Ústav biotechniky zeleně pavel.bulir@mendelu.cz Hodnocení stavu a bezpečnosti dřevin v objektech sídelní a krajinné zeleně Ing. Pavel Bulíř, Ph.D.

Česká právní úprava – péče o dřeviny: - péče o dřeviny, zejména jejich ošetřování a udržování je povinností vlastníka (114/92 Sb.) - každý je povinen předcházet hrozícím škodám – na zdraví, na majetku, na ŽP, přírodě (89/12 Sb.) - vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv (89/12 Sb.) - každý je odpovědný za škodu, kterou způsobil porušením nějaké právní odpovědnosti, ledaže prokáže opak (40/09 Sb.)

Hodnocení stavu stromů - činnost odborná = nutnost výkonu kompetentní osobou vysoké nároky na činnost vykonavatele – interdisciplinární charakter -- aplikovaná dendrologie, -- ekologie a fyziologie rostlin, -- fytopatologie, -- krajinářská architektura a management zeleně --- (širší souvislosti péče, hodnocení, nadřazené cíle = pěstební, kompoziční, provozní, estetické a jiné společenské funkční, městské faktory, vliv na městský a krajinný ráz) analýza široké škály faktorů, certifikáty – mnohdy jen úzká specializace bez znalosti širších oborových souvislostí, neslouží jako nadstavba VŠ vzdělání, ale nadstavba SŠ či VOŠ nebo rekvalifikace např. Český certifikovaný arborista (ČCA), European Tree Worker (ETW) – spíše listiny k výkonu navržených opatření. zvláštní odborné oprávnění: soudní znalci v oboru, autorizované osoby forma: - základní inventarizace dendrologický průzkum (územně plánovací podklad) = dendrologické posouzení, specializované posouzení (biologické hodnocení, historická hodnota, sadovnická hodnota…), soudně znalecké posouzení dendrolog, arborista (lesník) krajinářský inženýr, krajinářský architekt

Hodnocení jednotlivých stromů a jejich skupin - v lokalitách s vysokou hodnotou cíle pádu, v lokalitách s vyšší a vysokou intenzitou pěstební péče, Účel zpracování: 1) evidence stromů a jejich stavu (systémový nástroj správy zeleně), 2) podklad pro komplexní plány péče (systémový nástroj správy zeleně), 3) individuální požadavky, detailní průzkumy (doplňkový nástroj správy zeleně) Dendrologický průzkum (SPECIALIZOVANÉ POSOUZENÍ, ZNALECKÉ POSOUZENÍ, ROZŠÍŘENÁ INVENTARIZACE) evidenční údaje – lokalizace, unikátní číslo jedince, typ vegetačního prvku, název taxonu dendrometrické údaje – výčetní tloušťka nebo obvod kmene, výška stromu, báze koruny (nasazení koruny), šířka koruny, fyziologické stáří (nebo věková kategorie) bonitační údaje – fyziologická vitalita, biomechanická vitalita (zdravotní stav), stabilita, provozní bezpečnost, biologická perspektiva, specializované hodnocení - sadovnická hodnota, historická hodnota, biologická hodnota apod. -- zpravidla bodové hodnocení – stupnice 1-5

Interpretace dendrologického průzkumu - jednotlivé stromy a jejich skupiny - slovní shrnutí a souhrn zjištěných závěrů -- se zohledněním závažnosti zjištěných skutečností, -- naléhavosti zásahu v čase, -- stanovení frekvence eventuelních následných kontrol apod., - základní plochy a větší objekty zeleně – vyhodnocení dendrologického potenciálu a stanovení priorit pro další postup vždy: s respektem k: 1) pěstebnímu cíli, 2) kompozičnímu cíli, 3) provoznímu či funkčnímu cíli, 4) se zohledněním ekologických a společenských funkcí (dle zákona č. 114/92 Sb. a vyhl. č. 189/2013)

Návrh plánu zlepšujících a podpůrných opatření nebo projektu péče - není-li ujednáno jinak není součástí dendrologického průzkumu, - je součástí návrhu pěstebních opatření pro jednotlivé stromy a jejich skupiny nebo komplexních projektů péče, obnovy, regenerace apod. --- zpracovávaných v gesci oboru zahradní a krajinářská architektura (krajinářská architektura) dle zákona 186/2006 Sb. (stavební zákon) a č. 360/92 Sb. (autorizace ve výstavbě) dalších - (č. 20/1987 - o památkové péči, č. 326/2004 – o rostlinolékařské péči)…

BEZPEČNOST DŘEVIN není-li cíl není nebezpečí Stav dřevin nesmí způsobovat: 1) poškozování či ohrožování majetku, 2) zranění či usmrcování osob, 3) ohrožovat bezpečnost na pozemních komunikacích bezpečné x nebezpečné strom je nebezpečný pokud je nespolehlivý či ve špatném zdravotním stavu a současně je-li tento stav v rozporu s pěstebním cílem není-li cíl není nebezpečí poškození jako přírodní daň (za konkurenční výhodu) stabilní x ohrožený (riskující)

STABILITA (ST) - stav (vlastnost), kdy vlivem obvyklého působení vnějších (voda, sníh, vítr, houby) a vnitřních faktorů (morfologie, vady) nehrozí možnost selhání jedince. Míra stability – vyjadřuje úroveň predispozice a rizika statického selhání kořenů, kmene, koruny či silných větví --- zohledňuje především parametry vitality, zdravotního stavu, negativní (pre)dispozice jedince, taxonu či stanoviště na kterém roste (nepředvídá okamžik selhání) - vizuální hodnocení – hodnocení odolnosti proti zlomu, jen omezeně riziko selhání kořenového systému (vývratu či vylomení) – dle pozorovatelných symptomů, přístrojové hodnocení - rozšiřují a zpřesňují vizuální metody hodnocení - obtížná a často nejednoznačná interpretace, která vždy vyžaduje zreálnění s kontextem stanoviště a výsledky vizuálního hodnocení -- metody nejsou všespásné, -- metody nejsou masově použitelné (ekonomická a pracovní náročnost), -- nebezpečí zneužití (interpretační zjednodušení, sofistikovaná „legalizace“ kácení)

Mattheck and Breloer, 1994

Riziko selhání stromu mohou zvýšit některé (ne) předvídatelné vlivy - vítr - 1) extrémní rychlost větru: obecně nad 32 m/s tj. silná či mohutná vichřice (103-117 km/h) 2) turbulentní prodění vzduchových hmot (namáhání dynamické a proměnlivé), -- plocha koruny, -- aerodynamický odpor, -- rychlost proudění, vlastní hmotnost: Fg= m × g (hmotnost × gravitační konstanta), voda (zvláště vyšší úhrny a přívaly), sníh – až 500 (900) kg/m3, námraza (jinovatka, zrnitá námraza, ledovka) – až 400 kg/m3 zvlhčení a druh či typ půdy, antropogenní činnost v okolí stromu a na stromě samotném prováděná v minulosti

Hodnota cíle pádu - charakterizuje intenzitu pohybu osob a automobilové dopravy v potenciální dopadové vzdálenosti stromu, včetně průměrné (odhadované) hodnoty majetku (úhrnu objektů), který může být v případě selhání stromu nebo jeho části zasažen, - uvádí se formou odhadu převažující charakteristiky 1 - >35 osob za hodinu, dálnice, silnice I. třídy, hlavní ulice v intravilánu, riziko škody na majetku > 2 mil. Kč, 2 – 10-35 osob za hodinu, hřbitovy, parkoviště, silnice II. třídy, frekventované ulice v intravilánu, riziko škody na majetku 400 tis. – 2 mil. Kč, 3 – 1-10 osob za hodinu, méně frekventované komunikace III. třídy a v intravilánu, riziko škody na majetku 80-400 tis. Kč, 4 – do 1 za hodinu, málo frekventované komunikace v extravilánu a intravilánu, riziko škody na majetku 4 -80 tis. Kč, 5 – do 1 za den, komunikace s omezenou nebo žádnou přístupností (uzavřené areály), zemědělské či jiné účelové komunikace, IV. třídy, riziko škody na majetku do 4 tis. Kč Výslednice parametru stability a parametru hodnoty cíle pádu = PROVOZNÍ BEZPEČNOST ( v systémech hodnocení zpravidla 5-ti bodová stupnice: 1 – bezpečný jedinec – 5 – havarijní jedinec)

Stabilita (ST) Riziko (R) Přijatelnost vysoká zanedbatelné přijatelné uspokojivá mírné snížená opodstatněné přijatelné/nepřijatelné (lokace) nízká vážné nepřijatelné velmi nízká - havarijní značné

lípa ×hodnota cíle pádu

Dub – II.tř. Čáslav - veterán

HODNOCENÍ PROVOZNÍ BEZPEČNOSTI zahrnuje: 1) hodnocení stromu - všechny stromy s potenciálem pádu (změny struktur, defekty) 2) hodnocení faktorů prostředí, které mohou přispět k pádu (současné i minulé) 3) hodnocení potenciálních rizik - frekvence pohybu osob či lokace a význam potenciálních objektů v potenciální dopadové zóně stromu (stanovení závažnosti možných škod) - ve většině případů nemůže být posuzován pád stromu náhoda, ale může být predikován, - nejčastější příčinou selhání stromů je kombinace strukturálních defektů a neobvyklých či extrémních vlivů povětrnosti