Demokracie Seminář politologie

Co je demokracie?

Pojem demokracie Abrahama Lincolna (1863): Z řečtiny „vláda lidu“ Démos = lid Kratein = vládnout forma vlády (státu), ve které je zdrojem veškeré statní moci lid je založena na principu podřízení menšiny většině a uznání rovnosti, svobod a politických práv občanů Abrahama Lincolna (1863): „Vláda lidu, prostřednictvím lidu a pro lid“

Vláda lidu Vláda vládne se souhlasem lidu V současnosti dospělí občané, kteří jsou si rovni politická rovnost = každý jednotlivec má ve společnosti stejnou váhu „jeden člověk, jeden hlas; jeden hlas, jedna hodnota“ Kdo je lid?

Vláda prostřednictvím lidu Lidé se účastní procesu vládnutí Přímo → přímá demokracie Prostřednictvím volených zástupců → zastupitelská demokracie Jakým způsobem?

Historie demokracie Klasická demokracie Republikánská tradice Typickým příkladem jsou Atény v 4. a 5. století př. Kr. Malé homogenní městské státy Občané se přímo účastní na vládě Republikánská tradice Příklad Římská republika a malé městské italské státy ve středověku

Historie demokracie 18. a 19. století Spojená se vznikem národního státu Prosazení zastupitelského principu → velké heterogenní státy Prosazení omezení vlády → vznik republik + transformace absolutní monarchie v konstituční Rozšiřování volebního práva Vzniká liberální demokracie

Historie demokracie Přelom 20. a 21. století Rozšíření liberální demokracie ve světě rozdíl mezi ideálem a praxí (demokracie) (polyarchie) Výzvy: Další rozvoj demokracie v liberálních demokraciích (využití informačních technologií) Demokratizace nadnárodních struktur

Klasická demokracie Její atributy: Malé homogenní městské státy Politická rovnoprávnost Přímá účast občanů na vládě Volba do veřejných funkcí shromážděním nebo losem Krátká funkční období – obvykle 1 rok Malé homogenní městské státy Omezené občanství na muže nad 20 let, jejichž rodiče byli Atéňané mimo ženy, otroci a cizinci Z asi 300 000 obyvatel Atén mělo občanství jen 40 000

Kritika demokracie Demokracie = špatná forma vlády Platón (427-347 př.n.l.) Demokracie je vláda chudých, kde každý si může dělat co chce → nevládne zde zákon Vede k anarchii a ta k tyranii Neuznává svobodu a rovnost → přirozená je nerovnost lidí, proto by občané neměli mít stejná práva Nejlepší formou vlády je aristokracie – vláda filozofů

Kritika demokracie Aristoteles (384-322 př.n.l.) vláda chudých v zájmu chudých a ne celé společnosti tendence většiny nechat se manipulovat ALE nejlepší ze špatných forem vlády Monarchie Oligarchie Tyranie Aristokracie Politeiá

Křesťanský pohled Svatý Augustin (354-430 n.l.) - „O boží obci“ Křesťan se nezajímá o světské záležitosti státu Stát je výtvorem lidským Obyčejný člověk má být podřízen zcela boží vůli Tomáš Akvinský (1225-1274 n.l.) Král vládne z „boží milosti“ Bůh si zvolil krále nikoliv lid Protivení králi = protivení Bohu

Renesance Znovuobjevení antiky – včetně politického dědictví Narušení tradičního křesťanského přístupu Niccoló Machiavelli (1469-1527 n.l.) „Il Principé“ politika -> zcela světská záležitost -> redistribuce moci

Významní myslitelé novověku Thomas Hobbes (1588-1679): „Leviathan“ První ucelená teorie o vzniku lidské společnosti, státu a práva PŘIROZENÝ STAV X SPOLEČENSKÁ SMLOUVA

Významní myslitelé novověku John Locke (1632-1704) – „Dvě pojednání o vládě“: Nejvyšší hodnotou člověka je svoboda Člověk má základní přirozená práva na: život svobodu soukromé vlastnictví Stát existuje za účelem ochrany jedinců, kteří v něm žijí Účelem státu je zabránit, aby občan nebo skupina občanů porušovali práva jiných Stát sám musí práva občanů respektovat

John Locke Vláda vládne pouze se souhlasem lidu a za jasně stanovených podmínek Konsensus: občané mají právo se vzbouřit Dělba moci Občané volí své zástupce Volební právo (omezené majetkem)

Liberální demokracie Ranné liberální myšlení se formovalo již v 17. století→ reagovalo na boje mezi králem a parlamentem Adam Smith (1723-1790) – „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“ bible ekonomického liberalismu stát jako „noční hlídač“ Charles Louis Montesquieu (1689-1755) – „O duchu zákonů“ Rozdělení moci zákonodárná výkonná soudní

Raný liberalismus Maximální omezení role státu Společnost řízena souborem abstraktních obecných pravidel Definované právní normy Nad systémem bdí nezávislé soudy

Rousseauova teorie společenské smlouvy Jean Jacques Rousseau (1712-1778) Před vytvořením státu přirozený stav Vznik společnosti -> člověk ztrácí svobodu -> člověk zkažen nespravedlivou společností Nutnost uzavřít společenskou smlouvu (=>lid) Společným zájmem lidu jsou obecná pravidla – zákony Jedinec zůstává svobodný jako v přirozeném stavu Obecná vůle společná všem členům společenství, směřuje k obecnému blahu

Moderní pojetí demokracie Alexis de Tocqueville (1805 – 1859) Pozor na rovnost vynucenou státem Demokracii se daří pouze ve specifických sociálních podmínkách – étos svobody a angažovanosti

Moderní pojetí demokracie John Stuart Mill (1806 – 1873) Stát bude řídit harmonizaci odlišných zájmů Rizika demokracie: Nevzdělanost občanů vedoucí k jejich snadné manipulovatelnosti Důraz na partikulární zájmy stojící v opozici k zájmu celku

Instituce charakterizující demokracii Volení státní úředníci Svobodné volby Všeobecné volební právo Právo ucházet se o úřad Svoboda projevu Alternativní informace Svoboda sdružování

Typy demokracie Zastupitelská: Participativní Majoritní Konsensuální Participativní Demokracie jako základní princip s mnohými podobami