ZSV Vznik a podstata státu

Teorie vzniku státu 1. Náboženská teorie vychází z božského původu panovníka, který státu vládne. 2. Patriarchální teorie vychází z představy, že stát vznikl z rodiny a jejím rozšiřováním. 3. Mocenské pojetí státu chápe stát jako vládu silnějšího nad slabšími. 4. Konsensuální teorie tvrdí, že právním důvodem vzniku státu je smlouva mezi lidmi. (Hobbes, Locke)

Charakteristické znaky státu Státní aparát – soustava orgánů vykonávajících státní moc a správu. Území – ohraničené;vztahuje se naň působnost stáních orgánů. Zahrnuje suchozemský prostor, plochu vnitřních i pobřežních vod, prostor pod nimi a vzdušný prostor nad nimi. Občané – jsou všechny osoby, které obývají určité území a spadají pod státní moc Ozbrojená moc (policie, vojsko) Právní subjektivita – způsobilost samostatně vystupovat v právních vztazích (např. uzavírání smluv) Státní suverenita – stát není podřízen vyššímu orgánu

Formy státu podle toho, kdo vykonává státní moc Demokratická forma státu umožňuje účast všech právoplatných občanů na správě a řízení státu. Jsou zachované znaky demokracie. Nedemokratická forma státu (totalitní diktatury) se dělí na jedinovládu (autokratickou monokracii), kde neomezená moc patří jedinci, a na samovládu skupin : • aristokracii - vláda rodové šlechty • plutokracii - vláda bohatých • oligarchii – vláda nejmocnějších

Formy státu podle toho, kdo stojí v čele státu (formy vlády) Monarchie V monarchii vládne panovník, nejčastěji dědičný v rámci panovnického rodu. Rozlišujeme historicky starší absolutistickou monarchii, kde má panovník prakticky nemezenou moc a konstituční monarchii, ve které je vláda panovníka omezena ústavou. • V současnosti existuje na světě 46 monarchií. Z toho pouze 10 absolutistických. (Vatikán, Maroko, SAE, Omán, Brunej, Kuvajt, Katar, Bahrajn, Bhútán, Saudská Arábie). Ve značné části zbývajících absolut. monarchií se prosazují demokratické prvky. • Třetinu současných monarchií tvoří bývalé britské kolonie.

Formy státu podle toho, kdo stojí v čele (formy vlády) státu Republika Občané státu si volí představitele do čela nejvyšších úřadů a institucí. Hlavou takových států je prezident. Moc je většinou rozdělena do tří základních skupin – zákonodárná, výkonná a soudní.(Locke) Podle postavení prezidenta rozdělujeme několik typů republik : •prezidentská – je volen přímo občany, stojí v čele vlády. (USA) •parlamentní – je spíše jen symbolickou hlavou státu s malými pravomocemi. (ČR, D) •parlamentně prezidentská – je volen občany a aktivně se podílí na výkonné moci, poměrně silné postavení má i premiér. (F,PL)

Zvláštní typy vlád Systém v komunistických zemích, které jsou formálně republikami, ale jsou to vlády jedné politické strany (tedy bez partiokracie, jednoho ze základnách znaků demokracie) a volby jsou jen formální záležitostí. (Čína ) Vojenská diktatura. Vládu převzala armáda. Vládnou vojáci a ústavní představitelé jsou na nich závislí, nebo nejsou jejich úřady vůbec obsazené. (Niger) • Existuje celá řada systémových modifikací. Například v některých afrických republikách prezident přeměnil zemi ve svou osobní diktaturu. Existovali i doživotní prezidenti.

Formy vlády v Severní a Střední Americe

Formy vlády v Jižní Americe

Formy vlády v Evropě

Formy vlády v Africe

Formy vlády v Asii

Vypracovala: Jitka Braunová Septima A; školní rok 2007/2008 Zdroje informací: Jaroslav Hladík: Společenské vědy v kostce Základy společenských věd Školní atlas dnešního světa PRAHA 2000