Sociální podnikání – šance podnikat jinak Ostrava

Co je sociální podnikání (zatím mimo legislativu) SP je byznys se sociálním rozměrem, který přispívá ke společenské soudržnosti a vede ku prospěchu společnosti. Vedle ekonomických cílů dochází k naplňování cílů sociálních nebo obecně prospěšných. Je ekonomicky životaschopný, zvládá ekonomická rizika, často využívá nějakou formu dotace nebo příspěvku. Je odpovědný k lidem a přírodě. Integrační sociální podnik – zaměstnává sociálně (nebo zdravotně) znevýhodněné uchazeče o práci. Dává příležitost k práci lidem, kteří se běžně na volném trhu práce uplatňují jen velmi obtížně.

Kdy je podnik sociálním podnikem – principy SP Princip sociálního prospěchu – zaměstnávání obtížně zaměstnatelných osob a pomoc k jejich návratu na běžný trh práce (integrační sociální podnik nabízí přechodné nebo dlouhodobé zaměstnávání). Může nabírat již připravené uchazeče (motivované, kteří prošli aktivizačním programem) Princip environmentálního prospěchu (snaha o ekologicky šetrnou výrobu, zavedení tzv. zelené kanceláře, důraz na nízkou energetickou náročnost výroby, atd.) Princip ekonomického prospěchu (generování zisku a jeho následné investování zpět do podniku, ale také zapojení do místních iniciativ a partnerství, spolupráce s místními aktéry – obcí, NNO, ÚP, využívání místních zdrojů (lidé, materiál, další výrobní vstupy, místní dodavatelé), uspokojování místních potřeb

Systém prostupného zaměstnávání Práce na zkoušku (aktivizační opatření) Veřejně prospěšné práce / SÚPM (dotované zaměstnání) Zaměstnání v sociálním podniku motivovanýzaměstnatelný kvalifikovanýintegrovaný Otevřený trh práce

Kdy je podnik sociálním podnikem – hlavní podmínky SP (doba předzákonná – fungování SP mimo legislativu) 1.zaměstnání osob znevýhodněných na trhu práce, přičemž podíl této skupiny zaměstnanců k celkovému počtu zaměstnanců je více než 30 % – zaměstnancům ze znevýhodněných skupin je poskytována podpora zohledňující jejich specifické potřeby (pracovní asistence, nižší úvazky, zálohy na mzdy, doplnění vzdělávání, zaučení pod vedením zkušeného zaměstnance, individuální přístup, zvyšování pracovních kompetencí a další) 2.více než 50 % zisku je reinvestováno zpátky do podniku – do jeho rozvoje (investice do lidí, vybavení, stavební úpravy, atd.) 3.uplatňování principů demokratického rozhodování při řízení podniku a zapojování zaměstnanců do určitých stupňů rozhodování – např. reinvestice zisku, směřování SP, dále pak pravidelné informování zaměstnanců o chodu podniku, rovný přístup a rovné příležitosti, pravidelné společné schůzky zaměstnanců s vedením podniku (sbírání nápadů, nových řešení, zlepšováků, řešení pracovního prostředí a podmínek k práci)

Kdo může být sociálním podnikatelem SP vzniká dvojím způsobem (dle podmínek poskytnutí dotace OPLZZ): a) je buďto založen nový ekonomický subjekt – podnikající fyzická osoba OSVČ nebo právnická osoba (s.r.o., a.s. další méně rozšířené družstvo, sociální družstvo, o.p.s. - ústav pro NNO) b) nebo je ve stávajícím podniku rozšířena ekonomická činnost o další podnikatelskou aktivitu (nový produkt/služba) a principy sociálního podniku se zavádějí do této nové jednotky ekonomického subjektu Vznik SP nebo transformace běžného podniku na sociální je podložen byznys plánem

Byznys plán jako příloha projektové žádosti Samostatnou přílohou je finanční plán na období 5 let

Přidaná hodnota SP Pro zaměstnavatele: –ekonomický a společenský profit –společenský kredit poskytovaných služeb a výrobků –možnost získat dotace na investiční, provozní náklady a specifické poradenství Pro zaměstnance: –šance získat legální práci –pravidelný příjem –nové pracovní zkušenosti, zvýšení kvalifikace, pracovní dovednosti –psychologické efekty (vymanění se ze sociální pasti, zvyšování vědomí vlastní hodnoty a odpovědnosti) Pro společnost: –SP jako nástroj ke snižování sociálního vyloučení skrze legální práci –posilování sociální soudržnosti, zlepšování soužití majority s menšinou, odbourávání rasismu a diskriminace –snižování nezaměstnanosti –spolufinancování sociálních služeb –příjmy do státního rozpočtu a snižování výdajů na sociální dávky –podpora regionální ekonomiky a ochrana životního prostředí

Mapa SP – v ČR funguje cca 200 SP

Jak se daří sociálním podnikům v českých podmínkách Nejvíce sociálních podniků je se 26 % v Praze, následované Olomouckým krajem (11 %) dále Ústeckým krajem a Moravskoslezským krajem (oba kraje po 10 %). Nejvíce dotazovaných podniků (23 %), působí v oblasti zahradnických služeb, úpravy zeleně, údržby nemovitostí a úklidových prací. V těsném závěsu (19 %) se nachází pohostinství a ubytování. Třetí položkou je potravinářská výroba a prodej (18 %). Co se týče cílových skupin znevýhodněných zaměstnanců, jednoznačně vedou se 67 % zdravotně postižení. Následují dlouhodobě nezaměstnané osoby 28 %. Na třetím místě jsou etnické menšiny (většinou se jedná o Romy), s podílem 12 %. Zdroj: průzkum u cca 120 SPwww.ceske-socialni-podnikani.cz

Jak se daří sociálním podnikům v českých podmínkách většina sociálních podniků v ČR vznikla s podporou veřejných prostředků (ESF – OPLZZ+IOP) dotace kompenzují náročnost zaměstnávání osob, které vyžadují specifickou podporu a zvýšenou pracovní péči a delší dobu na zaučení sociální podnikatele trápí problémy s udržitelností podnikání po skončení čerpání dotace v důsledku silné konkurence, chybějí podnikatelské dovednosti a zkušenosti (finanční řízení, marketingová strategie, dlouhodobé plánování), řešení prioritně operativních problémů a nedostatek času na plánování a rozvoj Co pomůže?

Nabíječi sociálního podnikání

Děkuji Vám za pozornost k tématu sociálního podnikání Zuzana Baturná Lokální konzultantka