SVĚT PRÁCE A KVALITA ŽIVOTA mezinárodní seminář 25. září 2006 Průběžné výsledky řešení projektu týmem Sociologického ústavu AV ČR

Složení řešitelského týmu PhDr. Zdenka Mansfeldová, CSc., vedoucí týmu Ing. Jan Červenka Mgr. Naděžda Čadová Mgr. Jiří Vinopal

Dosud realizované úkoly SOÚ v projektu: sekundární analýza existujících výzkumů, které se touto problematikou zabývaly nebo se jí dotýkaly; shromáždění dostupných výzkumných nástrojů těchto projektů; zmapování existujících přístupů ke zkoumání problematiky; realizace 2 diskusních skupiny v Brně, jedné s podnikateli z oblasti malého a středního podnikání, druhé s představiteli institucí, které mají regulovat a usměrňovat trh práce; Realizace 20 expertních rozhovorů s představiteli MSP a regulativních institucí.

Výsledky sekundární analýzy a kvalitativního šetření byly využity: k ověření hypotéz výzkumu; identifikaci dosud výzkumem „nepokrytých“ problémů; k návrhu indikátorů kvality pracovního života; při tvorbě výzkumného nástroje.

Pro sekundární analýzu byly využity výzkumy, realizované v minulosti Centrem pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR i jeho předchůdcem - Institutem pro výzkum veřejného mínění, datové soubory jiných výzkumů, které jsou k dispozici v Sociologickém datovém archivu.

Zjištění1/3 Datově je relativně nejlépe pokrytá problematika hodnotových orientací a životního stylu, případně problematika souladu pracovního a mimopracovního života jednotlivce v interakci s jeho osobními preferencemi, rodinou a blízkým okolím.

Zjištění 2/3 Výsledky sekundární analýzy potvrdily s určitými omezeními dvě dílčí hypotézy: Posuzování kvality pracovního života zaměstnanci se bude ubírat ve směru dosahování rovnováhy mezi prací a časem mimopracovním, mezi pracovní vytížeností a možnostmi regenerace a relaxace. Hodnota práce se bude zvyšovat v závislosti jak na menší jistotě zaměstnání, tak v závislosti na rozšiřujících se potřebách uznání a seberealizace.

Zjištění 3/3 Možnosti využití sekundárních analýz dostupných datových souborů z kvantitativních výzkumů v případě testování hypotéz týkajících se změn BOZP v čase a v závislosti na velikosti organizace či kvalifikační úrovni pracovníků, na flexibilitě trhu práce a forem zaměstnání se jeví jako relativně omezenější.

V kvalitativním šetření jsme ověřovali tyto dílčí hypotézy: Vysoká flexibilita trhu práce v souvislosti s velkým počtem proměn a hloubkou dynamiky (změny, vznikání a zanikání firem) bude ve velkých organizacích znamenat zvýšení úrovně BOZP, a to nejen u kmenových zaměstnanců, ale i u malých kooperujících organizací (subdodavatelů). Vysoká flexibilita trhu práce v souvislosti s velkým počtem proměn a hloubkou dynamiky (změny, vznikání a zanikání firem) bude v malých a středních organizacích znamenat snížení úrovně BOZP. Flexibilní pracovní vztahy povedou k přesouvání odpovědnosti zaměstnavatele za BZOP včetně nákladů na BZOP na pracovníky, tj. k narůstání rozporu mezi právní úpravou a skutečnou realitou v podnikatelské praxi.

Hlavní poznatky z případové studie a 2 diskusních skupin, zaměřených na malé a střední podnikatele 1/4 Za nejdůležitější faktory ovlivňující kvalitu pracovního života jsou považovány: sociální klima, zdravé pracovní prostředí, spravedlivé odměňování, mezilidské vztahy ve firmě, možnosti dalšího vzdělávání, zvyšování kvalifikace a profesní růst, kariérní růst. Za nejméně důležité pro kvalitu pracovního života jsou považovány: možnost odborového organizování a sdružování, rovné příležitosti, nutnost dojíždění

Hlavní poznatky z případové studie a 2 diskusních skupin, zaměřených na malé a střední podnikatele 2/4 Podle MSP podnikatel či zaměstnavatel by se měl především starat o BOZP, o efektivnost podnikání při dodržování zásad bezpečnosti práce, o záležitosti, týkající se pracovní doby, kvalitu pracovního prostředí, pracovní vztahy, organizaci práce, řízení, pracovní kázeň, odměňování, jistotu zaměstnání. Ve skutečnosti se MSP problematikou BOZP a kvality pracovního života zatěžují jen v nezbytné míře, jsou nuceni zabývat se pro ně „životně důležitějšími“ problémy a toto není mezi jejich prioritami. Snaha přesunout alespoň část odpovědnosti za sféru kvality pracovního života a BOZP ze zaměstnavatelů na jiné subjekty; nezastupitelnou spoluodpovědnost mají i zaměstnanecké kolektivy.

Hlavní poznatky z případové studie a 2 diskusních skupin, zaměřených na malé a střední podnikatele 3/4 „Partnerský“ přístup k problému a odpovědnosti za BOZP a kvalitu pracovního života. Vedle manažerů je nepominutelná i legislativně zajištěná spoluodpovědnost samotných zaměstnanců, jmenovitě odborů. To zní ovšem poněkud paradoxně v případě MSP, kde jsou odbory výjimkou. Očekávání MSP vůči státu nejsou přehnaná, očekávají od něj jen to, co je nutné řešit na celostátní úrovni a k čemu nikdo jiný než stát nemá kompetence.

Hlavní poznatky z případové studie a 2 diskusních skupin, zaměřených na malé a střední podnikatele 4/4 MSP mají dosud velký dluh v oblasti personálního řízení. Je opomíjeno pravidelné hodnocení a archivace jeho výsledků a jeho použití jako motivačního činitele. Je to zčásti způsobeno neznalostí potřebného systému, ale i neochotou se těmito otázkami zabývat či jejich přehlížením jako nepodstatných. MSP si uvědomují, že vstup ČR do EU bude mít vliv na svět práce a způsob života lidí. Zatím to ale odsouvají do budoucnosti.

Děkujeme za pozornost