Pokračování v Psychologii Mezilidské Komunikace (PMK) PhDr. Pavel Beňo beno.pavel@ujak.cz Tel. 222711362 nebo 602349848 www.praceavztahy.cz

Co je komunikace? Je to umění hovořit jeden s druhým, říkat, co skutečně cítíme nebo myslíme, říkat to jasně, naslouchat tomu, co říká ten druhý a ujišťovat se, že jsme slyšeli správně Je to dovednost, která je nejdůležitější pro vytvoření a uchování rovnocenného vztahu s druhým člověkem.

Komunikační dovednosti jako součást tzv. emoční inteligence Schopnost jasně a srozumitelně se vyjádřit (transparentně a zřetelně předat či zprostředkovat svůj záměr) Umění aktivně a pozorně naslouchat druhým lidem a to, co říkají umět také pochopit a správně zařadit (interpretovat)

Laswellovo pravidlo … KDO? CO? KDY? KDE? JAK? PROČ? + (s jakým dopadem či efektem?)

Co si spolu navzájem sdělujeme, když se setkáme? Zprávy a informace – novinky Jak chápat to, co říkáme (kontext) Jak nám je a jak se cítíme Postoj k věci, o níž hovoříme Postoj k posluchači, s nímž hovoříme Své sebepojetí – za koho se považujeme Ratifikace „tebe-pojetí“ – za koho tě považuji Náznak dalšího průběhu našich vzájemných vztahů Žádoucí pravidla další fáze setkání 10. Co si přejeme – žádosti.

Jak si sdělujeme to, co si spolu chceme říci? Slovy (verbálně) Mimoslovně – neverbálně Činy – sou aktivitou, svým jednáním a chováním… Komunikační cyklus: interakce, (vysílač a přijímač se střídají)

Odpovědnost za komunikaci Ještě k modelu „vysílač – příjmač“: „Pravdou“ není to co říká vysílač (A), ale to, jak tomu rozumí příjmač (B) ! Když B (příjmač) zprávu od A (vysílač) špatně interpretuje, je „na vině“ vždy A. Tzn., že ODPOVĚDNOST za přesnost přijetí zprávy v komunikaci je vždy na vysílači !!!

Komunikace - psychologická hlediska Vyřčené ještě neznamená Slyšené Slyšené ještě neznamená Pochopené Pochopené ještě neznamená Odsouhlasené Odsouhlasené ještě neznamená Zapamatované Zapamatované ještě neznamená Používané

Proces/studium komunikace… Klasický přístup: Osobnost řečníka – učitele Řeč, zpráva, řečnický projev Řečník, hovořící, aktér Relativně izolovaný výrok Denotace (co slovo označuje) Energetická stránka řeči Objektivní údaje, data Verbální sociální komunikace Vnější vlivy na komunikaci Logická stránka sdělení, atp. …

Proces/studium komunikace… Současný přístup: Skupina lidí v interakci Rozhovor – dialog a jeho struktura (procesy,vzorce) Posluchač, naslouchající, adresát Souvislost (se vším, co se děje, jak se kdo chová…) Konotace (svrchní tóny řeči, náznaky, souvislosti…) Informační stránka řeči (přenos informace, novost…) Sociálně psychologické jevy – postoje, vztahy … Neverbální sociální komunikace Vnitřní vlivy – např. vlastní aktivita posluchače Emocionální stránka sdělení, atp. …

Formální vs. neformální komunikace Komunikace formální je to, co je zveřejňováno v tzv. oficiálních kanálech komunikace (mluvčí … názory managementu, politika firmy, atp.) Komunikace neformální je to, o čem se mluví mimo – kupř. „dole“, „po straně“, „za zády šéfů, atp. .

Signály formální či neformální komunikace (vlastnosti?) důraz na „formu“ „úřední“, „spisovná“ předem vymezená, připravená, určená „strojená“ vztah: podřízený – nadřízený „fasáda“ (snaha dobře vypadat, udělat dojem) zdvořilost, obřadnost (po nonverbální stránce strohá, „chudá“)

Signály formální či neformální komunikace (vlastnosti?), pokrač. upřímnost, otevřenost aktivní, směřující k cíli („tah na branku“) „rovnost“ / rovnoprávnost spontánní, nestrojená někdy nespisovná (slang, přezdívky, atp.) „síla hlasu“- různě osciluje, barevnější … emocionalita (citovost) (po nonverbální stránce („živá“, bohatá)

10 znaků sebejistého vystupování v rozhovoru Řeč těla: Buďte tam, kde jste vidět, neschovávejte se! Nebojte se (po)dívat na druhé! Nerozhazujte („nešermujte“) nervózně rukama! Mluva a obsah rozhovoru: 4. Pokuste se rozhovoru účastnit; 5. Mluvte nahlas a zřetelně; 6. Když nesouhlasíte, nebojte se ozvat; 7. Jste-li sám/a kritizován/a, nezmlkněte, nebuďte otřesen/a,nenechejte se vyvést z míry; 8. Chvalte, když vám něco připadá dobré; 9.Vyjádřete přání, vyslovujte požadavky; 10. Nepřebírejte roli toho, kdo se stále omlouvá.

„Tréma“ – znáte to? Zapamatujte si! Trému zažívá mnoho lidí – i tzv. profesionálové! Když se již tréma jednou objeví, musí také zmizet! Tréma organizmus mobilizuje! Na trému ještě nikdo neumřel! – Mnoho lidí by však raději „zemřelo“, než aby vystoupili na veřejnosti! Ještě se nikomu nepodařilo, aby se trémy zbavil. – Mnoho lidí se však naučilo jak ji kontrolovat a jak trémy využít ve svůj prospěch!

O strachu … 8 „nejhorších lidských strachů“: Každý, kdo vstupuje „na scénu“, se může setkat s různými druhy strachu, jako např. strachem ze selhání, strachem z toho, že zůstanu „viset“, strachem z odmítnutí nebo odporu, strachem ze „ztráty tváře“, strachem, že neobhájím – neprosadím svůj koncept, strachem z kritických posluchačů, strachem z toho, že se ode mne čeká víc, než umím … 8 „nejhorších lidských strachů“: 1. Mluvit před skupinou lidí; 2.z výšek; 3. ze švábů, štěnic, pavouků …4. z finančních problémů; 5. z hluboké vody; 6. z nemoci; 7. ze smrti; 8. z létání (letadlem)

Obličej jako centrální bod při komunikaci Existují značné rozdíly mezi lidmi ve schopnosti identifikovat emoce ve tvářích jiných (introverti +) 7 primárních emocí: - stěstí – neštěstí -(neočekávané) překvapení – (splněné) očekávání - strach a bázeň - pocit jistoty - radost - smutek - klid – rozčílení -spokojenost–nespokojenost (až znechucení) - zájem - nezájem

Aktivní naslouchání – jak? Zkuste předvídat, co řekne druhá osoba. Čím budete připravenější, tím spíše „zachytíte poselství“. Zajímejte se stále o „personalizaci“ toho poselství, kupř. jak se vztahuje k vaší práci, organizaci … Hledejte význam ve verbálních i neverbálních projevech či gestech. Naznačujte, že rozumíte a nebojte se zeptat … Vciťujte se do toho, s kým hovoříte. Přijměte jeho názor a zkuste porozumět, proč vám jej sděluje. Ptejte se! 7. Usnadní-li Vám to naslouchání, dělejte si poznámky. Dělejte, co je přirozené! 8. Nemůžete naslouchat, jestliže hovoříte! (Nezapomínejte na to!)

Aktivní naslouchání – jak? Nechejte nejdříve promluvit druhé(ho) Rozumět je důležitější, než odpovídat Poslouchejte „mezi řádky Berte ohled na citové rozpoložení vašeho protějšku Podpořte „tok a spád“ řeči partnera Odbourejte stres Naučte se snášet pauzy (mlčení)

Kvalitní příjem informací Předpokládá: Dovednost naslouchat, neskákat do řeči Vyjádřit, že posloucháme a máme o sdělení zájem Uvědomit di své pocity, myšlenky, postoje Neinterpretovat co je „za komuniké“!, to znamená „nečíst myšlenky“!!!

Kvalitní vyjadřování Předpokládá: Soulad slovního a mimoslovního projevu Konkrétnost a specifičnost Otevřenost a autentičnost Jasnost a srozumitelnost Plynulost komunikace Umět bez agrese vyjadřovat své kladné i záporné pocity a požadavky Kritické prvky nesmí být hodnotící! (nemají označovat vlastnosti partnera ani jeho motivy, ale mají vyjadřovat naše vlastní pocity).

Zpětná vazba – co to vlastně znamená? Pojem ZV objevil poprvé v radiotechnice (1913). (Princip ZV však byl již v technice znám dříve, kupř. u regulátoru parního stroje, atp. …) V roce 1949 termín použit v kybernetice (N. Wiener) ZV je „vzájemné propojení výstupu se vstupem“. Zpětná vazba ve vědě o chování člověka je o tom, že se nám dostane informací o působení našeho chování na druhé(ho). „Kéž bychom byli obdařeni schopností vidět se tak, jak nás vidí druzí …“ (R. Burns, angl. básník 18.stol.)