Nutnost nové úpravy přenechávání pracovních sil v ČR Mgr. Pavel Čižinský Multikulturní centrum Praha
(občansko)právní kategorie pracovníků v ČR: 1.Zaměstnanci dle zákoníku práce 2.Zaměstnanci s neplatnou pracovní smlouvou (tzv. faktický pracovní poměr) 3.Zastřený pracovní poměr – předstíraná samostatná výdělečná činnost (švarcsystém/Scheinselbstaendigkeit) 4.Výkon práce rodinnými příslušníky/členy právnických osob 5.Agenturní zaměstnávání agenturami práce (třístranný vztah) 6.Dočasné přidělení zaměstnance dle § 43a zákoníku práce (zaměstnavatel není agenturou práce, německy tzv. Nachbarschaftshilfe) 7.osoby pracující v rámci dodávky či subdodávky služeb (outsourcing), přičemž dodavatelem je jejich zaměstnavatel 8.osoby realizující samy jako dodavatelé dodávku služeb, kteří jsou ve vztahu k odběrateli ve vztahu blízkému vztahu pracovněprávnímu, ač nejde o závislou činnost (typicky např. obchodní zástupci) 9.Osoby realizující samy jako dodavatelé (klasické OSVČ)
Problémy ČR ve srovnání s Německem a Rakouskem Nejasná pracovně-právní ochrana pro migranty v semilegálním/nelegálním postavení Absence mechanismu závazně posuzujícího povahu práce, tj. zda jde o činnost závislou či nezávislou Absence jakékoli odpovědnosti uživatele pracovní síly v případech ad 6) a 7): dočasné přidělení a práce v rámci dodávek Absence ručení uživatele práce agenturních zaměstnanců za úhradu mezd agenturou práce Absence právní kategorie vztahu blízkému vztahu pracovněprávnímu
Principy navržené úpravy Včlenění do zákoníku práce a do zákona o zaměstnanosti účelem není zakázat přenechávání pracovních sil, nýbrž zabránit obcházení zákoníku práce Úprava přenechání pracovních sil by měla být pokud možno jednotná pro všechny 3 hlavní způsoby: agenturní zaměstnání, dočasné přidělení k jinému zaměstnavateli a outsourcing
Přenechávání pracovních sil Přenecháním pracovní síly se rozumí postup zaměstnavatele, který svého zaměstnance přenechá k výkonu práce třetí osobě (uživatel), a to tehdy je-li zaměstnavatelem, který přenechává pracovní sílu, agentura práce (§ 307a a násl.), jde-li o dočasné přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli dle § 43a, anebo dodává-li zaměstnavatel, který přenechává pracovní sílu, zboží nebo služby uživateli a přenechaný zaměstnanec přitom se souhlasem uživatele plní úkoly vyplývající z podnikatelské činnosti uživatele po dobu delší než 30 kalendářních dnů, nejde-li o případy dle písm. a) nebo b); do doby 30 kalendářních dnů dle tohoto ustanovení se započítávají též dny, po které přenechaný zaměstnanec vykonával práci pro uživatele během posledních 12 měsíců před přenecháním pracovní síly.
Kdy nejde o přenechání pracovních sil O plnění úkolů vyplývajících z podnikatelské činnosti uživatele dle odstavce 1 písm. c) se nejedná v případě, že jde o úkoly mimořádné povahy zaměstnavatel, který přenechává pracovní sílu, dodává uživateli technické zařízení, k jehož provozu je zapotřebí odborných znalostí přenechaného zaměstnance a hodnota věcného plnění je vyšší než hodnota práce přenechaného zaměstnance, zaměstnavatel, který přenechává pracovní sílu, a uživatel jsou společníky dle § 2716 občanského zákoníku nebo tvoří koncern dle § 79 zákona o obchodních korporacích.
Kdy se zpravidla o přenechání pracovních sil jedná Neprokáže-li se opak, je plněním úkolů vyplývajících z podnikatelské činnosti uživatele dle odstavce 1 písm. c) též výkon práce zaměstnance dodavatele na základě smlouvy o dodávce zboží nebo služeb uzavřené mezi dodavatelem a objednatelem, při kterém tento zaměstnanec dodavatele je organizačně začleněn do závodu objednatele a podléhá dozoru objednatele, nebo vykonává práci v provozovně objednatele a nepoužívá převážně materiál a pracovní nástroje dodavatele, nebo přímé ani zprostředkované výstupy jeho práce se neodlišují od zboží a služeb vytvářených objednatelem.
PRÁVA PŘENECHANÉHO ZAMĚSTNANCE (1) Přenechaný zaměstnanec, kterému je poskytována mzda nebo odměna z dohody, má po dobu výkonu práce pro uživatele právo na přiměřené zvýšení mzdy nebo odměny z dohody, pokud je toto zvýšení odůvodněno mzdovými podmínkami zaměstnanců uživatele. (2) Přenechaný zaměstnanec požívá po dobu výkonu práce pro uživatele práv, která zaměstnancům uživatele vyplývají z vnitřního předpisu nebo z kolektivní smlouvy; to neplatí, pokud jde o mzdové podmínky. (3) Vykonává-li přenechaný zaměstnanec práci pro více uživatelů, vznikají mu práva v rozsahu, který je pro něj nejvýhodnější.
Povinnosti uživatele (1) Uživatel přenechanému zaměstnanci ručí za úhradu mzdy, platu, odměny z dohody nebo jiné odměny za práci, a to za celou dobu trvání přenechání zaměstnance uživateli. (2) Uživatel má vůči přenechanému zaměstnanci povinnost zajišťovat rovné zacházení (§ 16 a 17), vytvářet příznivé pracovní podmínky a zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci. (3) Uživatel odpovídá vůči třetím osobám za škodu, kterou přenechaný zaměstnanec způsobil při výkonu práce pro uživatele. (4) Uživatel přenechanému zaměstnanci ručí na náhradu újmy vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. (5) Přenechaný zaměstnanec má vůči uživateli právo na informace a na projednání, ustanovení části dvanácté se použijí přiměřeně. Je-li přenechaný zaměstnanec u zaměstnavatele, který přenechává pracovní sílu, v pracovním poměru, počítá se pro účely volby rady zaměstnanců u uživatele a pro účely působnosti odborové organizace u uživatele za zaměstnance, který je v pracovním poměru u uživatele. (6) Vykonává-li přenechaný zaměstnanec práci pro více uživatelů, odpovídají tito uživatelé společně a nerozdílně.
Vztah obdobný vztahu pracovněprávnímu Za zaměstnance ………………..se považuje též osoba, která není zaměstnancem a vykonává práci z pověření a na účet jiné osoby a je na této osobě hospodářsky závislá. Právo: -na přiměřenou odměnu -ručení uživatele za výplatu odměny za práci a -Ručení uživatele v případě pracovního úrazu a nemoci z povolání.
Ručení uživatele za veřejnoprávní povinnosti Právnická nebo fyzická osoba, která je uživatelem přenechané pracovní síly dle zákoníku práce, ručí za nezaplacenou daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, za nezaplacené pojistné na sociální zabezpečení, za nezaplacený příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, za nezaplacené pojistné na veřejné zdravotní pojištění a nezaplacené pojistné na úrazové pojištění, které je povinen zaplatit zaměstnavatel přenechaného zaměstnance, a to za dobu, po kterou byl tento zaměstnanec právnické nebo fyzické osobě přenechán.
Závazné posouzení povahy práce Účastníci právního vztahu mohou požádat oblastní inspektorát práce o závazné posouzení, zda je vykonávána závislá práce; to neplatí, bylo- li již orgánem veřejné moci zahájeno řízení, v rámci kterého lze očekávat posouzení této otázky. O žádosti vydá oblastní inspektorát práce rozhodnutí.
Děkuji za pozornost