Rehabilitace pracovní teorie hodnoty Prezentováno na konferenci Marx: životnost iluze? , PF UJEP Ústí n. L. Petr Gočev, o. s. Socialistický kruh

Charakteristika pracovní teorie hodnoty (PTH)  PTH je teorií determinace směnných poměrů různých druhů zboží v podmínkách volného trhu  PTH tvrdí, že relativní ceny tendují k relativním poměrům množství práce nutné k uvedení toho kterého zboží na trh  PTH nemá ambici determinovat relativní ceny takových druhů zboží, které nejsou volně reprodukovatelné (umělecká díla, zvláštní druhy kvalitního vína), nebo která jsou vyráběna producentem nepodléhajícím konkurenčnímu tlaku

PTH u merkantilistů  Hodnota zboží ~ suma nákladů na jednotlivé druhy práce potřebné k jeho uvedení na trh > prodej zboží za jeho hodnotu nepřináší žádný zisk > zisk proto nevzniká ve sféře výroby, ale během směny > teorie nerovné směny, zisk jednoho je prodělkem druhého > > ochranářská politika, udělování monopolních výsad, subordinace kolonií, snaha o kladnou obchodní bilanci

PTH u Adama Smithe  Odmítnutí teorie nerovné směny  Rané stádium společnosti: směna mezi lovci bobrů a lovci jelenů odpovídá PTH  Po vzniku třídní společnosti již přestává PTH platit: množství práce, které je ve zboží zpředmětněno, se liší od množství práce, které toto zboží ovládá > Přirozená cena zboží ~ mzdové náklady + zisk + renta

PTH u Davida Ricarda - 1  Snažil se prokázat platnost PTH i pro rozvinutou kapitalistickou společnost > teorie diferenciální renty; inverzní poměr mezi úrovní mezd a mírou zisku; změna rozdělení mezi mzdy a zisky nemá vliv na směnné poměry > Problém však představuje nestejná proporce kapitálu k práci v různých odvětvích výroby

PTH u Davida Ricarda - 2  Řekněme, že jeden kapitalista zaměstnává po dobu jednoho roku 100 lidí výrobou stroje a po dobu dalšího roku, během něhož je stroj zcela znehodnocen, na něm práce 100 lidí vyrobí určité množství sukna. Jiný kapitalista zaměstnával po dva roky 100 lidí na pěstování obilí. Předpokládejme, že roční mzda pracovníka (placená vždy na začátku roku) činí 50$ a všeobecná míra zisku 10 %. Rozdíl nyní spočívá v tom, že pěstitel obilí prodal svou produkci na konci každého roku (za 5500$), zatímco výrobce sukna musí s prodejem čekat až na konec druhého roku, liší se tedy rychlost oběhu kapitálu. Pěstitel obilí měl tedy hned po skončení 1. roku možnost disponovat s uvolněným kapitálem ve výši 5500$ a během 2. roku z něj realizovat dodatečný zisk ve výši 550$. Aby tedy byla dodržena podmínka stejné míry zisku, bude hodnota sukna vyprodukovaná za 2 roky nikoliv 11000$, ale 11550$.

PTH u Davida Ricarda - 3  Nyní předpokládejme, že zisk poklesne z 10 % na 9 %. Podle Ricarda je pokles zisku zcela kompenzován růstem mezd, takže roční produkce obilí se nadále prodává za 5500$. Výrobce sukna už ovšem nemůže přičítat k hodnotě své produkce 550$, ale pouze 9 % z 5500$ = 495$, cena jeho produkce za 2 roky tak činí 11495$. Obecně tedy vede růst mezd (a odpovídající pokles zisků) k tomu, že „všechny statky, které jsou vyráběny velmi hodnotným strojním zařízením nebo ve zvláště hodnotných budovách, nebo které vyžadují dlouhého času, nežli mohou být uvedeny na trh, poklesnou v poměrné hodnotě, kdežto všechny ty, které byly hlavně vyrobeny prací nebo které by se rychle daly uvésti na trh, v poměrné hodnotě stoupnou.“ > „93% pracovní teorie hodnoty“

PTH u Marxe - 1  1. díl Kapitál: směnné poměry mezi různými druhy zboží jsou dány množstvím jednoduché práce, které je potřeba pro uvedení zboží na trh.  3. díl Kapitálu: snaha o prokázání slučitelnosti PTH s realitou rozdílného organického složení kapitálu v různých sférách výroby za předpokladu stejné všeobecné míry zisku ve všech odvětvích. > Transformace pracovních hodnot ve výrobní ceny při zachování platnosti teze o nutnosti vykořisťování: „suma hodnot se rovná sumě výrobních cen a suma nadhodnot se rovná sumě zisků“

PTH u Marxe - 2

Transformační problém  Bortkiewicz, Sweezy, Morishima, Okishio > Marx transformoval výstupní pracovní hodnoty ve výrovbní ceny, vstupní hodnoty (koeficienty vyjadřující organické složení kapitálu) však ponechal v hodnotovém vyjádření > nutnost modifikovat schéma transformace  V Bortkiewiczově schámatu již neplatí teze „suma hodnot se rovná sumě výrobních cena a suma nadhodnot se rovná sumě zisků“ ale pouze teze „nutnou a postačující podmínkou pro existenci kladné míry zisku je kladná míra nadhodnoty a naopak“

Vliv Pierra Sraffy  „neměnné měřítko hodnoty“ ~ tzv. standardní zboží > pokud jsou směnné poměry vyjádřeny v násobcích standardního zboží, pak se směnné poměry mění pouze při změně technologie a nikoliv při změně míry zisku > exogenně daná míra zisku pak společně s výrobními technologiemi zcela determinuje směnné poměry > PTH se tak stává „nadbytečnou oklikou“

Reakce na Sraffu - 1  „New Approach“ nebo též „New Interpretation“ (od počátku 80. let) Gerard Dumenil, A. Lipietz, Duncan Foley  „Temporary Single System Approach“ (od konce 90. let) Guglielmo Carchedi, Alan Freeman, Andrew Kliman

Reakce na Sraffu - 2  Probabilistická politická ekonomie Moshe Machover, Emmanuel Farjoun: Laws of Chaos: A Probabilistic Approach to Political Economy. Verso 1984  inspirace statistickou mechanikou  nedeterministický metodologický rámec  kritika předpokladu, že všeobecná míra zisku je vhodnou abstrakcí při analýze cenové tvorby v podmínkách volné soutěže  namísto toho míra zisku jako náhodná veličina  cena za jednotku pracovního obsahu

Probabilistická politická ekonomie Statistické rozložení míry zisku a míry nadhodnoty (Zdroj: Cockshott, Cottrell 1995)

Probabilistická politická ekonomie Vztah míry zisku a organického složení kapitálu. (Zdroj: Cockshott, Cottrell 1995)

Probabilistická politická ekonomie Srovnání empirických dat a míry zisku peedikované dle 1., respektive 3. dílu Kapitálu (Zdroj: Cockshott, Cottrell 1997)