Ústeckého kraje.
Domovy pro seniory. se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost zejména z důvodu věku, jejichž situace vyžaduje pravidelnou.
Cestou proměny 1. března 2011 Hradec Králové Individuální projekt odboru sociálních služeb a sociálního začleňování "Podpora transformace sociálních služeb"
Platforma pro sociální bydlení: Prevence ztráty bydlení a potřeby lidí bez domova 27. leden 2015 Jan Milota.
Zákon o sociálním bydlení pohledem obcí a menších měst Ing. Radim Sršeň, Ph.D., 1. místopředseda.
Rozsah, podoby a řešení bytové nouze v ČR Štěpán Ripka Platforma pro sociální bydlení.
Ministerstvo práce a sociálních věcí, Na Poříčním právu 1, Praha 2 Transformace a deinstitucionalizace Karel Vít Konference.
Odbor sociální péče Magistrátu města Brna Helena Krištofová
Podpora sociálních služeb, komunitního života a sociálního bydlení
Střední škola pedagogická, hotelnictví a služeb
Vybrané trendy v řešení bytové nouze v zahraničí
Sociální pomoc Mirka Wildmannová.
Koncepce rozvoje sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením poskytovaných příspěvkovými organizacemi Zlínského kraje na období Luhačovice.
Důležitost propojování zdravotního a sociálního systému
Sociální politika EU Dávky v nemoci.
ÚLOHA STÁTU VE ZDRAVOTNÍ POLITICE
Sociální pomoc Mirka Wildmannová.
Věk sám o sobě není důvodem zvýšené potřeby péče.
SOCIÁLNÍ BYDLENÍ V ARMÁDĚ SPÁSY - a co dál?
Mezioborový přístup v SP východiska, podmínky, metody
Chráněné bydlení Luhačovice Mlýnská Luhačovice
§ 49 Domovy pro seniory. V domovech pro seniory se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost zejména z důvodu věku, jejichž.
3. Krizová pomoc Sociální rehabilitace
Transkript prezentace:

Klíčová otázka č. 4 Začleňování do bydlení: Možnost návratu Jan Snopek 26. – 27. listopadu 2014

Struktura prezentace A.Různé možnosti řešení problému bezdomovectví a vyloučení z bydlení B.Co je sociální bydlení? C.Přístupy zaměřené na bydlení D.Model housing ready a jeho kritika E.Model housing first F.Závěry

A. Různé možnosti řešení problému bezdomovectví a vyloučení z bydlení 1 Existují různé možnosti řešení: – dočasné ubytování, – trh s nájemním bydlením, – vlastnické bydlení, – podpora veřejného/sociálního bydlení Ubytování je de facto bezdomovectví. → Páteří řešení musí být zajištění kvalitních, nesegregovaných a finančně dostupných bytů (a návazných služeb).

A. Různé možnosti řešení problému bezdomovectví a vyloučení z bydlení 2 Jak zajistit vhodné byty? – Vlastnické bydlení – spojeno s riziky. – Trh s nájemním bydlením – využití pro sociální účely je možné (viz např. sociální nájemní agentury v Belgii), avšak zahraniční zkušenosti ukazují, že řešení nemůže stát pouze na něm. → Hlavní část řešení bezdomovectví a vyloučení z bydlení proto musí stát na veřejném/sociálním bydlení.

B. Co je sociální bydlení? 1 V ČR sociální bydlení ani jeho role nejsou dosud vymezeny. Je možné se inspirovat v zahraničí. V EU neexistuje jednotná definice, přesto lze identifikovat společné základní prvky: Sociální bydlení = nájemní byty, které současně: 1.Byly pořízeny a/nebo jsou provozovány s využitím veřejných prostředků. 2.Nájemné je v nich regulováno na nižší než tržní úrovni. 3.Jsou přidělovány prostřednictvím aplikace sociálních kritérií a nikoli na bázi tržních mechanismů.

B. Co je sociální bydlení? 2 Rozpracování definice sociálního bydlení – definice FEANTSA: Bydlení, které: 1.Řeší selhání trhu s bydlením. 2.Se zaměřuje na lidi, u kterých nelze očekávat, že naleznou přiměřené bydlení na soukromém trhu s bydlením vlastními prostředky. 3.Má jasná pravidla přidělování. 4.Poskytuje bydlení adekvátního a pravidelně ověřovaného standardu. 5.Je zajišťováno s využitím veřejných dotací.

B. Co je sociální bydlení? 3 (dokončení) 6.Je poskytováno na bázi neziskovosti 7.Je monitorováno veřejnými orgány Sociální bydlení může plnit různé role: – Zajištění kvalitního finančně dostupného bydlení pro produktivní části nízkopříjmových obyvatel (marginalizované části populace k němu historicky neměly přístup). – Záchranná síť pro ty, kteří nejsou schopni zajistit si bydlení na volném trhu (souvislost s rezidualizací).

B. Co je sociální bydlení? 4 Zmíněné role se nevylučují. → Návrh vymezení cílové skupiny Platformy pro sociální bydlení: Sjednocení 1.množiny osob v situaci bez domova či vyloučení z bydlení podle typologie ETHOS a 2.množiny osob, které jsou nepřiměřeně zatíženy náklady na bydlení 3.a současně nejsou schopny řešit situaci vlastními silami (příjmový strop).

C. Přístupy zaměřené na bydlení 1 Přístupy k řešení bezdomovectví, jež jsou zaměřeny na bydlení (housing-led approaches) = „všechny politiky zaměřené na bezdomovectví, jež: – zvyšují přístup k trvalému bydlení – a zároveň kladou důraz na prevenci ztráty bydlení – a na poskytování adekvátní flexibilní podpory přímo v domácnostech na základě jejich potřeb“. Rozvoj přístupů doporučila porota Evropské konsenzuální konference o bezdomovectví (2010) a Evropský parlament (2011).

C. Přístupy zaměřené na bydlení 2 Nejznámějším a nejčastěji zaváděným modelem je „bydlení v prvé řadě“ (housing first). → vytvořen v reakci na nízkou úspěšnost do té doby převládajících přístupů k integraci chronických bezdomovců trpících komplexními problémy, které předpokládaly, že: – samostatné bydlení má být až završením celého integračního procesu a – že na samostatné bydlení, je třeba lidi bez domova připravit (model zvaný „bydlení až po přípravě“, housing ready).

D. Model housing ready a jeho kritika 1 Co je model „bydlení až po přípravě“? – Vícestupňový, hierarchicky uspořádaný model (krizové ubytování → dočasné, tréninkové bydlení svázané s užíváním sociální služby → samostatné, trvalé bydlení) – Čím je domácnost připravenější, postupuje do vyšších stupňů – trvalé samostatné bydlení jako odměna za dodržování stanovených podmínek (např. splácení dluhů, hledání zaměstnání, abstinence, dodržování individuálních plánů).

Schéma: Housing ready (Sahlin 1998, převzato z Busch-Geertsema 2014) Primární trh s bydlením víceméně víceméněindividuální podpory, péče, kontroly, disciplíny Soukromého prostoru, autonomie, normality Sekundární trh s bydlením Stádium přijetí “cílové bydlení”, Fplná jistota nájmu časově omezené, bez jistoty nájmu Sdílené byty poblíž institucí, časově omezený pobyt založený na zvláštních podmínkách institucionální péče, ubytovny, azylové domy, apod. Standardní bydlení na časově omezenou dobu, nájemní smlouva svázána se zvl. podmínkami Standardní samostatné nájemní bydlení Sdílené bydlení, “tréninkové byty”, apod.

D. Model housing ready a jeho kritika 2 Plavat se člověk naučí nejlépe ve vodě. → V azylových domech / ubytovnách lze těžko získat kompetence pro udržení samostat. bydlení (dochází k adaptaci na instituci). Kumulace rolí (poskytovatel sociálních služeb zároveň poskytovatel bydlení). – Soc. pracovníci časem přejímají perspektivu vlastníků bytů. – Tendence k postupnému zpřísňování kritérií (zvyšování prahu) a „slízávání smetany“.

D. Model housing ready a jeho kritika 3 – Stále větší podíl klientů vnímají jako neschopné samostatného bydlení. → Sklon k větší kontrole a nebezpečí narušení vztahů mezi sociálním pracovníkem a klientem. Rozšiřování kapacit nižších stupňů. Efekt „úzkého hrdla“. → Příliš mnoho klientů uvízne (cirkuluje) v nižších stupních a na samostatné bydlení nikdy nedosáhne. Bezdomovectví se tak může spíše zvýšit. Neúspěšní stigmatizováni. → Ve výsledku systémem exkluze.

E. Model housing first 1 Co nejrychlejší poskytnutí samostatného bydlení. Nevyžadována příprava či ověřování kompetencí („připravenost na samostatné bydlení“), Nepodmiňování užíváním sociální služby. ALE: nejde o pouhé poskytnutí bydlení [housing only] → integrální součástí je poskytování flexibilní individuální sociální asistence v intenzitě a po dobu, jež vycházejí z potřeb uživatele (ne všichni lidé bez domova potřebují sociální asistenci, všichni potřebují bydlení a prostředky k jeho udržení).

E. Model housing first Principy modelu Pathways to housing (New York): 1.Bydlení jako základní lidské právo. 2.Ke všem klientům přistupováno s respektem a vřelostí. 3.Podpora poskytována tak dlouho, jak klienti potřebují. 4.Využívá se rozptýlené bydlení. 5.Poskytování bydlení a sociálních služeb je oddělené. (Služby poskytovány na dobrovolné bázi.) 6.Důraz na možnost volby klienta. 7.Orientace na uzdravení. 8.Princip harm reduction.

E. Model housing first Výsledky modelu ověřovány v řadě projektů v EU, USA i Kanadě: – Vysoká míra úspěšnosti (měřená podílem klientů, kteří si dlouhodobě udrží získané nájemní bydlení – 75 – 95 %). – Dobré výsledky i v jiných oblastech (zlepšení kvality života, léčba závislostí aj.). – Finančně efektivnější než tradiční přístupy.

F. Závěry 1 1.Při náležité podpoře (tedy nejde-li pouze o housing only) je možný úspěšný návrat do standardního bydlení i v případě chronických bezdomovců s komplexními problémy (i tito lidé jsou schopni si v převážné většině toto bydlení dlouhodobě udržet). → Tento přístup bude fungovat i u lidí, kteří netrpí tak závažnými sociálními, popř. zdravotními problémy.

F. Závěry 2 2.Je třeba mít realistická očekávání! – Ukončení bezdomovectví neznamená odstranění chudoby, vyléčení duševních onemocnění či zajištění ekonomické soběstačnosti. – Vyřešením těchto dlouhodobých problémů by nemělo být podmiňováno zajištění standardního bydlení. V případě nejvíce marginalizovaných lidí si vyžádá další integrace do společnosti svůj čas, realističtějším cílem proto je „relativní integrace“. (Busch-Geertsema)

Díky za pozornost! Případné dotazy: