Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu Orbis pictus 21. století

Základní zapojení bipolárních tranzistorů OB21-OP-EL-ZEL-JANC-L-3-025

Základní zapojení bipolárních tranzistorů V elektronických obvodech může být tranzistor zapojen třemi různými způsoby. Podle toho, která z elektrod je společná pro vstupní i výstupní signál se rozlišuje zapojení: se společnou bází SB se společným emitorem SE se společným kolektorem SC

Zapojení se společným emitorem Porovnáváme-li tato základní zapojení podle jejich hlavních vlastností, zjistíme, že nejvýhodnější vlastnosti má zapojení se společným emitorem, a proto se toto zapojení se používá nejčastěji. Jedině u tohoto zapojení má tranzistor proudové, napěťové i výkonové zesílení.

Zapojení se společným emitorem Vstupní napětí se přivede mezi bázi a emitor. Přechod báze-emitor je pólován propustně, chová se podobně jako dioda v propustném směru. Překročí-li napětí UBE hodnotu prahového napětí (asi 0,7 V) začne přechodem téct proud IB. Zapojení bipolárního tranzistoru se společným emitorem

Zapojení se společným emitorem Při dalším zvýšení napětí UBE by proud IB velmi rychle rostl, až by mohlo dojít ke zničení tranzistoru, proto musí být v praktických zapojeních do série s bází zapojen rezistor. Do báze tranzistoru vtékají nosiče kladného náboje - díry. Jim naproti z emitoru vtékají elektrony. Většina elektronu je ale stržena elektrickým polem kolektoru a přejde z báze do kolektoru (to je možné proto, že báze je velmi tenká). Díky tomu tranzistor zesiluje proud.

Zapojení se společným emitorem Proudové zesílení udává proudový zesilovací činitel v zapojení se společným emitorem β (někdy se značí také αe) nebo h21e. pro konstantní stejnosměrný proud pro změnu proudu Zapojení se společným emitorem se používá jako zesilovač nebo jako spínač.

Zapojení se společným emitorem Zapojení se společným emitorem charakterizuje: střední vstupní odpor (100 Ω – 1 kΩ) střední výstupní odpor (10 kΩ – 100 kΩ) střední proudové zesílení (20 – 400) střední napěťové zesílení (10 – 100) velké výkonové zesílení (200 – 40 000) stejná polarita napájení obrací fázi výstupního napětí vůči vstupnímu o 180°

Zapojení se společným kolektorem Zapojení tranzistoru se společným kolektorem

Zapojení se společným kolektorem Toto zapojení má napěťové zesílení menší než jedna (napětí se nezesiluje), proudové zesílení je podobné jako u zapojení se společným emitorem, tedy 100-500. Na rozdíl od zapojení se společným emitorem má ale velký vstupní odpor. Používá se například v předzesilovačích, kde zdroj signálu má velký vnitřní odpor a proto musí být vstupní odpor zesilovače velký (např. dnes již „historické“ předzesilovače pro krystalové gramofonové přenosky).

Zapojení se společným kolektorem Zapojení se společným kolektorem charakterizuje: vysoký vstupní odpor (10 kΩ – 100 kΩ) střední výstupní odpor (100 Ω – 1 kΩ) střední proudové zesílení (20 – 400) nízké napěťové zesílení (0,9 – 0,999) střední výkonové zesílení (20 – 400)

Zapojení se společnou bází V zapojení se společnou bází je proudové zesílení menší než 1 (proud se nezesiluje) a napěťové zesílení 10 až 100. Toto zapojení má velmi malý vstupní odpor, ještě menší, než zapojení se společným emitorem. Používá se tam, kde je potřeba velmi malý vstupní odpor. Zapojení tranzistoru se společnou bází

Zapojení se společnou bází Zapojení se společnou bází charakterizuje: malý vstupní odpor (10 – 100 Ω) velký výstupní odpor (100 kΩ – 1 MΩ) malé proudové zesílení (0,9 – 0,995) střední napěťové zesílení (10 – 100) střední výkonové zesílení (10 – 100) Zapojení se používá jako měnič impedance.

Základní zapojení bipolárních tranzistorů Tranzistory pro různé výkony

Děkuji za pozornost Ing. Ladislav Jančařík

Literatura Chlup J., Keszegh L.: Elektronika pro silnoproudé obory, SNTL Praha 1989 Kubrycht J, Musil R., Voženílek I.: Elektrotechnika pro 1. ročník učebních oborů elektrotechnických, SNTL Praha1980 Bezděk M.: Elektrotechnika I, KOPP České Budějovice 2008