Věta

Skladba (syntax) Jazykovědná disciplína Zabývá se tvořením vět a souvětí, jejich strukturou a využíváním v komunikaci Př. skladby v učivu ZŠ: → větné členy, věta hlavní, poměry mezi větami hlavními, věta vedlejší, druhy vět vedlejších…

Věta versus souvětí Skládá se z mluvnicky a významově uspořádaných slov Jejím základem je přísudek Věta jednoduchá vyjadřuje jednu myšlenku, obsahuje jeden přísudek. Souvětí se skládá ze dvou či více myšlenek, obsahuje 2 a více přísudků

Věty dle postoje mluvčího Dle postoje mluvčího dělíme věty na oznamovací, rozkazovací, tázací, přací a zvolací. NEPLEŤME SI TYTO VĚTY SE SLOVESNÝM ZPŮSOBEM (oznamovací, rozkazovací, podmiňovací)!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Věty dle postoje mluvčího Věta oznamovací → podává oznámení, tvrzení →melodie klesavá → na konci píšeme tečku →přísudek může být tvaru oznamovacího či podmiňovacího způsobu Uplynulo deset let. Kdybych to věděl, na nic bych nečekal.

Věty dle postoje mluvčího Věta rozkazovací → rozkaz, zákaz, výzvu, vybídnutí k pomoci → melodie klesavá → na konci píšeme tečku či vykřičník → přísudek ve tvaru rozkazovacího či infinitivu Začněte se už konečně učit. Zavírat!

Věty dle postoje mluvčího Věta tázací → vyjadřuje otázku zjišťovací (odpověď ano/ne) nebo doplňovací (otevřená odpověď) → melodie ne konci klesavá nebo před koncem zvýšená → na konci píšeme otazník Dostal jsi mou zprávu včas? (otázka zjišťovací) O čem jste mluvili? (otázka doplňovací)

Věty dle postoje mluvčího Věta přací →přání → nejčastěji začíná částicemi kéž, nechť, ať → na konci píšeme vykřičník, méně často tečku Kéž bych už měla přijímací zkoušky za sebou! Ať už je léto.

Věty de postoje mluvčího Věta zvolací → vyjadřuje radost, zármutek, podiv, opovržení, hrůzu apod. → bývá pronesena se silným citovým zabarvením → před touto větou bývají často zvolací částice či citoslovce → na konci píšeme vykřičník Ach, to je zde krásně! Co tě to jen napadlo!

Věty dle členitosti Věty můžeme dle existence či absence jednoho ze základních větných členů rozdělit na dvojčlenné, jednočlenné a větné ekvivalenty Věta dvojčlenná = ve větě je obsažen podmět i přísudek Přijímací zkoušky se blíží. Dobře se připravil. (on)

Věty dle členitosti Věta jednočlenná = neobsahuje podmět, pouze část přísudkovou. Označují často přírodní jevy nebo tělesné a duševní stavy lidí. Prší. Stmívá se. Zahřmělo. Bolí mě v zádech. Stýská se mi. Kručí mi v břiše. Spí se mi dobře.

Věty dle členitosti Větný ekvivalent (věta jednočlenná neslovesná) = neobsahuje přísudek , základem je infinitiv nebo jiný slovní druh →infinitiv : Mlčet! → podstatné jméno: Krása! → přídavné jméno: Jak podivné! → příslovce: Skvěle! → částice: To snad ne! →citoslovce: Hurá!