Obecně prospěšné společnosti Státní neziskové organizace
Obecně prospěšné společnosti (OPS) zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, ve znění pozdějších předpisů. OPS je právnickou osobou, která: je založena podle výše uvedeného zákona, poskytuje veřejnosti obecně prospěšné služby za předem stanovených a pro všechny uživatele stejných podmínek a její hospodářský výsledek (zisk) nesmí být použit ve prospěch zakladatelů, členů jejich orgánů nebo zaměstnanců a musí být použit na poskytování obecně prospěšných služeb, pro které byla OPS založena. 2
Založení a vznik OPS zakladateli OPS mohou být FO, Česká republika nebo PO. OPS se zakládá : zakladatelskou smlouvou podepsanou všemi zakladateli. Pravost podpisů musí být úředně ověřena, zakladatelskou listinou, je-li zakladatel jediný. Nutný notářský zápis. Obsah zakládací smlouvy (zakládací listiny): název, sídlo a identif. číslo osoby zakladatele, jde-li o PO či jméno, rodné číslo a trvalý pobyt zakladatele, jde-li o FO, název a sídlo OPS, druh obecně prospěšných služeb, podmínky poskytování jednotlivých druhů obecně prospěšných služeb, dobu, na kterou byla OPS založena, hodnotu a označení majetkových vkladů, možnosti odměňování a způsob stanovení výše odměny členů správní rady, dozorčí rady a ředitele. 3
Zakládací listina Zakládací listina stanoví: podmínky změn určeného druhu poskytování obecně prospěšných služeb, způsob jednání správní rady a dozorčí rady, volbu nebo jmenování určitého počtu členů správní rady, popř. dozorčí rady na návrh předem určeného okruhu občanů nebo na návrh určité právnické osoby orgánu územní samosprávy nebo orgánu státní správy, možnosti opětovného členství ve správní radě, důvody pro odvolání člena správní rady a dozorčí rady zakladatelem, podmínky zcizení nebo zatížení určitého majetku vloženého nebo darovaného zakladatelem. 4
Vznik OPS OPS vzniká dnem zápisu do rejstříku OPS, návrh na zápis podává zakladatel nebo osoba k tomu zakladatelem písemně zmocněna, k návrhu musí být přiložena zakládací listina a doklad o vzniku a trvání zakladatele, je-li PO. 5
Ředitel je statutárním orgánem OPS. Řídí činnost OPS a jedná jejím jménem, ředitele jmenuje a odvolává správní rada, ředitelem může být pouze FO, která je bezúhonná a má způsobilost k právním úkonům, ředitel vykonává funkci ve smluvním poměru. 6
Správní rada správní rada má nejméně tři členy. Počet členů musí být dělitelný třemi, správní rada schvaluje: rozpočet OPS, řádnou a mimořádnou účetní závěrku a výroční zprávu OPS, předmět doplňkové činnosti. Správní rada rozhoduje o: zrušení OPS, popř. rozhoduje o určení OPS, na kterou se převede likvidační zůstatek, přechodu práv a povinností zakladatele na jinou osobu zanikne-li jediný zakladatel bez právního zástupce nebo zemře-li jediný zakladatel. Správní rada může vydat statut OPS. 7
Dozorčí rada dozorčí rada je kontrolní orgán OPS, dozorčí rada má nejméně tři členy; počet členů musí být dělitelný třemi, členy dozorčí rady jmenuje zakladatel. Dozorčí rada: přezkoumává řádnou a mimořádnou účetní závěrku a výroční zprávu OPS, nejméně jednou ročně podává zprávu řediteli a správní radě o výsledcích své kontrolní činnosti, dohlíží na to, že OPS vyvíjí činnost v souladu se zákony a zakládací listinou OPS. 8
Hospodaření OPS Kromě obecně prospěšných služeb, k jejichž poskytování byla založena, OPS může vykonávat i jiné činnosti („doplňková činnost“) za podmínky, že doplňkovou činností bude dosaženo účinnějšího využití prostředků OPS a zároveň tím nebude ohrožena kvalita, rozsah a dostupnost obecně prospěšných služeb. OPS se nesmí účastnit na podnikání jiných osob. OPS je povinna ve svém účetnictví důsledně oddělit náklady a výnosy spojené s doplňkovou činností, náklady a výnosy spojené s obecně prospěšnými službami a náklady a výnosy spojené se správou obecně prospěšné společnosti. 9
Zánik OPS OPS zaniká výmazem z rejstříku, zániku předchází její zrušení s likvidací nebo bez likvidace. 10
OS, PO státu OSS, POS – organizace, jejichž primární funkci, úkolem je zabezpečení základních funkcí státu na daném území, tyto organizace zodpovídají za poskytování nebo přímo poskytují určité statky společnosti jako celek nebo domácnostem či jednotlivcům na netržní bázi, jedná se o vládní instituce, governmnet units, Niskanen (1994) – OSS nebo POS poskytují takové statky, jejichž tržní nabídka je podle kolektivního rozhodnutí (veřejné volby) nedostatečná a které vláda není připravena nakoupit od soukromých organizací. 11
OSS jedná se o orgány státní správy nebo instituce, jsou zřízeny buď zákonem nebo orgánem státní správy, působí zejména v odvětvích národního hospodářství jako je vzdělávání, veřejná správa, obrana, justice, věda a výzkum, nemají právní subjektivitu, tj. způsobilost samostatně nabývat práv a odpovědnosti legislativní vymezení: zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku ČR, ve znění pozdějších předpisů. 12
OSS OSS hospodaří s prostředky státu, rozpočet stanoví správce kapitoly státního rozpočtu, OSS může čerpat výdaje státního rozpočtu jen do výše závazných ukazatelů, které jsou v rozpočtu organizace stanoveny, výdaje OSS by měly být čerpány v běžném rozpočtovém roce, pokud se jedná o úspory v důsledku efektivního hospodaření, mohou být převedeny do příštího rozpočtového roku, fondy: rezervní fond, fond kulturních a sociálních potřeb. 13
POS POS hospodaří v rámci hlavní činnosti s prostředky, které zahrnují vlastní příjmy organizace a tzv. příspěvky ze státního rozpočtu, vlastní příjmy nemusí pokrýt výdaje související s hlavní činností a rozdíl mezi příjmy a výdaji je financován příspěvkem ze státního rozpočtu, jiná činnost, další zdroje – fondy, zisk z jiné činnosti, dary, prostředky ze zahraničí, POS nesmí, až na výjimky, přijímat úvěry a půjčky, ani vystavovat směnky, fondy: rezervní fond, fond reprodukce majetku, fond odměn, FKSP. 14
Neziskové organizace zřizované územní samosprávou zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, druhy organizací územních samosprávných celků: ÚSC může zřizovat/zakládat: organizační složky jako svá zařízení bez právní subjektivity, příspěvkové organizace jako právnické osoby, které zpravidla ve své činnosti nevytváří zisk, zakládat obchodní společnosti, obecně prospěšné společnosti, školské právnické osoby, veřejné výzkumné instituce. 15
OS územních samosprávních celků Organizační složky ÚSC: vznikají rozhodnutím zastupitelstva ÚSC, není účetní jednotkou, jsou organizace bez právní subjektivity. ÚSC volí tuto formu organizace tehdy, jestliže organizace bude zabezpečovat činnosti, které: nevyžadují velký počet zaměstnanců, nepotřebují složité a rozsáhlé strojní nebo technické vybavení, nejsou vnitřně dále odvětvově či jinak členěny, nevstupují do složitých ekonomických nebo právních vztahů. 16
OS územních samosprávních celků Zřizovací listina obsahuje: úplný název zřizovatele, název, sídlo OS, vymezení účelů = předmět činnosti, označení osob oprávněné jednat jménem OS, vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, pokud se OS předává do správy pro zabezpečení veřejných statků, způsob vedení účetnictví, druhy příjmů a výdajů, vymezení doby, pro kterou je OS zřízena. 17
OS územních samosprávních celků 18 orgán obceOS zajišťující veřejné statky P rozpočet obce V požadavky peněžní deník OS poskytování veřejných statků uživatel event. uživatelský poplatek záloha vratka zálohy, event. příjem od uživatele
PO územních samosprávních celků ÚSC zřizuje příspěvkové organizace pro takové činnosti ve své působnosti, které jsou zpravidla neziskové a jejich rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu. PO organizace ÚSC zajištění smíšených statků, samostatná právní subjektivita, zapisují se do obchodního rejstříků. 19
PO územních samosprávních celků Zřizovací listina obsahuje: úplný název zřizovatele, název, sídlo, identifikační číslo PO, vymezení hlavního účelu, pro kterou je zřízena, označení statutárních orgánů a způsob, jakým vystupují jménem organizace, vymezení majetkových práv, druhy zřizovatelem povolených doplňkových činnosti, vymezení doby, na kterou je PO zřízena. 20
PO územních samosprávních celků Hospodaření PO na rozpočet svého zřizovatele jsou PO napojeny příspěvkem, a to zvlášť: příspěvkem na provoz, příspěvkem na investice. napojení na rozpočet odvodem, pokud: vlastní plánované výnosy jsou vyšší než plánované náklady, zřizovatel určí odvod PO v případě, kdy investiční zdroje PO jsou vyšší než jejích spotřeba, PO poruší rozpočtovou kázeň. 21
PO územních samosprávních celků Úkony, ke kterým je nutný souhlas zřizovatele využít investiční úvěry a půjčky pro financování investičních potřeb, ručení za závazky svého zřizovatele, pořizovat věci na splátky, přijímat jako protihodnotu za své pohledávky vůči jiným subjektům cenné papíry. PO ÚSC nemůže nakupovat akcie či jiné cenné papíry, poskytovat dary jiným subjektům s výjimkou využití fondu FKSP. 22
PO územních samosprávních celků Peněžní fondy PO ÚSC rezervní fond, investiční fond, fond odměn, fond kulturních a sociálních potřeb. 23
PO územních samosprávních celků 24 orgán obcePO zajišťující smíšené statky P rozpočet obce V požadavky Rozpočet PO poskytování statků uživatel uživatelský poplatek příspěvek event. odvod