Právo IV Občanské právo a Závazkové právo
Jde však jen o takové vztahy, v nichž mají účastníci rovné postavení Pojem občanské právo: je to souhrn právních norem, které upravují majetkové vztahy fyzických i právnických osob, majetkové vztahy mezi těmito osobami a státem a vztahy vyplývající z práva na ochranu osobnosti. Jde však jen o takové vztahy, v nichž mají účastníci rovné postavení Prameny OZ: ústava ČR občanský zákoník
Zánik vlastnického práva Vlastnické právo nejčastěji zaniká: - přirozeně se zánikem věci, jejím zničením, zpracováním do věci jiné apod. - vlastník věc opustí a dá najevo svoji vůli nadále nevlastnit - ztrátou věci - smrt vlastníka, kdy vlastnické právo přechází na dědice, - smlouva, kdy vlastník věc prodá, daruje, vymění.
Závazkové právo tvoří normy, které upravují závazky. Pojem závazek: - v širším smyslu, znamená vztah, jako jeden z občanskoprávních vztahů mezi věřitelem a dlužníkem - v užším smyslu, znamená povinnost, která z tohoto právního vztahu pro někoho vyplývá.
Dalšími základní pojmy závazkového práva Pohledávka je právo požadovat po druhém účastníkovi právního vztahu nějaké plnění, tedy aby něco konal, dal. Stane-li se pohledávka splatnou, stává se nárokem, což znamená, že jejího splnění se lze domoci žalobou u soudu. Dluhem je povinnost poskytnout druhému účastníkovi právního vztahu nějaké plnění, tedy něco vykonat, dát, strpět, opomenout, zdržet se něčeho. Věřitelem je ten, kdo má pohledávku. Dlužníkem je ten, kdo má dluh.
Vznik závazků 1. Z úředního rozhodnutí vznikají závazkové vztahy tehdy, když zákon přiznává soudu nebo jinému státnímu orgánu právo závazkový právní vztah svým rozhodnutím založit. O takových rozhodnutích se říká, že mají konstitutivní povahu. Příkladem je rozhodnutí soudu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k věci, kdy vypořádání provede tak, že věc přikáže do výlučného vlastnictví jednomu z bývalých spoluvlastníků a uloží mu ostatním vyplatit přiměřenou náhradu (tzv. vyplatit jejich podíly). 2. Právní úkony, a to nejčastěji dvoustranné (i vícestranné) právní úkony, tedy smlouvy. Vznik závazků z jednostranných právních úkonů je spíše výjimečný a připadají v úvahu jen tam, kde to zákon výslovně uvádí (např. výpověď z nájmu bytu, odstoupení od smlouvy). Právní událostí, to jsou takové události se kterými je spojen vznik právního vztahu. Nejčastěji v případě odpovědnosti za škodu na základě tzv. objektivní odpovědnosti, kdy ke vzniku právního vztahu stačí, aby nastala nějaká právní událost.
Zásady smluvního závazkového práva Zásada smluvní rovnosti stran - jako výraz nejen rovnosti občanské, ale i v oblasti majetkových vztahů. Zásada smluvní volnosti stran - každý má především právo smlouvu uzavřít, vybrat si toho, s kým smlouvu uzavře, zvolit formu, obsah a typ smlouvy. Může konečně při splnění určitých dohodnutých podmínek od smlouvy odstoupit. Naopak výjimečně může zákon stanovit i povinnost uzavřít smlouvu. Jde např. o povinnost uzavřít některé pojistné smlouvy. zásada pacta sunt servanda (smlouvy buďíž plněny, dodržovány). Znamená právní povinnost důsledně dodržovat uzavřené smlouvy a plnit závazky z nich vyplývající s tím, že porušení smlouvy je porušením práva, a ten, kdo smlouvu porušil, nese nejen za to právní odpovědnost, ale musí se podrobit i státnímu donucení, bude-li nárok ze smlouvy vymáhán soudně. Zásada ochrany dobré víry (bona fides) znamená, že zákon by měl chránit toho, kdo sám jednal v dobré víře, že jedná v souladu s právem, že vykonává práva, která mu patří. Pokud někdo tvrdí opak, pak je na něm, aby to dokázal.
Jednotlivé složky závazku - smlouvy Podstatnými složkami (nebo také náležitostmi) smlouvy jsou takové, bez kterých by nebyla smlouva identifikována a bez nichž by zpravidla ani nevznikla. Jde o vymezení základních práv a povinností účastníků smlouvy a předmětu plnění. Tedy u kupní smlouvy je to ujednání kdo, komu, co a za kolik prodává. Obvyklými složkami smlouvy jsou taková ujednání, která se zpravidla ve smlouvě uvádějí, ale nejsou nezbytná, a není-li jich, nemá to na vznik smlouvy a její platnost vliv. V kupní smlouvě to může být např. ujednání o tom, kdy a kde bude prodávaná věc převzata, jaké vlastnosti (jakost) musí mít prodávaná věc apod. Nahodilými složkami jsou taková ujednání, která se ve smlouvě vyskytují zcela nepravidelně. Upravují otázky podružné, bez nichž se jinak může smlouva obejít a jejichž neuvedení nemá za následek neplatnost smlouvy či že smlouva by vůbec nevznikla. Takovou nahodilou složkou kupní smlouvy může být např. ujednání o způsobu dopravy prodané věci kupujícímu, způsob jejího balení apod.
Zajištění závazků 1. Smluvní pokuta - jde zde o závazek zaplatit určitou částku jako pokutu v případě, že byla porušena povinnost vyplývající ze smlouvy. Nezáleží přitom na tom, zda porušením smluvní povinnosti vznikla škoda; postačuje už pouhý fakt, že účastník smlouvy, který měl něco plnit, tuto svoji povinnost nesplnil. Účelem smluvní pokuty je donutit dlužníka pohrůžkou pokuty k řádnému splnění závazku. Výše pokuty musí být stanovena ve smlouvě přesně, tedy bud'výslovně uvedena její výše, nebo stanoven způsob, jak bude určena (vypočtena). Smluvní pokuta musí být ve smlouvě uvedena písemně! 2. Ručen – používá se zejména při poskytování menších půjček občanům od peněžních ústavů. Podstatou ručení je však právě ochrana věřitele, který může žádat za určitých podmínek, aby mu dluh splnil ručitel místo dlužníka. Ručitel je vždy osoba odlišná od dlužníka. Za jednu pohledávku může převzít ručení i několik osob, a to každá za celý dluh, nebo jen za jeho část. Vznikají dva závazkové právní vztahy: věřitel – dlužník a věřitel - ručitel Ručení vzniká smlouvou. Ručitel v ní písemně prohlašuje, že bere na sebe povinnost zaplatit dluh za dlužníka, pokud dlužník jej nezaplatí řádně a včas sám. Ručení zaniká především se zánikem hlavního zajištěného závazku, je-li dluh uhrazen. Povinně písemná forma! 3. Dohoda o srážkách ze mzdy a jiných příjmů –ta je uzavírána mezi věřitelem a dlužníkem. Dlužník touto dohodou vyjadřuje souhlas s tím, aby mu jeho plátce mzdy (zaměstnavatel) prováděl srážky ze mzdy či jiných příjmů a poukazoval je věřiteli. Mzda je odměna za práci v pracovním poměru, jinými příjmy - odměny členů družstev, důchody, stipendia, nemocenské dávky, náhrady ušlého výdělku, hmotné zabezpečení uchazeče o zaměstnání (tzv. podpora v nezaměstnanosti) atp. Dohoda o srážkách ze mzdy zaniká tehdy, je-li dluh celý uhrazen..
4. Zajištění závazků převodem práva 5. Zajištění postoupením pohledávky 6. Jistota Jistota, nazývaná též kauce, není v podstatě samostatný zajišťovací prostředek. 7. Uznání dluhu
Zánik závazků 1. Splnění - nejčastějším právním důvodem zániku závazku je jeho splnění, tedy úkon dlužníka nebo jiné osoby oprávněné za něj plnit, kterým poskytuje věřiteli to, co je předmětem závazku. Za dlužníka mohou plnit i jiné osoby: - osoba pověřená dlužníkem - ručitele za situace, kdy dluh nesplnil dlužník, ač byl ke splnění věřitelem písemně vyzván. - pojišťovna. Tato její povinnost vyplývá bud z uzavřené pojistné smlouvy, nebo přímo z právního předpisu (např. zákonné ručení pojišťovny za škody způsobené při provozu motorových vozidel). 2. Uložení do úřední úschovy (tzv. soluční úschova) Dlužník může svůj závazek splnit i tím, že předmět plnění uloží do úřední úschovy. Podmínky: - musí to připouštět povaha dluhu. - jsou-li dány důležité důvody na straně věřitele, pro něž nemůže dlužník plnit přímo věřiteli. Zánik závazku zde nastane tím, že soud předmět plnění do úschovy přijme. 3. Odstoupení od smlouvy Závazek může zaniknout též tím, že účastník platně odstoupí od smlouvy. Od smlouvy lze odstoupit: - jestliže je to stanoveno v zákoně ( prodlení dlužníka – sankce) - jestliže se na tom účastníci dohodli - jednostranné odstoupení od smlouvy jsou omyl, lest a tíseň, případně částečná nemožnost plnění. Povinná písemná forma!
4. Narovnání - dohodou mezi dlužníkem a věřitelem mohou být odstraněny neshody ve vzájemných právech a povinnostech. - narovnáním vzniká nový právní vztah, který nahrazuje dosavadní právní vztahy téhož dlužníka a věřitele. 5. Nemožnost plnění - stane-li se plnění nemožným, povinnost dlužníka plnit zanikne. Podmínka - nemožnosti plnění došlo až po vzniku závazku. (věc byla zničena, jeho onemocnění bránící mu něco konat) Uplynutí doby - práva i povinnosti zaniknou uplynutím doby, na kterou byly omezeny. Zánik závazku zde nastává samotným uplynutím doby určené zpravidla smlouvou. 7. Smrt dlužníka či věřitele - smrtí dlužníka zaniká závazek v případě, že jeho obsahem byla povinnost k plnění, které mělo být provedeno osobně dlužníkem. Smrtí věřitele působí zánik jeho práva tehdy, bylo-li plnění omezeno jen na jeho osobu.
7. Zánik závazku dohodou – věřitel se vzdává svého práva nebo že mu promíjí dluh. - zánik závazku nastává smlouvou věřitele a dlužníka - stanovena písemná forma - závazek může zaniknout i dohodou o jiném závazku. Zde se dlužník s věřitelem dohodne, že mu místo toho, co byl povinen plnit, poskytne plnění jiné. 8. Splynutí - podstatou splynutí je spojení věřitelství a dlužnictví v jedné osobě z téhož závazkového vztahu. ( Nejčastěji ke splynutí dochází při dědění majetku, kdy věřitel se stane dědicem svého dlužníka, či naopak dlužník dědicem svého věřitele ) 9. Započtení (kompenzace) - započtením může zaniknout závazek bud dohodou, nebo ze zákona. - Věřitel s dlužníkem se mohou dohodnout o vyrovnání vzájemných pohledávek za předpokladu, že s o tom dohodnou. 10. Výpověď - závazek může zaniknout i výpovědí, kterou lze vypovědět závazek či právo k nepřetržité nebo opakované činnosti nebo závazek zdržet se určité činnosti anebo strpět určitou činnost.
Odpovědnost za vady Prodávající odpovídá za to že věc: má v době plnění vlastnosti, na kterých se smluvní strany ve smlouvě výslovně dohodly nebo vlastnosti, které jsou u přenechávané věci obvyklé. je možno použít podle povahy a obvyklého účelu, nebo podle toho, co si účastníci ujednali. nelze použít podle povahy či účelu smlouvy, je vada, ( která za jiné situace za vadu považována nebyla). věc nemá právní vady
Předpoklady vzniku odpovědnosti za vady existence vady v době prodeje věci, i když se vada projevila až později. určitém časovém okamžiku či časovém období. – obecně 24 měsíců
Způsob uplatnění práva z odpovědnosti za vady Způsob reklamace Musí být provedena řádným způsobem. Po zjištění vady je především nutno ji včas oznámit. - reklamaci stačí učinit u zaměstnance prodávajícího - vytknutí vady (reklamace) musí být učiněna kvalifikovaným způsobem. ( v reklamaci musí být vada dostatečně určitě označena, nebo alespoň dostatečně určitě popsány její projevy navenek ). 2. Pro reklamaci není stanovena žádná forma, může být učiněna písemně, ale i ústně. Zejména v případě, že nebude reklamace vyřízena ke spokojenosti kupujícího ihned, lze doporučit písemné oznámení vad a uplatnění práva z odpovědnosti za vady (reklamaci), které se většinou uskutečňuje sepsáním reklamačního protokolu nebo zápisu- zákazník má nárok na jeden výtisk. Na základě řádně provedené reklamace dojde většinou k dohodě mezi kupujícím a prodávajícím o jejím vyřešení.
Druhy vad 1.odstranitelné - je-li vada odstranitelná může se kupující domáhat bezplatného odstranění vady ať již formou její opravy, nebo doplnění toho, co chybí. Může také žádat přiměřenou slevu z ceny věci, pokud si ji bez opravy ponechá. Zákazník má právo na bezplatnou opravu věci! 2. neodstranitelné vady je třeba považovat takové vady, které podle současných poznatků vědy a techniky odstranit nelze, nebo které je sice možno odstranit, ale bylo by to neekonomicky neúčelné a neefektivní, nebo kterou nelze odstranit ve stanovené lhůtě. Při prodeji v obchodě pak platí, že za vadu neodstranitelnou se považuje i vada jinak odstranitelná, která se vyskytuje po provedených opravách opakovaně (tj. alespoň třikrát), nebo věc vykazuje větší počet odstranitelných vad a z těchto důvodů nelze věc řádně užívat. Nebo doba opravy trvá déle jak 30dní. Zákazník má právo na vrácení peněz nebo na výměnu zboží!!