Kvalita ošetřovatelské péče Standardy Audity Supervize

Indikátory kvality oš. péče ANA AMERICAN NURSES ASSOCIATION. Nursing-Sensitive Duality Indicators for Acute Care Setting and ANAś Safety & Duality Initiative. www.nursingworld.org, 1999 Struktura ošetřovatelského personálu Celkový počet hodin ošetřovatelské péče o pacienta za den Výskyt dekubitů Pády pacientů Spokojenost pacienta s léčbou bolesti Spokojenost pacienta s mírou edukace a poskytování informací Spokojenost pacienta s celkovou péčí Spokojenost pacienta s ošetřovatelskou péčí Výskyt nemocničních nákaz Spokojenost ošetřovatelského personálu

Metodika použití, sledování a hodnocení indikátorů tvorba standardů a provádění ošetřovatelských auditů pravidelné sledování indikátorů oš. péče (dekubity, pády, nozokomiální infekce, spokojenost), analýza výsledků a návrh a realizace opatření regulace nákladů prostřednictvím standardizovaných postupů jejichž součástí je také doporučený materiál, pomůcky pravidelné hodnocení kvality

Standardy ošetřovatelské péče Florence Nightingalová - první standardy zaměřené na ošetřovatelský proces - stanovila první indikátory kvality péče. V 50. letech minulého století - skupina amerických lékařů - pokus sestavit standardizovanou péči. Tím položen základ k procesu akreditace. První standardy vznikaly v USA v 70. letech jako odezva zdravotníků na vyhlášení první Charty práv pacientů. Každá země a každé zdravotnické zařízení vychází při vytváření standardů z vlastních podmínek. Kvalitní ošetřovatelská péče není podmíněna vysokými finančními náklady.

Avedis Donabedián (1919 – 2000) americký univerzitní profesor veřejného zdravotnictví stanovil rámec (model) pro měření kvality a zlepšení zdravotní péče na celém světě. Schéma modelu se skládá ze 3 částí: struktury, procesu a výsledku. Donabedián definuje kvalitu zdravotní péče jako „takový druh péče, při které lze očekávat maximální užitek pro pacientovo zdraví a kdy očekávaný užitek je ve srovnání s náklady vyšší ve všech fázích léčebného procesu“.

Prof. Avedis Donabedián

Standard = norma Je odborníky popsaná závazná norma. Umožňuje objektivní hodnocení poskytované péče. Zajišťuje pacientům bezpečí a chrání sestry před neoprávněným postihem. Slouží jako akreditační nástroj k posuzování úrovně péče nemocnic a zdravotnických zařízení. Nikdy nesmí být využíván k represím - pouze k podpoře vlastního zlepšování. Formy zpracování standardů jsou různé (žádný nadnárodní formální předpis) Standard má vždy obsahovat parametry měřitelné a hodnotitelné.

Typy standardů podle zaměření: STANDARDY ZAMĚŘENÉ NA STRUKTURU – manažerské standardy (směrnice) - metody a nástroje k vedení lidí, poskytování zdrojů, prostředí, vybavení přístroji, nástroje na integraci a komunikaci, informační systémy - Zákon č. 96/2004 Sb. Kvalifikace zdravotnických pracovníků a vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu - Kvalifikační vzdělávání - Vyhláška č. 39/2005 Sb., (min. požadavky na studijní programy - ve znění vyhlášky č. 129/2010 Sb.

STANDARDY ZAMĚŘENÉ NA STRUKTURU pokr. Celoživotní vzdělávání - vyhláška č. 423/2004 Sb., kterou se stanoví kreditní systém pro vydání osvědčení k výkonu povolání bez přímého vedení nebo odborného dohledu zdravotnických pracovníků, ve znění vyhlášky č. 321/2008 Sb., a č. 4/2010 Sb. Kompetence - vyhláška č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků Speciální kompetence - nařízení vlády č. 31/2010 Sb., o oborech specializačního vzdělávání a označení odbornosti zdravotnických pracovníků se specializovanou způsobilostí,

Počty zdravotnických pracovníků - vyhláška č. 439/2008 Sb Počty zdravotnických pracovníků - vyhláška č. 439/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů Zajištění kvality ošetřovatelské péče - Koncepce ošetřovatelské péče ČR (viz. Věstník č. 9/2004) Etické kodexy - MZ vydalo ve Věstníku částka 7/2004 Etický kodex nelékařského zdravotnického pracovníka, který je závazný na národní úrovni.

2. STANDARDY ZAMĚŘENÉ NA PROCES – řídící standardy Stanoví závazné postupy pro řízení lidí, pro výkony a záznamy v praxi. Tyto standardy mají závazně strukturovaný obsah Zaměřují se na popis ošetřovatelských činností a výkonů Zajišťují jednotnou péči a bezpečný postup pro pacienta i zdravotnického pracovníka Projekt „Vývoj sady standardů zdravotních služeb“ financovaný z prostředků grantů IGA MZ ČR. - aktuální informace o činnosti Odborného fóra a dosud zpracované dokumenty – k dispozici na http://www.odborneforum.cz/ a www.nrc.cz.

3. STANDARDY ZAMĚŘENÉ NA VÝSLEDEK – monitorovací standardy Stanoví metody a nástroje pro monitorování, měření, analýzy a hodnocení výsledků (struktura kvalifikace ošetřovatelského personálu, spokojenost pacientů, spokojenost personálu, výskyt nežádoucích jevů - pády nebo dekubity). V současné době se připravují vhodné nástroje pro srovnávání citlivých indikátorů kvality ošetřovatelské péče (Nursing – Sensitive Indicators) na národní úrovni. Na základě doporučení American Nurses Assotiation a již probíhajících pilotních projektů se průzkum zaměřil na oblasti sledování pádů a dekubitů.

Přehled výzkumných úkolů IGA MZ zaměřených na řešení kvality ošetřovatelské péče  Národní standardy – IGA MZ ČR 5069 – 1, hlavní řešitel Bc. Ivana Mádlová Standardizace ošetřovatelské péče – IGA MZ ČR 5073 – 1 OK 13, hlavní řešitel Bc. Iva Kubátová Změny v roli sestry na počátku třetího tisíciletí - IGA MZ ČR č. NR/7960-3, který byl realizován v roce 2004 – 2006, hlavní řešitel PhDr. Sylva Bartlová, CSc. Stanovení metody pro určení optimalizace pracovního času sester lůžkových oddělení vybraných klinických oborů – IGA MZČR 3192-3, hlavní řešitel PhDr. Karla Pochylá Integrovaný program implementace managementu kvality českých fakultních nemocnic – kritická analýza jeho metod, procesů a výsledků, IGA MZ ČR NO 7723-3, Sdružení fakultních nemocnic České republiky - hlavní řešitel Prof. MUDr. Ivan Gladkij, DrSc., Současný stav realizace ošetřovatelské péče v českých lůžkových zařízeních – IGA MZ ČR N2 7760 – 3/2004 – hlavní řešitel Doc. PhDr. Valérie Tóthová, Ph.D.

Komise a organizace vydávající standardy: JCAHO (Joint Commission on Accreditation of Healthcare Organizations) - Společná komise pro akreditaci zdravotnických zařízeních. Tato organizace hodnotí 15 000 zdravotnických zařízení v USA. Je to nezávislá nezisková organizace. (wwwJCAHO. com) ISQua (International Society for Quality in Health care) (urww.isqua.org.au) EFQM (European Foundation for Quality Management). Tento systém hodnocení kvality je uplatňován asi v 850 firmách v celé Evropě. Úspěšnost v něm je hodnocena Evropskou cenou za kvalitu EQA (European Quality Award) a je určena ke zvýšení konkurenceschopnosti evropských firem ve světě, (ttrww.efqm.com)

SAK (Spojená akreditační komise) -nezávislá organizace poskytovatelů zdravotní péče. (www.sak.cz) SÚKL (Státní ústav pro kontrolu léčiv). Přímo řízená státní organizace, která dohlíží nad správností laboratorních postupů při výrobě, distribuci a skladování léčiv a provádí certifikace lékáren, (www.sukl.cz) ISO (International Standards Organization) - mezinárodní organizace standardizující všechny organizační procesy systémem shody. Pro zdravotnictví jsou ISO normy v souvislosti se získáním oprávnění k činnosti, tzv. certifikace.

Metodika tvorby standardů: Název Pořadové číslo Označení, o jaký typ standardu jde (např. procesuální) Platnost Oblast působení (kde je používán) Pro koho je určen Místo použití (na jakých odděleních) Kdo jej sestavil Forma kontroly (kontrolní otázky) přílohy, např. kritéria k provedení auditu, ošetřovatelský cíl.

Ošetřovatelský audit Obsahuje metodu monitorování jednotlivých kritérií struktury, procesu a výsledku. Auditem = revize, kontrola, prověřování. Systematický, nezávislý a dokumentovaný proces pro získání důkazů o provádění správných činností správným způsobem. Je součástí standardu a systematicky hodnotí ošetřovatelskou péči. Zjišťuje rozdíl mezi skutečností a standardem. Posuzuje se, zda je standard stále platný, aktuální a zda není třeba provést změny.

Dělení auditu podle: průběhu v čase – retrospektivní (po propuštění) - souběžný (v době ošetřování) auditorů - interní - externí způsobu plánování - plánované - akutní rozsahu

Supervize Podle Z. Havrdové (1999) - organizovaná příležitost k sebereflexi. Supervize je jedna z forem podpory profesionálního růstu. Cílem: plánovat další postup práce a zvyšovat tak svoji profesionální kompetenci. „…dobrá supervize je v přímém vztahu s uspokojením z práce“ (Cherniss a Egnatios, 1978)

K čemu slouží: - k vyjasnění poslání pracoviště a celé organizace - k prevenci syndromu vyhoření (burnout syndrom) pracovníků - k prevenci zahlcenosti a přepracovanosti - k účinnému zvládání pocitů bezmoci a viny - k účinnějšímu zacházení s vlastními zdroji pracovníků.

Dělení supervize podle cílů: a) případová - práce s jednotlivcem nebo skupinou týkající se konkrétního uživatele v přímé péči, případu nebo situace, kde se zaměřujeme na vztah mezi uživatelem a personálem, b) týmová - zaměřená na rozvoj, podporu a procesy v týmu, c) supervize organizace - profesionální rozvoj pracovníků a týmů v organizaci, d) supervize managementu a stylu vedení -soustřeďuje se na oblast řízení.

podle účastníků: a) individuální - jasně koncipované setkání supervizora a pracovníka, b) skupinová - využití prvků skupinové dynamiky, c) týmová - týmová komunikace, rozvojová témata, organizace práce, d) kazuistické semináře. podle formy: a) externí - supervizi provádí supervizor, který není zaměstnancem organizace, b) interní - supervizor je zaměstnancem organizace.

Balintovská skupina nejznámějším typem skupinové supervize aplikovaná původně z lékařského prostředí Autor - Michael Balint (1896-1970) lékař-psychoanalytik (původně Maďar a později Angličan). - zabýval se vztahem mezi praktickým lékařem a jeho pacientem - překážky v tomto vztahu znesnadňují možnosti účinné léčby V roce 1980 – prvně u nás z podnětu PhDr. Jiří Růžičky a doc. MUDr. Jaroslava Skály Pražským institutem pro psychoterapii

Balintovská skupina = supervize zaměřené na vztah mezi pracovníkem pomáhající profese (sociální pracovník, lékař, poradce, psychoterapeut) a klientem. Hlavním pracovním nástrojem je osobnost pomáhajícího a jeho vztah v procesu pomoci. Při balintovské skupině se skupina profesionálů (asi 8-15 účastníků, nejlépe z různých profesí) zabývá vztahem pracovník-uživatel/klient a kultivuje tak reflexi práce, tj. kultivuje naslouchání, schopnost empatie, porozumění a přináší nové poznatky o tomto vztahu. Standardní doba trvání balintovské skupiny je 90 minut.

Struktura balintovské skupiny: Expozice případu - popis a definování vztahového problému, účastníci nabízejí své případy, jeden z nich je vybrán, referující se označuje jako protagonista. Otázky - jimi si skupina doplňuje relevantní údaje. Fantazie - předkladatel případu mlčí a skupina verbalizuje svoje pocity, asociace, představy. Praktické náměty na řešení - „co bych dělal na tvém místě“ Vyjádření předkladatele případu - dává skupině zpětnou vazbu.

Použité zdroje: Renata Mášová, DiS., Markéta Havrdlíková, DiS. Léčebna dlouhodobě nemocných MEDI HE LP spol. s r. o., Dobříš http://www.zdn.cz/clanek/sestra/standardy-osetrovatelske-pece-podle-donabediana-444784 Garant stránky: Mgr. Alena Šmídová http://www.mzcr.cz/KvalitaOdbornik/obsah/standardy- osetrovatelske-pece_1854_15.htm http://www.sakcr.cz/cz-main/napsali-o-nas/rok-2004/kvalita-osetrovatelske-pece-a-management-rizik-.311/Kvalita ošetřovatelské péče a management rizik Bc. Martina Pátá Audit v praxi: materiály k přednášce 19.11.2002 FN Plzeň Bc. Jana Bednářová:Supervize