Mgr. Terezie Pemová

 Sociální ideje starověkých myslitelů Asie a Severní Afriky by skryty v obecných filosofických, teologických, politických a právních doktrínách  Společnosti žily v zamědělském hospodářství, obklopeni kastovnictvím, pověrami nepružných náboženských doktrín a kusým zákonodásrtvím

 Ideová východiska  soucit a pomoc slabším a nemocným nepovažovali za kladné hodnoty  ideál svobodného občana ve svobodném státě se stal východiskem sociální politiky v (svobodný pán je živen otroky, nepotřebuje sociální garance státu)  Hlavní myslitelé  Platon: sní o ideálu dokonalého demokratického státu (dle něj Sparta). Každý musí být soběstačný ve smyslu vyrovnaného a uměřeného klidu, jímž je třeba čelit ranám osudu a nedožadovat se soucitu druhých  Aristoteles: nevytváří projekt dokonalého státu, ale hledá dobro a účel v institucích tehdejších řeckých států. Smyslem života je blaženost, svobodný občan ji dosahuje mravním jednáním  Seneca: začíná klást důraz na lidské ohledy a altruismus a filantropii

 Starý a Nový zákon formulovaly pomoc bližnímu jako ctnost. Zpracovaly je do soustavy pravidel chování, kterými jedinec může dojít spasení a věčné blaženosti. Jedná se o morální základy filantropie.  Starý zákon

 Thomas More Ve svém prvním díle UTOPIE nechal ideálního panovníka uspořádat stát tak, aby na základě zrušení soukromého vlastnictví rozvíjel rovnost, spravedlivé rozdělování a harmonický život. Stát podle něj musí pečovat o své chudé, inspiroval myšlenky zavedení chudinské péče anglických obcí (např. vytvoření právního obecního chudobince 1534)  Thommaso Campanella Ve svém díle SLUNEČNÍ STÁT řízeném papežem, svěřil úkol spravedlivého rozdělování církevní hierarchii. Poprvé vyjádřil myšlenku, že dobrá vůle (filantropie) nestačí. Rozdělování musí být podloženo výrobou, jsou-li lidé schopni vyrobit dostatek, mohou se mít přiměřeně dobře a odstranit velké sociální rozdíly

 Představitelé: J.J. Rousseau, Voltaire, Montesqieu  Neformulovali sociálně politické platformy, ale přispěli svými přirozeněprávními a demokratickými toriemi k definování hlavního cíle sociální politiky v demokratické společnosti – zajištění nezadatelného lidského práva na existenci a život  Vytvořili koncept nedespotické vlády založené na základní dělbě moci (zákonodárná, výkonná a soudní)  Hlásali princip tolerance a ostře dosuzovali despotizmus církve a církevních insitucí  Tvrdili, že lidé musí být podřízeni zákonům, které si sami volí.