PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ (Pu)

Slides:

Advertisements

Podobné prezentace

Věty vedlejší příslovečné úvod

Advertisements

Rozvíjející větné členy

Klasifikace větných členů, rozbor věty jednoduché

Využívání informačních a komunikačních technologií ve výuce

SLOVNÍ DRUHY Mgr. Michal Oblouk.

ROZVÍJEJÍCÍ VĚTNÉ ČLENY

PODMĚT Mgr. Michal Oblouk.

Větné členy.

Skladba – příslovečné určení

Gymnázium, Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Hodonín Druhy vedlejších vět.

DRUHY PŘÍSLOVEČNÝCH URČENÍ A TVOŘENÍ PŘÍSLOVEČNÝCH VĚT

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ ZŠ, Týn nad Vltavou, Malá Strana Nové.

Digitální učební materiál

ROZVÍJEJÍCÍ VĚTNÉ ČLENY

Vedlejší věty Vedlejší věta (VV) zastupuje větný člen své věty řídící

PŘÍVLASTEK (Pk) Mgr. Michal Oblouk.

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ ZŠ, Týn nad Vltavou, Malá.

Přívlastek (Pk).

Vedlejší věty - obecně Vedlejší věta (VV) zastupuje větný člen své věty řídící Na VV se ptáme stejně jako na větný člen Ptáme se na ni větou řídící Větou.

Příslovce Mgr. Michal Oblouk.

Vypracovala: Mgr. Věra Sýkorová Použitá literatura: E. Hošnová a kol.: ČESKÝ JAZYK pro základní školy, SPN, Praha, V. Hartmannová: JAZYKOVÉ ROZBORY.

DRUHY VEDLEJŠÍCH VĚT 7.ROČNÍK.

ROZVÍJEJÍCÍ VĚTNÉ ČLENY – PŘEDMĚT, PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ

PŘÍSLOVCE (adverbium) je neohebný slovní druh, který vyjadřuje bližší okolnosti dějů a vlastností. V češtině se mezi slovními druhy řadí na šesté místo.

OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/1.5.00/

VEDLEJŠÍ VĚTA PODMĚTNÁ, PŘÍSUDKOVÁ A PŘEDMĚTNÁ

DOPLNĚK Mgr. Michal oblouk.

Tento výukový materiál vznikl v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost 1. KŠPA Kladno, s. r. o., Holandská 2531, Kladno,

VEDLEJŠÍ VĚTY PŘÍSLOVEČNÉ

MGR. MICHAL OBLOUK PŘÍSUDEK. základní větný člen s podmětem tvoří základní skladební dvojici, mluvnicky na něm závisí vyjadřuje, co podmět dělá, co se.

NEOHEBNÉ SLOVNÍ DRUHY Mgr. Michal Oblouk.

Rozvíjející větné členy - opakování -

Škola:Chomutovské soukromé gymnázium Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu:Moderní škola Název materiálu:VY_32_INOVACE_CESKYJA ZYK1_16 Tematická.

Příslovečné určení Název materiálu:VY_32_INOVACE_CJ3r0110 Název sady:Skladba pro 3.ročník Vzdělávací oblast:Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor:Český.

P ř íslove č né ur č ení Autor: Mgr. Monika Dudová Název: VY_32_INOVACE_ICT2.5_2-37 Téma: ČESKÝ JAZYK – skladba VY_32_INOVACE_ICT2.5_2-37.

RVČ - předmět, přívlastek, doplněk, příslovečné určení

VĚTNÉ ČLENY 6.ROČNÍK 6.ročník.

V Ě T N É Č L E N Y Základní – podmět,přísudek

Mgr. Michal Oblouk. rozvíjející větný člen blíže určuje různé okolnosti dějů závisí na SLOVESE, PŘÍDAVNÉM JMÉNĚ nebo PŘÍSLOVCI ptáme se na něj různými.

Inovace bez legrace CZ.1.07/1.1.12/ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Větné členy.

DRUHY VEDLEJŠÍCH VĚT 7.ROČNÍK.

PŘÍVLASTEK DOPLNĚK Mgr. Michal Oblouk.

Rozvíjející větné členy - opakování -

PŘEDMĚT PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ

Elektronické učební materiály - II. stupeň Český jazyk Autor: Mgr. Kateřina Polívková Příslovečné určení PU Veronika = lyžuje dobře v lese v zimě rychle.

Jméno autora: Mgr. Veronika Macků Škola: ZŠ a MŠ Náklo Datum vytvoření (období): květen 2013 Ročník: 6.,7. Tematická oblast: Skladba a tvarosloví pro 2.

OZNAČENÍ MATERIÁLU: VY_32_INOVACE_275_ČJ8 NÁZEV VZDĚLÁVACÍHO MATERIÁLU: Rozvíjející větné členy NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola, Hevlín, příspěvková.

Jméno autora: Mgr. Veronika Macků Škola: ZŠ a MŠ Náklo Datum vytvoření (období): duben 2013 Ročník: 6.,7. Tematická oblast: Skladba a tvarosloví pro 2.

Rozvíjející větné členy Příslovečné určení 6.třída ZŠ Polešovice Eva Andrýsková.

Větný rozbor věty jednoduché krok za krokem. Na úvod Zopakujeme si postup při rozboru věty jednoduché.

VÝUKOVÝ MATERIÁL ZPRACOVANÝ V RÁMCI PROJEKTU MODERNÍ ŠKOLA Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.400/ ZÁKLADNÍ ŠKOLA ÚSTÍ NAD LABEM, HLAVNÍ 193,

Tato práce je šířena pod licencí CC BY-SA 3

ROZVÍJEJÍCÍ VĚTNÉ ČLENY – PŘEDMĚT, PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ

Mgr. Lenka Vrzáňová Větná stavba listopadu 2011

AUTOR: Kateřina Křížová NÁZEV: VY_32_INOVACE_18_03 přívlastek

Základní škola a Mateřská škola Choustník, okres Tábor

Autor: Martina Pijáková

Název školy: ZŠ Bor, okres Tachov, příspěvková organizace Autor: Mgr

Příslovečná určení VY_32_INOVACE_03-25 Ročník:

Základní škola a Mateřská škola Choustník, okres Tábor

Základní skladební dvojice Název projektu: OP VK

Název: VY_12_INOVACE_ČJ_15 Škola: ZŠ a MŠ Chraštice, Chraštice 44

Název školy: ZŠ Bor, okres Tachov, příspěvková organizace Autor: Mgr

Rozvíjející větné členy – 6. ročník

AUTOR: Kateřina Křížová NÁZEV: VY_32_INOVACE_18_02 předmět

Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/ Název sady materiálů Skladba 7. ročník

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ Název školy: Základní škola Karla Klíče Hostinné

PŘEDMĚT Český jazyk – 7. ročník.

Rozvíjející větné členy

Název školy: ZŠ Bor, okres Tachov, příspěvková organizace Autor: Mgr

Transkript prezentace:

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ (Pu) Mgr. Michal Oblouk

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ rozvíjející větný člen vyjadřuje různé okolnosti děje a vztahy – místo, čas, způsob, míru, prostředek, původce děje, zřetel, příčinu, účel, podmínku a přípustku závisí na SLOVESE, PŘÍDAVNÉM JMÉNĚ nebo PŘÍSLOVCI závislost je vyjádřena přimykáním – neshoduje se ptáme se na něj různými příslovci, ne pádovými otázkami

VYJÁDŘENÍ PŘÍSLOVEČNÉHO URČENÍ příslovcem – Řidič prudce trhl volantem. Vál velmi chladný vítr. Jednal ukvapeně. Dost často chodí pozdě. Mluvil hodně hlasitě. podstatným jménem v pádě prostém i předložkovém – Pomalu se snesl k zemi. Letadlo letělo nad domky. Přecházel po místnosti. Strachem jsem nemohl otevřít ústa. Pro nepozornost přišel o život. infinitivem slovesa – Spěchal otevřít. Běž se do koupelny umýt.

DRUHY PŘÍSLOVEČNÉHO URČENÍ MÍSTA – ptáme se KDE? KAM? ODKUD? KUDY? Na louce kvetou kopretiny. Šel jsem na pole. William Shakespeare pochází ze Stradfordu. Trubadúr se toulal krajem. ČASU – ptáme se KDY? ODKDY? DOKDY? JAK DLOUHO? JAK ČASTO? Na jaře kvetou stromy. Od loňska nekouřím. Zůstal na návštěvě až do večera. Na kole tam dojel za hodinu. Denně poslouchala oblíbenou hudbu. ZPŮSOBU – ptáme se JAK? JAKÝM ZPŮSOBEM? Krásně píše. Křičel jako na lesy. Tvářil se vesele. Odpověděl s rozhořčením. Byla hezká jako obrázek. Pepík se smál pod vousy. MÍRY – ptáme se KOLIK? JAK MNOHO/MOC/HODNĚ? O KOLIK? DO JAKÉ MÍRY? Šel kus cesty. Kniha stojí dvacet korun. Vlak se zpozdil o hodinu. Měří metr. Jirka je velmi mladý. Práce mi šla docela dobře. Po závodech byl značně unavený.

DRUHY PŘÍSLOVEČNÉHO URČENÍ PŘÍČINY – vyjadřuje příčinu, která vyvolává nějaký děj (příčina děj předchází), ptáme se PROČ? Z JAKÉ PŘÍČINY? Z JAKÉHO DŮVODU? Kvůli synovi se odstěhoval do Prahy. Pro slzy neviděla na cestu. Pro nemoc nemohl přijít. Díky tobě jsem to dokázal. ÚČELU – vyjadřuje, co je cílem děje (účel následuje po ději), ptáme se PROČ? ZA JAKÝM ÚČELEM? Užíval klínu ke štípání dřeva. Řekl to na vysvětlenou. Dívky jely na nákup. Filip slepil draka pro zábavu dětí. PODMÍNKY – vyjadřuje podmínku, která umožňuje, aby děj věty nastal, ptáme se ZA JAKÉ PODMÍNKY? Při dobré vůli se určitě dohodneme. Za deště na výlet nepojedeme. Léky vám vydám jen na recept. PŘÍPUSTKY – vyjadřuje něco nepředpokládaného, co by mělo vést k opaku (přípustka a děj jsou v rozporu), ptáme se NAVZDORY ČEMU? I V JAKÉM/KTERÉM PŘÍPADĚ? I PŘES CO? Přes zákaz šli sami do lesa. I přes vytrvalý déšť na výlet pojedeme. Letadlo letělo i přes špatné počasí.