Lexikologie, lexikografie Slovotvorba Sémantika Japonština Úvod do studia jazyka – 6. Lexikologie, lexikografie Slovotvorba Sémantika Japonština

Lexikologie Studium slovní zásoby Cíle: Zkoumá existující jazykové znaky Popis teorie slovní zásoby

Lexikografie Podobné cíle Praktické zaměření Sestavování slovníků Jednojazyčné slovníky Vícejazyčné slovníky

Slovní zásoba Obory zkoumající aspekty slovní zásoby: Sémantika – širší dosah Etymologie – původ slov Onomastika – vlastní jména Toponomastika – místní názvy Antroponymie – vlastní jména osob

Kvantitativní vztahy Vztahy mezi slovy: Kritérium kvality podle obsahu, rozsahu pojmů, ke kterým se pojí Vztahy nadřazenosti a podřazenosti Kritérium četnosti výskytu Velmi vysoká frekvence výskytu Střední četnost výskytu Velmi nízká frekvence výskytu

Nejpoužívanější slova češtiny?

Nejpoužívanější slova v Čj 1. Být 6. Ten 2. A 7. On 3. Se 8. Že 4. V 9. S 5. Na 10. Z

Základní a odvozená slova Základní slovo Není možné odvodit od jiných slov Malé množství Slova odvozená Naprostá většina Napříč slovními druhy Minimální počet formálních prostředků umožňuje téměř neomezeně rozšiřovat slovní zásobu

Tvoření slov Hlavní procesy: Formální hledisko: odvozování, skládání, přechod k jinému slovnímu druhu, zkracování, tvorba víceslovných pojmenování a frazeologismů Sémantické hledisko: změna významu, výpůjčky

Vznik slov odvozených Pomocí prefixů a sufixů Skládáním – spojením se slovem základním či odvozeným Ze slov odvozených – často změnou slovního druhu, lze i vícestupňově Konverze Vznik: víceslovná pojmenování, odborné termíny, frazeologie, vlastní jména, atd.

Skládání nových slov Spojení min. dvou slov ve vztahu: Souřadném – zeměkoule, Československo Podřadném – světlovlasý, mimořádný Rozšířené hlavně v jazycích JV Asie, v němčině Kombinace s odvozováním

Tvorba víceslovných pojmenování Proces podobný skládání Výsledný tvar Formálně: několik samostatných slov Sémanticky: jednoslovné pojmenování

Tvoření frazeologismů Formálně – ustálená spojení slov Obsahově – ustálené spojení několika pojmů Vznik – na základě metaforického přirovnání Analýza jednotlivých slov nevede k porozumění obsahu V různých jazycích se liší

Zkracování Z ekonomických důvodů se zkracují dlouhá, často užívaná slova Psaný jazyk – např.: Názvy měr a vah – kg, cm Tituly – p., pí., Ing. Iniciálové zkratky - ČR, OSN, KB Často užívané zkratky mohou být zdrojem pro nové odvozeniny Př.: smskovat, písíčko, odfaxovat

Anonym Apoštol Diakritika Symbióza Parafráze Eutanázie

Výpůjčky z cizích jazyků Důsledek politických ekonomických a kulturních styků mezi národy 2 typy: Nový pojem + nové pojmenování Nahrazení již existujícího pojmu Kalk – doslovný překlad Ausflug →výlet; conscientia → svědomí

Internacionalismy Výpůjčky používané v mnoha jazycích Evropské jazyky – latina, klasická řečtina Odborné výrazy – př. Dyslexie Každodenní jazyk – př. Sympatický Malé gramatické a pravopisné úpravy Zvláště prefixy zdomácněly Př.: dys, meta, infra, ultra, ab

A jaká je současná situace?

Změna významu Forma zůstává stejná, mění se obsah Velmi časté Různé stupně změny významu Zúžení a rozšíření významu

Lexikografie Sepisování slovní zásoby Slovníky podle obsahu: Výkladové Slovní zásoba jazyka

Sémantika Nauka, která se zabývá významem Významová složka jazykového znaku Vznik: Starověcí a středověcí filosofové Systematicky – 19./20. st. – francouzští lingvisté Dodnes poměrně málo prozkoumaná

Základní sémantické termíny Synonymie 2 slova mají stejný význam Homonymie 2 slova mají stejný tvar Polysémie jedno slovo má různé významy Hyponymie nadřazený a podřazený pojem Antonymie 2 konce graduálního vztahu Komplementárnost jedno slovo je popřením druhého Solidárnost vzájemná souvislost 2 pojmů Příčinnost jeden pojem je příčinnou druhého Inverze 2 slova s převráceným významem

Ferdinand de Saussure Jazykový znak: Jazykový relativismus Složka označující – složka označovaná 3 základní vlastnosti: Lineárnost Arbitrárnost Diskontinuita Jazykový relativismus

2. Vlna sémantiky 60. léta 20. st. Sémantika věty: Presupozice – význam, který ve větě není explicitně vyjádřený, ale vyplývá z ní Ilokuční akt – tvorba věty v souladu se záměrem mluvčího Performativní slovesa – rozhodují o ilokuční síle věty Strukturalismus – hledání sémů – základní jednotky významu Noam Chomsky – hloubková struktura

Sémiotika Nauka o znakových systémech Širší a obecnější rozsah Sémantiku zahrnuje F. de Saussure – sémiologie Nauka o životě znaků v lidské společnosti Morris – dělení: Sémantika Syntax Pragmatika

Tvoření slov v japonštině Slovní složeniny různého typu Složená slovesa Jedno sloveso nese význam, druhé je modifikátor Připojením sufixů Reduplikace Pikapika , hitobito Sinojaponská slova Pomocí znakových prefixů a sufixů

Slovní zásoba japonštiny Větší procento slov cizího původu než v češtině Kulturní vliv z pevniny 48% - kango 漢語 37% - wago 和語

Vliv jazyků na japonštinu Období Motivace Jazyk Heian Nábožentví Čínština 16. - 17. st. Křesťanství Lat., portug.., špan. Edo Věda a technologie Holandština Meidži Západní kultura Aj, Nj, Fran. 1. pol. 20. st. současnost internacionalizace ???

Vliv jazyků na japonštinu Ainuština Zcela zanedbatelný vliv Hlavně místní jména ~becu Sake, rakko, tonakai, kombu Korejština Před 8. st. – větší skupina přistěhovalců Nara, tera, hari, miso, kabuto Sanskrt Ama, Amida, Enma, kawara

Gairaigo 外来語 Slova cizího původu Příchod obchodníků a misionářů Dynamický vývoj Portugalština Křesťanská liturgie Pan, tabako, botan, tempura

Gairaigo 外来語 Holandština Oranda gaku / rangaku Odborná terminologie Vliv na syntax: Časté použití spony de aru Přivlastňování – pomocné substantivum + partikule tokoro no Podmět – neživotná a abstraktní jména Častější užití osobních zájmen

Gairaigo 外来語 Období Meidži velké přejímání cizích slov Velké fonetické změny Francouzština Zdroj slov pro jídlo a nápoje, oblast kultury Ruština Politické termíny Němčina Vojenství a medicína

Gairaigo 外来語 Angličtina Politika Veřejné záležitosti Etapy: Období Meidži (1868 – 1912) 1912 – 1930 1930 – 1945 1945

Děkuji za pozornost!