Frederick Herzberg Dvoufaktorová teorie motivace (Barbora Doležalová, Ondřej Kosprd)

Život *18.4.1923 v Lynn v Massachusetts + 19.1.2000 v Salt Lake City v Utahu Studia : City College New York University of Pittsburgh Jako seržant byl přímým svědkem událostí v Dachau Profesor psychologie na University of Cleveland

Díla The Motivation to Work. 1959 Work and the Nature of Man. 1966. One More Time: How Do You Motivate Employees?. 1968. „Jak motivovat zaměstnance?” Herzberg on motivation. 1988.

Obecně se nejširšího uznání dostalo následujícím teoriím: Teorie motivace Obecně se nejširšího uznání dostalo následujícím teoriím: Maslowově hierarchické teorii potřeb Herzbergově dvoufaktorové teorii Vroomově teorii očekávání Adamsově teorii rovnováhy Skinnerově teorie pozitivního posílení McClellandově teorii získaných potřeb

Maslowova hierarchická teorie potřeb 1943

Maslowova hierarchická teorie potřeb Lidé jsou poháněni dosáhnout svého maximálního potenciálu, ovšem pokud se jim do cesty nepostaví překážky. Tyto překážky zahrnují hlad, žízeň, finanční problémy a vůbec všechno, co lidem brání v jejich plném rozvoji.

Maslowova hierarchická teorie potřeb lidé jsou motivováni určitými potřebami a tyto potřeby tvoří hierarchickou strukturu, která je tvořena dvěma hlavními skupinami: potřebami odstranění nějakého nedostatku tzv. D-potřeby (Deficiency Needs) potřebami dosažení něčeho tzv. B-potřeby (Being Values)

Maslowova hierarchická teorie potřeb Nejsou-li uspokojeny D-potřeby, je pociťována úzkost a snaha odstranit nedostatek, snaha zaplnit chybějící potřebu. Je-li potřeba uspokojena, není pocit žádný. To je významný rozdíl od potřeb B-skupiny, ve které nejen, že existuje dobrý pocit z naplnění těchto potřeb, ale naplněním této potřeby jsme dokonce motivováni o to více.

Maslowova hierarchická teorie potřeb V rámci D-potřeb existují čtyři hierarchické úrovně: nejprve člověk uspokojuje své základnější lidské potřeby, které jsou dány evolucí když je má uspokojeny, teprve pak se snaží o naplňování neuspokojených potřeb vyšších. Pokud se objeví nedostatek v nižších vrstvách, člověk se nebude starat o vrstvy vyšší a vrátí se zpět k uspokojování těch základních.

Herzbergova dvoufaktorová teorie

Herzbergova dvoufaktorová teorie vhodně doplňuje Maslowovu hierarchickou teorii potřeb a systémové teorie Herzberg chápe motivaci jako motivaci odvést lepší práci, nikoliv pouze přiměřenou práci. Zajímá se o dlouhodobou motivaci a zvýšení úrovně motivace. Tvrdí, že hygienické faktory neovlivňují motivaci k postupu na vyšší úroveň, motivátory ano.

Podle jeho teorie jsou osoby ovlivňovány dvěma faktory: Hygienické faktory Motivátory absence prvních způsobuje nespokojenost, ale jejich přítomnost nevede ke spokojenosti, zatímco absence druhých nezpůsobuje nespokojenost, ale jejich přítomnost vede ke spokojenosti

Herzbergova dvoufaktorová teorie Hygienické faktory: Plat a výhody Podniková politika a administrace Vztahy se spolupracovníky Fyzické prostředí Dozor Stav Zajištění práce Osobní život Postavení

Herzbergova dvoufaktorová teorie Motivátory: Úspěch Uznání Zpracovat sám sebe Zodpovědnost Podpora Růst

Herzbergova dvoufaktorová teorie Tato teorie byla ostře kritizována z několika důvodů: Přehlíží odpovědi, které s teorií nesouhlasí. Její základní tvrzení, že peníze nevedou ke zvýšení motivace, nesouhlasí s 95% jiných výzkumů. Je založena na pozorování skupin, jejichž potřeby nižší úrovně jsou uspokojeny.

Herzbergova dvoufaktorová teorie Jeho tvrzení se odvíjelo od rozhovorů s dvěma stovkami účetních a inženýrů v Pittsburghu v roce 1950. To je ale velmi omezená velikost výběrového souboru z hlediska počtu, profese, a umístění. To co způsobuje nespokojenost jednoho účetního v Pittsburghu, nemusí být nutně považováno za dráždivé pro další účetní v New Yorku. Stejně tak, co motivuje architekta, může být zcela odlišné od toho, co motivuje investičního bankéře.

Herzbergova dvoufaktorová teorie Tato teorie dává odpověď, proč nelze řešit motivaci pouze větším množstvím peněz, širší škálou zaměstnaneckých výhod a lepšími pracovními podmínkami. Výsledek takovýchto opatření se míjí účinkem, pokud bychom chtěli, aby naši podřízení pracovali pilněji. Zaměří-li se manažeři pouze na udržovací faktory, k motivaci nedojde. Ke zlepšení motivace je třeba zabudovat motivátory přímo do práce.

Herzbergova dvoufaktorová teorie Ačkoli teorie Fredericka Herzberga trpí řadou nedostatků, přesto poskytuje užitečný obecný rámec, který lze přizpůsobit pro řadu průmyslových odvětví, firem i jednotlivců. Aplikace teorie závisí na velikosti podniku a jeho kultuře. Každé firmě tak lze specifikovat konkrétní druh motivace a hygienických faktorů, jako jsou plat, firemní politika a správa. Což vede k posílení nebo přehodnocení stávající strategie, jak motivovat své zaměstnance.